Zprávy | Z archivu rubriky


Podpora dobrovolnického hnutí byla cílem prezentace desítek nadací a občanských sdružení, na kterou se v neděli do obce Velehrad na Uherskohradišťsku sjelo několik tisíc lidí. Ve Velehradě začaly Dny lidí dobré vůle a přehlídka nadací a občanských sdružení poprvé přecházela tradičnímu večernímu Koncertu lidí dobré vůle. Akce je součástí oslav svátku slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje.

Do Velehradu zavítala i řada politiků v čele s Mirkem Topolánkem, Vladimírem Špidlou a Miroslavem Kalouskem. "Byl jsem zde již v loňském roce, ale teprve letos si mohu udělat čas na celý program," poznamenal Špidla. Podle olomouckého arcibiskupa Jana Graubnera pořadatelé zájem politiků o tuto akci vítají. "Dobrovolnická činnost mnohdy stojí na okraji zájmu a málo se o ní ví. Je jen dobře, že se politická reprezentace může s těmito aktivitami seznámit," dodal.

Ve velkých stanech před velehradskou bazilikou dostalo prostor několik desítek dobrovolnických organizací. Například olomoucké Centrum pro rodinný život připravilo pro návštěvníky dům prorodinných aktivit s několika výtvarnými dílnami. "Lidé zde mohou vyjádřit vztah jednoho k druhému, tedy udělat přesně to, k čemu slouží i opravdový domov," uvedl Luboš Nágl z centra.

Velký zájem byl také o činnost ekologických aktivistů, kteří se představili u velehradských rybníků. Jednou z organizací byla i Veronica. "Největší zájem je o naše novinky, například o program věnovaný nakládání s odpady v domácnosti," uvedla Yvonna Gaillyová. Součástí Dne lidí dobré vůle bylo setkání asi 50 vozíčkářů.

Večer slavnosti vyvrcholily tradičním Koncertem lidí dobré vůle. V pondělí bude na programu poutní mše svatá, kterou bude sloužit kardinál Miloslav Vlk.

Pád vlády zřejmě dál odsune přijetí národního alokačního plánu pro trh s emisemi skleníkových plynů. Česká republika měla dokument, podle kterého by měly být povolenky rozděleny jednotlivým firmám k 1. lednu příštího roku, koncem května odevzdat Bruselu. Dostala se ale už na jaře do skluzu. Ministerstvo životního prostředí hodlalo návrh předložit vládě tento měsíc. Zatím nevypořádalo ani všechny připomínky a nestihne to ani do příštího pátku, jak plánovalo.

"Je to tak důležitý dokument, že by ho měla schválit až nová vláda," řekla ČTK mluvčí ministerstva životního prostředí Karolína Šůlová. Připustila, že stát se tak kvůli povolenkám může dostat do velké časové tísně. Brusel si totiž ke kontrole plánu vyhradil dva měsíce. Pokud Evropská komise dostane návrh až po prázdninách a nebude s ním spokojena, vrátí ho do Prahy. Na přepracování pak zbude pouze pár měsíců, v horším případě týdnů.

Proti návrhu v uplynulém týdnu vystoupily hnědouhelné společnosti, počet povolenek, které mají dostat, mají za nízký. Návrh stanovující, jak budou průmyslovým a energetickým firmám rozdělovány povolenky na emise kysličníku uhelnatého, by podle nich mohl způsobit pokles výroby elektřiny z hnědého uhlí až o čtyři terawatthodiny ročně, tedy o jednu dvacetinu celkové výroby elektrické energie v Česku. Mezi další důsledky by podle nich patřilo propuštění až několika tisíc zaměstnanců hnědouhelných dolů a elektráren a výrazné zvýšení nákladů pro spotřebitele.

Ekologická sdružení naopak požadují, aby počet povolenek byl nižší, než ministerstvo stanovilo na základě množství vypouštěných emisí skleníkových plynů za poslední tři roky a odhadů vývoje jednotlivých průmyslových odvětví.

Obchodování s emisemi má být v EU spuštěno od ledna. Povolenky dostane 350 českých podniků pro zhruba 430 zdrojů. Do systému byly zařazeny elektrárny, rafinerie, koksárny, strojírenské a papírenské závody, cementárny, sklárny, vápenky, výrobny keramiky a některé potravinářské závody.

Povolenky dostanou podniky vždy na jeden rok dopředu. Podle skutečného množství vypuštěných skleníkových plynů v daném roce pak budou státu povolenky vracet. V průběhu roku s nimi budou moci obchodovat, přičemž kupovat je a dál s nimi obchodovat bude moci kdokoli. Aby unie zaručila transparentnost obchodů, vytvořila stejnou metodiku monitorování emisí pro všechny členské státy.

Doporučením, zda vyznamenat členy odbojové skupiny bratří Mašínů, se bude senátní podvýbor pro státní vyznamenání znovu zabývat 13. července. V některém z následujících týdnů se pak bude jejich možným oceněním zabývat Senát jako celek. Poslanecká sněmovna ve středu návrh nominovat muže, kteří v 50. letech se zbraní v ruce vedli boj s československým komunistickým režimem, velkou většinou odmítla.

