Zprávy | Z archivu rubriky


Při vyjednávání dohody o jihočeské jaderné elektrárně Temelín, která byla uzavřena ve čtvrtek v Bruselu, postupovala rakouská strana "cestou rozumu", zároveň ale dosažený výsledek "zcela jistě nepředstavuje poslední krok". Řekl to rakouský kancléř Wolfgang Schüssel vídeňskému rozhlasu ORF v první reakci na ukončení procesu z Melku. Dohoda obsahuje přesné závazky Česka, EU a Rakouska a "tyto závazky teprve teď začínají", řekl kancléř. Proto také nejde o to, zda bude kapitola energetika do poloviny prosince uzavřena, ale o to, že umožněným "projednáváním kapitoly na úrovni ministrů členských zemí EU budou teprve umožněny věci, které jsou poprvé a pozitivně ustaveny", dodal.

Zatímco vládní Rakouská lidová strana (ÖVP) oceňuje čtvrteční dohodu o ukončení melkského procesu hodnocení jihočeské jaderné elektrárny Temelín, opozice a ekologové se k výsledkům schůzky v Bruselu stavějí kriticky. Ekologická mluvčí Zelených Eva Glawischnigová, řekla že smlouva ponechává "příliš široký interpretační postoj" dohodnutých bodů a nebyl stanoven termínový plán k odstranění bezpečnostních nedostatků v Temelíně. Za pochybné považuje, zda česká strana bude mít zájem na realizaci opatření, když Rakousko dá svůj souhlas k uzavření energetické kapitoly při jednáních Prahy v orgánech Evropské unie. "Bylo by chybou teď uzavřít kapitolu," řekla Glawischnigová.

Ekologická mluvčí a poslankyně opozičních sociálních demokratů (SPÖ) Ulli Simaová upozornila, že žádná konkrétní opatření na zvýšení bezpečnosti nebyla stanovena. To se týká i zvýšení bezpečnosti vysokoenergetických potrubí v elektrárně. "Dnes neumíme říci, zda se tento bod vyřeší nebo ne," poznamenala s tím, že kancléř by měl parlamentu předložit zprávu o jednáních s českou stranou a návrh dalšího postupu. Podobně jako Zelení však i SPÖ odmítá případné obnovení blokád česko-rakouských hraničních přechodů ekologickými aktivisty.

Ekologická organizace Greenpeace požaduje, aby Rakousko nadále ponechalo otevřenou energetickou kapitolu v přístupových jednáních Prahy v orgánech Evropské unie. "Greenpeace kritizuje čtvrteční 'propadák' rakouské vládní delegace v Bruselu. Zdá se, že se ani opravdově neprojednala možnost odstavení Temelína, ani se beze zbytku nevyjasnila právní závaznost dohody s možností rakouské žaloby," sdělil ČTK Erwin Mayer z rakouské pobočky této celosvětové organizace.

Dolnorakouský zemský hejtman Erwin Pröll, jenž se dosud kriticky vyjadřoval k Temelínu, však dohodu obou předsedů vlád uvítal. Výsledek jednání dává záruku, že Temelín bude uveden do komerčního provozu až po zrealizování všech potřebných opatření ohledně bezpečnosti a vlivu na životní prostředí, zdůraznil Pröll krátce po oznámení dohody předsedů vlád obou zemí ohledně Temelína.

Rakouská nacionalistická strana Svobodných (FPÖ) nehodlá přijmout nějaký kompromis v otázce jihočeské jaderné elektrárny Temelín, je-li snad tento kompormis výsledkem tlaku Evropské unie, řekl korutanský zemský hejtman a bývalý předseda FPÖ Jörg Haider. Pokud jde o výsledek, kterého Schüssel dosáhl, myslí si Haider, že je úspěchem, jestliže se Češi dali do pohybu a připustili ústupky. Tento výsledek nyní podle něho musí analyzovat rakouská vláda. "Jestliže ani poté by se nerýsovalo žádné řešení, nepotrvá ani tato koalice (Svobodných a Schüsselových lidovců)," řekl Haider.

