Související články

Tlumené hlasy v diskrétním pološeru ještě letního večera, naleštěné černé polobotky na čerstvě střiženém trávníku, sotva slyšitelný zpěv pípy a hovor točící se neustále kolem Evropské unie. Tak vypadala první česká pivní slavnost v Bruselu. Ty další prý budou bujařejší. Zahrada nové rezidence velvyslance při EU Jana Kohouta přivítala v této roli své první hosty. Letenku do Prahy od ČSA vyhráli v tombole stálý zástupce Finska při EU a poslanci EP Petr Duchoň a Zuzana Roithová, která přijela na kole. "Tak ti to zrovna nepotřebovali," zareptal v davu jakýsi úředník. Hostitel vyložil, že i jinde, třeba v New Yorku nebo ve Vídni, byly počátky českých pivních slavností spíše rozpačité; pak se ale chytly a staly se součástí místního kalendáře. To si Kohout představuje i pro Brusel, kde se český element bude dál množit a růst.

Česká republika má další pivní unikát. Pražský minipivovar U medvídků totiž uvařil údajně nejsilnější pivo v zemi, které má 35 stupňů a obsah alkoholu kolem 13 procent, což je až třikrát více než u klasické "dvanáctky". Čeští pivaři, kteří si na silném pěnivém moku chtějí pochutnat, však musejí zapomenout na klasické půllitry. Polotmavý ležák nazvaný X-32 se podobně jako víno pije z dvoudecilitrových skleniček, protože po několika vypitých půllitrech by milovníci piva nemuseli dokázat odejít z restaurace po svých. "Stupňovitost našeho piva patří mezi nejvyšší v Evropě. Pivo s tak vysokým obsahem alkoholu, který je srovnatelný s vínem, už vlastně ani nepatří do kategorie piv. Je to spíše ječné víno," řekl novinářům autor receptu nejsilnějšího českého piva Jan Šuráň. Majitelé minipivovaru se podle něj chtějí pomocí silného piva odlišit od konkurence a nabídnout milovníkům piva specialitu, která v ČR nemá obdoby. Nejsilnější česká piva totiž mají "jen" zhruba 24 stupňů.

České koruny půjdou do šrotu nejdříve v roce 2010, píše MF Dnes. V tomto roce by se měly přeměnit z korun do eur všechny ceny a výplaty. Alespoň podle představ ministerstva financí. Dosud se ve vládních plánech zvažovalo přijetí eura v letech 2009 až 2010. Premiér Jiří Paroubek včera agentuře ČTK sdělil, že pozdější termín - rok 2010 - je možný. Ani rok 2010 nemusí být definitivní termín.

Česká piva jsou podle experta Miloše Hrabáka v chuti a vůni nadprůměrná. Málokdy jsou úplně ideální, na standardní stupnici od jedné do devíti se zpravidla pohybují mezi dvojkou až pětkou, uvedl Hrabák na setkání s novináři. V současnosti prý ale není schopen jmenovat na světě region, kde by bylo špatné pivo. Například při degustacích v Rusku v roce 1995 bylo podle jeho hodnocení 30 procent vzorků mezi sedmičkou a devítkou, tedy špatných až mimořádně špatných. Dnes by prý i tam byl takový mok výjimkou. V pivu by se neměly vyskytovat cizí příchutě a vůně. Mezi základní patří příchuť ovocná, která je u některých piv žádoucí, u českého ležáku je ale chybou. Vzniká například tehdy, když se na pivo spěchá a kvasí při příliš vysokých teplotách. V českých pivech se podle Hrabáka z cizích příchutí vyskytují ve velmi slabé intenzitě hlavně tyto ovocné.

Pivo může mít také příchuť tzv. esterovou až rozpouštědlovou, kterou způsobuje třeba nekvalitní slad, spěch při výrobě či přílišný tlak na snižování výrobních nákladů. Poměrně často se vyskytuje příchuť pasterizační či oxidační, která se může objevit například u piva těsně před vypršením trvanlivosti. Její vznik ovlivňuje mimo jiné způsob plnění a uchovávání moku. Mezi nepříjemné patří příchuť diacetylu a pokud pivař vypije moku s jejím obsahem více, ráno si to dobře pamatuje. Vzniká tehdy, pokud při výrobě piva nefunguje ideálně proces kvašení. Celkově je v pivu od 800 do 2000 senzorických látek a existuje řada způsobů senzorického hodnocení, uzavřel Hrabák, někdejší vedoucí Pokusného a vývojového střediska Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze.

Češi jsou prostí vesničané a dělají hlavně olej. Takoví jsme podle představ cizinců. Průzkum, který vznikl na zakázku ministerstva zahraničí, tak ukázal zarážející věc: image Česka v zahraničí není dobrá. Více se dozvíte od Zdeňky Kuchyňové.

