Denní souhrn zpráv Zprávy Radia Praha

13-10-2003

Komunistický funkcionář Hoffmann půjde na šest let do vězení

Na šest let poslal dnes pražský vrchní soud do vězení vysokého předlistopadového funkcionáře Karla Hoffmanna. O dva roky tak zvýšil trest, který v červnu Hoffmanovi uložil pražský městský soud. Zároveň odvolací soud změnil kvalifikaci trestného činu. Hoffmann byl původně obžalován z vlastizrady, ale městský soud ho odsoudil za zneužití pravomoci veřejného činitele. Vrchní soud ho uznal vinným ze sabotáže. Hoffmann, který byl odsouzen za to, že nechal zastavit vysílání Československého rozhlasu v noci na 21. srpna 1968, kdy do země vstoupily armády Varšavské smlouvy, je vůbec prvním komunistickým funkcionářem odsouzeným v souvislosti s invazí. Po vyhlášení rozsudku novinářům řekl, že je verdiktem rozčarován. "Spoléhal jsem, že u vrchního soudu se konečně prosadí spravedlnost, ale jak je vidět, společenská objednávka dolehla i k vrchnímu soudu," prohlásil Hoffmann. Dodal, že až dostane předvolání k nástupu do vězení, podřídí se i přes svůj vysoký věk a špatný zdravotní stav. Hoffmannovi letos bylo 79 let. Jeho obhájce Kolja Kubíček ale novinářům řekl, že za takové situace by podal soudu návrh, aby jeho klient nemusel vzhledem ke svému chatrnému zdraví trest podstupovat. Hoffmann uvedl, že se pokusí verdikt ještě zvrátit takzvaným dovoláním k Nejvyššímu soudu. Proti rozhodnutí vrchního soudu se totiž už nelze znovu odvolat, lze pouze použít dovolání jako mimořádného opravného prostředku, o kterém rozhoduje Nejvyšší soud. Podle předsedy odvolacího senátu Roberta Fremra nemůže být Hoffmann odsouzen za vlastizradu, protože se neprokázalo, že jednal ve spojení "s cizí mocí". Naopak podle něj Hoffmannův čin naplňuje všechny znaky sabotáže podle tehdy platných zákonů, protože Hoffmann svým jednáním prokazatelně poškodil tehdejší legální státní zřízení. Hoffmann nepopírá, že nařídil zastavení rozhlasového vysílání. Hájí se ale tvrzením, že svým podřízeným pouze nařídil, aby za mimořádné situace dodrželi každodenní technickou přestávku ve vysílání od 02:00 do 04:00. Učinil tak prý proto, aby jako první bylo zveřejněno stanovisko tehdejšího prezidenta Ludvíka Svobody, které mělo nabádat občany ke klidu. Podle odvolacího soudu je ale Hoffmannova obhajoba nesmyslná. "Trvat v této situaci na běžné technické přestávce by bylo absurdní," konstatoval soudce Fremr. Odvolací soud podle něj spatřuje v Hoffmannově počínání obdobu s válečnými zločiny či zločiny proti lidskosti. Podoba je podle něj v tom, že Hoffmann svým jednáním poškodil velké množství lidí, neboť pomohl zabránit demokratizaci československé společnosti. Navíc dlouhou dobu unikal trestu jen díky tomu, že patřil mezi vysoké představitele režimu, který mu zaručoval beztrestnost. Hoffmann zastával v době komunismu řadu významných funkcí. Byl například ústředním ředitelem Československého rozhlasu a zhruba 15 let stál v čele tehdejší Ústřední rady odborů. Členem nejvyššího vedení komunistické strany, předsednictva ÚV KSČ byl od roku 1971 do listopadu 1989. Od roku 1971 do ledna 1990 byl také poslancem Federálního shromáždění.

