Zprávy | Z archivu rubriky


Evropský soud pro lidská práva se již brzy bude zabývat případem 18 romských dětí z Ostravy umístěných ve zvláštní škole. Romové se ale cítí diskriminováni také v dalších zemí Evropské unie a případy diskriminace většinou vyřeší až soud. Na semináři o evropské směrnici o rasové rovnosti to řekl manažer Evropského centra pro práva Romů (ERRC) Alan Anstead. Čeští soudci však upozorňují na problém určování příslušnosti k romskému etniku, který se ve většině případů týkajících se diskriminace objevuje.

Ostravský případ začal v roce 2000, kdy rodiče 18 romských dětí podaly žalobu k Ústavnímu a poté i k Evropskému soudu pro lidská práva. Napadali české školství za to, že jejich děti byly automaticky přeřazeny z běžných základních do zvláštních škol, a je jim tak upíráno právo na vzdělání. Po rozpoutání diskuse umožnili úředníci ostravského školského úřadu žákům zvláštních škol přestoupit do běžných základních škol. V Ostravě tvoří Romové podle odhadů jejich představitelů kolem deseti procent obyvatel, žije jich tu asi 32.000. Přestože je zde podle průzkumu ERRC mezi Romy méně než pět procent dětí školou povinných, tvoří asi 50 procent všech žáků zvláštních škol. To podle Romů svědčí o rasové segregaci a porušování Listiny základních práv a svobod.

Soudci na semináři upozornili na problém určování příslušnosti k romskému etniku. K romské národnosti se při posledním sčítání lidu přihlásilo zhruba 11.700 lidí; podle odhadů může žít v Česku až 300.000 Romů. V případě, že země nemá daná pravidla, jak určit příslušníka menšiny, měla by podle pracovnice Maďarského helsinského výboru Lilly Farkasové přihlédnout k pravidlům EU. Podle nich je menšina specifická odlišnými zvyky, vlastnostmi i kulturou.

Lidé do 36 let budou moci na pořízení vlastního bydlení získat nízkoúročenou půjčku až 300.000 korun. Návrh ministerstva pro místní rozvoj schválila vláda. Ministr Jiří Paroubek (ČSSD) předpokládá, že se půjčky začnou vyplácet do deseti dnů. Letos vyčleněné peníze stačí pro zhruba 1300 lidí, řekl na tiskové konferenci během zasedání vlády Paroubek. Ekonomové namítají, že by se stát měl spíše soustředit na již vyplácené podpory, například na dotaci k hypotékám.

Úvěr se splatností až 20 let a úrokem dvě procenta ročně bude žadatel vracet v měsíčních splátkách asi 1500 korun. Při koupi bytu nebude záležet na jeho stáří. Úvěr si mohou vzít manželé, z nichž alespoň jeden nedosáhl v den podání žádosti 36 let. Na půjčku mají nárok i nesezdané páry, které pečují alespoň o jedno nezletilé dítě. Žadatel může na každé dítě, které se narodí po uzavření smlouvy, odečíst 30.000 korun. Půjčky mají být podle ministerstva jedním z opatření, které podpoří porodnost v Česku.

Stát by se však měl podle ekonomů soustředit na podporování současných příspěvků do bydlení. Schválená půjčka podle hlavní ekonomky Next Finance Markéty Šichtařové trhu bydlení výrazně nepomůže. "Půjčka ve výši 300.000 je příliš malá na to, aby pomohla rodině ke koupi bytu," uvedla Šichtařová. Poznamenala, že stát by mohl místo nové půjčky zvýšit například dotaci k úrokům z hypotečního úvěru. Právě hypotéky jsou podle ekonoma Volksbank Vladimíra Pikory velmi efektivním způsobem financování bydlení. Dalším opatřením, které by mělo mít přednost před novomanželskou půjčkou, by podle Šichtařové mělo být ponechání DPH na stavební práce v nižší, pětiprocentní sazbě. "Je směšné, aby stát vynakládal prostředky na podporu bydlení a vzápětí si je bral zpět na daních," dodala ekonomka. Rovněž podle Pikory by ponechání nižší DPH u stavebních prací spojených s bydlením bylo významnou pomocí. "Nižší daň z přidané hodnoty by se přitom projevovala stejně u všech skupin obyvatelstva a nezvýhodňovala by jednu skupinu na úkor druhé," uvedl ekonom. Vyjádřil také obavy, že ve skutečnosti mohou být ceny bytů vyšší než předpoklady politiků a bydlení tak pro značnou část populace může zůstat i nadále nedostupné.

S výší podporované půjčky nesouhlasí bývalý ministr pro místní rozvoj a současný ministr spravedlnosti Pavel Němec (US- DEU). Podle něj je částka 300.000 korun nízká na to, aby podpořila lidi, kteří na bydlení bez pomoci státu nedosáhnou. Úvěr by se podle něj měl zvednout alespoň na 500.000 korun. Podle MMR však záleží na možnostech rozpočtu. Také podmínky poskytnutí půjčky jsou potenciálně velmi dobře zneužitelné, řekl ČTK Němcův mluvčí Petr Dimun. Rovněž lidovci měli k návrhu půjček výhrady. Podle nich měli mít na zvýhodněný úvěr nárok jen manželé.