Pro bylo ve sněmovně jen 25 ze 149 přítomných poslanců, přičemž návrh odmítli zejména zástupci KSČM a ČSSD, kteří mají v dolní komoře většinu. Nominaci podpořila jen většina přítomných poslanců ODS a US-DEU, ostatní členové těchto klubů se spolu s lidovci zdrželi hlasování. V pravicovějším Senátu má návrh větší šanci na schválení.

Návrh vyznamenat Mašíny, kteří v 50. letech bojovali proti komunistickému režimu a při útěku na Západ zabili šest lidí převážně z ozbrojených složek státu, podporují například Josef Pavlata (ODS), Daniel Kroupa (za ODA) nebo Martin Mejstřík (za Cestu změny), považují je za hrdiny třetího odboje. Proti jsou zástupci ČSSD, například Jan Rakušan či Alena Gajdůšková, a komunisté, kteří Mašíny označují za vrahy. Vyčítají jim zejména postřelení hasiče, zastřelení ozbrojeného muže, který převážel peníze, či zabití chloroformem omámeného příslušníka někdejšího Sboru národní bezpečnosti v Čelákovicích u Prahy.

Člen odbojové skupiny Milan Paumer při nedávném veřejném slyšení v Senátu uvedl, že tento policista byl zabit kvůli hrozbě pozdější identifikace a následným represím. K zastřelení pokladníka řekl, že tento muž byl členem Lidových milicí, "ozbrojené pěsti komunistické strany", a zahynul při šarvátce s Josefem Mašínem. Někteří z účastníků slyšení dali najevo, že by jednání Mašínů nebylo zpochybňováno, pokud by při svém boji zahynuli. Jejich odsuzování tkví podle advokáta Milana Hulíka v nepochopení toho, co se počátkem 50. let v tehdejším Československu dělo.

Senát i sněmovna své nominace předloží prezidentu republiky, který se ale jejich doporučením nemusí řídit. Kandidáty si může vybrat sám. Dny, kdy hlava státu vyznamenání propůjčuje nebo uděluje, jsou vždy 28. říjen a 1. leden.

Odstupující premiér Vladimír Špidla je přesvědčen o tom, že vznik koalice ČSSD, KDU-ČSL a Unie svobody-DEU před dvěma lety byla správná koncepce. V nedělním pořadu České televize Otázky Václava Moravce ale přiznal, že se mu v sociální demokracii nepodařilo obhájit názor, že vznik této koalice má politickou logiku a je prospěšný pro Česko i ČSSD.

"Nakonec v delší perspektivě se ukáže, že tato koncepce byla správná. Že byla v určitý okamžik poražena, to je jiná věc," řekl, aniž by chtěl jakkoli komentovat současné vyjednávání o nové vládě. Špidla řekl, že vytvoření koaliční vlády, která se ve sněmovně opírala o většinu 101 hlasů, byl docela komplikovaný a důležitý krok, který v době povodňových balíčků utrpěl "poměrně vážným napětím a vážnými rozpory". Od té doby se Špidla snažil přesvědčit sociální demokracii, že toto uspořádání má politickou logiku a je správné a prospěšné pro Česko a sociální demokracii.

Špidla narážel na události z konce léta 2002, kdy zemi postihly záplavy. Vláda na ně reagovala úspornými opatřeními a daňovými změnami, jejichž část ale parlament nepřijal, neboť se proti nim postavila tehdejší unionistická poslankyně Hana Marvanová. Při těsné většině dvou hlasů nad opozicí byl její postoj pro vládu zničující, což jí osobně a také celé unii někteří sociální demokraté dodnes nezapomněli.

Špidla v neděli řekl, že vláda tehdy "absolvovala poměrně velké vnitřní napětí". "Dlouhodobě to podrylo určitou důvěryhodnost uvnitř sociální demokracie pro koalici, kde Unie svobody byla chápaná jako velmi nejistý a možná až příliš průrazný partner. A mně se nepodařilo sociální demokracii přesvědčit, že tomu tak není. Reálně tomu tak nebylo, ale ten obraz se vytvářel," uvedl.

Na dlouhodobé problémy uvnitř US-DEU poukázal místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach, když v diskusním pořadu televize Nova Sedmička odpovídal na dotaz, kdo zavinil pád Špidlova kabinetu. "Nelze hovořit o vině a nevině. Věci mají svoje souvislosti, můžeme začít Hanou Marvanovou a jejím hlasováním na počátku této koalice," řekl. Škromach také uvedl, že v době, kdy Ústřední výkonný výbor ČSSD rozhodl minulou sobotu o konci vlády, už z unie odcházeli poslanci Tomáš Vrbík a Marian Bielesz, a koalice tak už neměla jistotu většiny v Poslanecké sněmovně.

Naopak zástupci lidovců a Unie svobody-DEU v pořadu, hejtman Roman Línek a poslanec František Pelc, považovali vládní krizi za vyvrcholení vnitřních sporů v ČSSD.

Dosavadní výsledky práce koaliční vlády Špidla v České televizi hájil. Kabinet podle něj zvládl vstup země do Evropské unie, stabilizoval veřejné finance a důchodový systém, předložil zákony na podporu rodin s dětmi a prosadil nástroje na boj proti šedé ekonomice. Špidla uvedl, že vláda poctivě plnila své programové prohlášení, jehož větší díl splnila.