Ohlasy: Hoffmann neměl být jediný, kdo byl odsouzen za rok 1968

Rozsudek nad předlistopadovým funkcionářem Karlem Hoffmannem přišel pozdě a neměl být tak ojedinělý, míní osobnosti, které oslovila ČTK. Téměř osmdesátiletý Hoffmann je prvním představitelem komunistické moci odsouzeným za své činy z roku 1968. Vrchní soud jej dnes poslal do vězení na šest let, klasifikaci trestného činu změnil ze zneužití pravomoci veřejného činitele na sabotáž. "Očekáváme, stejně jako veřejnost, jeho nástup výkonu trestu," řekl ČTK náměstek ředitele Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) Pavel Bret. Devětasedmdesátiletý Hoffmann byl odsouzen za to, že nechal zastavit vysílání Československého rozhlasu v noci na 21. srpna 1968, kdy do země vstoupily armády Varšavské smlouvy. Po vynesení rozsudku dnes řekl, že se pokusí verdikt ještě zvrátit takzvaným dovoláním k Nejvyššímu soudu. Proti rozhodnutí vrchního soudu se už nelze znovu odvolat, lze pouze použít dovolání jako mimořádný opravný prostředek, o kterém rozhoduje Nejvyšší soud. Novinář Petr Uhl, bývalý disident, připomněl, že trestní stíhání Karla Hoffmanna navrhovala Charta 77 už v roce 1988. Tehdy hrozilo promlčení jeho činů z roku 1968. "Já se domnívám, že vzhledem k době, která utekla, je to pozdě. Pokud je vinen, takových viníků bylo podstatně víc," řekl Uhl ČTK. Pocit uspokojení nad tím, že "jeden starý muž půjde takhle pozdě do vězení", ale nemá. Stíháno mělo být podle něj více lidí. Jeho kolega z disentu, místopředseda Senátu Jan Ruml míní, že ani výše trestu není v Hoffmannově případě důležitá. "Je dobře, že byl vyřknutý rozsudek. A že tak pozdě? Víte, spravedlnost se mnohdy ubírá velmi trnitými cestami," poznamenal. "On je poslední z té plejády, která byla vyšetřována a o níž už rozhodl soud," připomněl historik Pavel Žáček. Hoffmanna bylo podle něj jednodušší odsoudit, neboť v roce 1968 nebyl přímo politikem, ale "jen" představitelem výkonné moci. "Trochu na něj padl ten Černý Petr," myslí si Žáček. I podle něj historie ukazuje, že se provinili i další, kteří ale podle soudu byli nevinní. Vrchní soud dnes uznal Hoffmanna vinným ze sabotáže. Změnil tak právní kvalifikaci, kterou požadoval v obžalobě státní zástupce, i právní kvalifikaci obsaženou v červnovém verdiktu městského soudu. Podle předsedy odvolacího senátu Roberta Fremra nemůže být Hoffmann odsouzen za vlastizradu, protože se neprokázalo, že by jednal ve spojení "s cizí mocí". Naopak podle něj Hoffmannův čin naplňuje všechny znaky sabotáže podle tehdy platných zákonů, protože Hoffmann svým jednáním prokazatelně poškodil tehdejší legální státní zřízení.

Odsuzující rozsudky vyslechli předlistopadoví činitelé KSČ zřídka

Za téměř čtrnáct let od pádu komunistického režimu v někdejším Československu vyslechlo pravomocný odsuzující verdikt s trestem vězení za zločiny spáchané před listopadem 1989 pouze minimum tehdejších politických špiček. Někteří z bývalých prominentů se sice dostali před soud, ale ze soudních síní odešli s osvobozujícím rozsudkem. Konečné verdikty s nepodmíněnými tresty vězení zazněly vícekrát například v řízeních s bývalými vyšetřovateli Státní bezpečnosti. Vrchní soud dnes poslal v souvislosti s kauzou vlastizrady z roku 1968 pravomocným rozsudkem na šest let do vězení bývalého vysokého komunistického funkcionáře Karla Hoffmanna. Od roku 1989 jde teprve o třetí případ, kdy soudy uzavřely proces s někdejšími nejvyššími funkcionáři KSČ či členy komunistických vlád pravomocným verdiktem odsuzujícím obžalovaného do vězení. V roce 1990 soud uložil 2,5 roku vězení bývalému šéfovi městského výboru KSČ v Praze Miroslavu Štěpánovi. Uznal jej vinným ze zneužívání pravomoci veřejného činitele při protirežimní demonstraci v roce 1988. Po odpykání poloviny trestu byl Štěpán podmínečně propuštěn. Nakrátko se za zdi věznice dostal i předlistopadový ministr vnitra František Kincl, jemuž soud v roce 1992 uložil tříletý trest odnětí svobody kvůli nezákonnému zadržování občanů před listopadem 1989. Ke 3,5 a čtyřem letům vězení byli v témže procesu odsouzeni i někdejší šéf kontrarozvědky Karel Vykypěl a Kinclův náměstek Alojz Lorenc, poslední šéf StB. Ten uvěznění v ČR unikl díky slovenskému občanství. Slovenské soudy mu později za týž čin uložily podmíněný trest. Osvobozujícího pravomocného verdiktu se na rozdíl od Hoffmanna dočkali v červnu jeho spoluobžalovaní v kauze vlastizrady z roku 1968, bývalí vysocí funkcionáři předlistopadového režimu Miloš Jakeš a Jozef Lenárt. Soudy dospěly k závěru, že obžaloba nepředložila důkazy, které by bývalé funkcionáře KSČ v souvislosti se srpnem 1968 usvědčovaly z nějakého trestného činu. Z bývalých předních komunistických funkcionářů, kteří se měli před 35 lety podílet na přípravě takzvané dělnicko-rolnické vlády, je kromě Jakeše a Lenárta nyní naživu již jen Vasil Biľak. Ten je však slovenským občanem a je stíhán tamními úřady. S konečnou platností také loni osvobodil soud v jiné kauze bývalého premiéra a ministra vnitra komunistického Československa Lubomíra Štrougala. Osmasedmdesátiletého bývalého politika obžaloba vinila z toho, že jako šéf vnitra v roce 1965 překazil trestní stíhání skupiny příslušníků StB podezřelých z vraždy tří lidí. Před soudem předloni stanul i bývalý ministr vnitra Jaromír Obzina, který čelil obžalobě z podílu na akci Asanace zaměřené v 70. letech na šikanování disidentů. Obzina v lednu zemřel, jeho čtyřem spoluobžalovaným, bývalým vysokým činitelům vnitra, soud vyměřil podmíněné tresty. Za Asanaci se má ještě zpovídat další zhruba desítka bývalých členů StB. U pražského městského soudu leží také stížnost žalobců proti rozhodnutí nižšího soudu, který kvůli promlčení v únoru podruhé zastavil stíhání dalšího z předlistopadových šéfů vnitra Josefa Junga. Ten se podle obžaloby v roce 1978 podílel na nezákonném vystěhování spisovatele Pavla Kohouta do ciziny. Již dříve byla zastavena kauza týkající se vyzbrojování někdejších Lidových milicí. V případu figurovali vedle Štrougala a Hoffmanna původně i Jakeš s Lenártem. Obvinění se týkalo i dalších prominentů z doby před listopadem 1989 - bývalého místopředsedy federální vlády Josefa Korčáka a exministra obrany Milána Václavíka. Ten byl navíc již v roce 1996 kvůli zdravotnímu stavu omilostněn. Pravomocné rozsudky s nepodmíněnými tresty vězení naopak v některých případech vyslechli bývalí vyšetřovatelé StB. Loni soud s konečnou platností poslal na dva roky do vězení bývalého strážmistra StB Vladimíra Zavadilíka za týrání vězňů v uherskohradišťské věznici z padesátých let. Letos jeho dovolání proti rozsudku zamítl Nejvyšší soud. Před čtyřmi lety byl za podíl na fyzickém týrání faráře Josefa Toufara z Číhoště v 50. letech k nepodmíněnému trestu dvou let vězení odsouzen expříslušník StB Ladislav Mácha. Pětiletý nepodmíněný trest za týrání vyslýchaných vyměřily soudy pravomocně i bývalému vyšetřovateli StB Jaroslavu Danielovi. Tytéž tresty dopadly loni definitivně za týrání disidentů i na bývalé vyšetřovatele StB Zbyňka Dudka a Jiřího Šimáka.

