Související články

"Paralelní světy" - další dokument z cyklu "90 let s vámi" - přináší svědectví příslušníka SNB Ludvíka Pince a chartistky Evy Vorlíčkové, kteří proti sobě stáli na Národní třídě 17. listopadu 1989. Připomeňme si rok 1989, vnímaný ze dvou úhlů pohledu.

Hlavní město v neděli čekají demonstrace pravicových i levicových extremistů, pietní shromáždění i satirický karnevalový průvod. Kvůli akcím svolaným u příležitosti výročí událostí ze 17. listopadu 1939 a 1989 budou mít v Praze pohotovost stovky policistů a desítky strážníků. Největší práci budou mít policisté patrně s tím, aby od sebe dokázali odklonit demonstrující pravicové extremisty a jejich odpůrce z řad krajní levice. Dělnická mládež svolala své příznivce na Václavské náměstí k "protirežimnímu" pochodu centrem Prahy. Projít chtějí přes Národní třídu, Masarykovo nábřeží a Karlovo náměstí zpět na Václavské náměstí. Magistrátním úředníkům ohlásili pořadatelé účast 300 lidí. Na Jungmannově náměstí, které leží u trasy pochodu, však pořádá demonstraci iniciativa Ne rasismu. Magistrát má akci nahlášenou jako "Protest proti zneužívání dne studentů 17. listopadu", účastníci oficiálně plánují projít okruh ohraničený Jungmannovou, Ostrovní, Vojtěšskou, Myslíkovou a Spálenou ulicí.

Pietního shromáždění u Hlávkových kolejí v Den boje za svobodu a demokracii se jako vyslanec Poslanecké sněmovny zúčastní i bývalý tajemník ÚV KSČ a současný poslanec za sociální demokracii František Adámek. V den, který připomíná události z let 1939 a 1989, položí bývalý vysoký komunistický činitel věnec u desky připomínající památku studenta Jana Opletala, který byl zabit nacisty. Problém ve své minulosti přitom nevidí. "Vzhledem k tomu, že jdu k Hlávkovým kolejím, kde se bavíme na úrovni studenta Opletala a roku fašistické okupace, nacistické lépe řečeno, tak já myslím, že tady nehraje to jedno hledisko žádnou roli," řekl ČTK. Věc by prý vnímal stejně, kdyby šlo o připomínku, která se uskuteční 17. listopadu na Národní třídě v Praze a připomene studentské demonstrace z listopadu 1989.

Prezident Miloš Zeman bude chybět při oslavách výročí 17. listopadu, které měly být jeho prvními ve funkci hlavy státu. Kvůli prezidentově poraněnému kolenu se oslav zúčastní pouze jeho podřízení. Oznámila to Zemanova mluvčí Hana Burianová. Premiér Jiří Rusnok se osobně zúčastní vzpomínkového aktu k výročí 17. listopadu 1939 u Hlávkovy koleje a položí kytici k pamětní desce 17. listopadu 1989 na Národní třídě. Zeman se kvůli poranění kolena léčí na zámku ve středočeských Lánech. K pamětní desce studenta Jana Opletala před budovou Hlávkovy koleje za něj proto věnec položí ředitel hradního protokolu Jindřich Forejt. V ruzyňských kasárnách uctí památku obětí ředitelka Odboru spisové a archivní služby prezidentské kanceláře Libuše Benešová. "Na Národní třídu k památníku listopadových událostí položí květinu se stuhou prezidenta republiky Vratislav Mynář, vedoucí Kanceláře prezidenta republiky," uvedla Burianová.

Pietními akcemi si lidé připomněli už 23. výročí Sametové revoluce. V řadě českých a moravských měst se ale také demonstrovalo. Tisíce lidí protestovaly proti úsporným opatřením vlády.

Pietními akcemi si lidé tuto sobotu připomněli už 23. výročí Sametové revoluce. V řadě českých a moravských měst se ale také demonstrovalo. Tisíce lidí protestovaly proti úsporným opatřením vlády Petra Nečase.

Předseda vlády Petr Nečas (ODS) věří tomu, že lidé neztratili a nebudou ztrácet historickou paměť. Podle něj se stále potvrzuje, že svoboda a demokracie není samozřejmostí. Premiér to řekl po pietním shromáždění k výročí 17. listopadu u Hlávkovy koleje v Praze. "Jsem především přesvědčen o tom a chci tomu věřit, že neztrácíme historickou paměť," řekl k událostem spojeným s protinacistickým a protikomunistickým odporem. Připustil, že jistým mementem je úspěch KSČM v letošních volbách a to, že země bude mít po 23 letech od pádu komunismu prvního hejtmana. Protivládní demonstrace odborů a občanských iniciativ, která se konala v Praze, je podle něj právem lidí ve svobodné společnosti. "Jsem svobodní lidé ve svobodné zemi, máme právo svobodně vyjadřovat svůj názor, to k demokracii patří," dodal.

