Související články

"Rundu pro celou Belgii" nabízí ve víkendovém tisku český pivovar Plzeňský Prazdroj spolu s belgickou distribuční firmou Delhaize, které v České republice patří řetězec supermarketů Delvita. Kdo si vystřihne kupon, dostane v samoobsluze třetinku plzně zadarmo. V reklamě stojí, že Pilsner Urquell je "jediný pravý pils", který oplývá "jedinečnou chutí" a "rafinovanou nahořklostí". Má se pít pokud možno v originální sklenici na kulaté nožce o teplotě pět stupňů Celsia. Akce se koná, jak jinak, na oslavu vstupu Česka do Evropské unie. Výměna pivka za kupony funguje dokonale. Delhaize na ní neprodělá - třetinku normálně prodává za 91 centů (28 korun). V zemi, kde se "pils" kupuje zásadně po bednách, se nikdo nespokojí s jednou lahvičkou.

Zájem o české pivo v zahraničí roste. Tuzemské pivovary loni vyvezly rekordních 2,13 milionu hektolitrů piva, což je o téměř osm procent více než v předchozím roce. Podíl exportu na celkovém loňském výstavu piva stoupl na 11,5 procenta. Největší zahraniční odběratelé českého piva jsou v Německu, kam putovalo 38 procent vývozu. Slovensko odebralo 16 procent, Velká Británie deset, USA přes osm procent a Rusko více než čtyři procenta. Naopak zájem o dovoz českého piva výrazně klesl v Polsku, kde nedávno vybudoval Plzeňský Prazdroj závod. Na exportu se téměř třetinou podílel Plzeňský Prazdroj, čtvrtina patřila Budějovickému Budvaru a pětinu obstaral Staropramen. Budvar měl také největší podíl exportu na svém celkovém výstavu, který dosáhl 46 procent. Alespoň zlomek produkce vyváželo všech 48 tuzemských průmyslových pivovarů.

Největší česká pivovarnická skupina Plzeňský Prazdroj, která má téměř 50procentní podíl na tuzemském trhu, zdraží od pondělí půllitr točeného i lahvového piva Pilsner Urquell o jednu korunu. Pivovar, jehož cenová hladina je signálem pro další české výrobce, zdraží v průměru o pět procent sudové pivo. Ceny nejprodávanějšího českého piva Gambrinus se podobně jako u Radegastu a Velkopopovického Kozla zvýší o 40 haléřů na půllitru. Lahvová piva podraží o dvě procenta. Prazdroj zdražuje po 15 měsících a neočekává žádný významný propad prodeje. Většina ostatních velkých a středních pivovarů, včetně Budějovického Budvaru, Staropramenu a Starobrna, o růstu cen zatím neuvažuje. Některé ale nevylučují, že k tomuto opatření sáhnou později.

V naší pravidelné rubrice Česká "nej" se tentokrát vypravíme na Žatecko. Člověk ani nemusí být velký pivař, aby hned vytušil, o čem bude řeč.

Export českého piva roste, Češi zůstávají největšími pijáky Češi zůstávají i nadále nekorunovanými králi piva. Ani v loňském roce se je nepodařilo připravit o prvenství ve spotřebě piva na hlavu. Naopak, svou pozici si upevnili a každý vypil za rok 162 litrů. Na oněch 324 půllitrů za rok nedosáhnou ani dotahující Irové, kteří se snaží přiblížit třem stům půllitrům za rok. Tyto údaje jsou významné i z ekonomického hlediska, pivovarnictví je patří i k významným exportním odvětvím. Jaký byl loňský rok z pohledu českého pivovarnictví? Více předseda

Každý ví, že pivo je v Česku oblíbený nápoj. Možná však nevíte, že v pití piva jsme nejlepší na světě. Minulý rok každý český občan vypil 160 litrů piva včetně novorozeňat a malých dětí, tedy počítáno v průměru. Vyrobíme ročně více než 18 miliónů hektolitrů piva. V zahraničí každý ví, že české pivo patří k těm nejlepším.

Vládní koalice a její expertní týmy zvažují další krok reformy veřejných financí. Do budoucna chtějí umožnit podnikům, aby za své zaměstnance platily nižší pojistné, píší Hospodářské noviny. Vláda si od snížení vedlejších nákladů práce slibuje snížení nezaměstnanosti. Podnikům by zůstávalo více peněz na investice a mohly by tak zaměstnávat více lidí. Hospodářské noviny upozorňují, že peníze z pojistného v současnosti představují téměř 40 procent celkových příjmů státu.

Mezi lidmi roste zájem o pivní turistické stezky, které připravují domácí výrobci piva s cílem zaujmout spotřebitele a rozšiřovat okruh svých zákazníků. "V některých případech je zájem veřejnosti i nad možnosti pivovaru," řekl ve středu novinářům viceprezident Českého svazu malých nezávislých pivovarů Karel Witz. S budováním stezek se podle něj začalo zhruba v roce 1995 a v současnosti se pivní turistice věnuje z malých pivovarů asi deset výrobců.

Podle ředitele Pivovaru Náchod Josefa Hlavatého jsou pivní stezky jedním ze způsobů, jak vejít ve známost i s regionálními značkami. Jde hlavně o to, aby se malé pivovary zviditelnily a mohly konkurovat částkám, které na propagaci dávají nadnárodní pivovarské společnosti, dodal. "Pivní stezky nebudou pro pivovary záchranným pásem, ale představují jeden z projektů podporujících povědomí o značce piva," soudí prezident Českého svazu malých nezávislých pivovarů Jiří Fusek. Pivní turistika od pivovaru vyžaduje, aby měl mimo jiné zmapováno své okolí, nabízel prohlídku provozu, ochutnávku a měl třeba vlastní restauraci, zdůraznil Witz. "Základem je ale dobré pivo," podotkl.

V České republice působí přibližně 27 malých pivovarů. V prvním pololetí jim meziročně klesl výstav piva zhruba o šest procent na 968 tisíc hektolitrů. Celková domácí produkce piva za šest měsíců roku naopak meziročně mírně stoupla na 8,98 milionu hektolitrů.

V poslední době se objevily úvahy o možné privatizaci pivovaru Budvar v Českých Budějovicích. S privatizací Budvaru nesouhlasí ministr zemědělství Jaroslav Palas, do jehož pravomoci pivovar spadá. Pokračuje Josef Kubeczka.

Říká se, že Česká republika má v pěstování chmele nejdelší tradici na světě, prý až tisíc let. Ještě v roce 1929 bylo tehdejší Československo s výměrou 17 tisíc hektarů chmelnic největším pěstitelem chmele na světě. Pro své specifické aromatické vlastnosti byl český chmel ve světovém pivovarnictví vždy uznáván za surovinu pro výrobu špičkového piva. V polovině devadesátých let minulého století však došlo v důsledku odbytových potíží k dramatickému poklesu celkové rozlohy chmelnic.