Zprávy | Z archivu rubriky


Šéf opoziční ODS Mirek Topolánek předpokládá, že na nadcházejícím kongresu své strany bude jediným kandidátem na jejího předsedu. Řekl to novinářům po sobotním jednání Výkonné rady ODS. Někteří její členové sice spekulovali o tom, že kandidátem na šéfa strany by mohl být pražský primátor Pavel Bém, ale ten to odmítl.

Dosud se v politických kuloárech spekulovalo o tom, že Topolánek bude muset na prosincovém stranickém kongresu o funkci urputně bojovat. "Jakákoliv změna personální, ideová by mohla přinést nestabilitu do ODS a já bych ji považoval za nešťastnou," vysvětlil Bém, proč se nebude o křeslo šéfa strany ucházet. Bude usilovat o to, aby se stal prvním místopředsedou strany. Bém považuje za důležitou jednotu strany a přípravu na parlamentní volby v roce 2006.

ODS dává opakovaně najevo, že tyto volby hodlá vyhrát a chce se po osmi letech stát vládní stranou. Pod Topolánkovým vedením si dlouhodobě udržuje velkou podporu ve veřejnosti. Už několik měsíců jí dává přednost přes 30 procent voličů, což je nejvíce ze všech stran. Právě tato silná podpora veřejnosti je podle některých analytiků jedním z důvodů silného postavení Topolánka.

Političtí komentátoři a analytici nicméně opakovaně poukazují na to, že Topolánek má uvnitř ODS a zejména v jejím poslaneckém klubu silnou opozici a že jeho postavení v zákulisí údajně podlamuje i čestný šéf strany Klaus. Oba se lišili například v názoru na řešení letní vládní krize, která vypukla poté, co podal demisi koaliční kabinet ČSSD, KDU-ČSL a Unie svobody-DEU. Topolánek a vedení ODS důrazně prosazovali předčasné volby, Klaus byl proti.

Za hlavní Topolánkovy protivníky v ODS bývají považováni vlivný předseda poslanců ODS Vlastimil Tlustý a někteří další poslanci této strany. Právě z jejich řad zazněla v posledních týdnech kritika Topolánka za to, že vyslal své emisary za unionistickým poslancem Zdeňkem Kořistkou, aby ho přemluvili k hlasování proti vládě. Kořistka totiž řekl, že ODS mu za to chtěla dát úplatek 10 milionů korun, což ale občanští demokraté důrazně popřeli a s Kořistkou se chtějí soudit. Případem se zabývá i policie.

Katolická církev spolu s odbory stojí podle biskupa Václava Malého na straně slabých a přehlížených. Českomoravská konfederace odborových svazů a rada Iustitia et pax (Spravedlnost a mír) při České biskupské konferenci se tento týden dohodly na kontaktech zaměřených několikrát do roka na možná řešení některých sociálních témat. "Není to o víře - jde o zájem o člověka a o ochranu lidské důstojnosti," řekl k tomu ČTK biskup Malý.

V centru pozornosti církve stojí z tohoto hlediska zejména vysoká nezaměstnanost a její negativní důsledky, důchodová reforma a nedůstojné postavení zaměstnanců, zvláště v hypermarketech, případně zaměstnávání a zneužívání cizinců.

"Konkrétními akcenty našeho pohledu jsou například rekvalifikace, podněcování investic do krajů, kde je nejvyšší nezaměstnanost, a kontrola, zda nejsou zneužívány sociální dávky," uvedl Malý.

Odbory podle jeho slov rozhodně patří do občanské společnosti a je důležité, aby pro ochranu zaměstnanců existovaly. "Po roce 1990 se někdy říkalo, že jsou odbory zbytečné. Bylo to však tehdy na základě negativních zkušeností s komunistickým Revolučním odborovým hnutím," připomněl biskup.

Zástupci odborů i největší české církve po nedávném prvním dvouhodinovém jednání podle sdělení ČMKOS zjistili, že se v názorech na hlavní sociální problémy shodují, že mají na důstojnost jednotlivce a jeho práv podobné názory. "Hledáme řešení, nemáme hotové recepty," dodal Malý. Tento obhájce lidských práv, známý duchovní a někdejší disident je předsedou české rady Iustitia et pax. Zabývá se v rámci katolické církve zejména dodržováním lidských práv v Česku i ve světě. Církev prostřednictvím těchto národních rad sleduje sociální, ekologické a společenské problémy a usiluje v duchu svého učení o hledání takových přístupů k jejich řešení, které vedou ke snižování napětí.

Katolická církev adresuje svá vyjádření k některým sociálním problémům různým institucím. Dokument o nezaměstnanosti podle Malého zaujal předsedu ČMKOS a senátora ČSSD Milana Štěcha tak, že projevil zájem setkat se, pohovořit a navázat kontakty.

Český komisař Pavel Telička ještě váhá mezi několika možnostmi svého příštího působení poté, co jej v nové evropské exekutivě za necelé dva měsíce vystřídá expremiér Vladimír Špidla. Definitivně se rozhodne v říjnu.

"Jednou z variant kromě širší evropské infrastruktury je ovšem soukromý sektor. Ten je určitě předmětem zvažování. Ale jsou i jiné možnosti, které se pohybují někde 'mezi', a je možná i jejich kombinace," řekl Telička ČTK. "Úvahy se postupně vyjasňují, přeci jen jsem absolvoval v posledních dnech pár rozhovorů jak v Praze, tak tady z Bruselu. Situace nabírá jasnější komtury, pokročil jsem, ale definitivní jasno není," uvedl. Jakkoli mu Evropská komise, kde se cítil "jako ryba ve vodě", bude chybět, nové výzvy se nebojí.

Telička již v červenci odmítl nabídku premiéra Stanislava Grosse na další působení v české státní správě. Také míní odejít ze špičkové pozice komisaře důstojně a standardně, což patrně znamená, že se nemíní ucházet o úřednické místo v unijních institucích. Ale s oběma sférami by rád zůstal dál ve styku: "Jedno je jisté - nechci ztratit kontakt s tím, čemu jsem věnoval 15 let života."

"Nevylučuji, že státní správa bude jednoho dne zase aktuální, ale ne nyní, ne za této konstelace," řekl s ujištěním, že bude-li mít premiér či jiná místa zájem o jeho názor, samozřejmě vyhoví, bude-li to možné. A slůvky "uvidíme" a "možná s odstupem času" odpovídá i na otázku o své "evropské" budoucnosti. Možná sfér působení bude více, možná i v akademické obci.