Potíže v jaderné části oddálily spuštění druhého bloku Temelína

Spuštění druhého bloku Jaderné elektrárny Temelín oddálily potíže v jeho jaderné části. V neděli zde totiž unikla voda ze systému, který měří průtok v jednom ze čtyř čerpadel. Jaderná bezpečnost ani zdraví zaměstnanců nebyly ohroženy, řekl mluvčí elektrárny Milan Nebesář. Reaktor bude spuštěn zřejmě v polovině tohoto týdne. První blok pracuje na plný výkon. "Událost se stala v oddělené místnosti a uniklá voda byla odvedena do speciální kanalizace. Opravu netěsnosti jsme už v neděli večer dokončili," uvedl mluvčí. Elektrárna zároveň o nehodě informovala Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB). Druhý blok nyní musí znovu projít celou přípravou na spuštění reaktoru, která mimo jiné zahrnuje kontroly a tlakové zkoušky. "Nemělo by se to stávat často, ale za život elektrárny se to několikrát stane. Uniklé dva kubíky vody zachytila speciální kanalizace, která je tam pro tyto případy," řekla předsedkyně SÚJB Dana Drábová. "Nešlo o únik za hranice kontrolovaného pásma, ani o významný únik z primárního okruhu a už vůbec ne o událost s vlivem na jadernou bezpečnost," dodala. Dana Kuchtová ze sdružení Jihočeské matky zdůraznila, že se opět ukazuje, že elektrárna se potýká s chronickými technickými problémy z minulosti. Podle ní je pozoruhodné, že v krátkém časovém úseku bylo v Temelíně zjištěno několik netěsností. Druhý blok stojí kvůli údržbě a odstranění netěsností na klapkách topné páry v nejaderné části od 27. září. Odstávka původně měla trvat jen čtyři dny. Práce se ale protáhly, protože při revizi vyšlo najevo, že některé opravy si vyžádají vychlazení bloku. Spuštění reaktoru tak bylo odloženo na uplynulý víkend, při nahřívání bloku ale pracovníci elektrárny zjistili netěsnost na měření tlaku součásti jednoho ze čtyř hlavních cirkulačních čerpadel. Tato čerpadla slouží k cirkulaci chladiva jaderného okruhu. Při dochlazování bloku se pak v neděli projevila další netěsnost.

Vláda chce přijmout euro v letech 2009 či 2010, musí snížit dluhy

Vláda chce přijmout euro v letech 2009 nebo 2010. Ministři dnes schválili Strategii přistoupení České republiky k eurozóně, která s přijetím eura zhruba za šest let počítá, vyplývá z informací tiskového odboru vlády. Kabinet však musí pokračovat v již nastartovaných reformách veřejných financí, jejichž cílem je snížit zadlužování země. Další kroky by se měly týkat šedé ekonomiky, důchodové reformy, zdravotnictví či veřejné správy. Schválením dokumentu vláda definitivně potvrdila, že Česko nebude moci přijmout euro v nejbližším možném termínu, tedy v roce 2007. Brání tomu stále vysoké schodky státního rozpočtu. Pro přijetí eura by tento schodek nesměl překročit tři procenta hrubého domácího produktu, český deficit je však nyní více než dvojnásobný. Podle ministra financí Bohuslava Sobotky se Česká republika pod tři procenta dostane až v roce 2008. Vláda již ohlásila, že chce v rámci další fáze reformy bojovat proti šedé ekonomice. První tři zákony, které by zavedly registrační pokladny, majetková přiznání a kolkování lihovin, chce vláda poslat do sněmovny ještě letos. Do konce volebního období chce kabinet položit základy důchodové reformy, snížit odvody podniků na sociální a zdravotní pojištění a stabilizovat zdravotnictví tak, aby se nemusela zvyšovat spoluúčast pacienta.

