Zprávy | Z archivu rubriky


Sazbám v sousedních zemích by mělo zhruba odpovídat elektronické mýtné, které se chystá stát od roku 2006 zavést v síti tuzemských dálnic a vybraných silnic pro nákladní dopravu. Výši elektronického mýta, které má nahradit dosavadní systém dálničních známek, stát dosud nestanovil. Ze zjištění ČTK vyplývá, že v Česku by dopravci mohli platit zhruba stejně jako v Německu, kde je mýtné poněkud nižší než v Rakousku, a činí zhruba čtyři koruny za kilometr. Ministr dopravy Milan Šimonovský dříve uvedl, že nákladní auta by mohla v ČR za kilometr platit tři až pět korun. V Německu, kde se začne mýtné vybírat od příštího roku, by to mělo být v přepočtu 2,88 až 4,48 koruny. V Rakousku nákladní vozy již platí od 4,16 do 8,736 koruny za kilometr. Přesná výše zpoplatnění českých silnic ještě není určena, bude až součástí posouzení celé ekonomie tohoto záměru, řekla mluvčí ministerstva dopravy (MD) Ludmila Roubcová. Rozhodně se ale sazby nebudou výrazně lišit od cen v okolních státech. Cena bude zohledňovat i to, že zahraniční kamiony, které používají naši silniční síť, představují jen malý podíl celkové nákladní dopravy v zemi. Ceny se tak dotknou především českých dopravců, dodala. Celkem se v ČR počítá se zpoplatněním asi 3000 kilometrů dálnic a vybraných silnic prvních tříd. Které to budou, ale také ještě není zcela zřejmé. V současnosti platí dálniční známky na dálnicích o celkové délce 712 kilometrů. Z nich Státní fond dopravní infrastruktury vybere ročně přes dvě miliardy korun. Výnos z mýtného odhaduje ministerstvo dopravy v prvních letech na čtyři miliardy, do pěti let pak až na deset miliard korun. Na zavedení mýtného na silnicích čeká také železnice, která dlouhodobě poukazuje na nerovné podmínky na dopravním trhu mezi dráhou a silnicí. Podle mluvčího ČD Petra Šťáhlavského totiž kamiony při současném paušálním poplatku, tedy dálničních známkách, čím více ujedou, tím relativně méně platí. Železnice naopak platí za každý ujetý kilometr, tedy čím více jezdí, tím více platí. To se projevuje v konkurenceschopnosti a v konečné ceně pro zákazníky, dodal. Po zavedení mýta proto ČD čekají, že by se část nákladní dopravy mohla přesunout na dráhu. Mýtné chce ČR začít zavádět postupně v roce 2006, uvažuje se o zpoplatnění všech vozidel nad 3,5 tuny. Osobní automobily by mýtné měly začít platit v roce 2012.

Šéf poslanců opozičních občanských demokratů Vlastimil Tlustý dnes v diskusním pořadu televize Nova uvedl, že se k němu dostávají informace hovořící proti jednomu z obviněných v korupční aféře unionistického poslance Zdeňka Kořistky, lobbistovi Janu Večerkovi. Je to vůbec poprvé, co někdo z vedení ODS takto přímo zpochybnil Večerkovu věrohodnost. Policie viní asistenta předsedy ODS Marka Dalíka a lobbistu Večerka z toho, že Kořistkovi při červencové schůzce nabídli deset milionů korun a místo velvyslance v Bulharsku za to, že nepodpoří novou vládu. Dalík i Večerek od počátku obvinění odmítají. Také vedení ODS jakoukoliv souvislost s korupcí popírá. Ve svých komentářích ke kauze se představitelé ODS dosud zaměřovali spíš na kritiku policejního postupu. Opakovaně vyjádřili obavy, že kauza má politický podtext a má jejich stranu poškodit. Předseda ODS Mirek Topolánek se od Večerka distancoval již dříve. Když byli Dalík a Večerek propuštěni z policejní cely na svobodu, odmítl Topolánek Večerkovo propuštění komentovat s tím, že "to je svědek Kořistky", Topolánka proto "nezajímá". Předseda ODS tvrdí, že za Kořistkou vyslal Dalíka jen kvůli tomu, aby zjistil, zda poslanec vládu při hlasování o důvěře podpoří. Večerek schůzku zprostředkoval. Nyní se již Topolánek o kauze s novináři odmítá bavit. Náměstek šéfa útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality Milan Šiška v rozhovoru pro dnešní Nedělní svět uvedl, že Kořistka o údajném uplácení neřekl policii vše. K tomuto závěru Šiška došel poté, co zhlédl analýzu výsledků detektoru lži, kterému se podrobil Kořistka. Policie nyní musí podle něj přijít na to, co poslanec tají. "Samozřejmě, že jde o jméno osoby, která měla úplatek nabídnout. Také budeme prověřovat, jaké pozadí měl celý průběh schůzky a co mu předcházelo. Jestli pana Kořistku někdo přivezl a podobně," řekl Šiška týdeníku.

