Zprávy | Z archivu rubriky


Případ skupiny lidí kolem bratří Mašínů, kteří se počátkem 50. let postavili komunistickému režimu se zbrani v ruce, dodnes vyvolává v české společnosti výrazné rozepře. Ctirad a Josef Mašínové se pokusili navázat na činnost svého otce, podplukovníka Josefa Mašína, popraveného v roce 1942 nacistickými úřady za odboj. Při jejich činnosti ale zemřelo šest lidí - dva příslušníci SNB a pokladník v Československu a později tři východoněmečtí policisté. Bratrům Mašínům a jednomu ze tří jejich společníků Milanu Paumerovi se sice na podzim 1953 podařilo probít se do západního Německa, další členové skupiny ale byli později v Československu odsouzeni k hrdelním trestům nebo mnohaletému žaláři. V lednu 1955 vynesl Nejvyšší soud tři rozsudky smrti, jedno doživotí a třináct lidí bylo odsouzeno celkem k 241 letům - nejčastější byly tresty v rozmezí 15 až 18 let. K pětadvacetiletému žaláři byla odsouzena i matka Mašínových; v červnu 1956 zemřela ve vězení. Mašínové a Paumer nikdy nebyli v Československu odsouzeni, jejich stíhání bylo přerušeno a komunistické úřady několikrát marně žádaly Spojené státy o jejich vydání. V polovině 90. let pak státní zastupitelství stíhání bratrů i Milana Paumera kvůli promlčení odložilo. Případ Mašínů ale dodnes vzbuzuje silné emoce - někteří lidé opakovaně požadují, aby jim bylo uděleno státní vyznamenání, jiní je označují za vrahy. Z celé rodiny zatím získala vyznamenání jen matka Zdena Mašínová, která v roce 1998 obdržela in memoriam Řád Tomáše Garrigua Masaryka. Její stejnojmenná dcera (sestra Josefa a Ctirada Mašínových) ale odmítla řád na Pražském hradě převzít - protestovala tak proti tomu, že její bratři tehdy vyznamenání nedostali. Řád Zdena Mašínová převzala až po více než roce.

Konsolidace veřejných rozpočtů a snižování povinných výdajů státu vévodí návrhu společného programu staronové koalice lidovců, socialistů a unionistů, který bude podkladem pro vládní prohlášení. S ním kabinet žádá sněmovnu o důvěru. Jeho zhruba třístránkový náčrt projednají v pátek na společné schůzce reprezentace vládních stran. "Směřujeme k tomu, aby do konce příštího týdne byla hotová koaliční smlouva, aby ji mohla stranická grémia přes víkend projednat," uvedl místopředseda lidovců Milan Šimonovský. Obsahovat by už měla rozdělení resortů a obsazení ministerských křesel. Sociální demokraté podle Škromacha o víkendu na přelomu července a srpna svolají opět předsednictvo a ústřední výkonný výbor. Sociální demokraté dali už dříve najevo, že by chtěli získat alespoň jedno z ministerstev dopravy, místního rozvoje a životního prostředí. V příštích dnech bude kolem nové vlády rušno. V neděli nebo v pondělí by měl být stanoven termín Grossova přijetí prezidentem Václavem Klausem, na kterém ho úřadující šéf ČSSD pověřený jednáním o nové vládě seznámí s výsledky dosavadního snažení. Když se stranické reprezentace příští víkend na koaliční smlouvě a složení nové vlády shodnou, bude moci Gross jít opět na Hrad a prezidentovi navrhnout jmenování členů nového kabinetu. Za čtrnáct dní poté, mezi 15. a 20. srpnem, by pak mohla sněmovna hlasovat o důvěře novému kabinetu.