Zprávy | Z archivu rubriky


Elektronické mýtné v Česku by měly začít platit v průběhu roku 2006 pouze nákladní vozidla nad 7,5 tuny. Překvapivě o tom rozhodla vláda. Původně se totiž počítalo s tím, že budou zpoplatněna i vozidla nad 3,5 tuny. Vláda tak chce podpořit menší domácí dopravce, dodal po jednání vlády ministr dopravy Milan Šimonovský. Podle sdružení dopravců Česmad Bohemia by však o žádnou plošnou podporu malých dopravců nešlo. "Malý dopravce není ten, kdo využívá malá vozidla," řekl mluvčí sdružení Martin Felix. Například pro malou firmu, která má jeden kamion, by toto opatření nemělo žádný význam. Uvítají ho však například živnostníci nebo rozvážkové služby, které však většinou zamýšlené zpoplatněné úseky dálnic nevyužívají příliš často. Kdy začnou platit mýtné v Česku také vozidla nad 3,5 tuny, není podle Šimonovského zatím rozhodnuto. Nejspíš to však nebude dříve než v roce 2008. "Vláda chce, aby i po zavedení mýtného čeští dopravci zůstali konkurenceschopní v rámci Evropy," řekl Šimonovský. Bude proto uvažovat také o dalších kompenzacích. Snížit by se měla silniční daň na minimální úroveň EU a sazby mýtného by měly být stanoveny tak, aby zvýhodňovaly ekologická vozidla.

Stát chce na mýtném vybrat ročně asi pět až sedm miliard korun. Nyní má z dálničních známek z vozidel nad 3,5 tuny 900 milionů korun. Mýtné by se v první fázi mělo vybírat na 970 kilometrech dálnic a rychlostních komunikací. Později by se postupně mělo rozšířit na vybrané tahy prvních tříd. O tom však musí ministr dopravy jednat s EU. Ta zatím umožňuje zpoplatnění jen na víceproudých silnicích. Podle Šimonovského se bude o zakázku na vybudování systému pro výběr elektronického mýta ucházet desítky firem. Zájem už projevily čtyři velké firmy či uskupení vedená firmami Siemens, Kapsch, IBM a Transtoll. Elektronické mýtné má mimo jiné omezit růst nákladní dopravy přes Českou republiku.

Vláda má výhrady k senátnímu návrhu, podle něhož by čeští krajané mohli ještě žádat o obnovu občanství. Negativně se k podobné iniciativě horní komory před necelým rokem postavil už předchozí kabinet Vladimíra Špidly. Bez ohledu na postoj vlády nyní návrh posoudí sněmovna.

Novela zákona o občanství je určena především těm Čechům žijícím v zahraničí, kteří o občanství přišli kvůli emigraci v posledních letech komunistického režimu. Mnozí z nich totiž podle autorů novely nestihli v určené lhůtě splnit podmínky, které platný zákon vyžaduje. Senát proto navrhl pětiletou lhůtu, která uplynula počátkem loňského září, zcela zrušit. Špidlova vláda a následně i Poslanecká sněmovna podobnou novelu vypracovanou senátní komisí pro krajany loni na jaře zamítly. Důvodem byla především snaha vyřešit tuto problematiku až letos případnou komplexnější vládní novelou zákona o státním občanství.

Platný zákon z roku 1999 umožňoval požádat o obnovení občanství jen těm emigrantům, kteří o české občanství přišli od 25. února 1948 do 28. března 1990, a to propuštěním ze státního svazku nebo v souvislosti s nabytím občanství země, s níž Česko mělo uzavřenou úmluvu o zamezení vzniku dvojího občanství. Senátorská úprava tak vychází vstříc hlavně krajanům, kteří o české občanství nemohli požádat kvůli československo-americké úmluvě o naturalizaci. Úmluva, která znemožňovala vznik dvojího občanství, přestala platit až v srpnu 1997.