Plánem z dílny České národní banky, ministerstev financí a průmyslu a obchodu se měla zabývat vláda již ve středu. Pro neúčast guvernéra centrální banky Zdeňka Tůmy však projednávání dokumentu odložila. Dokument odpovídá již dřívějším záměrům centrální banky i vlády na zavedení eura. O termínu 2009 či 2010 již také hovořil premiér Vladimír Špidla.

Podle dokumentu i názoru analytiků musí mít české hospodářství prostor, aby se více "sladilo" s ekonomikami eurozóny. Přiblížit se musí hlavně struktura hospodářství či ekonomický cyklus. Šest až sedm let by na to mělo stačit. Rychlejší přijetí eura by mohlo ekonomiku poškodit například vysokou inflací a následným propouštěním v podnicích.

Pokud bude chtít Česko přijmout společnou evropskou měnu na konci desetiletí, musí podle dokumentu v reformách pokračovat. Reformy nemají být založeny na jednorázových škrtech či příjmech. Mají být naopak důsledkem "hlubokých strukturálních reforem". Ty se budou například týkat snižování dlouhodobé nezaměstnanosti. Hlavní výhodou přijetí eura má být podle dokumentu větší stabilita prostředí pro podnikání a tím i vyšší růst ekonomiky. Mezi rizika přijetí eura řadí dokument případné příliš velké dopady výkyvů ekonomiky eurozóny na domácí hospodářství při nezvratně zafixovaném kurzu koruny. ČNB také ztratí možnost ovlivňovat inflaci a úrokové míry, a pomáhat tak domácí ekonomice. Hlavní slovo bude mít Evropská centrální banka.

Mertlík: Češi již euro nemohou odmítnout, přijali jej v referendu

Češi již nemohou odmítnout evropskou měnu euro, protože ji přijali v červnovém referendu o vstupu do Evropské unie. ČTK to dnes řekl hlavní ekonom Raiffeisenbank a bývalý ministr financí Pavel Mertlík. Obyvatelé v referendu rozhodovali o přijetí aténské smlouvy o přistoupení, kde se Česká republika zavázala euro přijmout. "Vláda se tak již může pouze rozhodnout, v kterém roce společnou měnu přijme," dodal. O tom, že budou mít lidé jednou v peněženkách eura místo korun, je tedy již rozhodnuto. Bez změny smlouvy s EU by na tom nic nezměnilo ani případné další referendum. Pozice České republiky je podle Mertlíka jiná než v případě Velké Británie a Dánska, kterým EU umožnila euro nepřijmout.

Podle mluvčí ministerstva financí Evy Novákové však záleží zcela na České republice, kdy společnou měnu přijme. Ministerstvo financí i Česká národní banka navrhují roky 2009 nebo 2010. Podobnou smluvní pozici má podle ekonomů například Švédsko, které se euru léta vyhýbá, navíc však přijetí společné měny podmiňuje referendem. V minulých týdnech Švédové novou měnu opět odmítli.

ČR se také zavázala co nejdříve po vstupu plnit takzvaná konvergenční kritéria. Z pěti kritérií se vládě nedaří plnit jediné, a to roční výši schodku rozpočtu k hrubému domácímu produktu. Zatímco Brusel požaduje deficit do tří procent HDP, ČR jej má více než dvakrát vyšší a podle ministra financí Bohuslava Sobotky tuto podmínku splní nejdříve v roce 2008.

Některá kritéria však neplní ani současní členové eurozóny. Zadlužení Belgie a Itálie hodně převyšuje jejich roční HDP, přestože by mělo být podle kritérií pod 60 procenty. Problémy mají také Německo nebo Francie, poznamenal Mertlík.

