Jan Blažej Santini Aichel

Kostel Jména Panny Marie ve Křtinách

Kostel Jména Panny Marie je dominantou obce Křtiny. Byl zbudován v letech 1718-1750 a stojí v místech, na nichž kdysi podle legend křtili první křesťany Cyril s Metodějem.

Opat Hugo Bartlicius se rozhodl vystavět ve Křtinách nové poutní místo a pro tento úkol získal Jana Blažeje Santiniho-Aichla. Vzhledem k tomu, že po zrušení zábrdovického kláštera zanikly zřejmě všechny dokumenty i plány, týkající se Santiniho účasti na novostavbě ve Křtinách, zůstává základním pramenem stavba samotná.

Santiniho projekt poutního místa ve KřtináchSantiniho projekt poutního místa ve Křtinách Výstavba podle Santiniho projektu začala roku 1718 budováním kaple sv. Anny, která však nebyla nikdy dokončena. V letech 1718 - 1733 vystavěl František Benedikt Klíčník jižní ambity s kaplí sv. Anny a v letech 1728 - 1750 stavitel František Antonín Ritz vlastní chrám. Stavba byla dokončena roku 1750. Původní projekt byl v průběhu výstavby částečně pozměněn, především byla nově připojena osová věž v průčelí a Santiniho návrh štukové výzdoby bylo obměněn v duchu pozdního baroka. Chrám byl dokončen a vysvěcen 21. dubna 1771.

Roku 1884 při požáru shořely střechy kostela i dalších budov poutního areálu a původní členité vysoké mansardové střechy byly nahrazeny ve zjednodušené formě. V letech 1864 - 1865 byla část prelatury přestavěna na novorenesanční zámek. Menší část, dochovaná dodnes v barokní podobě, slouží jako fara. Mezi lety 1975 až 2009 probíhala rekonstrukce.

Poutní areál sestává z centrálního kostela jména Panny Marie na půdorysu řeckého kříže, orientovaného na sever, na východní straně na něj navazuje ambitové nádvoří s věžovou kaplí sv. Anny, která měla mít protějšek v nikdy nepostavené západní kapli sv. Josefa rovněž s ambitem, severně od kostela se nachází proboštství, které bylo oproti původnímu projektu provedeno jen z části.

Důležitou roli v osnově půdorysu, která je určena geometrickými vztahy základního kružnicového schématu, hrají opsané a vepsané pětiúhelníky, které mohou odkazovat k pěti ranám Kristovým stejně jako k symbolu univerzality. Symboliku pětice doplňuje rovněž význam dalších čísel (3, 4 a 12). V jinak ryze barokní stavbě se nacházejí také gotické prvky. Jde především o hustě skládané lineární profily říms, trojlisté záklenky oken a vnitřní ochozy chrámu, které navazují na typ středověkých ochozových centrál. Podstatnou součástí utváření stěny je i bohatá škála arkádových a okenních otvorů, které otevírají plochy polí a utvářejí světelně transparentní charakter zdi. Kumulace světla v horní části prostoru podporuje optické vylehčení stěn a kleneb.

Uvnitř kostela vniká obrovská česká placka ústředního válcového tělesa do konch eliptických apsid a pohlcuje jejich prostor. Tomuto dojmu napomáhá rozměrná nástropní freska Jana Jiřího Engelse. Výsledkem je značně neurčitý prostor plný zajímavých průhledů.

Zdroj: Wikipedie, Kostel Jména Panny Marie (Křtiny)
Jan Sedlák: Jan Blažej Santini - Setkání baroku s gotikou

   Zpět