Zprávy | Z archivu rubriky


Místo, kde v jihoirácké Basře působí čeští vojáci a kde vzniká armádní 7. polní nemocnice, navštívil v úterý ministr obrany Jaroslav Tvrdík. Prohlédl si prostor vyhrazený pro stany českého zdravotnického zařízení za bývalou iráckou vojenskou nemocnicí a jednal i s jejím ředitelem. Nemocnice by mohla být v provozu zřejmě v polovině května. "Jsou to profesionálové. Dokáží i v těchto improvizovaných podmínkách ošetřit stovky pacientů," řekl Tvrdík ČTK poté, co si prohlédl polní obvaziště, jedinou zatím fungující část nemocnice. Až se polní nemocnice rozvine jako celek, bude podle Tvrdíka schopna pomoci daleko více lidem. "Myslím, že tu Česká republika zanechá velmi dobrý dojem," dodal ministr. S Tvrdíkem do jižního Iráku přijela senátorka Vlasta Parkanová a poslanec Jan Vidím, zástupci senátního a sněmovního branně bezpečnostního výboru. Ministra doprovázela i velvyslankyně ČR v Kuvajtu Jana Hybášková, velitel česko- slovenského kontingentu v Perském zálivu Dušan Lupuljev a velitel polní nemocnice Mojmír Mrva.

Před návštěvou v nemocnici se ministr s doprovodem zúčastnil rozdávání vody v městečku Zubajr nedaleko Basry. Čeští a slovenští vojáci vydali místním obyvatelům kanystry s pitnou vodou ze dvou nákladních tater. "Byl jsem otřesen, protože v těch teplotách, které jsou zde, lidé nemají dostatek vody a musí o ni prosit," komentoval to ministr. Z nových umělohmotných kanystrů však budou mít zřejmě největší radost místní překupníci, kteří v nich v budoucnosti budou nejspíš na černém trhu prodávat benzin.

Čeští exportéři by měli mít rovnocenné podmínky s konkurencí na oživujícím se angolském trhu. To má zajistit zřízený celní sklad v Luandě, na který dohlíží švýcarská společnost Cotecna. "Celní sklad má zájem na tom, aby byly výrobky co nejlevnější, což na angolském trhu se silnými lobbistickými vlivy skýtá rovné podmínky pro české exportéry," sdělil ČTK chargé d'affaires ČR v Angole Robert Kopecký. "Hlavním smyslem vzniku celního skladu je zajistit plynulé dodávky základních potravin a potřeb na angolský trh a tím mj. zabránit spekulacím a předražování," prohlásil. Sklad má podle něj zájem především o rafinovaný cukr, mléko, margarín, jedlý olej, džusy, konzervované ovoce, marmelády, párky a jiné konzervované uzeniny a maso, sypaný čaj, mražená kuřata a další mražené potraviny. Zřízen byl rovněž pro školní potřeby, včetně sešitů, didaktických pomůcek, tužek, gum. Dále se týká kancelářských potřeb, školních uniforem, obuvi, mýdel, pracích prášků, léků, zdravotnického materiálu, stavebních materiálů a pneumatik, dodal Kopecký. Pro vybavení skladů jsou potřeba též vysokozdvižné vozíky a hasící přístroje.

Český vývoz do Angoly v prvním čtvrtletí letos zaznamenal mizivých pár set tisíc korun. Celní statistiky evidovaly exporty v kolonkách silničních vozidel, elektrických zařízení, strojů a kovových výrobků. V dovozu celní úřady žádné aktivity nezaznamenaly.

Bezpečnost někdejšího prezidenta Václava Havla bude i nadále střežit policie. Ministr vnitra Stanislav Gross rozhodl o tom, že Havlovi zůstane ochranka a služební vůz i čtvrt roku po odchodu z Pražského hradu. "Pan ministr se po vzájemné dohodě rozhodl prodloužit panu Havlovi ochranu," řekla ČTK mluvčí ministerstva vnitra Gabriela Bártíková. Prezident má podobně jako jiní vrcholní politici právo na policejní ochranku. Podle zákona má nárok na zajištění bezpečnosti i tři měsíce po odchodu z úřadu. Havel opustil Pražský hrad 2. února. Po uplynutí tří měsíců může o přidělení ochranky rozhodnout právě ministr vnitra. Podle Bártíkové ale zatím není jasné, jak dlouho bude policie na Havlovu bezpečnost dohlížet. "V tuto chvíli není daný přesný termín. Důležité je, aby trval důvod ochrany," poznamenala Bártíková.

O ukončení policejní ochrany může rozhodnout opět ministr vnitra. Je ale pravděpodobné, že Havlovi zůstane ochranka napořád. Vláda totiž předložila sněmovně zákon, který by měl určit rentu a další výhody pro bývalého prezidenta. V něm se počítá i s policejní ochranou. Kabinet už ale jednou parlamentu podobný zákon navrhoval, poslanci ho však smetli se stolu. Někteří z nich připustili, že zákon neprošel hlavně kvůli tomu, že první, na koho by se vztahoval, by byl právě Havel.

Podle Havlova tajemníka Jakuba Hladíka dohlíží na bezpečnost exprezidenta neustále jeden policista. S bývalým prezidentem, který je nyní na dovolené v Portugalsku, cestuje i do zahraničí. Havel také stále používá tmavě modrým luxusní mercedes S-600, kterým jezdil během působení v prezidentské funkci. Auto, ve kterém jezdila jeho manželka Dagmar, tmavě modrý mercedes S-320, používá manželka nového prezidenta Livia Klausová.

Financování pouze proevropsky orientované informační kampaně před referendem o vstupu České republiky do Evropské unie ohrožuje podle členů Euroskeptické iniciativy jeho regulérnost. "Situace může dojít tak daleko, že kvůli neregulérnosti podáme stížnost k Ústavnímu soudu nebo vyzveme k bojkotu referenda," řekl ČTK po besedě s občany Uherského Hradiště předák iniciativy Vilém Barák. Euroskeptici neuspěli u ministerstva zahraničí se svými žádostmi o finanční příspěvky na kampaň proti vstupu ČR do evropského společenství. Poslední žádost Euroskeptické iniciativy o grant ve výši 5,3 milionu korun nebyla podle zástupců ministerstva zahraničí a rovněž podle premiéra Vladimíra Špidly profesionálně zpracovaná. "Pan Špidla označil v médiích naši žádost za jednu stranu A4, což je lež. Předložili jsme třináctistránkový projekt, který zpracovala specializovaná agentura," oponoval Barák.

Kabinet na svou informační kampaň před českým referendem o vstupu do EU vyčlenil 200 milionů korun. Peněžní prostředky, které mají přesvědčit veřejnost o výhodnosti vstupu země do unie byly podle Baráka získány prostřednictvím daní i od odpůrců integrace. "Kampaň je jednostranná jako někde v banánové Africe. Pokud by se něco podobného dělo v jiné zemi, naši politici by jistě označili volby za nelegitimní. Že podáme stížnost k Ústavnímu soudu není v tuto chvíli pravděpodobné, ale vyloučit to nemohu," dodal Barák.

Euroskeptická iniciativa vznikla začátkem října v Brně jako volné sdružení aktivistů. Euroskeptikové nechtějí do EU, neboť je podle nich socialistická. Podle jejich představitelů dosavadní zkušenosti ukazují, že nadměrné množství regulací v unii brzdí hospodářský růst jednotlivých zemí. Informace o činnosti euroskeptiků, kteří za svůj znak přijali logo EU se srpem a kladivem uprostřed pole, lze nalézt na www.euroskeptik.cz.