|
Historie Vyšehradského hřbitova se začala psát v patnáctém stoleetí, odkdy se pohřbívalo v okolí kostela sv. Petra a Pavla, který založil, kníže Vratislav. Zpočátku hroby okolo kostela přibývaly bez jakéhokoli řádu, až do roku 1660, kdy děkan Martin Velanský vystavěl kolem různě rozmístěných hrobů zeď. 
Tím vznikl na Vyšehradě jeden velký hřbitov, který se zachoval do 19.
století, kdy byl v roce 1869 na severní straně rozšířen, a od roku
1875 do roku 1915 upravován do podoby, kterou známe dnes. Na hřbitově
vznikly nové cesty a neorenesanční arkády s křížovými klenbami, čímž
se z vyšehradského hřbitova stalo důstojné národní pohřebiště.
O vybudování pohřebiště i společné hrobky nejzasloužilejších mužů a žen českého národa - Slavína - se zasloužil především spolek Svatobor, který kromě podporování rozvoje české literatury pečoval i o zachování památky na významné spisovatele. Proto se členové Svatoboru rozhodli vybudovat čestnou hrobku na Vyšehradském hřbitově, ale k uskutečnění tohoto záměru jim chyběly finance. V roce 1889 se však rozhodl podpořil výstavbu hrobky smíchovský starosta Petr M. Fischer, který pro tento účel věnoval 30 tisíc zlatých. Položení základního kamene 7. září roku 1893 se však nedočkal - zemřel v přecházejícím roce. Roku 1902 byl do národní čestné hrobky uloženy poprvé ostatky spisovatele Julia Zeyera. Na Slavíně bylo dosud pochováno 53 osobností, přičemž čtyři jména se již na náhrobní desky nevešla. Svým dílem si zde "vydobili" místo například básník Josef Václav Sládek, básník a překladatel Jaroslav Vrchlický, sochař Josef Václav Myslbek, sochař Jan Štursa, malíř Vojtěch Hynais, pěvkyně Ema Destinnová, malíř Alfons Mucha, houslista Jan Kubelík, vynálezce František Křižík, básník Josef Hora, architekt Josef Gočár, malíř Václav Špála, spisovatelka Marie Pujmanová, herci Zdeněk Štěpánek, Eduard Kohout a Jaroslav Marvan. 
Spolek Svatobor se staral o údržbu hrobky a rozhodoval o tom, kdo zde bude pohřben. Když se po několika letech bojevily na stavbě hrobky statické závady, věnovala pojišťovací banka Slavia Svatoboru půl milionu korun na opravu a rozšíření Slavína. Svatobor byl majitelem a správcem hrobky až do roku 1961, kdy se stal majetkem hlavního města Prahy. Následující desetiletí hrobka chátrala a v roce 1982 byla již v havarijním stavu. Chystala se proto její rekonstrukce, ale nakonce sz ní sešlo a z hrobky bylo odstraněno a odvezeno 43 náhrobních desek a otvory pod nimi zazděny. Některé z desek se poté ztratily, stejně jako devět ze šestnácti mosazných svítidel. Spolek Svatobor od roku 1990 usiluje o navrácení Slavína, ale legislativní podmínky to neumožňují. Pražský magistrát proto chystal nájemní smlouvu, jíž by Slavín Svatoboru pronajal na 99 let za symbolické nájemné 1 korunu ročně a hlavní město by finančně přispívalo na jeho údržbu. Slavín tedy na úplnou rekonstrukci stále čeká...
|
