Zprávy | Z archivu rubriky


Členové sněmovního branného výboru se na středečním jednání neshodli na tom, zda byla existence policejního týmu Mlýn, který podle tisku sbíral informace pro bývalého ministra vnitra Stanislava Grosse, v souladu se zákony. Zatímco ministr vnitra František Bublan řekl, že Gross tým neřídil a že jeho existence byla naprosto legální, poslanci ODS s takovým hodnocením nesouhlasili. Výbor nakonec projednávání věci na několik týdnů přerušil a nestanovil přesný termín, kdy bude diskuse pokračovat. Je možné, že to bude v únoru. Bublana totiž poslanci požádali, aby jim do konce ledna předložil písemnou informaci o týmu Mlýn včetně reakcí na dotazy poslanců. Předseda branného výboru Jan Vidím a jeho místopředsedové se dohodnou, koho kvůli kauze na jednání výboru ještě pozvou. Měli by to být zástupci policie, ale možná i státní zástupci a přímo členové týmu Mlýn.

Podle Bublana se tým Mlýn měl zabývat tím, že při vyšetřování hospodářských kauz unikaly informace k vyšetřovaným lidem. Existovalo podezření, že za úniky stojí policisté. Bublan popřel, že se tým věnoval například kauze Investiční a Poštovní banky nebo televize Nova. Případy, jimiž se tým zabýval, však nechtěl na základě žádosti státního zástupce jmenovat.

Poslanci ODS, kteří patří k hlavním kritikům existence týmu, nebyli po jednání branného výboru s ministrovým vysvětlením spokojeni. Mimo jiné se dožadovali dalších právních analýz, které by umožnily jasně říci, zda existence týmu byla v souladu se zákony. Kritizovali i to, že ani přes výzvy výboru se jeho jednání nezúčastnili zástupci policie. Výbor pozval policejního prezidenta Jiřího Koláře, ten je ale prý v zahraničí.

Dva sněmovní výbory, pro obranu a bezpečnost a zahraniční, ve středu dolní komoře doporučily, aby podpořila prodloužení mise českých vojenských policistů v Iráku do konce roku. Prodloužení mise podpořili podle očekávání zástupci všech stran kromě komunistů, kteří se zdrželi. Očekává se, že podobně dopadne i hlasování celé sněmovny, která má o prodloužení mise rozhodnout v pátek 21. ledna. Senát se pravděpodobně vyjádří do konce ledna. K prodloužení mise je nezbytný souhlas obou komor parlamentu.

O prodloužení mise požádala vláda. Čeští vojenští policisté cvičí irácké kolegy od loňska. Původně to měli dělat do konce prosince, ale parlament prodloužil jejich mandát do konce letošního února kvůli zvýšeným bezpečnostním rizikům, jež se čekají při lednových parlamentních volbách v zemi. Británie a Irák ale Prahu požádaly, aby instruktory po těchto volbách nestahovala. Vláda se proto obrátila na poslance a senátory se žádostí o souhlas s prodloužením mise. Kromě českých vojenských policistů bude po únoru v Iráku i desetičlenný armádní chirurgický tým, jehož vyslání parlament schválil už v prosinci.

Policejní kontingent bude podřízen Výcvikové misi NATO v Iráku. Prodloužení mise bude stát asi 175 milionů korun. Zástupci ministerstva obrany poslance informovali, že zhruba 150 milionů korun chtějí nalézt ve vlastních zdrojích, hlavně v provozních výdajích. Zbytek pokryjí peníze, které byly vyčleněny na výcvik příslušníků iráckých ozbrojených sil v Česku. Výcvik se ale letos neuskuteční a nahradí ho prodloužení mise. Předseda branného výboru Jan Vidím vyzval ministerstvo, aby výcvik příslušníků iráckých ozbrojených sil formálně zrušilo nebo o to požádalo parlament, který ho loni schválil. Branný výbor si od ministerstva vyžádal informaci o tom, kde konkrétně resort získá zmíněných 150 milionů korun na prodloužení mise. Nekonkrétní výroky zástupců ministerstva poslance neuspokojily.

