Zprávy | Z archivu rubriky


Český prezident Václav Klaus si netroufá odhadnout, jak dopadne v jeho vlasti případné referendum o evropské ústavní smlouvě. Výsledek totiž podle prezidenta závisí zejména na tom, jak ho Češi pochopí. Pokud si budou vědomi, že půjde o hlasování o ústavě - nikoli o unii jako takové -, mohli občané by tento dokument při hlasování odmítnout, uvedl.

"Pokud bude referendum o evropské ústavě pojato jako obecné referendum o tom, jestli je EU věc dobrá a opak EU je věc špatná, pokud se řadě lidí podaří referendum definovat tímhle způsobem, myslím, že většina lidí v ČR řekne tomuto referendu ano," řekl Klaus v rozhovoru pro slovenskou zpravodajskou televizi TA3.

"Pokud by se podařilo, aby to referendum bylo skutečně o evropské ústavě - opravdu o tom, jestli my všichni potřebujeme tento další krok k Evropě udělat - dovedu si dost dobře představit, že by rozumní lidé mohli říci ne," soudí prezident.

Klaus má ale podle svých slov obavy, zda někteří politici ve vášnivých a zjednodušených diskusích dokáží podstatu referenda obhájit natolik, aby občané opravdu věděli, o co vlastně při něm půjde. Výsledek případného si ale prezident odhadnout netroufá. "To bych musel být věštec, a to nejsem," uvedl.

Zda bude v ČR vypsáno referendum o evropské ústavní smlouvě, ještě není rozhodnuto. Někteří politici ale soudí, že je podle českých zákonů nutné, aby k němu došlo. Premiér Stanislav Gross soudí, že by mělo být v červnu 2006.

Města a obce nesouhlasí s návrhem státního rozpočtu na příští rok. Navrhovaný růst daňových příjmů o 12,2 miliardy pokládají za nedostatečný a tvrdí, že především kvůli zvýšení daně z přidané hodnoty jim výdaje porostou mnohem rychleji. Na konferenci Finanční správa a rozvoj měst a obcí v ČR to řekl předseda Svazu měst a obcí Oldřich Vlasák.

Podle ministra financí Bohuslava Sobotky však daňové příjmy u obcí všech velikostí v posledních letech pravidelně a viditelně rostou. Do roku 2000 byl podle něho špatně nastaven systém přerozdělování daňových výnosů mezi obcemi, který vedl k prohlubování rozdílů v daňových příjmech. Vláda se to podle něho pokusila napravit novelou zákona a nový systém se prý osvědčil. Míra rozpočtové autonomie českých obcí a měst je tak nyní jedna z nejvyšších v Evropské unii, dodal Sobotka. V dalších letech by se podle něj mělo změnit rozpočtové určení daní tak, aby byly obce více motivované podporovat vytváření pracovních míst. V současné době dostávají obce asi 1,5 procenta daně z příjmu místních zaměstnanců a podle Sobotky by se toto procento mělo zvýšit. "Více by tak získaly ty obce, které aktivně podporují zaměstnanost na svém území," řekl.

Sobotka zároveň zdůraznil, že míra přerozdělování v České republice narazila na své maximum a stát si nemůže dovolit dále zvyšovat daňovou zátěž. Podle něj by neměl být úspěšným politikem ten, kdo dokáže vybojovat nejvíce peněz, ale ten, kdo dokáže se stejnými nebo menšími prostředky dělat kvalitní politiku. Mezi přítomnými starosty tím vyvolal vlnu nesouhlasu.