Zprávy | Z archivu rubriky


Pátrání policistů po podnikateli Stanislavu Brunclíkovi z Vysokého Mýta na Orlickoústecku je stále bezvýsledné. Osud třiatřicetiletého podnikatele, který se stal před sedmnácti dny zřejmě obětí únosu, je stále neznámý. "Na případu stále intenzivně pracujeme," řekla v neděli ČTK orlickoústecká policejní mluvčí Eva Sichrová.

S různými poznatky se policii stále hlásí lidé z celé republiky. "I o tomto víkendu volalo několik lidí. Jejich sdělení prověřujeme, ale k úspěchu v pátrání to zatím nevedlo," řekla mluvčí. Nepomohl ani příslib odměny, kterou je ochoten za záchranu pohřešovaného muže vyplatit jeho otec.

Brunclík odjel 23. září dopoledne ze sídla firmy ve Džbánově na Orlickoústecku. Od té doby jej nikdo z rodiny neviděl. Následující den otec vyhodil podle pokynu únosců, kteří jej kontaktovali, 2,5 milionu korun z okna vlaku. Když únosci syna nepropustili, kontaktoval policii.

Policie začala po muži i jeho únoscích okamžitě pátrat. V Hrušové, jen pár kilometrů od místa, kde byl podnikatel viděn naposled, našla jeho nepoškozený osobní vůz. Minulou sobotu časně ráno zásahová jednotka bezúspěšně prohledala tři místa, kde se podle jejích informací mohli únosci se svým rukojmím skrývat.

Stanislav Brunclík podniká v zemědělství. Podle obchodního rejstříku sedí například v představenstvu firmy TORO VM, která provozuje ve Vysokém Mýtě jatka, výrobnu krmiv a prodejnu uzenin. Předsedou představenstva firmy je Brunclíkův otec. Unesený je také členem dozorčí rady v zemědělské společnosti Zevas Vraclav.

Ministryně zdravotnictví Milada Emmerová (ČSSD) chce čelit snahám o privatizace bývalých okresních nemocnic zřejmě jen na omezenou dobu, než se vytvoří síť těchto zdravotnických zařízení. Pomocí sítě chce zaručit ústavní právo lidí na dostupnou, kvalitní a rovnocennou péči o zdraví. Po vytvoření sítě se pak mohou zbylé nemocnice libovolně přeměnit, řekla novinářům Emmerová po debatě na sjezdu České lékařské komory v Brně.

Ministryně připravuje zákon o neziskových lůžkových zařízeních, v jehož režimu by právě základní nemocnice v síti měly pracovat. Cílem obchodní, například akciové, společnosti je totiž tvorba zisku, kterému bude firma podřizovat třeba skladbu oborů, a nebude tak stabilním bodem sítě, uvedla Emmerová.

Senátor a stínový ministr zdravotnictví ODS Tomáš Julínek je ale k vytváření sítí organizovaných ministerstvem zdravotnictví skeptický. V systému veřejného pojištění by podle něj měly síť tvořit zdravotní pojišťovny svou smluvní politikou. Podle něj to pojišťovny nedělají dobře, mají však řadu překážek ze strany státu, ať už v legislativě nebo v postoji resortu zdravotnictví.

Ředitelka Všeobecné zdravotní pojišťovny Jiřina Musílková uvedla, že pro pojišťovny je důležité mít síť nemocnic navázanou na smluvním základě, a je jedno, zda je zařízení soukromé či státní.

Emmerová uvedla, že ministerstvo nyní pracuje na kriteriích, které by měly nemocnice v síti splňovat. Důvodem je nastolení srovnatelných podmínek ve všech krajích. "Ministerstvo by mělo vydat, jak se říká noty, a kraje by to měly respektovat a takovouto síť naznačit," řekla. Kraje by pak také vytvořenou síť spravovaly. Ministryně poznamenala, že v regionech, kde už jsou bývalé okresní nemocnice transformované na obchodní společnosti, se musí stát dohodnout s kraji na garanci určitého rozsahu odborností v nemocnicích a jejich přechodu do režimu neziskového zařízení.

Existenci 70 až 80 procent nemocnic v režimu veřejných neziskových organizací podporuje i předseda ČLK David Rath. Uvedl to v debatě na sjezdu komory s tím, že nezavrhuje soukromé podnikání ve zdravotnictví, ale podle něj by to měl jen doplněk. Proti názorům prezidenta ČLK na soukromá zdravotnická zařízení se staví především privátní lékaři.

Odbory zastupující lékaře a učitele vítají sobotní rozhodnutí předsednictva ČSSD prosadit ve vládě 14. platy státních zaměstnanců ve výši 25 procent běžné mzdy. Za podmínky, že peníze na tyto platy půjdou z reálných úspor, souhlasí s návrhem sociálních demokratů i šéf koaliční KDU-ČSL Miroslav Kalousek. Šéf Unie svobody-DEU, ministr spravedlnosti Pavel Němec považuje pětadvacetiprocentní 14. plat za příliš vysoký. Jeho schválení však nevylučuje. "Je ale možné jen v případě, že (ČSSD) doloží zdroje, které nebudou na úkor investičních akcí, například nebudou spojené s dopravní infrastrukturou či zahraničními investicemi," řekl ČTK Němcův mluvčí Petr Dimun. Podle Němce je také důležité, aby se platy úředníků nenavýšily na úkor platů soudců a státních zástupců.