Bezpečnostní informační službě a policii se loni v červnu podařilo zadržet britského novináře Mahmooda Mazhera, který se údajně pokoušel diskreditovat české úřady. Podle mluvčího služby Jana Šuberta chtěl reportér bulvárního nedělníku dokázat, že je možné do Česka tajně přijet, páchat v zemi trestnou činnost a posléze odjet do zahraničí. Všechny tři návštěvy Brita v České republice však policie i BIS sledovaly a muž byl nakonec loni v červnu zadržen na pražském ruzyňském letišti, informoval v úterý ČTK Šubert.

Mazher, který pracoval pro bulvární nedělník News of the World, se údajně vydával za Pákistánce s britským občanstvím. V Česku podle Šuberta jednal s lidmi z balkánských zemí, které policie podezírá z distribuce falešných dokumentů. Po republice prý cestoval s manželkou a dítětem. Kromě obchodování s pasy chtěl Brit podle BIS dokázat, že lze od mafie snadno získat i pravé či falešné lékařské diplomy či potvrzení o lékařské praxi v některé pražské nemocnici. Na základě jeho cest do Prahy vycházely v News of the World články, které hlásaly, že v Česku je snadné a levné podvádět bezpečnostní systém. "Všechno je o penězích. Český doklad je nejlevnější cesta," citoval podle BIS loni v květnu britský nedělník jednoho zločince v Praze.

Po zadržení Mazher českým vyšetřovatelům řekl, že v zemi sháněl materiál pro další reportáže, které by ukázaly, že české úřady nejsou schopny odhalit praktiky mafiánského podsvětí. Při zadržení měl u sebe tři padělané doklady na pákistánské jméno, diplom z lékařské fakulty Univerzity Karlovy a potvrzení o lékařské praxi v pražské Všeobecné fakultní nemocnici. S ním byl zadržen i britský fotograf Conrad Brown ze stejného týdeníku. "Byli do té doby přesvědčeni, že vodí bezpečnostní složky za nos," komentoval případ Šubert. Po výpovědi před komisařem policie oba cizince propustila, odletěli do Velké Británie.

Na otázku, proč BIS zveřejnila informace o případu až s půlročním zpožděním, Šubert ČTK řekl, že policie ještě vyšetřovala další okolnosti. Kriminalisté později zatkli dva údajné padělatele cestovních pasů, se kterými se Brit sešel. V bytě jednoho z nich policie našla 20 pasů ze zemí bývalé Jugoslávie a téměř půl kilogramu heroinu.

Na 40 už vzrostl počet lidí stíhaných za vraždy a loupeže na bohatých podnikatelích, které má údajně na svědomí gang kolem Davida Berdycha spolčený s elitními policisty. V rámci třetí fáze operace Uniforma policie v neděli zadržela a obvinila čtyři další muže, u jednoho z nich našla nelegálně držený samopal. Týž muž pak při výslechu v noci na úterý vyhrožoval státnímu zástupci i policistům fyzickou likvidací. Pátý se šestým nově obviněným pobývají ve vězení za předchozí kriminální činnost. Při zatýkání jednoho z podezřelých zasahovali kvůli obavě z toho, že je ozbrojen, vedle detektivů pro boj s organizovaným zločinem i příslušníci Útvaru rychlého nasazení, sdělila ČTK mluvčí policejního prezidia Blanka Kosinová. Obava se nakonec při domovní prohlídce u obviněného potvrdila. "Našly se legálně držené zbraně, nelegálně držený samopal, větší počet nábojů různých ráží, padělky amerických dolarů a další důkazní předměty a materiály," vypočetla mluvčí.

Zadržením ale potíže s devětadvacetiletým mužem neskončily. Při následném výslechu začal obviněný s postavou kulturisty hrozit přítomnému státnímu zástupci i policistům fyzickou likvidací. "Advokáti začali okamžitě požadovat ukončení výslechu," řekla Kosinová s tím, že z bezpečnostních důvodů byli ihned přivoláni příslušníci Útvaru rychlého nasazení. Obviněného dopravili ještě v noci do cely a v úterý k soudu, který rozhodoval o návrhu na uvalení vazby. Teď už je ve vazební věznici, dodala.

