Zprávy | Z archivu rubriky


Lidí, kteří pobírají sociální dávky, po vstupu do EU v Česku významně nepřibylo. Původní obavy z toho, že počet příjemců dávek po rozšíření unie výrazně vzroste, se tak zatím nepotvrdily. ČTK to sdělil vedoucí tiskového oddělení ministerstva práce a sociálních věcí Vladimír Hrubý. Ministerstvo zkoumalo vyplácení dávek ve vztahu k EU v červenci. Na sociální podporu mají po 1. květnu nárok i občané EU, pokud v ČR pracují.

Podle Hrubého je počet dávek, které úředníci přiznali migrujícím pracovníkům, nižší než množství dávek, jejichž vyplácení zastavili. V těchto případech prověřují totiž to, zda příjemcům nadále náleží podpora z českého systému. S ohledem na krátkou dobu a zavedení složité a zcela nové agendy se to však v budoucnu může změnit, uvedl Hrubý.

Mezi dávky sociální podpory patří přídavek na dítě, rodičovský příspěvek, odměna pěstouna, příspěvek na úhradu potřeb dítěte, zaopatřovací příspěvek, pohřebné a příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu. O peníze může požádat i občan EU, který v ČR pracuje. Jeho rodinní příslušníci však v ČR pobývat nemusejí. Porodné, příspěvek na bydlení, sociální příplatek a dávky sociální péče mohou rovněž získat občané EU, kteří jsou v Česku zaměstnáni. Zasílání těchto podpor do ciziny ale není možné, dodal Hrubý.

Největší riziko zneužívání sociálních dávek hrozí podle něj u lidí ze sousedních států, v nichž je vyšší nezaměstnanost než v Česku. Zástupci českého ministerstva práce již několikrát jednali se svými slovenskými kolegy. Zneužívání sociálních podpor by mohla zabránit například dvoustranná smlouva, dodal Hrubý.

Lobbování mezi zákonodárci by měl upravovat spíše zákon než etický kodex, míní předseda Senátu Petr Pithart. Řekl to ČTK v souvislosti s úterním oznámení předsedy sněmovny Lubomíra Zaorálka, že chce ve spolupráci s Pithartem připravit etický kodex zákonodárce. Tato norma by podle Zaorálka měla mimo jiné stanovit pravidla pro kontakt poslanců a senátorů s podnikatelským prostředím.

Pithart pokládá lobbování za činnost "svrchovaně důležitou a naprosto legitimní", která se ale musí řídit určitými pravidly a být kontrolovatelná. "Bylo by lepší regulovat to zákonem tak, jak je to v některých zemích na západ od nás," uvedl.

Kodex by měl podle Zaorávka také zamezit tomu, aby si strany přetahovaly své zákonodárce. Pithart je k tomu ale trochu skeptický. Poznamenal, že problém přestupování zákonodárců z jedné strany do druhé nebyl uspokojivě vyřešen ani za dvě desetiletí první republiky. "Jsou určité věci, které opravdu záleží na svědomí jednoho každého," uvedl.

Pithart tak připomněl ústavou předepsaný poslanecký a senátorský slib, podle něhož zákonodárci mají svůj mandát od voličů vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. "Řídí-li se zákonodárce v poslední instanci vlastním svědomím, pak mandát nepatří straně," podotkl Pithart. Ústavním zákonem chce zabránit přestupům mezi frakcemi během volebního období také šéf poslanců ODS Vlastimil Tlustý.

Jeho i Zaorálkova iniciativa souvisely s oznámením poslance US-DEU Zdeňka Kořistky, že mu před třemi týdny muž blízký ODS nabídl deset milionů korun, když nepodpoří novou vládu. Kořistka peníze odmítl. ODS se od nabídky distancovala a Kořistku žaluje.

Vítězstvím v desetiboji na olympiádě v Aténách se Romanu Šebrlemu dostalo nejvyššího možného svěcení: stal se Herkulem v zemi potomků Dia, píše francouzská agentura AFP. Poklonu českému desetibojaři vysekl i olympijský vítěz v desetiboji z Atlanty Dan O'Brien, který aténské atletické soutěže komentuje pro americkou zpravodajskou stanici CNN.

"Šebrle je šampionem zaslouženě. Je pravděpodobně desetibojařem s dlouhodobě nejvyrovnanějšími výkony, zřejmě i všech dob," píše na internetových stránkách CNN bývalý světový rekordman, který dominoval světovému desetiboji hlavně v první polovině 90. let a letos v červenci kvůli zdravotním problémům ukončil kariéru.

"Tak jako Herkules zahnal strach a paniku, aby dokončil svých 12 hrdinských činů, odolal Šebrle náporu Američana Bryana Claye a Kazacha Dmitrije Karpova. A pouhých 12 let poté, co udělal první atletické krůčky, vstoupil do análů olympijských her," píše AFP. Agentura připomíná, jak se Šebrle učil a zlepšoval ve stínu svého krajana Tomáše Dvořáka, trojnásobného mistra světa. "V pravý čas se mu však podařilo z jeho stínu vystoupit a uspět tam, kde jeho mentor selhal" - stal se v květnu 2001 prvním mužem, který překonal hranici 9000 bodů, připomíná AFP. Podle ní se nelze divit tomu, že Šebrle, který tak toužil po olympijském zlatě, nakonec možná zklamal některé fanoušky tím, že neútočil v závěru desetiboje na svůj světový rekord a "spokojil se" s pátým nejlepším výkonem historie. "Hlavní bylo vyhrát. Rekord může ještě vylepšit, třeba hned na dalším mítinku," píše AFP. Podle ní by se tak mohlo stát například na tradičním mítinku ve francouzském Talence, kde se Šebrle znovu setká se svými "následníky trůnu" z Atén - Clayem a Karpovem.

Zákony přijímané v souvislosti s trestnou činností mládeže jsou dobré, ale úřady při jejich uplatňování málo spolupracují. Vyplývá to ze zprávy o účinnosti této legislativy, kterou ve středu schválila vláda premiéra Stanislava Grosse.

Ministři se touto problematikou zabývají několik hodin poté, co policie dopadla nezletilého mladíka podezřelého z vraždy čtyřiaosmdesátileté důchodkyně v obci Písty na Nymbursku. Chlapec se k vraždě přiznal. V srpnu je to druhá vražda, z níž je podezřelý nezletilý pachatel. Královehradečtí kriminalisté obvinili v pondělí dvanáctiletého chovance výchovného ústavu v Kostelci nad Orlicí z toho, že na útěku 12. srpna nůžkami ubodal jednaosmdesátiletou ženu z Olešnice u Čestic na Rychnovsku.

Na počátku letošního roku začal platit nový zákon, který upravuje stíhání mladistvých a soudy s nimi. Zákon počítá s větším množstvím alternativních trestů výchovné povahy. Speciální soudy mohou mladistvým pachatelům, tedy lidem ve věku od 15 do 18 let, například nařídit, aby se podrobili výchovným, terapeutickým, vzdělávacím či rekvalifikačním programům. Jako trest jim mohou uložit pokutu od 1000 do půl milionu korun, zákaz různých činností a podmíněné či nepodmíněné vězení v délce od jednoho roku do pěti let. V případě skutků, za které dospělému hrozí výjimečný trest, to může být podle trestního zákona až deset let. Při projednávání tohoto zákona navrhovali někteří poslanci i snížení věkové hranice trestní odpovědnosti z 15 na 14 let. Nová legislativa také zvýšila sociálně-právní ochranu dětí.