Na výši 14. platů se odboráři shodli během sobotní schůzky s premiérem Stanislavem Grossem, ministrem financí Bohuslavem Sobotkou a vicepremiérem pro sociální věci Zdeňkem Škromachem. Podle mluvčí odborových svazů veřejné správy a služeb Aleny Vondrové chtěly odbory na jednání prosadit 14. platy ještě o pět procent vyšší. "Ukázalo se to však jako nereálné," řekla. Výsledek považuje za relativní úspěch.

Do loňska se další plat rovnal polovině běžné mzdy. Letos vláda nechala státním zaměstnancům vyplatit jako 13. plat jen desetinu měsíčního příjmu. Stejně chtěla postupovat i u 14. platu. Odboráři původně požadovali částku v hodnotě 40 procent měsíční mzdy.

Pozice Davida Ratha v čele České lékařské komory zůstává i po kritice části lékařské veřejnosti neotřesena. Většina z delegátů sjezdu ČLK v Brně totiž vyjádřila s činností představenstva komory souhlas a ani v páteční a v sobotní interní diskusi se nezformovala skupina, která by iniciovala Rathovo odvolání z funkce prezidenta ČLK. "Já na své pozici nelpím, ale mám podporu," řekl Rath ČTK. Někteří jeho odpůrci to vysvětlují tím, že na reformu komory už rezignovali. "Je to obrazem jisté apatie," míní předseda Sdružení ambulantních chirurgů Eugen Příbaň.

Prezidenta komory se někteří delegáti snažili odvolat již na loňském sjezdu. Návrh však nezískal nadpoloviční většinu účastníků. "Naopak loni jsem dostal víc hlasů, než kolika jsem byl před šesti lety zvolen," připomněl před časem Rath. Příznivci šéfa komory vždy oceňovali jeho přímočarost, vyjednávací a organizační schopnosti. Odpůrci mu naopak vytýkají autoritářství.

Česká lékařská komora stále nemá jednotný názor na oprávněnost zákona znemožňujícího privatizaci okresních nemocnic. Připravovaný zákon, který veřejně podporuje prezident komory David Rath, dokonce rozdělil delegáty víkendového sjezdu ČLK v Brně na dva tábory. Zatímco Rath varuje před riziky zprivatizování nemocnic, jeho oponenti mu vytýkají, že varuje veřejnost před soukromým sektorem ve zdravotnictví.

Podle Ratha by se okresní nemocnice měly přeměnit na veřejné neziskové ústavy. Čistě privátní nemocnice zařízení by měla být jen doplňkem veřejného zdravotnictví, řekl ČTK Rath. Podle něj existuje riziko, že by soukromé ústavy mohly maximalizovat svůj zisk na úkor pacientů i zdravotníků samotných. V pátek dokonce Rath se sociálnědemokratickou ministryní zdravotnictví Miladou Emmerovou uvedli, že soukromá zařízení poskytují horší péči než nemocnice veřejné.

Svými postoji však prezident ČLK popudil část stavovské organizace, zvláště privátní lékaře. Ti jeho výroky odsuzují. Například šéf sdružení soukromých lékařů Skalpel Jiří Berka míní, že podobnými výroky Rath překračuje meze mandátu prezidenta komory. Předsedovi Sdružení ambulantních chirurgů Eugenu Příbaňovi se zase nelíbí, že šéf komory své obavy z masivní privatizace zdravotnických zařízení odůvodňuje i možným tunelováním nemocnic. "Ty velké finanční ztráty, které jsou doháněny státními dotacemi, se netýkaly privátních nemocnic, to se týká sektoru státních nemocnic," poznamenal Příbaň.

Zda se do neděle podaří zformovat jednotné stanovisko ČLK k problému privatizace, není zatím jasné. Podle některých delegátů jsou ale spory o budoucí právní povahu nemocnic zatím zbytečné. "Je jedno, jakým právním subjektem nemocnice budou, protože špatný je celý systém zdravotní péče," uvedl na sjezdu jeden z diskutujících. Pokud nebude přijat zákon o rozsahu zdravotnické péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění, situace lepší nebude, zdůraznil například lékař Zdeněk Hajžman.

Zákon o základní síti veřejných neziskových nemocnic chce v parlamentu prosadit co nejrychleji premiér a úřadující předseda ČSSD Stanislav Gross. Podle něj je nutné předejít překotné privatizaci. Norma má zabránit omezení péče ve zprivatizovaných nemocnicích. Návrh předpokládá v každém krajském městě a v každém okrese alespoň jednu veřejnoprávní nemocnici a také přísnější kontrolu jejich hospodaření. Dosud bylo podle údajů ministerstva zdravotnictví privatizováno 47 nemocnic.