Benzin, nafta, cigarety a alkohol zdraží - Klaus podepsal zákon

Benzin, nafta, cigarety a alkohol od ledna 2004 podraží. Prezident Václav Klaus dnes podepsal zákon o spotřebních daních, který koncem září i přes výhrady Senátu schválila Poslanecká sněmovna. Státu zvýšení daní v příštím roce přinese 13,5 miliardy korun. Klaus dnes podepsal také další zákony, mimo jiné o pozemních komunikacích a exekuční řád, sdělil Klausův mluvčí Petr Hájek. Poslanci koncem září při opětovném schvalování zákona o spotřebních daních odmítli návrh Senátu, aby se daň u motorové nafty proti původní verzi snížila o 45 haléřů. Podle výpočtu ministerstva financí vzroste od Nového roku u čerpacích stanic cena nafty o 2,20 Kč. Litr benzinu Natural podraží o 1,20 Kč, krabička cigaret značky Petra o sedm korun zhruba na 47 korun, za půllitr běžné 40procentní lihoviny lidé zaplatí o osm korun více. Společně s novelou zákona o dani z přidané hodnoty (DPH) jsou spotřební daně pro vládu klíčovým zákonem. S prosazením obou zákonů kabinet spojil svůj osud, protože jen v příštím roce znamenají pro státní rozpočet přínos 30 miliard korun a bez nich by připravovaná reforma veřejných financí nebyla možná. Zákon o DPH Klaus sněmovně vrátil, poslanci však jeho veto přehlasovali. Podle Unie výrobců lihovin nepovede zvýšení spotřební daně z alkoholu k posílení příjmů státního rozpočtu. Růst ceny způsobí pokles spotřeby zdaněných lihovin a poptávka se více zaměří na černý trh, případně dovozy, například se Slovenska, řekl ČTK koncem září prezident unie Vladimír Steiner. Spotřební daň z cigaret nyní stoupne více, než bylo nutné pro postupné dosažení úrovně zdanění, kterou požaduje Evropská unie, řekl Richard Vavřík z tabákové firmy Reemtsma. Krabička cigaret podle něj podraží o pět až šest korun, přitom by to mohlo být o dvě koruny méně. "Zvýšení spotřební daně se nutně musí do konečné ceny promítnout," řekla mluvčí největšího provozovatele čerpacích stanic v tuzemsku, společnosti Benzina, Lenka Svobodová. Čerpací stanice nakupují ropné produkty již se spotřební daní. Ekonomové očekávají, že se cena naturalu bude do konce roku držet mezi 24 až 25 korunami za litr. Inflace se kvůli tomuto zdražení v příštím roce zvýší o 0,7 až 0,9 procenta, odhadují ekonomové. Zvýšení některých sazeb spotřebních daní po ČR požaduje Evropská unie, protože jsou nižší, než je v EU přípustné.

O zvýšení rozpočtu na kulturu žádají vládu zástupci kulturní obce

Zvýšit na jedno procento podíl financí určených ze státního rozpočtu na kulturu žádají vládu a parlament organizace z oblasti umění a kultury. Výzva uměleckých obcí nazvaná Procento pro kulturu - vůle k budoucnosti je adresována také zastupitelům krajů, kteří by se v rámci svých rozpočtů měli rovněž zasadit o co největší podporu kultury. V Česku státní finance jednoho procenta na kulturu nedosahují, přestože kabinet ve vládním prohlášení vyčlenění takového podílu slíbil. Částka se navíc již od roku 1998 snižuje. Zatímco například v loňském roce činila 0,8 procenta státního rozpočtu, letos to je jen 0,66 procenta. Snížit by se měla i v příštím roce - návrh rozpočtu na kulturu počítá s výší 0,63 procenta.

Pokud se má Česko stát členem Evropské unie a podílet se na evropské kultuře, musí podle předsedy Obce spisovatelů Ivana Binara rozvíjet domácí kulturní tradice. "Všechny vyspělé státy unie si tuto klíčovou funkci uvědomují a podporují kulturu minimálně jedním procentem v rámci svých rozpočtů," uvedl. "Budeme to vnímat jako zcela nezbytnou podporu české kultury, gesto, jímž se sebevědomý národ přihlašuje k vlastní budoucnosti," dodal k požadovanému navýšení financí.

Jak Binar připomněl, právě kultura umožňuje orientovat se ve světě - uvědomovat si vlastní minulost a rozumět přítomnosti. "Postoj ke kultuře a vůle ji rozvíjet je výrazem sebeuvědomění národního společenství a utváří i vztah občanů ke státu," konstatoval.

K výzvě se podle Binara připojili rovněž zástupci Obce překladatelů, Svazu autorů a interpretů, Unie výtvarných umělců, Herecké asociace, Českého filmového a televizního svazu, Obce architektů a dalších organizací.

