Karel Hynek Mácha


16. září roku 1836 přijel Karel Hynek Mácha do Litoměřic, kde se zamýslel usadit na více let. Chtěl se zde mezi kopci a horami Českého středohoří připravovat k rigorózním zkouškám na právnické fakultě, a proto přijal místo jako absolvovaný právní v advokární kanceláři Filipa Durase. Smrt však předčasně přervala všechny plány nadaného mladého básníka, a tak se dá Máchův pobyt v Litoměřicích spočítat pouze na dny - je to necelých 38 dní pobytu, neboť Karel Hynek Mácha zemřel v sobotu 5. listopadu o 23. hodině.

Kliknete a uvidite hrob Karla Hynka Machy zblizkaKarel Hynek Mácha Jeho tak náhlé a předčasné úmrtí bývá spojováno s ohněm v Litoměřicích, při jehož hašení měl prochladnout a následkem toho zemřít. V dopise z 21. října píše Mácha svým rodičům a snoubence Loře do Prahy mezi jiným i toto: "Večer jsem ležel na Radobýlu, na jednom velkém vrchu za Litoměřicema, už bylo tma, a v tom vyšel v Litoměřicích oheň. To jem viděl z toho vrchu. Tak jsem běžel honem do Litoměřic, asi třičtvrtě hodiny jsem měl co běžet, než jsem tam doběhl, a přece jsem byl jeden z nejprvnějších u ohně. To byl oheň, jedenáct stodol, samé obilí, najednou hořely a vítr do toho foukal až hrůza. Takovou jasnost a horkost jsem jak živ neviděl. Vítr hnal plamen přes silnici, tak žádnej nechtěl přeběhnout. Tak jsme se odvážili čtyři. Já jsem slík kabát a klobouk, jeden mi polil hlavu vodou, aby mi vlasy nechytily a běžel jsem okolo hořících stodol a za mnou tři další. Byl zrovna nejvyšší čas. Já jsem vylez na špičku stodoly jako na koně, a ti druzí mi podávali vodu a já jsem furt střechu políval, aby nechytila, ale sotva jsem se tam udržel horkem a větrem. Vždycky než jsem vodu vzlil, musil jsem si ksicht natřít a napít se. Tak jsme tu stodolu a celou linii domů za ní zachránili. Potom teprve přijeli stříkačky s koňmi." Noc poté se Mácha uložil ve svém pokoji k spánku celý mokrý, aniž si nějak uškodil, což svědčí o jeho pevném zdraví.

Přesto však píše Mácha 2. listopadu své poslední dopisy o úřední cestě, jeden rodičům a bratrovi a druhý opět Loře. Ani z nich však netušíme, že se blíží básníkům konec života. Dva dny na to náhle onemocněl průjmem, ale žádného léku neužíval a chodil stále do kanceláře. Nemoc se ale rychle horšila, dostavilo se i dávení a přes lékařské ošetření zemřel Mácha ve svých nedožitých šestadvaceti letech 6. listopadu v ranních hodinách, právě v den své svatby s Lori Šomkovou. Kvůli podezření z cholery však bylo datum úmrtí posunuto na 5. listopadu, aby mohl být pohřeb o den dříve.

Příčina jeho nenadálého úmrtí zůstává nevyjasněná, ale stále méně pravděpodobné se zdá, že zemřel následkem prochladnutí při hašení ohně. Spíše se mohl nakazit při pití vody určené k hašení a není vyloučené ani to, že zemřel na akutní zánět slepého střeva, které prasklo. Tajemstvím zůstává zahalený i vzhled romantického básníka, neboť se nedochovala ani jedna jeho podobizna. Mácha zůstal následujícím generacím popsán jen slovně, jako snědý, vysoký, štíhlý muž s plnovousem a tmavýma uhrančivýma očima, výstředně oblečený do tmavého pláště a klobouku.

Jisté je jen to, že až příliš brzy zemřel jeden z nejnadanějších českých básníků, který byl průkopníkem romantismu v české literatuře. Jeho básnickou sbírku Máj, kterou vydal krátce před svou smrtí vlastním nákladem, jeho vrstevníci odsoudili jako nemorální a jako dílo ohrožující zdravý vývoj národní společnosti. Zato pro generaci následující se stal Mácha idolem a jakýmsi symbolem romantické vzpoury proti společnosti. 

   Zpět