 | |
 |
 | |
Jan Zajíc: Báseň Janu Palachovi Rozmarné odpoledne kolem vezou víc, než Prométhea Oči jsou prolomená hráz Pláču na chodníku Pro všechno Pro těch jednadvacet let pro cizími vojáky sražený jarní květ pro Člověka, co odmítl jít zpět pro srdce, do kterého by se vešel svět pro několik nevykřičených vět Chce se mi zařvat - teď hned: "Pryč s nimi! Ať žije nový svět!" To ticho řve ze mne Praha teď skutečně dotýká se hvězd Svou bolest, co zatíná se v pěst Ticho rve uši Všichni to vědí a mlčí Ústa jim zacpal strach ze života i smrti Je leden roku 69 I láska bolí proto pláči. 20. února 1969 |
|