Ocenění od českých zástupců obětí nacismu převzal v Praze Michael Jansen, předseda německé nadace Připomínka, odpovědnost, budoucnost. Jejím prostřednictvím se vyplácí odškodnění lidem, kteří byli za druhé světové války nasazeni na nucené práce nebo posláni do koncentračních táborů. Slavnostního aktu na německém velvyslanectví, při němž třiašedesátiletý Jansen obdržel od zástupců Svazu nuceně nasazených pamětní plaketu, se v pátek podle agentury DPA zúčastnili německý prezident Horst Köhler, exprezident Václav Havel a bývalý spolkový ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher. V jeho úřadu kdysi Jansen pracoval, nyní je od 1. července vedoucím úřadu spolkového prezidenta, uvedla agentura. Köhler byl v Praze v pátek na oficiální návštěvě. Svaz nuceně nasazených po 14 letech existence skončil k letošnímu 30. červnu svou činnost. Jedním z jeho hlavních cílů bylo zaevidovat co nejvíce občanů České republiky, kteří byli postiženi nucenou prací v Německu. Odškodnění za nucené nasazení a otrocké práce za druhé světové války v Rakousku a Německu už bylo v České republice vyplaceno naprosté většině oprávněných žadatelů. Vyplývá to ze zářijových údajů Česko-německého fondu budoucnosti a rakouského Fondu pro smíření, mír a spolupráci. Rakouská strana vyřídila kladně více než 11.000 žádostí, německá zhruba 76.000. Částka pro jednoho nuceně nasazeného činila zhruba 2500 eur (asi 77.500 korun), pro vězně koncentračních táborů a židovských ghett kolem 7500 eur (asi 232.500 korun).

Nejen tradiční kapři, ale také obří sumci a candáti uvízli v sítích rybářů při dnešním výlovu rybníku Peklo v Polné na Jihlavsku. Po 21 letech ho vypouštěli dva týdny, aby se jeho dno mohlo odbahnit. Velkou událost provázel kulturní program, ale také déšť. Desítky diváků však pookřály právě pohledem na metrové candáty či sumce dosahující dvojnásobné délky. Výlov zpestřily výstupy divadelního souboru Jiří Poděbradský a Klubu za historickou Polnou. Návštěvníci se na břehu mohli setkat s drábem, rychtářem, ale také s čerty a hastrmanem, jenž se bude muset na dva roky odstěhovat. Po několika letech plánování se Peklo konečně dočká odbahnění. V některých místech je podle starosty Jindřicha Skočdopole až metrová vrstva sedimentů. Donedávna do něj směřovala kanalizace z přilehlých domů, k zanesení přispěly i povodně. Součástí prací bude také oprava hráze a výpustí, trvat by měly do dubna 2006. Náklady dosáhnou téměř 30 milionů korun. Polná má už potvrzenu státní dotaci od ministerstva zemědělství, která pokryje více než 22 milionů korun. "Budeme ještě žádat o navýšení, aby podíl města byl co nejmenší," dodal Skočdopole. Výlov provázela také výstava v nedalekém areálu Muzea Vysočiny přibližující historii rybníka. "Vybudovat jej nechal nejspíše Viktorin z Kunštátu v roce 1479 v rámci opevňování hradu v bažinatém terénu," řekla ČTK ředitelka polenské pobočky muzea Marta Vomelová. Až do roku 1926 rybník vlastnili majitelé polenského panství. V tomto roce jej koupilo město spolu s dalšími čtyřmi rybníky za 140.000 korun. Nesloužil jen k chovu ryb: od roku 1883 byla na jeho břehu postavena plovárna, později půjčovna loděk. Využíval jej také bruslařský spolek. V zimě se v něm těžil led pro Kateřinský a Měšťanský pivovar. Posledních 15 let jej má ve správě Moravský rybářský svaz.