Karel Jaromír Erben

Miletín, Erbenovo rodné město

Město Miletín se nachází ve východních Čechách, v okrese Jičín. Původně bývalo strážní tvrzí obklopenou bažinami a systémem rybníků. První zmínka o obci pochází z roku 1124, v této době se na soutoku říčky Bystřice s potokem Bystrý nacházelo hradiště. Zmínka o něm pochází ze životopisu svatého Otty, biskupa Bamberského, který jel roku 1124 na své apoštolské cestě přes Prahu, Sadskou a Miletín k hranicím Čech. V Miletíně byl poctěn knížetem Vladislavem hojnými dary.

Zvonice kostela Nanebevzetí Panny Marie, foto: Kristýna MakováZvonice kostela Nanebevzetí Panny Marie, foto: Kristýna Maková Bývalý hrad Miletín byl majetkem českých vévodů, Vladislavem II. nebo některým z jeho nástupců byl darován dvořanovi, v jehož jménu bylo "z Miletína". Hrad ležel uprostřed lesů v údolí nad říčkou Bystřicí. V jeho okolí stál hrad Pecka, Kamenný hrádek na úpatí kopce Zvičiny a hrady Vřešťov a Hustířany. V roce 1241 darovala Domaslava, vdova po Zbraslavu Vchynickém, Miletín Řádu německých rytířů. Ti si zde vystavěli komendu (řádový dům), jejím pozůstatkem do dnešních dob je zvonice kostela Nanebevzetí Panny Marie. V blízkosti zvonice se dochovaly také středověké sklepy se studnou.

Během husitských válek přišel Řád německých rytířů o svůj majetek, Miletín potom střídal často majitele. Husité ho pobořili, příští majitelé tvrze a statku v Miletíně nesídlili.

Roku 1560 se stal Miletín poprvé městem. V tomto roce se stal vlastíkem Miletína a k němu patřících obcí a majetku Jiří z Valdštejna, Socha svatého Jiří na miletínském náměstí, foto: Kristýna MakováSocha svatého Jiří na miletínském náměstí, foto: Kristýna Maková přísedící u komorního soudu. Pro Miletín byl velkým dobrodincem. Položil základ městské obci a jeho poddaným se v této době také dařilo. Hned po nástupu na panství začal zvelebovat městečko, postaral se o pořádek a jeho udržení, také o všechny záležitosti potřebné ke spravování obecních záležitostí. Na jeho počest se stal městským symbolem svatý Jiří na koni bodající draka. Pánem v Miletíně byl až do roku 1584. Jeho nejmladší syn Bartoloměj z Valdštejna byl po dlouhé době prvním v Miletíně sídlícím pánem, a to v letech 1596 – 1617.

Roku 1846 vypukl v městečku obrovský požár, oheň vznikl v panské stodole a po doškových střechách se rychle šířil na další domy. Silný vítr oheň rozšiřoval dál a dál, během tří hodin tak shořela velká část Miletína, přesněji 112 domů. Požár se nedařilo uhasit ještě celý den a noc. Teplem se dokonce rozlily zvony na kostelní věži.

Panorama Miletína na počátku 20. století Panorama Miletína na počátku 20. století

Po druhé světové válce docházelo postupně ke snižování významu obce. Krátce po válce mu byl odebrán status města, průmysl se zde nerozvíjel, mladí lidé odcházeli za prací do okolních měst. Počet obyvatel se tak postupně snižoval. Miletín má dnes okolo 800 obyvatel. Městem se stal znovu 10. října 2006.

Erbenovy miletínské modlitbičky, foto: Kristýna MakováErbenovy miletínské modlitbičky, foto: Kristýna Maková Miletín je všeobecně známý díky zdobeným perníkovým cukrovinkám, které nesou v názvu jméno města, tzv. miletínské modlitbičky. Tradičně je jejich výroba spjata s rodinou Erbenů, která je spjata právě s Karlem Jaromírem Erbenem. První motlitbičky nabízel perníkář Josef Erben již na počátku 19. století na poutích, inspirací mu byli modlitební knížky, které s sebou věřící nosili. Původně byly modlitbičky vykrajovány z plátu medového perníku, na který se nanesla náplň z drobeného perníku a pražených vlašských a lískových ořechů. Navrch se potom přiklopil list marcipánu, celá modlitbička se polila cukrovou polevou a na vrchní stranu byla položena půlka mandle (zastupující křížek na opravdových modlitebních knížkách).

Zámek

Zámek v MiletíněZámek v Miletíně Valdštejnovi potomci zde střídavě sídlili až do roku 1692, kdy panství vyženil Jiří Fridrich hrabě z Oppersdorfu. Novému pánovi se prastaré a zašlé sídlo nelíbilo. V době vrcholícího baroka si nechal na volném prostranství v sousedství bývalého hradu postavit pohodlné sídlo, zámek, v konzervativním pozdně renesančním slohu. Zámek v průběhu staletí měnil majitele, několikrát vyhořel, byl mnohokrát přestavován. Nakonec se stalo útočištěm muzea ochotnických divadel.

Erbenova stezka

Jedno ze zastávkových míst naučné stezkyJedno ze zastávkových míst naučné stezky Projekt Naučné stezky Karla Jaromíra Erbena je velice turistická služba nejen pro návštěvníky oblasti Miletína. Erben jakožto slavný miletínský rodák je s místem úzce spjat. Mnoho z jeho děl je inspirováno městem a jeho okolím, především však celá sbírka balad Kytice. Naučná stezka je variantou, jak představit široké veřejnosti život, myšlenky za doby Erbenova života. Celková délka trasy je 5,179 km a byla slavnostně otevřena 19. října 2010. Najdeme na ní celkem devět zastavení u zajímavých míst, která byla Erbenovi inspirací. Na každém zastávkovém místě pak nalezneme informační tabuli s mnoha zajímavostmi a podrobnostmi.

Rodný dům

Erbenův rodný domek, foto: Kristýna MakováErbenův rodný domek, foto: Kristýna Maková Rodný domek Karla Jaromíra Erbena je prvním zastávkovým místem naučné stezky. Je ovšem nutné podotknout, že tento dům není původní. Dřevěný domek shořel při velkém požáru Miletína v roce 1846, kdy lehlo popelem na 112 domů. Tento byl z cihel a kamene postaven Erbenovým zetěm, manželem dcery Josefy, miletínským kovářem Františkem Chmelíkem.

Zpět