Národní muzeum spravuje sbírky exilové a samizdatové literatury

Národní muzeum vytvořilo nové pracoviště, které bude spravovat sbírky z exilového Československého dokumentačního střediska. Knižní a sbírkový fond v hodnotě téměř 28 milionů korun vznikl v Německu, kde za minulého režimu sídlil na zámku Schwarzenbergu v Scheinfeldu. "Národní muzeum nechce archiv jen uložit do depozitáře, ale do budoucna by mělo vzniknout samostatné dokumentační středisko, které by navazovalo na práci Viléma Prečana," řekl dnes novinářům ředitel muzea Michal Lukeš. Exilové dokumentační středisko založila v polovině 80. let skupina českých exilových intelektuálů. Před devíti lety se Prečan a jeho kolegové rozhodli založit badatelské středisko pro dějiny antitotalitního odboje doma i v exilu. Archiv tvoří samizdatové knihy a časopisy, knihy vydané v exilu, sbírky videokazet, audiokazet, fotografií, korespondence a dokumenty o občanských iniciativách, ale i dokumentace exilových organizací, spolků a jednotlivců. Badatelsky je podle předsedy správní rady střediska Viléma Prečana zvlášť zajímavá velká knihovna cizojazyčné literatury k dějinám evropského komunismu a opozice vůči němu, jež čítá tisíce svazků. Fond byl původně převezen do Dobřichovic u Prahy a Prečan spolu s bývalým ředitelem muzea Milanem Stloukalem hledali od roku 1996 místo v Praze. Měla jím být část budovy v Karmelitské ulici, v níž Národní muzeum zřizovalo muzeum hudby. Ukázala se však jako nedostačující a konečné místo fondy od loňského léta nacházejí v prostorách na Strahově, které muzeu zdarma pronajímá ministerstvo zahraničí. Cenné dokumenty byly muzeu předány na základě darovací smlouvy mezi Národním muzeem a Československým dokumentačním střediskem. "Kdyby se muzeum třeba v budoucnu rozhodlo uchovat jen jeho část, porušilo by tím smlouvu - fond je nedělitelný," upozornil Prečan. Muzeum by se muselo o archiv postarat i v případě, že by mu ministerstvo zahraničí odmítlo dál poskytovat prostory. Do archivu je možné se telefonicky objednat, připravuje se i jeho internetová verze, která by měla být spuštěna v lednu.

O přejmenování Jáchymova se zatím rozhodovat nebude

Rozhodnutí o tom, zda se třítisícové město Jáchymov na Karlovarsku přejmenuje na Lázně Jáchymov, tento týden nepadne. Původně měli jáchymovští zastupitelé o návrhu svých radních jednat ve středu. Městská rada ale projednávání návrhu odsunula o několik týdnů. Město totiž zatím neobdrželo předběžný souhlas ministerstva vnitra se změnou názvu. O návrhu by se mělo znovu jednat nejpozději v prosinci. Více času chce věnovat radnice i informační kampani mezi obyvatelstvem. Proto pozdržela i anketu, jejímž prostřednictvím chce zjistit, jak se na případné přejmenování města tváří jeho obyvatelé. Anketní lístky měly jáchymovské domácnosti obdržet už dnes. Začátek ankety byl ale o několik dnů odložen, aby její přesnou podobu mohlo projednat ve středu zastupitelstvo. Poprvé zastupitelé jednali o návrhu na přejmenování města před měsícem, konečné rozhodnutí však museli odložit. Proti návrhu totiž na jednání zastupitelstva protestovali někteří obyvatelé. Jáchymovští radní si od přejmenování města slibují větší příliv nejen lázeňských hostů a turistů, ale i investorů, a také snadnější přístup k různým dotacím EU. Podle starostky Zdeňky Fiedlerové (ODS) pomáhá řadě českých lázeňských měst i v cizině k lepší propagaci to, že mají pojem lázně ve svém názvu. Ročně do Jáchymova přijíždí asi 17.000 lázeňských hostů z tuzemska i zahraničí. Odpůrci změny názvu se domnívají, že rozšíření jména o slovo lázně zastíní ostatní tradice města, zejména pětisetletou historii hornictví. Někteří z odpůrců také argumentují vysokými náklady, které by si přejmenování města vyžádalo. Podle místostarosty Michaela Kuneše (ČSSD) ale příliš vysoké nebudou. "Přímé počáteční náklady odhaduji asi na 70.000 korun," řekl. Zejména by bylo nutné zaplatit výměnu asi stovky městských razítek a také tabulí s označením města na příjezdových komunikacích. "Živnostníci by si živnostenské listy vyměňovat nemuseli. Není důležité sídlo, ale název firmy. Pokud má však někdo přímo v názvu jméno města, je situace jiná," uvedl Kuneš. Exprezident Havel v úterý převezme nejvyšší státní vyznamenání

Bývalý český prezident Václav Havel převezme Řád Bílého lva a Řád TGM

Kvůli slavnostnímu předání řádů se uskuteční mimořádné shromáždění poslanců a senátorů. Nebude na něm však Havlův nástupce na Pražském hradě Václav Klaus, který bude až do středy na návštěvě v Plzeňském kraji. Předsedové obou komor parlamentu, Lubomír Zaorálek a Petr Pithart, předají Havlovi nejvyšší státní vyznamenání v Rytířském sále barokního Valdštejnského paláce na pražské Malé Straně, v sídle Senátu. Očekávají se slavnostní proslovy a po ceremonii bude následovat tradiční číše vína. Havel je prvním prezidentem v novodobé historii země, kterému parlamentní komory doživotně propůjčily nejvyšší vyznamenání. S návrhem takto ocenit prvního českého prezidenta za jeho přínos pro Českou republiku a rozvoj demokracie přišel letos na jaře Senát a ocenění schválila i Poslanecká sněmovna. Senátoři použili ve zdůvodnění návrhu také formulaci "Václav Havel se zasloužil o stát". Takové vyznamenání, navíc ve formě zvláštního zákona, dosud náleží jen prvnímu československému prezidentovi Tomáši Garriguovi Masarykovi. Tradičně řády a vyznamenání udílí prezident, v případě uznání zásluh bývalé hlavy státu se může na ocenění usnést parlament. Havlovi příslušely oba nejvyšší řády jako hlavě státu, po odchodu z Pražského hradu však na ně ztratil nárok. Řád Bílého lva je nejvyšší české vyznamenání určené těm, kdo se zvlášť vynikajícím způsobem zasloužili o Českou republiku. Navazuje na nejlepší tradice stejnojmenného vyznamenání sahající až do roku 1922. Druhým nejvyšším státním vyznamenáním - Řádem Tomáše Garrigua Masaryka - může být podle zákona vyznamenán člověk, který se vynikajícím způsobem zasloužil o rozvoj demokracie, humanity a o lidská práva. Řád volně navazuje na federální vyznamenání stejného jména z roku 1990.