Občanská demokratická strana se bude zasazovat o to, aby v protokolu o přistoupení České republiky k Evropské unii nebyly obsaženy závazky týkající se bezpečnosti jaderné elektrárny Temelín. Ve čtvrtek se na této formě dohodli v Bruselu český a rakouský premiér Miloš Zeman a Wolfgang Schüssel. Vláda by podle ODS měla také říct, jaké finanční dopady bude mít bruselská dohoda o Temelínu na státní rozpočet. Stínový ministr zahraničí ODS Jan Zahradil v pátek řekl, že zařazení závazků do protokolu o přistoupení znamená velmi neobvyklý postup a precedens i pro ty členské země unie, které využívají jadernou energii. "To, že se na tom dohodla současná česká a současná rakouská vláda, ještě neznamená, že to bude zařazeno do přístupové dohody, neboť to může narazit i na odpor uvnitř Evropské unie," prohlásil Zahradil. ODS nicméně ocenila "mimořádně vstřícný" postup české vlády, která podle ní měla velkou snahu dále nevyostřovat vztahy se sousedním Rakouskem a vyvrátit i sebemenší pochybnosti o bezpečnosti jihočeské elektrárny.

Naopak lídr čtyřkoalice Karel Kühnl nepovažuje začlenění dohody o Temelínu do protokolu o přistoupení k unii za problém. "To, co je předmětem té dohody, my přece zjevně splnit chceme," řekl ČTK. Zároveň ocenil dosažený kompromis. "Jednání může dospět k dohodě jenom tehdy, vyjdou-li si partneři vstříc a já jsem velice rád, že to partneři udělali," řekl Kühnl. Vládě podle něj záleží na bezpečnosti Temelína, byť si to vyžádá dodatečné finanční nároky.

Ministr životního prostředí Miloš Kužvart zdůraznil, že jde o jediný možný kompromis. Požadavky na bezpečnost, které se ČR zavázala splnit, už nyní většinou realizuje na základě doporučení Mezinárodní agentury pro atomovou energii. "Už dlouhou dobu jsem upozorňoval na to, že je velmi užitečné vystupovat vůči rakouské straně transparentně a mám za to, že v určitých krocích není nic navíc, co by již nyní Státní úřad pro jadernou bezpečnost nebo ministerstvo životního prostředí neprováděly. Takže pro náš úřad to neznamená více práce," dodal ministr Kužvart.

Česká republika a Rakousko uzavřely ve čtvrtek s pomocí Evropské komise dohodu o řešení sporů ohledně jaderné elektrárny Temelín, kterou ukončily proces z Melku. Premiéři Miloš Zeman a Wolfgang Schüssel se za přispění komisaře Güntera Verheugena dohodli, že budou usilovat o to, aby závazky v dohodě obsažené byly zakotveny v protokolu přiloženém ke smlouvě o přistoupení České republiky k EU. Musí s tím však souhlasit zbývajících 14 členských zemí.

Verheugen oznámil, že Evropská komise hned v pátek předloží členským státům návrh společné pozice vůči ČR v kapitole energetika s doporučením ji uzavřít. Rakouská strana se zavázala, že tomu nebude bránit. "Záměrem obou stran je, aby se čtvrteční dohoda mohla stát ve formě protokolu součástí složky doprovázející přístupovou smlouvu. To bude možné potvrdit, až se vyjádří ostatní členské státy. Předpokládám ovšem, že budou spokojeny s tímto řešením," vysvětlil Verheugen klíčový moment čtvrteční dohody. Zdůraznil, že tento protokol nezaloží nové evropské právo vytvořené ČR a Rakouskem; bude závazný jen pro tyto dvě země. Jeho důraz na tento výklad byl dalším důkazem, že právě o tomto se během 10 hodin čtvrteční schůze nejintenzívněji jednalo.

Příslušná pasáž závěrečného prohlášení říká, že "Rakousko a Česká republika se shodují na společném cíli zařadit bilaterální povinnosti obsažené v tomto dokumentu do protokolu k přístupové dohodě". Jde v podstatě pouze o dohodu o budoucím záměru. Vídeň velmi stojí o to, aby zmíněný protokol byl ke smlouvě připojen, což by umožnilo případně české závazky vynucovat přes Evropský soudní dvůr. Praha naopak zřejmě spoléhá, že se to nepodaří v ostatních členských státech prosadit.

Čtyřstránkový dokument nazvaný "uzavření melkského procesu a další kroky" vypočítává bod po bodu, jak byl splněn protokol z Melku z loňského prosince. Připomíná, že ačkoli nebylo možné se domluvit na všech technických věcech, účastníci se shodli, že cílů vytyčených v Melku bylo dosaženo. Otevřené problémy, zejména pak sedm bodů, které musí ČR splnit, byly vypočítány v příloze. Ve schváleném usnesení se říká, že ČR musí členské státy informovat o výsledku čtvrtečního jednání a její informace se musí odrazit ve společné pozici EU k energetice. Pak bude Rakousko připraveno "konstruktivně přispět k dalším krokům" podle harmonogramu rozšiřovacích jednání.