Zprávy | Z archivu rubriky


Státní tajemník Pavel Telička odmítl nabídku Evropské unie na uzavření kapitoly "doprava" a vyjádřil přání dále diskutovat o navrhovaných podmínkách. Kamenem úrazu se stal požadavek Evropské unie, aby Česká republika přistoupila na přechodné období, po které by její dopravci měli ztížený přístup na vnitřní dopravní trh dnešních členských zemí (kabotáž). Unie po několika týdnech vnitřních dohadů schválila ve čtvrtek pro Českou republiku společné stanovisko, podle něhož by Praha měla přistoupit na přechodné období pro kabotáž od dvou do pěti let podle schématu dva-dva-jedna. Návrh prosadilo Německo, které předtím odmítlo maximálně čtyřletý odklad navrhovaný předsedající Belgií. Kdyby Česká republika souhlasila, nemohli by její dopravci nabízet vnitrostátní přepravní služby v dnešních členských zemích po dobu dvou let, pokud by Praha s tím kterým státem nevyjednala mírnější režim. Prodloužení po dvou letech by bylo možné na základě pouhého sdělení. Ještě po čtyřech letech by byla možnost ročního prodloužení tohoto režimu, ovšem už s řádným vysvětlením. Důvodem jsou obavy dopravců v německém a rakouském pohraničí, že jim firmy z druhé strany hranice vezmou práci. Telička připomněl, že čeští dopravci mohou přinejlepším pokrýt jedno procento kabotáže v unii, takže postoj unie se jeví spíše jako důsledek tlaku lobistických skupin než jako vyjádření reálné obavy. Upozornil také, že individuální prodlužování přechodného období i bilaterální dohadování mírnějšího režimu, ba plné liberalizace dopravního trhu povedou k nežádoucí fragmentaci tohoto jednotného trhu. Požádal Evropskou komisi, aby předložila minulé zkušenosti v tomto směru. Unie podle něj v kapitole "doprava" neuplatnila dostatečně diferenciace, ačkoli se tímto principem pravidelně ohání.

Senát ve čtvrtek podobně jako ve středu sněmovna schválil vyslání armádních specialistů do Afghánistánu. Čeští vojáci by měli do této země odjet ještě letos. Jejich vyslání Senát schválil drtivou většinou, řekl po neveřejném jednání horní komory předseda jejího výboru pro obranu Michael Žantovský (ODA).

Stálí členové Rady bezpečnosti OSN se ve středu dohodli na návrhu rezoluce o mezinárodních jednotkách pro Afghánistán, která dává vojákům OSN právo na použití síly a stanoví jejich mandát na šest měsíců. Text návrhu byl předložen zbývajícím deseti členům rady k prostudování. Návrh rezoluce uvádí, že situace v Afghánistánu stále představuje hrozbu mezinárodnímu míru a bezpečnosti, a proto budou moci vojáci OSN použít síly i v případě, kdy nejde o sebeobranu, jak je tomu u většiny misí OSN. Prostějovští vojáci by podle dostupných informací měli být nasazeni do operace, jejímž cílem je podpořit v Kábulu novou afghánskou vládu, která má začít pracovat 22. prosince. Česko je podle Žantovského společně s Tureckem jediným nečlenským státem EU z evropských zemí, jejíž vojáci se operace v Afghánistánu mají zúčastnit.

Vicepremiéra mrzí zveřejnění informací o tom, že místem působení členů liberecké protichemické jednotky a 6. polní nemocnice v rámci operace Trvalá svoboda bude Kuvajt. "Nepovažuji to za korektní a seriózní, naši partneři požadovali utajení," uvedl. "Na tuto kritiku nebudu reagovat," řekl k tomu Žantovský, jenž ve středu informaci o cíli cesty chemiků a lékařů po schválení jejich mise v Senátu potvrdil. O den dříve tak učinil poslanec vládní ČSSD Miloš Titz. Schválením afghánské mise byla předvánoční schůze Senátu ukončena. Členové horní komory se k dalšímu společnému jednání sejdou 11. ledna příštího roku.