Úcta k mrtvým existuje už od počátku lidstva, projevovala se však nejrozmanitějšími způsoby. Lidé na celém světě měli vždy respekt před zesnulými - z bázně před nimi, z obav, že je budou chodit strašit jejich duchové. Pozůstalí proto chodili navštěvovat své zesnulé příbuzné, aby si získali jejich přízeň a aby se na ně nepřeneslo případné zlo.

Zvyk uctívání památky zesnulých navazují na předkřesťanské tradice. Církev od nepaměti konala modlitby a obětovala za zesnulé, avšak až na přelomu tisíciletí roku 998 zavedl tento zvyk v druhý listopadový den benediktýnský opat Odillo z Cluny a zvyk se rychle rozšířil po všech křesťanských zemích. Od té doby se v 18 evropských zemích slaví prvního listopadu svátek Všech svatých a den poté Dušiček.

V římskokatolickém kalendáři najdeme u 2. listopadu název Vzpomínka na všechny věrné zesnulé, protestanté tento den označují jako Památka zesnulých. Tento pojem vešel i do kalendáře veskrze ateistického, podle kterého jsme se řídili v dobách před listopadem 1989. Tento svátek se tedy v naší republice slavil od dob pohanských až po dobu, která právě náboženským svátkům nepřála. Dnes však na rozdíl od dob pohanských klademe na hroby namísto kamínků věnce a květiny a zapalujeme svíčky.

Vyšehradský hřbitov a Slavin

Vojenský hřbitov

Olšanské hřbitovy

Malostranský hřbitov

  Zpět