Zprávy | Z archivu rubriky


Prezident Václav Klaus vyzval ve čtvrtek aktéry vládní krize, aby mu co nejrychleji navrhli řešení politického uspořádání do konce volební období. Případně, aby mu předložili dohodu o vypsání předčasných voleb do Poslanecké sněmovny. Má obavy, že vládní koalice nebere dostatečně vážně zneklidnění veřejnosti a že si neuvědomuje, jaké následky může mít pro politickou budoucnost. "Proto touto cestou žádám politické strany, angažované v této krizi, aby mi v co nejkratší době sdělily, jaké politické uspořádání navrhují na 16 měsíců, které zbývají do konce tohoto volebního období, eventuálně, aby mi předložily dohodu o jeho zkrácení," uvedl Klaus v prohlášení, které zveřejnil po čtvrtečních schůzkách se šéfy ČSSD, KDU-ČSL a ODS.

K tomu, aby se v České republice mohly uskutečnit předčasné volby, je třeba souhlasu ústavní většiny v obou komorách parlamentu. Příčinou vládní krize má být financování bytu premiéra Stanislava Grosse a podnikání jeho manželky. Lidovci uvedli, že chtějí, aby předseda vlády odstoupil. Sociální demokraté ale za Grossem stojí a doporučili mu, aby z vlády nechal odvolat lidovecké ministry.

Premiér ve čtvrtek přišel s několika novými variantami, jak vyřešit koaliční roztržku. Jednou z nich je údajně i menšinová vláda ČSSD, kterou by tolerovala ODS za slib prosazení většinového volebního systému. ODS to ale rozhodně odmítla a chce předčasné volby.

Lidovci prohlašují, že chtějí ve vládě zůstat. Ukládají si "verbální zdrženlivost". Premiér hodlá krizi vyřešit do poloviny příštího týdne, do té doby nebude odvolání lidoveckých ministrů žádat.

Dřevěná deska modlitební knížky pocházející zřejmě z 16. století, na které odborníci při konzervaci objevili otisk písma i zbytky pergamenu, se stala v těchto dnech středem zájmu pracovníků olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu. Archeologové ji nalezli před šesti lety v hrobě pod základy kostela svatého Marka v Litovli na Olomoucku. Nyní se k ní vrátili, neboť chtějí při zkoumání využít nových technických možností.

Objevená památka je zbytkem milodaru, který archeologové našli u pasu pohřbené osoby. "Osobnost byla pohřbená na čestném místě v kostele. Muselo se jednat o významného a bohatého člověka, jinak se totiž lidé běžně pohřbívali vedle kostela. Nalezená deska modlitební knížky by nám mohla pomoci zpřesnit dataci pohřbu a získat informace o totožnosti mrtvého," řekl ČTK archeolog Pavel Šlézar. Desky modlitební knížky byly vyšívané stříbrem. Pokud se prokáže její vznik ve 30. letech 16. století, musela být kniha produktem samých počátků knihtisku.

U kosterních pozůstatků se nacházel také vzácný prsten s vyřezávaným kamenem v podobě Turka. "V 16. století v Litovli probíhala renesanční přestavba kostelů a v pramenech se uvádí, že nadaci na tyto práce založil soukeník Lorenc Lang. Byla to jedna z nejvýznamnějších postav té doby ve městě a domnívám se, že nalezené kosterní pozůstatky by mohly patřit jemu," doplnil Šlézar. Kosterní pozůstatky nyní zkoumají antropologové.