Zprávy | Z archivu rubriky


28. září se slaví Den české státnosti. Připadá na svátek katolického světce sv. Václava, českého knížete a takzvaného patrona země, jehož jméno patří v Čechách i nyní k nejrozšířenějším. Název státního svátku však Václavovo jméno neobsahuje. Den české státnosti je kompromisem, protože při projednávání zákona o svátcích se v roce 2000 strhl ve sněmovně "boj o Václava". V nebývale ostré hádce o jeho roli v dějinách tehdy levice návrh na nový svátek odmítala s argumenty o proněmeckém zneužívání svatováclavské tradice za nacistické okupace Čech a Moravy. Kníže Václav čelil i za života obviněním z proněmecké orientace.

Podle církevní tradice je právě 28. září dnem, kdy byl před kostelem ve Staré Boleslavi v roce 935 (podle starší literatury to bylo v roce 929) přemyslovský kníže Václav zavražděn svými odpůrci, a to na příkaz vlastního bratra Boleslava, který si tak uvolnil cestu k vládě. Boleslav nesouhlasil s Václavovou smířlivou zahraniční politikou. Svatořečen byl zesnulý kníže již v období mezi lety 972 až 975, kdy bylo v Praze založeno biskupství. Václav je podle církve vzorem prozíravého politika a dobrého křesťana. Přestože je někdy považován za člověka jemného až slabého, tak podle jiných současných názorů byl tvrdým válečníkem, jedním z prvních sjednocovatelů rozdrobených území a kmenů ve stát a národ. Svatému Václavu je zasvěcena řada katolických chrámů. Údajně prvním byl kostel v Proseku u Prahy, podle pověsti založený knížetem Boleslavem I. v roce 970. Odborníci však datují vznik této památky až do druhé poloviny 11. století.