Vstup do druhé poloviny roku přináší řadu změn. Platit začíná například zákon o povinném značení lihu, který zpřísňuje podmínky pro prodej alkoholických nápojů. Výrobci, dovozci a prodejci alkoholu musí mít od 1. července označeny všechny lahve speciálními páskami na jedno použití. Blíže k tomu Zdeněk Vališ.

Piva Velkopopovický Kozel a Radegast získala po třech zlatých medailích na 44. ročníku prestižní mezinárodní soutěže kvality Monde Selection. Dobré jméno českého pivovarnictví obhájila v konkurenci 38 zemí, které letos do celosvětového klání přihlásily své pivní produkty. Mezi více než 1000 vzorky piva získala zlatou medaili ve své kategorii piva Velkopopovický Kozel Světlý, Velkopopovický Kozel Premium, Velkopopovický Kozel Černý, Radegast Premium, Radegast Original a Radegast Birell. Mezinárodní institut kvality Monde Selection byl založen v roce 1961 v Bruselu. Jde o nezávislou organizaci, ve světovém měřítku jednu z nejreprezentativnějších institucí v oblasti výběru kvality. V potravinářské oblasti spotřebitelům usnadňuje orientaci na trhu s pivem, vínem, destiláty, nealkoholickými nápoji a některými dalšími druhy potravin. Analýzy a výběr produktů v rámci soutěže probíhají pravidelně od ledna do dubna. Lídrem českého trhu a s vývozem do 50 zemí celého světa zároveň největším exportérem českého piva je plzeňský Prazdroj.

Piva Velkopopovický Kozel a Radegast získala po třech zlatých medailích na 44. ročníku prestižní mezinárodní soutěže kvality Monde Selection. Dobré jméno českého pivovarnictví obhájila v konkurenci 38 zemí, které letos do celosvětového klání přihlásily své pivní produkty. Mezi více než 1000 vzorky piva získala zlatou medaili ve své kategorii piva Velkopopovický Kozel Světlý, Velkopopovický Kozel Premium, Velkopopovický Kozel Černý, Radegast Premium, Radegast Original a Radegast Birell. Mezinárodní institut kvality Monde Selection byl založen v roce 1961 v Bruselu. Jde o nezávislou organizaci, ve světovém měřítku jednu z nejreprezentativnějších institucí v oblasti výběru kvality. V potravinářské oblasti spotřebitelům usnadňuje orientaci na trhu s pivem, vínem, destiláty, nealkoholickými nápoji a některými dalšími druhy potravin. Analýzy a výběr produktů v rámci soutěže probíhají pravidelně od ledna do dubna. Lídrem českého trhu a s vývozem do 50 zemí celého světa zároveň největším exportérem českého piva je plzeňský Prazdroj.

Na tisíc pivovarských odborníků z téměř 50 zemí světa se sjelo do Prahy na třídenní kongres Evropské pivovarské konvence. Ten se poprvé v historii koná v České republice. Prezident Evropské pivovarské konvence a předseda Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý považuje pořádání kongresu v Praze za logické vyústění pozice, kterou má ve světě české pivovarnictví. Nejvyššího evropského pivovarského představitele se na letošní zaměření kongresu ptal Zdeněk Vališ.

Řadě tuzemských milovníků piva nestačí stovky značek, které nabízejí tuzemské hospody a obchody, a s různým úspěchem se snaží vyrobit pivo doma sami. Počet vyznavačů tzv. homebrewingu v Česku stoupá, ale zdaleka se neblíží situaci třeba v USA, kde je na 10.000 registrovaných domácích pivovarníků, řekl ČTK Jan Kočka ze serveru Světpiva.cz. Příznivci domácího vaření piva se v sobotu sešli v pražské hospodě V cípu, aby se formou ochutnávek, přednášek a diskuzí dozvěděli něco nového. K ochutnání bylo připraveno například brněnské 12procentní světlé nefiltrované pivo bez pasterizace, pivo Večerníčkova pomsta vařené ze sladových a chmelových extraktů či dva vzorky vařené z mladinových extraktů firmy Coopers. Rozsah používaných ingrediencí a technologického vybavení se u jednotlivých vyznavačů homebrewingu liší. Někdo si vystačí třeba jen s hrncem a plotnou. Někteří se ponořili do odborných knih, další zastávají názor, že nejlepší je "metoda pokusů a omylů". Praha má osm brewpubů, tedy hospod s vlastním pivem: U Fleků, Novoměstský pivovar, Pivovarský dům, Svatý Norbert, Richter Pub, U Bezoušků, Chýně a posledním je U medvídků, kde je oficiální zahájení plánováno na březen.