Zprávy | Z archivu rubriky


Ministerstvo pro místní rozvoj bude požadovat po Romské zaměstnanecké agentuře při dálnici D47 zpátky zhruba deset milionů korun, které jí loni přidělilo z evropského fondu Phare. Audit vyslaný resortem odhalil podvodné čerpání peněz. Agentura ale obvinění odmítá. Píše to nejnovější vydání časopisu Týden, který vyjde v pondělí. Audit například zjistil fingované rekvalifikační kurzy, zfalšovanou docházku, většina školitelů z údajných kurzů neměla patřičné vzdělání. "Všechny kurzy proběhly," cituje Týden Milana Polhoše z romské agentury, kterou financuje ministerstvo práce a sociálních věcí. "Tlačíme k tomu, aby Romská zaměstnanecká agentura byla pohnána k zodpovědnosti," řekl ČTK tajemník Rady vlády pro záležitosti romské komunity Czeslaw Walek s tím, že peníze od začátku nebyly využívány v souladu s projektem. Potvrdil, že romská agentura vykazovala fingované kurzy a falšovala docházku. "Pracovníci agentury brali nepřiměřeně velké peníze za těch pár kurzů, co dělali," dodal Walek. Mezi vyučujícími se například objevili i příbuzní Polhoše. "No a co, Romové mají velké rodiny," brání se Milan Polhoš obvinění z klientelismu. Jaroslavu Polhošovi vyplatil za údajných 80 hodin školitelské práce téměř 5000 eur (zhruba 160.000 Kč), nárok však měl podle časopisu Týden na pouhou desetinu. Polhoš se brání tím, že neuměl anglicky a podepsal, co se mu předložilo. Cílem romské agentury bylo organizovat rekvalifikační kurzy pro zhruba 500 Romů tak, aby mohli pracovat při chystané výstavbě dálnice D47. Na to získala prostřednictvím ministerstva pro místní rozvoj 12 milionů korun z fondů Evropské unie. Ministerští úředníci budou požadovat zpět deset milionů, zbývající dva miliony nestihla agentura utratit, uvedl Týden.

Agentura vznikla v březnu loňského roku v Přerově z iniciativy dvou představitelů Sdružení romských podnikatelů a soukromníků Aleše Barana a Milana Polhoše. Podezření, že se rekvalifikační kurzy Romů pro chystanou dálnici neuskutečnily, čelí podnikatelé od února letošního roku. Kvůli celkovým pochybnostem ohledně čerpání peněz z programu Phare pozastavila 4. srpna Evropská komise příliv těchto peněz do republiky. Mluvčí komise v úterý oznámil, že zákaz by mohl být zrušen koncem roku, dodává Týden. Objem pozastavených prostředků se odhaduje na 120 milionů eur, tedy asi 3,7 miliardy korun.

Růst mezd v Česku ve druhém čtvrtletí sice zpomalil, přesto si Češi za své platy koupí více zboží a služeb než Poláci, Maďaři a Slováci. Podstatně lépe než Češi jsou na tom ale Slovinci, kteří po zohlednění cen zboží a služeb vydělávají o třetinu více a drží se na špičce zemí střední a východní Evropy. Vyplývá to z údajů společnosti Patria Online. Průměrný Čech ve druhém čtvrtletí vydělával 17.817 korun měsíčně. Průměrný Maďar sice v přepočtu na koruny bere zhruba o dvě stovky více, ale protože je v Maďarsku dráž, koupí si za svojí mzdu méně než Čech. V přepočtu na koruny a po zohlednění cen zboží a služeb tak průměrná mzda v Maďarsku činí 16.041 korun, v Polsku 17.504 korun a na Slovensku 12.910 korun. Nejvíce v regionu vydělávají Slovinci s průměrnou mzdou 26.361 korun. Více než Češi si za průměrnou mzdu koupí také Chorvati, protože chorvatská průměrná mzda činí 22.128 korun. Naopak nejhůře v regionu je na tom Bulharsko s průměrnou mzdou 7427 korun. V Německu průměrná měsíční mzda podle odhadu Patria Online ve druhém čtvrtletí činila 2266 eur, což v přepočtu odpovídá zhruba 72.553 korunám. Přepočet po zohlednění toho, že v tuzemsku je zhruba o polovinu levněji, vychází příznivěji a průměrná německá mzda tak činí 36.502 Kč. Průměrná mzda v Česku po zohlednění cen zboží a služeb dosahuje 49 procent německé úrovně a ekonomové odhadují, že ČR dožene Německo až za několik desítek let. Slovinská průměrná mzda odpovídá 72 procentům německé úrovně, Slovenská 35 procentům.

Čechoameričané, kteří do začátku 90. let ztratili občanství své původní vlasti, vesměs hodnotí kladně, že čeští emigranti z dob komunistického režimu měli uplynulých pět let možnost zpětně se o ně přihlásit. "Zákon přišel pozdě, ale přece," řekl ČTK v New Yorku jeden z představitelů tamějších krajanů, vydavatel čtrnáctideníku Americké listy Petr Bísek. Lhůta k prohlášení o tom, že nynější občan USA či jiné země býval občanem Československa, začala v září 1999 a skončí 2. září. "Možná, že měla trvat neomezeně," poznamenal Bísek. O novele, která by umožnila žádat o navrácení občanství bez časového omezení, by měl v září jednat český Senát. Vztah původní vlasti k Čechoameričanům se "krok po kroku zlepšuje," řekl Bísek. Až do roku 1999 měli ovšem krajané pocit, že je vlády odstrkují, soudí. Američané podle něho už dlouho považovali úmluvu z 20. let za protiústavní, zatímco "česká strana ji zneužívala". Upozornil také na nesprávný český výklad amerického postoje k občanství. "Vlády před rokem 1999 tvrdily, že USA nepovolují dvojí občanství. To ovšem není pravda. Spojené státy dvojí občanství nedoporučují, ale nemohou mu zabránit. O americké občanství člověk přijde, jen pokud se ho zřekne," uvedl. Zákon o navracení občanství přišel zhruba rok po takzvané restituční tečce. O navracení komunisty zabaveného majetku mohli žádat jen čeští občané. "Zdálo se nám, že zákony o občanství a o restitucích jsou proti nám, i když to tak třeba nebylo. Možná za to může spěch, s nímž se tvořily," řekl Bísek. "Chyběl při tom pohled do budoucna. Zákony jsou příliš podrobné, mnoho detailů se musí průběžně novelizovat. Nelze předem odhadnout veškeré situace, a tak řada osudů se do nich nevejde" dodal. V souvislosti se vstupem Česka do Evropské unie získávají české pasy na významu. Jejich držitelé, i když jsou současně Američany, mohou využívat veškerých výhod, které členství v unii poskytuje, například ve vzdělávání či zdravotní péči. "Možná se ukáže, že je to výhodné," soudí Petr Bísek, i když nepředpokládá, že by to byla hlavní pohnutka pro žádosti o vrácení občanství.