Související články

V další části našeho vysílání uslyšíte pořad, který jsme připravili k výročí 17. listopadu. Publicista a moderátor Petr Brod si do studia Radia Praha pozval několik bývalých exulantů. Odpovědí na otázku, co jim návrat do Česka přinesl - nové naděje nebo zklamání?

Do 20. výročí studentského průvodu, který 17. listopadu 1989 odstartoval pád totalitního režimu v tehdejším Československu, chybí už jen hodiny. Dnes proto vysíláme poslední část našeho malého seriálu, ve kterém čeští exulanti vzpomínají, jak rok 1989 a konkrétně listopad prožívali oni - Ve Spojených státech nebo v Kanadě, V Austrálii nebo Velké Británii. Tentokrát se Milena Štráfeldová zeptala exilového publicisty a spisovatele Luďka Frýborta z německého Hannoveru:

Oslavy listopadových událostí roku 1989 probíhají v celé zemi, jejich jádro se ale soustředí do Prahy. V budově Filosofické fakulty Univerzity Karlovy se v sobotu po celý den diskutovalo, večer pak exprezident Václav Havel uspořádal k 20. výročí pádu komunismu v Československu výjimečný koncert, při němž se setkaly slavné světové osobnosti politiky i umění. Listopad se neslaví jen pohledem do minulosti.

Česká politika je podle prezidenta Václava Klause 20 let po listopadové revoluci ideově vyprázdněná a volné místo mohou zaplnit jiné, nebezpečné ideje. "Čím více se vyprazdňuje politika, tím větší šance pro havlismus," řekl Klaus v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes (MfD) k úternímu 20. výročí sametové revoluce.

Rukavice z pozůstalosti Jana Palacha nebo modrý svetr Václava Havla s odznakem Občanského fóra patří mezi exponáty výstavy Cesta z okovů, která bude v pondělí zahájena v sídle Senátu. Určitý protipól těchto artefaktů pak tvoří vězeňský stejnokroj, uniformy komunistické policie včetně obušku, střelných zbraní, pout nebo odposlouchávacího zařízení někdejší Státní bezpečnosti. Výstava i za pomoci písemných dokumentů a fotografií má podle tiskového tajemníka Kanceláře Senátu evokovat dobu v Československu před 20 lety, která skončila pádem totalitního režimu. Senát na její přípravě spolupracoval s Vojenským historickým ústavem. Část expozice bude přístupná denně až do 10. prosince v senátní výstavní síni, část o víkendech v historických prostorách Valdštejnského paláce. Pondělní vernisáž bude určitým předkrmem před stejnojmennou úterní mezinárodní konferencí představitelů parlamentů zemí bývalého socialistického tábora v sídle horní komory. Byli na ni pozváni jak bývalý prezident Havel, tak nynější hlava státu Václav Klaus nebo premiér Jan Fischer.

Česká republika by měla v příštích letech dospět k jednoznačnější ústavě, měla by s EU sdílet její listinu základních práv, politické strany by měly přestat "rozhodovat v příšeří", stát by měl mnohem více spoléhat na občanskou společnost a lidé by měli více ctít mravní řád. Bývalý prezident Václav Havel to v sobotu řekl v projevu, který odvysílala Česká televize. Popisoval v něm svou představu, jak by měla země vypadat za dalších 20 let. Kromě upravené ústavy by Česko podle Havla mělo mít také nový volební zákon a s EU by mělo sdílet "její listinu artikulující okruh základních civilizačních hodnot a ideálů". Posílit by se podle něj mělo mravní cítění a slušnost všech občanů. Příkladem by měli jít politici. "Nebude například myslitelné, aby politici soudili Ústavní soud nebo se před volbami podbízeli voličům apelem na jejich předsudky nebo se navzájem špehovali," řekl. Pilířem státu by podle Havla měla být občanská společnost, která je prý nejlepší obranou proti každému pokusu uzurpovat moc. Po desetiletích potlačování se ale podle něj rodí těžko. "Za dvacet let bude daleko rozvinutější než dnes. Stát se jí nebude bát, ale bude na ni naopak hrdý," řekl Václav Havel.

Právě v současnosti je potřeba si odpovídat na otázky, kam Česká republika patří a jak se chce v Evropě angažovat, domnívá se jeden z někdejších studentských vůdců a nynější diplomat Václav Bartuška. Po roce 1989 měla podle něj česká politika i veřejnost jasný cíl návratu do Evropy, a proto i "tah na branku". O dvacet let později jsou tyto cíle splněny a je potřeba se zamýšlet nad tím, kudy dál. "Ona asi není náhoda, že se nyní cítíme v nějakém okamžiku zlomu nebo změny. Protože něco se teď opravdu mění," řekl v rozhovoru s ČTK nynější zvláštní vyslanec pro otázky energetické bezpečnosti Bartuška. Jako student byl kooptován do tehdejšího Federálního shromáždění, kde pracoval v komisi, která dohlížela na vyšetřování událostí na Národní třídě 17. listopadu 1989. Kniha Polojasno, kterou o této zkušenosti napsal, minulý týden vyšla v novém vydání. "Celé naše usilování po roce 1989 bylo vrátit se do Evropy. Vstoupit do NATO a do Evropské unie. Tomu bylo podřízeno všechno," připomněl Bartuška. Proto podle něj bylo jasné směřování domácí i zahraniční politiky. Nyní "zjišťujeme, že NATO je spíš diskusní klub demokracií než reálně fungující instituce," podotkl diplomat. Evropská unie je podle tohoto muže, který pomohl zažehnat lednovou plynovou krizi a nyní úzce spolupracuje i se švédským předsednictvím EU, "pohyblivým cílem".

