Zprávy | Z archivu rubriky


Snížení ratingu České republiky přední mezinárodní ratingovou agenturou Standard and Poor's je významným signálem, že veřejné finance země nejsou v pořádku. Novinářům to řekl guvernér České národní banky Zdeněk Tůma. "Od roku 1990 se náš rating spíše zvyšoval, takže to, že se vydáváme opačným směrem, je hodně nepříznivý signál," dodal.

Tůma dále uvedl, že je pro radikálnější reformu veřejných financí, než jakou navrhuje vláda premiéra Stanislava Grosse. Podotkl však, že jde o pohled ekonoma. "Já nehodnotím politický kontext, co vláda dokáže prosadit a jakou má politickou sílu, což je druhá věc," řekl novinářům po svém vystoupení v pořadu České televize Otázky Václava Moravce.

Rovněž prezident Václav Klaus v diskusním pořadu Sedmička na TV Nova označil snížení ratingu za "nemilou zprávu". "To je signál do celého světa, ne nijak velkolepý, ne nijak dobrý," řekl. Zdůraznil, že snížení ratingu povede ke zvýšení sazeb, což prodraží splácení dluhů. "Čili budeme například splácet více, budeme platit vyšší úroky," dodal.

"Ty světové agentury reagují na to, že Česká republika se nepostavila zatím jasně, důrazně, zřetelně ke svému dluhu, k deficitům státních rozpočtů, k nárůstům státního dluhu a přestávají nám to promíjet," prohlásil Klaus.

Po skončení pořadu prezident novinářům řekl, že považuje za důležité, že tento signál nebyl vyslán žádným českým politikem, opozičním, neopozičním, který by byl okamžitě napadán z toho, že má své osobní, zvláštní zájmy, že tento signál byl vyslán světovou nezávislou ratingovou agenturou, která zrovna tak hodnotí Itálii, jako Brazílii, Kanadu jako Chile.

Ministerstvo financí je ale opačného názoru. "Nevidíme důvod pro snížení ratingu. Situace veřejných rozpočtů se meziročně zlepšuje," uvedlo v pátek v reakci pro ČTK. Následně dodalo, že reformy musí pokračovat a že ministr financí Bohuslav Sobotka příští týden předloží koaličním partnerům návrhy zajišťující pokles deficitu tak, aby Česko mohlo přijmout euro v roce 2010.

Prezident Václav Klaus považuje své vztahy s premiérem Stanislavem Grossem za férové a byl by rád, kdyby takové zůstaly i nadále. Prezident má také zájem, aby Grossova vláda fungovala a zužitkovala dva roky, které jí zbývají do řádných parlamentních voleb. Klaus to uvedl v nedělním diskusním pořadu televize Nova Sedmička.

"Velmi si uvědomuji rozdíl vůči této (Grossově) vládě oproti vládě předcházející v tom, že tu minulou jsem nejmenoval. Čili necítil jsem takovou míru zodpovědnosti, jakou cítím teď vůči vládě, která byla mnou jmenována," řekl Klaus. "Já jsem nezastával nikdy - a dvojnásob v této situaci nezastávám heslo, které leckdo v našich zeměpisných šířkách propagovával - čím hůř, tím lépe," řekl prezident. Uvedl, že nehodlá vynášet soudy vůči "každodennosti vlády", ale vůči věcem koncepčním a zásadním.

Jednu z mála výhrad, které Klaus už dnes Grossově vládě vzkázal, se týkala pokračování reforem, s nimiž začal Špidlův kabinet. Klaus předpověděl, že i Grossova vláda bude pokračovat v "polorefomní" politice.

Klaus připustil, že v jeho vztazích ke Grossovi se projevují jejich politické a věkové rozdíly, ale prezident se nechová "tatínkovsky". "Myslím, že my se chováme vzájemně férově, a byl bych rád, kdyby to tak mohlo zůstat," řekl Klaus.

Klaus také poznamenal, že při jeho víkendové návštěvě konference v Itálii se zahraniční politici podivovali tomu, že Česko má v Grossovi tak mladého premiéra, a zajímali se o to, zda Gross funkci zvládne. Grossovi bude příští měsíc 35 let. Klaus prý odpovídal, že mládí není samo osobě fatální překážka. "Já jsem říkal, že on (Gross) lecjakou zkušenost v politice má. Vysvětloval jsem jim jeho životní kariéru. Říkal jsem, že určitě má komunikační schopnosti jednat, vyjednávat, domlouvat se a že věřím, že ostatní bude získávat za pochodu," řekl Klaus.

Prezident potvrdil, že se s Grossem domluvili na pravidelných zhruba měsíčních schůzkách, jež by měly přispět ke koordinaci jejich činů a odstranit nebezpečí, že by se vzájemně překvapovali a dovídali se o svých záměrech prostřednictvím médií. První podobnou schůzku měli ve čtvrtek.

Česká republika by mohla být podle českého koordinátora nedělního Evropského dne židovské kultury Petera Györiho příkladem pro jiné země, pokud se týká zájmu o kulturu Židů i způsobu, jakým lidé chtějí na tomto projektu ochotně spolupracovat.

"Mohl by to být dar České republiky Evropské unii - jakým způsobem žít se židovskou komunitou. Dá se to použít i ve spolužití většinové společnosti s jinými komunitami a minoritami," řekl Györi ČTK. "Českou republiku, i když tu není vše v pořádku, jsem nazval klenotem," dodal a poukázal na projevy antisemitismu a další negativa přicházející většinou ze zahraničí. Sám pochází ze Slovenska, kde podobnou míru znalostí a zájmu neviděl. "A nedávno jsem byl v Bruselu, mohu porovnat problémy dalších koordinátorů," poznamenal. "Je skutečně pravda - a není to fráze, je to cítit - že Praha je uspořádána ze tří kultur, české, německé a židovské," řekl Györi a připomněl účast židovské kultury na filozofii a na literatuře.

Györi je přesvědčen o pozitivním vztahu české společnosti vůči židovské kultuře. "I proto, že česká kultura obsahuje mnoho aspektů židovské kultury," říká, když obdivuje úroveň vědomostí určité části nežidovské populace o židovské kultuře, svátcích, filozofii a podobně. "Žil jsem na třech kontinentech, v různých zemích. V Čechách se mi žije skutečně příjemně," prohlásil.

Evropský den židovské kultury a jeho programy nazval Györi aktivitou židovských komunit směrem ke společnosti, dříve nepříliš vídanou; dotkl se tak časté uzavřenosti těchto společenství, způsobené špatnými historickými zkušenostmi.