|
|
 | |
Události Leden 1989 - tzv. "Palachův týden"
V lednu 1989 si celé Československo vzpomnělo na oběť J. Palacha víc než jindy. Předcházela tomu 10. prosince 1988 shromáždění občanů na Škroupově náměstí, kde si připomněli 40. výročí Všeobecné deklarace lidských práv. Orgánům státní moci připomenuli tenkrát její závazky.
Od ponděli 16.1. do pátku 20. 1. 1989 demonstrovali každé odpoledne na Václavském náměstí v Praze desetitisíce, převážně mladých lidí, kteří chtěli uctít památku J. Palacha a prosadit větší svobodu a respektování občanských práv v Československu. Demonstrace Veřejná bezpečnost a Lidové milice násilně rozháněli obušky, vodními děly, slzným plynem a psy, přičemž řada lidí utrpěla zranění, přes 1400 osob bylo zadrženo. Představitelé KSČ a státu tvrdili, že tyto akce byly organizovány ze zahraničí, a že "případ Jana Palacha" a vše, co sním bylo spojeno, by zákonitě upadlo v historické zapomnění, kdyby je neoživili "nesmiřitelní odpůrci socialistického zřízení".
Právě ve dnech, kdy probíhaly lednové demonstrace, se konalo ve vídeňském kongresovém středisku Austria Center zasedání Konference o evropské bezpečnosti a spolupráci v Evropě (KBSE) za účasti 35 signatářů. Československo, NDR a Rumunsko zde byli častým terčem obvinění, že v otázce lidských práv porušují helsinskou dohodu. Události v ČSSR vyvolaly pochybnosti o upřímnosti podpisu tohoto dokumentu.
Sobota 14. 1. 1989 - komunistický deník Rudé právo poprvé otiskl dopis od zakázané Charty 77, varující před opakováním činu J. Palacha, který se před 20 lety upálil. Charta a oficiální výbor na obranu lidských práv obdržely anonymní dopis, podle něhož se má upálit na Václavském náměstí v neděli 15.1. další student. Československé úřady přijaly v centru Prahy rozsáhlá bezpečnostní opatření v předvečer ceremonie, kterou hodlala na náměstí uspořádat Charta 77.
Neděle 15.1. 1989 - V předvečer 20. výročí činu Jana Palacha, oznámili členové pěti skupin hnutí za lidská práva demonstraci, respektivě pietní akt, na Václavském náměstí. Ten nebyl povolen a bezpečnost a Lidové milice byly uvedeny do pohotovosti. Žádný z 13 zástupců pěti skupin, které nezávislou zakázanou demonstraci zorganizovaly, se jí nezúčastnil. Ve 13.45 se ke středu náměstí přesunulo asi 800 až 1000 lidí. Začali zpívat státní hymnu a provolávali "svobodu, svobodu". Charta 77 připravila dokument č.4/89 "Vzpomínka na Jana Palacha." Měla je přečíst ve 14 hodin na Václavském náměstí herečka Vlasta Chramostová. Policejní zákrok proti pietnímu aktu jí v tom však zabránil. Při pokusu položit květiny k pomníku sv. Václava bylo zadrženo 14 představitelů opozice, mezi nimi i Václav Havel, Jana Sternová a mluvčí Charty 77 Dana Němcová, Saša Vondra, J. Hájek, L. Lis, R. Battěk a E. Kantůrková. Podle § 156 jim hrozila delší vazba. Pohotovostní policejní jednotky za použití slzného plynu, obušků, psů a vodních děl demonstranty rozehnaly a několik lidí zbily. V dolní části Václavského náměstí totiž zadržovaly kovové bariéry hlídané policií stovky lidí.
Pondělí 16.1.1989 - Demonstrace trvala přes tři hodiny. Opakované násilí vypuklo v době, kdy čs. ministr zahraničí J. Johanes přijel do Vídně spolu s dalšími ministry podepsat dohodu mezi Východem a Západem o lidských právech a o jednání o konvenčních zbraních. Stovky policistů s vodními děly a slzným plynem vtrhly v pořadí už druhý den na Václavské náměstí a rozháněly demonstranty. V Brně se účastnilo asi 500 osob vzpomínkové mše za J. Palacha.
Úterý 17.1. 1989 - Už třetí den v souvislosti s dvacátým výročím upálení Jana Palacha čs. policejní orgány brutálně zasahují proti každé snaze obyvatelstva uctít jeho památku položením květin nebo pouhým pohledem na místo, kde k událostem došlo. Policie tentokrát vtrhla s vodními děly na Václavské náměstí a snažila se z něj dostat ( podle výpovědi zahraničních dopisovatelů) i lidi, kteří jim pouze procházeli. Charta 77 vydala dokument č. 5/89 adresovaný vládám států účastnících se schůzky KBSE ve Vídni.
Středa 18.1. 1989 - Před demonstrací se 2 členové nezávislé mírové organizace sešli s blízkým spolupracovníkem L. Adamce, který jim slíbil, že vyslechne jejich stížnosti na policejní brutalitu v minulých třech dnech. Středeční dvouhodinová akce proběhla bez zásahů policie, asi 5000 lidi, kteří se na Václavském náměstí sešli volali: " Chceme žít jako lidé." Později se vytvořila skupina asi 1500 osob, kteří začali zpívat hymnu a skandovat hesla:"svobodu, svobodu - nejsme živly". Dav pochodoval po náměstí skoro hodinu, policejní jednotky připravené na nedalekém Karlově náměstí, však nezasáhly.
Čtvrtek 19.1. 1989 - Čtvrteční zásah policie byl ostřejší než všechny předchozí a zraněno na něm bylo nejméně 9 lidí. Příslušníci Veřejné bezpečnosti krátce o 17. hodině, okamžitě o zahájení demonstrace zasáhli. Demonstranti požadovali propuštění 15 uvězněných disidentů. Zraněné sbíralo po zásahu policie nejméně osm vozů záchranné služby, které objížděly náměstí. Po vyklizení náměstí policisté kontrolovali lešení na budovách, zda se tam někteří demonstranti neukryli. Incidenty pokračovaly až do večera.
pátek 20.1.1989 - Zdravotní sestra Anna Duchcová protestovala v dopise
předsedovi vlády ČSSR proti brutálním zásahům policistů a zejména žáků
prvních ročníků škol Veřejné bezpečnosti: "Vyzbrojeni obušky bili bez
rozmyslu každého, kdo se jim dostal pod ruku, bili s chutí a krutě. Jejich
tváře a jejich dech jasně svědčili o vlivu alkoholu!"
sobota 21.1.1989 - Policisté obsadili všechna pražská nádraží aby znemožnili
lidem odjet z Prahy a zůčastnit se národní poutě k hrobu Jana Palach ve
Všetatech, k níž vyzvali představitelé nezávislých iniciativ. Přesto se této
poutě zůčastnilo velké množství převážně mladých lidí, což se stalo záminkou
dalších rozsáhlých a často brutálních zásahů VB a StB, která příchozí cestou
na nádraží prodrobovala kontrole občanských průkazů, případně
perlustrovala, vyslýchala, týrala a násilně rozvážela do různých. Přesto se
mluvčímu Charty 77 - Stanislavu Devátému podařilo proniknout policejním
kordonem až ke všetatskému hřbitovu a hodit k Palachovu hrobu kytici a
trnovou korunu.
|
|
|
|
