Zprávy | Z archivu rubriky


Kompletní zdravotní dokumentace je součástí lékařského tajemství, ale příbuzní mají právo na informace o příčinách i okolnostech smrti svých blízkých. ČTK to řekl ředitel Všeobecné fakultní nemocnice Pavel Horák. Řešení současné situace však nevidí v předávání dokumentace pozůstalým, protože obsahuje nejen záznam léčby, ale i diagnostické úvahy lékařů a neověřené údaje. Nynější absurdní stav, kdy se do úmrtních listů neuvádějí ani diagnózy, ani příčiny úmrtí, je podle něj výsledkem úsilí ochránců osobních dat.

Debata o tom, zda a v jakém rozsahu mají mít příbuzní přístup ke zdravotní dokumentaci svých zemřelých blízkých, se rozproudila poté, co se manželka tragicky zesnulého Ivana Hlinky několik dní neúspěšně domáhala jeho zdravotní dokumentace. Karlovarská nemocnice ji odmítala vydat kvůli obavám, že by tím porušila zákon. Dokumentaci nakonec Hlinkové předal hejtman Karlovarského kraje. "Vím, že jsem předáním zprávy porušil do jisté míry zákon, ale považuji tento postup za jediný možný," uvedl hejtman.

Horák uvedl, že pokud by pacienti věděli, že dokumentaci bude číst jejich rodina, řadu údajů by lékaři ani nesdělili. Týká se to zejména psychických onemocnění, infekčních nemocí, interrupcí, otcovství i stylu života, například homosexuality či sexuálních partnerů, soudí šéf Všeobecné fakultní nemocnice.

Cestu vidí v existenci systému vnitřní kontroly ve zdravotnických zařízeních. Měl by se zabývat všemi případy, kdy vzniknou pochyby o léčebném postupu. S výsledky takových šetření by měly být rodiny seznámeny, soudí Horák. Nyní je třeba podat oficiální stížnost.

Předsedkyně Občanského sdružení na ochranu pacientů Vladimíra Bošková uvedla, že lidé většinou získají dokumentaci nelegální cestou tak, že se "nad nimi někdo slituje". Míní, že nemocnice musí vydat rodině dokumentaci podle evropské úmluvy o lidských právech. "Úmluva platí a ruší paragrafy českého zákona, které tomu odporují," řekla ČTK.

Hlasování o takzvaném transformačním zákonu prověří na nadcházející zářijové schůzi vládní koalici. Novelou chtějí předkladatelé z řad ČSSD a KSČM vypořádat oprávněné osoby v naturální podobě. ODS ale tvrdí, že faktickým cílem předlohy je okrást skutečné vlastníky majetku. Jednotný názor na předlohu nemají ani strany vládní koalice.

Hlasování o předloze otestuje především tu část koaliční dohody, v níž se vládní strany zavázaly, že proti vůli vládních partnerů nebudou určité věci prosazovat s opozicí.

Proti předloze vystupuje ostře zejména zemědělský odborník ODS Miroslav Kučera. Již dříve prohlásil, že sociálním demokratům a komunistům jde o politický a ekonomický vliv na venkově. Novelu označil za prostředek "brutálního vyvlastňování", jejímž důsledkem bude znevážení vlastnických práv za cenu dočasného politického vlivu na českém venkově.

Autoři v důvodové zprávě uvádějí, že celková výše nevypořádaných majetkových podílů činila v roce 1993 zhruba 50 miliard korun. K 31. prosinci 2002 pak byla 15,1 miliardy, což odpovídá hodnotou a cenou asi 27 procentům celkového majetku zemědělských družstev.

Podle dosud platné právní úpravy byly majetkové podíly vypořádány jen v tom případě, že oprávněné osoby přijaly od družstva vypořádání ve věcech z majetku družstva, případně v penězích, ale pouze v případě, že oprávněná osoba přistoupila na rozložení splátek na dobu 15 až 20 let.