Zprávy | Z archivu rubriky


Místopředseda české vlády Pavel Rychetský ujistil o připravenosti České republiky splnit veškeré povinnosti, které by vyplynuly z mezinárodních závazků při protiteroristickém tažení. "Jsme připraveni poskytnout svým spojencům veškerou pomoc a podporu, včetně pomoci vojenské," řekl Rychetský na varšavské konferenci zabývající se možnostmi spolupráce v boji proti světovému terorismu. Účastníky summitu zároveň vyzval k zamyšlení, jaké formy boje proti terorismu by byly opravdu účinné a přitom by nenarušily "tak vzácně vytvořenou jednotu" euroatlantického prostoru, stejně jako většiny arabských zemí a států středního a dálného Východu. V boji s terorem je podle Rychetského především třeba zamezit jeho financování, ale i dalších forem organizovaného zločinu. Je také nutné znemožnit teroristům, aby kdekoliv nalezli bezpečné útočiště.

Americký prezident George Bush prostřednictvím satelitního přenosu z Bílého domu varoval představitele zemí východní a střední Evropy, kteří se sešli na bezpečnostní konferenci ve Varšavě a jejichž země prošly područím bývalého SSSR, že svoboda je opět ohrožena. Dnes toto ohrožení představují teroristické organizace, zdůraznil Bush. Řekl, že teroristická organizace Al-Káida Usámy bin Ládina se snaží získat chemické, biologické a jaderné zbraně. Tato teroristická síť usiluje o vyvezení "teroru do celého světa", řekl Bush. Al-Káida, obviňovaná ze zorganizování teroristických útoků na Spojené státy, podle něj operuje ve více než 60 zemích včetně některých ve střední a východní Evropě.

V závěrečné deklaraci účastníci varšavské konference odsoudili teroristické útoky na New York a Washington z letošního září. Zároveň se zavázali k boji proti terorismu ve svém regionu i za jeho hranicemi a k podpoře veškerých protiteroristických mezinárodních aktivit.

Evropská komise bude trvat na tom, aby kapitola "energetika" byla v rozhovorech mezi Evropskou unií a Českem "připravena k uzavření v souladu s harmonogramem", tedy nejpozději do konce roku, řekl člen Evropské komise Günter Verheugen. Usoudil, že ještě zbývá malý časový prostor pro ukončení jednání mezi Českem a Rakouskem o Temelínu v rámci "procesu z Melku". Před úterním jednáním s českým ministrem zahraničí Janem Kavanem, který je za českou stranu hlavním vyjednávačem v "procesu z Melku", nechtěl Verheugen jít do podrobností. Současně nicméně řekl: "Pokud jde o podstatu, proces podle mého soudu skončil. Přetrvávají ovšem problémy politické povahy." Jedním z nich je právní povaha závěrečného dokumentu, kterým má jednání na základě dohody z Melku skončit. "Nemyslím, že nelze najít řešení. Česká vláda by se zajisté mohla zavázat, že daný podnik (ČEZ) prodá pouze za podmínky, že nový vlastník uzná dohody (s Rakouskem). Neměl by to být dramatický problém." Komisař zdůraznil, že Evropská komise nabízí oběma stranám nadále své dobré služby, podílí se na zpracování finálního dokumentu. Z jeho slov vyplynulo, že komise v nejbližších dnech, tedy nejméně tento týden, ještě nepředloží členským států návrh společného stanoviska Evropské unie vůči Česku v kapitole "energetika"; v nedávném dopise premiérům Česka a Rakouska přitom psal, že to udělá do konce října. Znamená to, že komise nadále doufá v relativně rychlý průlom v jednání, na druhé straně nehodlá čekat dlouho. Pokud má být "energetika" vrácena do jednání do konce roku, musí se tak stát při příštím kole 22. listopadu, nejpozději v první polovině prosince.

Spojené státy nemají podle ministra obrany Jaroslava Tvrdíka zásadní problémy s tím, jak česká strana minulý čtvrtek informovala o americkém požadavku na protichemickou jednotku pro operaci Endurnig Freedom (Trvalá svoboda). Ministr ale zároveň doplnil, že USA ve čtvrtek českou stranu požádaly, aby další informace nebyly poskytovány. "Premiér postupoval tak, jak uznal za vhodné," komentoval Tvrdík krok Miloše Zemana, který ve čtvrtek prostřednictvím tiskového oddělení informoval o americkém požadavku na 9. rotu protichemické ochrany z Liberce. Ministr obrany a náčelník generálního štábu Jiří Šedivý poté do hodiny uspořádali tiskovou konferenci, kde představili podobu asi třísetčlenné jednotky a připustili, že by měla být nasazena "tisíce kilometrů" od Česka. Oznámili také páteční návštěvu jednotky a tiskovou konferenci v Liberci. Setkání s novináři bylo ještě týž večer, zřejmě po americké žádosti, zrušeno a v pátek už vedení armády, ministerstva i chemici samotní důsledně mlčeli. Česká rota protichemické ochrany nebude nasazena v USA. Řekl to premiér Miloš Zeman během své pracovní cesty po USA v reakci na spekulace médií, podle nichž by čeští chemici mohli pomáhat Američanům v boji proti kontaminaci amerických úřadů antraxem. Podle spekulací je nejpravděpodobnějším místem případného nasazení Uzbekistán nebo Pákistán. Ministr ale upozornil, že v krátké době musí být pro vládu a pak i pro Poslaneckou sněmovnu připraven materiál, kterým bude vyslání vojáků schváleno.