Václav Havel dostane cenu za přínos v boji za lidská práva

Bývalý český prezident Václav Havel převezme v pátek mezinárodní Občanskou cenu Hanno R. Ellenbogenové za přínos v boji za lidská práva a rozvoj občanské společnosti. Ocenění, které od roku 2000 udílí Pražská společnost pro mezinárodní spolupráci (Prague Society), přijme v budově České národní banky. Neoficiální oslava, kterou spolupořádá Nadace Forum 2000, bude poté následovat v Obecním domě. "Chceme vyjádřit uznání panu Havlovi za práci v oblasti lidských práv, a to hlavně v době před tím, než se stal prezidentem a kdy to bylo skutečně nebezpečné," řekla dnes ČTK Barbara Dayová z Prague Society. Zdůraznila, že společnost chce také upozornit na Havlovy nynější aktivity, o kterých není mnoho známo. Laureát ceny získá finanční částku 150.000 korun. "Bývá zvykem, že oceněný předá peníze mladému nadějnému člověku, který se již nějak zasloužil o rozvoj mezinárodních vztahů a je takzvaně aktivním občanem," uvedl člen Prague Society Jan Jůn, který působí v Londýně jako analytik americké rozhlasového stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda. S kým se Havel rozhodl o cenu podělit, však Jůn nechtěl prozradit. V minulém roce ocenila Prague Society bývalou ministryni zahraničí USA Madeleine Albrightovou, která peníze věnovala válečné zpravodajce a humanitární pracovnici Petře Procházkové. "Do Prahy tehdy přijel i její čečenský kameraman, kterému Procházková mohla díky těmto penězům například konečně zaplatit za točení dokumentů," dodal Jůn. Albrightová, která se v Praze tento týden zúčastní konference Forum 2000, zavítá také na letošní předání ceny Václavu Havlovi. V sobotu převzal Havel v Olomouci Cenu Svatého Jiří, kterou mu udělil polský katolický list Tygodnik Powszechny. Exprezident se tak stal prvním cizincem, jenž ocenění polského týdeníku získal. Ve středu předají Havlovi předseda Senátu Petr Pithart a předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek dvě nejvyšší státní vyznamenání - Řád Bílého lva I. třídy a Řád Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy. Prague Society vznikla v roce 1999 a jejím posláním je podporovat mezinárodní spolupráci ve střední Evropě. Společnost sdružuje 21 osobností z deseti zemí světa.

Jihomoravský kraj usiluje o zřízení letecké linky do Mnichova

Jihomoravský kraj usiluje spolu s provozovatelem brněnského letiště společností Letiště Brno o zřízení nové pravidelné linky z Brna do německého Mnichova. Hejtman Stanislav Juránek dnes novinářům řekl, že rozvoj mezinárodního brněnského letiště by byl bez spojení s jiným mezinárodním vzdušným přístavem problematický. Projekt pravidelných letů mezi Brnem a Mnichovem má podle hejtmana v německém městě jak politickou, tak podnikatelskou podporu. Juránek doplnil, že se setkal i s podnikateli, kteří působí jak v Mnichově, tak v Brně. "Byl jsem překvapen jejich zájmem o tuto linku a jsem přesvědčen, že tato linka během krátké doby nebude potřebovat žádné dotace," zdůraznil. Právě otázka dotací ovlivnila letošní zrušení pravidelného leteckého spojení z Brna do Prahy. Město Brno už dále ztrátovou linku odmítlo dotovat a ta proto v květnu ukončila provoz. Juránek se domnívá, že podpora nové linky do Mnichova bude potřebná jen v začátcích. Doplnil, že kraj i město Brno o ní bude připraveno jednat. Ředitel společnosti Letiště Brno Tomáš Plaček už dříve ČTK řekl, že pokud se budou jednání vyvíjet dobře, mohla by linka do Mnichova zahájit provoz v lednu. Kromě pravidelné linky usiluje Jihomoravský kraj spolu s Moravskoslezským a Karlovarským krajem také o převod regionálních letišť z majetku státu na regiony. Návrh novely zákona, která by to měla umožnit, už je podle Juránka připraven. Hlavním důvodem převodu je podle něj skutečnost, že kraje mohou na rozvoj letišť získat peníze z fondů EU. To je ale možné jen v letech 2005 až 2006, zdůraznil s tím, že převod je proto nutné uskutečnit co nejrychleji.

