Zprávy | Z archivu rubriky


Ústřední výkonný výbor ČSSD schválil akční program obsahující úkoly, které by ještě měla vláda splnit do parlamentních voleb v roce 2006. ČSSD se shodla na tom, že sníží daně lidem s nízkými a středními příjmy. Nerozhodla však, jakým způsobem to učiní. Konkrétní návrh by měl v příštích týdnech připravit ministr financí Bohuslav Sobotka a poté jej předloží vedení ČSSD a koalici. Daňové změny by měly začít platit od příštího roku. Naopak firmám se již daně za této vlády snižovat nebudou a sazba se příští rok zastaví na 24 procentech. Součástí dlouhodobého programu je také zachování daňové progrese a majetkových daní, uvedl Sobotka. Podle premiéra Stanislava Grosse chce vláda snížit daně proto, aby se vyplatilo pracovat i lidem s nízkými příjmy. Ti dnes mají po zdanění často podobné částky, jako kdyby byli registrováni na úřadu práce a pobírali různé dávky.

Přestože se sociální demokracie na snižování daní dohodla, někteří poslanci v tomto ohledu zůstávají skeptičtí. Podle místopředsedy rozpočtového výboru Michala Krause je na reformu již příliš pozdě, protože občané by si výhody uvědomili až v době, kdy už ČSSD možná nebude u moci. Předseda hospodářského výboru Josef Hojdar se obává toho, aby pokles daní nevedl k omezení jiných sociálních výhod chudých občanů. To však odmítají Sobotka i Gross. Ekonomika podle nich roste rychleji, než stát očekával. Nižší daně prý také podpoří zaměstnanost, a příjmy státu tak nebudou ohroženy.

Premiér Gross ve svém projevu před delegáty programové konference vyzval k tomu, aby strana opustila "utopické a populistické postoje k sociálnímu státu", a aby dogmaticky nelpěla na starých vizích. Podle kuloárových informací se však Grossovým stoupencům přílišný odklon strany doprava nepodařil. Dlouhodobý program tak i nadále obsahuje záruku, že sociální demokracie nezavede školné na státních a veřejných školách ani spoluúčast pacientů.

Členské státy Evropské unie se v pondělí pokusí dohodnout, že přestanou dočasně zvát kubánské disidenty na národní recepce svých diplomatických misí v Havaně. Český ministr zahraničí Cyril Svoboda, zřejmě s polskou podporou, se údajně chystá vystoupit proti. Podle zdrojů v sekretariátu Radě EU se ovšem nepočítá s tím, že by se o tomto bodu měla vést diskuse. Naprostá většina členských států si přeje udělat gesto poté, co režim Fidela Castra propustil většinu disidentů uvězněných v roce 2003 a tento měsíc oznámil obnovení diplomatických styků se zeměmi unie.

ČR a Polsko byly od začátku proti jakémukoli zmírnění tvrdého stanoviska vůči kubánskému režimu. Většina v EU, v čele se Španělskem, naopak naléhala, že je třeba postupně styky normalizovat, protože jinak nemůže mít unie na Havanu žádný vliv. Praha si podle mluvčího ministra zahraničí Víta Koláře přeje, aby unie zdůraznila styky s opozičními činiteli a aby kladla výraznější důraz na dodržování lidských práv. Pokud jde o symbolickou účast na recepcích, mělo by být přinejmenším ponecháno na vůli každého velvyslance, koho zvát a koho ne.

Odmítavý český postoj výrazně umocnil v pátek bývalý prezident Václav Havel, když obvinil unii, že tancuje podle toho, jak Castro píská. "Těžko by se hledal lepší způsob, jak by EU mohla zničit své ušlechtilé ideály svobody, rovnosti a respektování lidských práv," napsal v listu Le Figaro.