Prezident Václav Klaus na sobotním koncertě pořádaném jeho předchůdcem Václavem Havlem k 20. výročí sametové revoluce ocenil ústřední roli Havla v událostech roku 1989, které vyústily v pád totality v Československu. Havlovi, se kterým v posledních dvaceti letech vedl řadu politických a ideových střetů, za jeho tehdejší činy poděkoval. "Pro mne je jedna věc jistá. Události, které se staly před dvaceti lety, jsou spjaté s jednou osobou a to je můj předchůdce v prezidentském úřadě Václav Havel," řekl Václav Klaus a vysloužil si za to nadšený aplaus. Je podle něj jasné, že se dále povedou spory o to, zda to byly více vnitřní či vnější faktory, systémové problémy nebo role jednotlivců, co způsobilo pád komunismu, nic to ale prý nemění na tom, že revoluce je spojena s osobou Václava Havla. Prezident Klaus, který na Pražském hradě žádnou akci k 17. listopadu nepořádá, pochválil také charakter Havlovy oslavy revoluce. Je podle něj dobře, že v Česku volíme "méně okázalé akce", které se týkají bezprostředně těch, kteří "u toho tehdy byli". Takový způsob je mu prý milejší než "grandiózní akce", jako byly oslavy pádu zdi v Berlíně.

Výjimečný koncert, při němž se setkaly uznávané pěvecké osobnosti různých stylů, i hold takzvané sametové revoluci z úst světových státníků, přinesl sobotní slavnostní večer, který v Pražské křižovatce uspořádal k 20. výročí listopadových událostí exprezident Václav Havel. Koncert zahájily písně americké písničkářky Suzanne Vega. Následovalo vystoupení jednoho z otců amerického undergroundu a zakladatele slavných The Velvet Underground Lou Reeda. V hudební koláži pokračovala americká písničkářka Joan Baezová - jedna z ikon protestního hnutí 60. let. Baezová zazpívala píseň Johna Lennona Imagine, spirituály Swing Low, Sweet Chariot a We Shall Overcome. Poslední píseň, která provázela i československou sametovou revoluci, si s ní v sále zazpívali i někteří hosté, mezi nimi bývalá ministryně zahraničí USA Madeleine Albrightové či kardinál Miloslav Vlk. Koncert vyvrcholil vystoupením americké sopranistky Renée Flemingové, která je jednou z nejuznávanějších operních div současnosti. Flemingová za doprovodu Pražské komorní filharmonie pod taktovkou jejího zakladatele Jiřího Bělohlávka zazpívala v češtině árie z Dvořákovy Rusalky a Smetanova Dalibora. Bonusem, který se zřejmě již v hudebních dějinách nebude opakovat, byl duet Flemingové s Reedem, v němž zazpívali jeho píseň The Perfect Day. Všichni pozvaní zpěváci na závěr akce společně zazpívali spirituál Freedom, který Havel věnoval občanům zemí, které stále žijí v nesvobodě a trpí útlakem státní moci: Severní Koreje, Barmy, Tibetu, Běloruska, Íránu, Dárfúru, Zimbabwe, Kuby, Venezuely a dalších.

Americký prezident Barack Obama ve videozdravici pro sobotní koncert pořádaný exprezidentem Václavem Havlem poblahopřál ČR a Slovensku k 20. výročí takzvané sametové revoluce. Svou odvahou jste inspirovali celý svět a napomohli k šíření svobody po celé Evropě, řekl. Sametová revoluce podle něho nadále inspiruje lidi, kteří o svobodu usilují. "Blahopřeji vám, jsme na vás hrdi a jsme vám velice vděčni," uzavřel Barack Obama vzkaz, který pořadatelé koncertu promítli na závěr slavnostního večera. Václavu Havlovi a české sametové revoluci vzdali ve videozdravicích hold také německá kancléřka Angela Merkelová, bývalý sovětský prezident Michail Gorbačov a tibetský duchovní vůdce dalajlama. Merkelová zdůraznila, že pád berlínské zdi a sjednocení Německa by nebyly možné bez prodemokratického úsilí jeho sousedů. Čechům poděkovala za to, že v roce 1989 pomáhali uprchlíkům z východního Německa, kteří se přes Prahu snažili dostat na Západ. "Rád bych vám k 20. výročí sametové revoluce poslal své modlitby. Přestože jste již svého cíle dosáhli, doufám, že se vám podaří zachovat onoho odvážného ducha, který nepřestává být zásadní pro celé lidstvo," vzkázal do ČR dalajlama. Gorbačov, který stál v roce 1989 v čele Sovětského svazu, označil Havla za svého přítele, kterého si velmi váží.