Na prezidenta Václava Klause u památníku 17. listopadu 1989 na Národní třídě v Praze čekali jak jeho příznivci, tak odpůrci. Nesouhlasné výkřiky byly přehlušeny voláním "Ať žije Klaus!". Prezident společně s premiérem Petrem Nečasem (ODS) a předsedkyní Sněmovny Miroslavou Němcovou (ODS) položili květiny k pamětní desce v podloubí za početného doprovodu policistů v uniformách i v civilu. Na Václava Klause jeden z jeho odpůrců pokřikoval, že je největším zlodějem a že rozkradl a rozprodal Českou republiku. "Jednou budete stát před spravedlivým soudem za to, že jste nechali ekonomicky zruinovat tuto zemi," prohlásil na prezidentovu adresu mladý muž, jenž držel českou vlajku. Na jeho slova reagovali prezidentovi příznivci vesměs ze sdružení Akce D.O.S.T. výkřiky "Ať žije Klaus!" Kritici reagovali nesouhlasnými výkřiky. Kritiky nebyl ušetřen ani bývalý předseda ČSSD, expremiér a prezidentský kandidát Miloš Zeman, který na Národní třídu přišel před Václavem Klausem. Také Miloši Zemanovi jeho odpůrci řekli, že mu přejí, aby se dostal před soud.

Prezident Václav Klaus v projevu k výročí 17. listopadu varoval před zapomínáním a tleskáním gestům a slovům, nikoli činům a zásadovému konzistentnímu chování a jednání. Češi si podle něj nechali poškodit a zneuctít své tradiční hodnotové a myšlenkové vzorce. Prezident to uvedl na sobotním shromáždění u Hlávkovy koleje v Praze na památku studentských obětí nacistické perzekuce v roce 1939. "Takzvaná politická korektnost a spokojování se s verbálními, snadno vyslovovatelnými omluvami, vede ke vzniku společnosti gest, nikoli společnosti autentických postojů," řekl prezident. Podle něj je třeba trvat tvrdohlavě na tom, aby události 17. listopadu před 73 roky a let následujících byly měřeny správným metrem. K tomu je nutné nezapomínat na souvislosti a odlišovat excesy a činy jednotlivců od konání státu, od oficiální státní politiky a od ideologie, která tyto činy vyvolává a ospravedlňuje. Květiny k pamětní desce na Hlávkově koleji položili spolu s akademiky a pamětníky také předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD), předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová, premiér Petr Nečas a pražský primátor Bohuslav Svoboda (všichni ODS). Přišli také prezidentští kandidáti Jan Fischer a Jana Bobošíková. Na pietní akt navázalo zahájení výstavy z majetku Čapkovy společnosti v německém Hagenu, která je sestavena z protinacistického a protiválečného díla Josefa Čapka. Expozice má název Dějiny z nedaleka.

Lidé včetně politiků si od rána připomínali výročí listopadových událostí roku 1989 u památníku na Národní třídě v Praze. Na místo, které připomíná zásah socialistické policie proti demonstrujícím studentům, nosili svíčky, květiny i věnce. Z politiků přišli mezi prvními předseda ČSSD Bohuslav Sobotka, senátor Jiří Dienstbier (ČSSD), místopředseda Senátu Přemysl Sobotka a ministr obrany a bývalý disident Alexandr Vondra (oba ODS). Podle Přemysla Sobotky už lidé zapomínají. "A bohužel si že života vybírají jen ty negativní stránky, život je přeci krásný, žijeme v demokracii a ve svobodě," řekl Přemysl Sobotka. Podle Alexandra Vondry měla studentská demonstrace, která zahájila pád socialismu v tehdejším Československu, ohromný smysl. "Studenti riskovali práci, riskovali zdraví a chtěli svobodu a demokracii," řekl. Šéf horní parlamentní komory Milan Štěch (ČSSD) uvedl, že rok 1989 byl velkou nadějí, která podle něho byla zatím naplněna jen částečně. U památníku v podloubí jednoho z domů na Národní třídě hlídkují státní i městští policisté. U domu stojí i muž, jenž na transparentu označuje posledních 23 let za "totalitu demokratických zlodějů". U Národního divadla zase postavili stánek kritici kabinetu. Lidé tam mohou podepsat protivládní petici. Iniciativa Stop vládě chystá na odpoledne demonstraci na Václavském náměstí.