Kostel Jména Panny Marie je dominantou obce Křtiny. Byl zbudován v letech 1718-1750 a stojí v místech, na nichž kdysi podle legend křtili první křesťany Cyril s Metodějem.
Opat Hugo Bartlicius se rozhodl vystavět ve Křtinách nové poutní místo a pro tento úkol získal Jana Blažeje Santiniho-Aichla. Vzhledem k tomu, že po zrušení zábrdovického kláštera zanikly zřejmě všechny dokumenty i plány, týkající se Santiniho účasti na novostavbě ve Křtinách, zůstává základním pramenem stavba samotná.
Výstavba podle Santiniho projektu začala roku 1718 budováním kaple sv. Anny, která však nebyla nikdy dokončena. V letech 1718 - 1733 vystavěl František Benedikt Klíčník jižní ambity s kaplí sv. Anny a v letech 1728 - 1750 stavitel František Antonín Ritz vlastní chrám. Stavba byla dokončena roku 1750. Původní projekt byl v průběhu výstavby částečně pozměněn, především byla nově připojena osová věž v průčelí a Santiniho návrh štukové výzdoby bylo obměněn v duchu pozdního baroka. Chrám byl dokončen a vysvěcen 21. dubna 1771.
Roku 1884 při požáru shořely střechy kostela i dalších budov poutního areálu a původní členité vysoké mansardové střechy byly nahrazeny ve zjednodušené formě. V letech 1864 - 1865 byla část prelatury přestavěna na novorenesanční zámek. Menší část, dochovaná dodnes v barokní podobě, slouží jako fara. Mezi lety 1975 až 2009 probíhala rekonstrukce.
Poutní areál sestává z centrálního kostela jména Panny Marie na půdorysu řeckého kříže, orientovaného na sever, na východní straně na něj navazuje ambitové nádvoří s věžovou kaplí sv. Anny, která měla mít protějšek v nikdy nepostavené západní kapli sv. Josefa rovněž s ambitem, severně od kostela se nachází proboštství, které bylo oproti původnímu projektu provedeno jen z části.
Důležitou roli v osnově půdorysu, která je určena geometrickými vztahy základního kružnicového schématu, hrají opsané a vepsané pětiúhelníky, které mohou odkazovat k pěti ranám Kristovým stejně jako k symbolu univerzality. Symboliku pětice doplňuje rovněž význam dalších čísel (3, 4 a 12). V jinak ryze barokní stavbě se nacházejí také gotické prvky. Jde především o hustě skládané lineární profily říms, trojlisté záklenky oken a vnitřní ochozy chrámu, které navazují na typ středověkých ochozových centrál. Podstatnou součástí utváření stěny je i bohatá škála arkádových a okenních otvorů, které otevírají plochy polí a utvářejí světelně transparentní charakter zdi. Kumulace světla v horní části prostoru podporuje optické vylehčení stěn a kleneb.
Uvnitř kostela vniká obrovská česká placka ústředního válcového tělesa do konch eliptických apsid a pohlcuje jejich prostor. Tomuto dojmu napomáhá rozměrná nástropní freska Jana Jiřího Engelse. Výsledkem je značně neurčitý prostor plný zajímavých průhledů.
Zdroj: Wikipedie, Kostel Jména Panny Marie (Křtiny)
Jan Sedlák: Jan Blažej Santini - Setkání baroku s gotikou
Zpět