Kauza je zcela ojedinělá zejména podezřením, že se tentokrát s podsvětím spolčili i bývalí elitní detektivové, kteří možná dokonce gangu šéfovali. Důstojníci Josef Opava, Petr Koňařík, Jiří Kaňka a Jiří Žofčín, kteří měli u policie bojovat s organizovaným zločinem, dopravní policista Jiří Železný a expolicista Karel Suchomel, který je ve vězení. Opava s Koňaříkem jsou ve vazbě.

Ze 40 lidí stíhaných za vraždy, loupeže, drogové delikty, nedovolené ozbrojování a další trestnou činnost je nyní ve vazbě přes 20 osob. "Jeden podezřelý čeká ve španělské vydávací vazbě," uvedla Kosinová. Většině obviněných hrozí až patnáctiletý trest vězení, mužům stíhaným za vraždu dokonce trest výjimečný.

Členové gangu se podle policie trestnou činností v letech 1996 až 2002 obohatili o desítky milionů korun. Díky napojení na detektivy při ní využívali znalostí policejní taktiky, používali policejní výstroj, výzbroj a padělané doklady. Zpočátku byl za hlavního organizátora považován jednatřicetiletý Berdych, kterému v prosinci prvoinstanční soud vyměřil v jiné kauze 11 let vězení. Postupně se ale začaly karty obracet v neprospěch stíhaných policistů. Z organizátorství je totiž obviněn i Opava. Kdo z nich byl ale opravdu hlavou celého gangu, nelze v této fázi vyšetřování jednoznačně říci.

Ministři financí Evropské unie schválili v úterý aktualizovaný český makroekonomický program. Zprávu Evropské komise na toto téma schválili ministři financí 25 zemí bez debaty, stejně jako programy stability čtyř zemí eurozóny - Rakouska, Nizozemska, Švédska a Lucemburska. Obdobně hladce byla schválena opatření, která přijaly Česká republika, Polsko, Slovensko, Kypr a Malta pro odstranění nadměrného rozpočtového deficitu. Ministři se ztotožnili s prosincovým hodnocením Evropské komise, že tato opatření zatím postačují pro dosažení hranice tříprocentního schodku veřejných financí ve lhůtách, které si tito noví členové EU vytyčili. ČR chce stlačit deficit pod tři procenta HDP do roku 2008, aby mohla vstoupit do eurozóny do roku 2010.

Rada EU se ve shodě s komisí domnívá, že ČR tohoto cíle dosáhne, pokud vláda skutečně provede plánované škrty ve veřejných výdajích. Za riskantní považuje vývoj ve vzdálenější perspektivě, pokud nebudou zavedeny reformy, které vezmou v úvahu zvýšené náklady na zdravotnictví a důchody spojené s očekávaným stárnutím obyvatelstva. Podle ministra financí Bohuslava Sobotky jsou to obvyklé výtky, jejichž naléhavost se nemění. Za hlavní sdělení považuje souhlas Rady EU s českým konvergenčním programem. Zdůraznil, že výsledky české ekonomiky budou letos výrazně lepší, než tento program předpokládal. Ani pak nepočítá s jeho výraznější změnou. "Je lepší mít seriozní a konzervativní program, než nějaký revoluční, který nebudeme schopni už za dva roky plnit," uvedl a poukázal na maďarskou zkušenost. "Ambice jsou dobrá věc, ale je třeba slibovat jen to, co můžeme dodržet," dodal ministr.

Ministři souhlasili s návrhem EK pokračovat v proceduře pro překročení povoleného deficitu vůči Maďarsku. V tomto případě dospěla komise k závěru, že opatření vlády nestačí, aby byly splněny cíle vytyčené v maďarském makroekonomickém programu, a tudíž vznikly v roce 2008 podmínky pro zavedení eura.