Zprávy | Z archivu rubriky


Některým politikům a politologům, které ČTK oslovila, se čtvrteční projev hlavy státu k výročí 28. října příliš nezamlouval. Většina politiků se také shodla, že projev byl spíše o výročí sametové revoluce než o výročí vzniku samostatného státu.

Klaus mimo jiné prohlásil, že česká společnost by se měla smířit s vlastní minulostí. Bez toho podle něj nevede úspěšná cesta dopředu. Právě pochopení totalitní minulosti považuje za obranu před jejím návratem. Připomněl, že řada lidí má i 15 let po pádu komunismu pocit, že země se s touto epochou stále nevyrovnala.

Místopředseda KDU-ČSL Kasal řekl, že prezident o tři týdny předběhl dobu a místo k 28. říjnu mluvil k 17. listopadu. "Nic proti tomu, jen si myslím, že některé pasáže z jeho projevu budou potřebovat hlubší rozbor, protože alespoň na mě to nepůsobilo zcela jasně a jednoznačně," uvedl. Jako příklad uvedl vztah k protagonistům minulého režimu. "Jako by se jim na jedné straně mělo odpustit, a na druhé straně bychom na to zase neměli zapomínat. Je to takový v tuto chvíli pro mě dost obtížně definovaný přístup pana prezidenta k této věci," dodal.

Šéf KSČM Grebeníček uvedl, že Klaus pronesl projev při příležitosti 86. výročí vzniku samostatného československého státu, ale až příliš zúžil vidění tohoto vývojového článku na posledních zhruba 40 let. Pokud jde o posledních 15 let, domnívá se, že Klaus neměl odvahu pojmenovat věci pravým jménem. Grebeníček též soudí, že v projevech při volbě prezidenta a v počátku svého prezidentství vystupoval Klaus nadstranicky, nyní se nechal zbytečně manipulovat do předvolební kampaně ve prospěch ODS. "Projev do značné míry připomínal modelové, obezřetně kritické referáty známé ze 70. či 80. let minulého století," uvedl Grebeníček.

Na pražském Palackého náměstí se v Den české státnosti sešly dvě stovky pravicových radikálů. Jejich pochod na Vyšehrad skončil bez vážnějších incidentů. Mluvčí pražské policie Ladislav Bernášek novinářům řekl, že policisté zadrželi jednoho muže, kterého podezřívají z propagace hnutí potlačujících lidská práva. Na Vyšehradě akce skončila.

Projevům, které demonstraci Vlastenecké fronty odstartovaly, dominovala tradiční témata nacionalistů - odpor k EU, nynější politické reprezentaci, globalizaci, snahám o federální Evropu a hesla "Nic než národ" a "Čechy Čechům". Aktivista pražské Vlastenecké fronty Zdeněk Zvoníček ještě před začátkem pochodu mimo jiné prohlásil, že by bylo dobré zavést program "řízeného vývoje", který by vylepšil "genofond" společnosti. Nehlučněji a nejagresivněji působila cestou na Vyšehrad skupinka asi deseti skinheadů, které se pořadatelé z Vlastenecké fronty neúspěšně pokoušeli přesvědčit, aby se k jejich akci nepřidávali.

Dvě drobné potyčky pravicových radikálů s policisty poznamenaly shromáždění příznivců Národní strany na Václavském náměstí. Policisté při nich bránili tomu, aby se někteří účastníci této akce dostali do kontaktu s lidmi z Komunistického svazu mládeže, kteří jen o několik metrů dál sbírali podpisy pod petici proti fašismu. Větší problémy ale policisté řešit nemuseli a obě shromáždění se brzy rozešla.