Stát poskytne na byt pro automobilku v Kolíně až 400 tisíc korun

Dotaci až 400 tisíc korun na byt dostane město Kolín na výstavbu bydlení pro zaměstnance automobilky konsorcia Toyota-PSA. Celkem státní dotace na 850 bytů činí 480 milionů korun. Na tiskové konferenci po jednání vlády to řekl ministr financí Bohuslav Sobotka. Na bankovní úvěr 411 milionů korun, který si město Kolín na financování bytů bude muset půjčit, poskytne Státní fond rozvoje bydlení garanci. Získání peněz by tak mělo být pro město výhodnější. Opožděné schválení financování bytů, jež měla vláda původně projednat už v červnu, Kolínu nezpůsobí tolik problémů, jako průtahy s přípravou jejich stavby. "Příprava výstavby začala pozdě," řekl dnes starosta Miroslav Kaisler. Do nynějška se podle něj prakticky nepodařilo vybrat projektanta bytových domů, protože neúspěšní účastníci výběrového řízení se odvolali. "Už sedm nebo osm týdnů se rozhoduje, co s tím bude dál," dodal. Projektovou přípravu a vybudování inženýrských sítí zajišťuje ministerstvo pro místní rozvoj. Kolín bude mít na starosti až samotnou stavbu bytových domů. Prvních zhruba 50 bytů by měl přitom automobilce předat už v polovině příštího roku. Skluz přípravy tak ohrožuje termín dokončení stavby. Nově stavební firmy postaví 700 bytů, dalších 150 bytů vznikne rekonstrukcí bývalých kasáren. Pro byt, který vznikne rekonstrukcí, je určena dotace 370 tisíc korun. Z celkové státní dotace 480 milionů korun vydá Státní fond rozvoje bydlení na výstavbu bytů 340 milionů korun. Zbylých 140 milionů korun poskytne na projektovou přípravu ministerstvo. Konsorcium firem Toyota-PSA se rozhodlo investovat v průmyslové zóně Kolín - Ovčáry přes 1,5 miliardy eur do vývoje minivozů značek Peugeot, Citroen a Toyota a výstavby továrny. Ta bude z celkového rozpočtu stát kolem 950 milionů eur. První vozidlo by mělo opustit závod 1. ledna 2005. Ročně by automobilka měla vyrobit 300.000 vozů.

Rath: Zdravotnictví potřebuje až šest miliard; Sobotka je proti

Zdravotnictví potřebuje podle lékařů okamžitou "finanční transfuzi" ve výši pět až šest miliard korun. Jedinou cestou, jak je získat, je zvýšit dluh státního rozpočtu, řekl dnes novinářům prezident České lékařské komory (ČLK) David Rath. Ministr financí Bohuslav Sobotka ale soudí, že jednorázová finanční injekce do zdravotnictví není řešením - cestu vidí v reformě celého systému financování zdravotnické péče. Rath míní, že pokud ministryně zdravotnictví Marie Součková získá od kabinetu tyto "život zachraňující" peníze, zabrání tím krachu péče a současně si udrží ministerské křeslo. Komora, která dnes předala premiéru Vladimíru Špidlovi výzvu k odvolání ministryně, v tom případě od svého požadavku ustoupí. Rathův předchůdce ve funkci Bohuslav Svoboda považuje požadavek komory v této fázi vývoje za ryze populistické gesto, které má odvrátit pozornost od problémů, s nimiž se potýká představenstvo i Rath, počínaje licencemi až po ekonomiku časopisů. "Pro mě zdůvodnění odvolání ministryně není argumentačně silné. Nevím, v čem je nyní tak zásadní změna proti tomu, jak státní politika ve zdravotnictví vypadala dosud," řekl Svoboda. Podle Ratha by peníze měly dostat zdravotní pojišťovny do konce roku. Dávat je přímo zadluženým nemocnicím je podle něj nespravedlivé vůči těm, které dokázaly hospodařit vyrovnaně. Ministr Sobotka je ale přesvědčen o tom, že takto jednorázově nelze financování zdravotnictví řešit. "Zdravotnictví potřebuje rozsáhlou reformu, na příjmové i výdajové straně, která by stabilizovala systém bez zvýšení spoluúčasti pacienta. Jednorázové nalití finančních prostředků neřeší vleklý problém českého zdravotnictví," řekl Sobotka. Věří, že Součková brzy vládě předloží návrh, jak situaci řešit komplexně. "Součástí této celkové stabilizace přirozeně mohou být některé toky do zdravotnictví, ale jen jako součást systémového řešení. Pokud bychom jenom nalili prostředky a neprovedli reformy, zdravotnictví bychom jenom poškodili," prohlásil. Lékařská komora s tím nesouhlasí. "Ať se to komu líbí nebo ne, ať je to systémové nebo není, v této chvíli, abychom udrželi vůbec chod, je potřeba do zdravotnictví přidat minimálně pět až šest miliard," řekl Rath. Následně by systém měl být nastaven tak, aby se už nepropadal do finančních problémů. Nemocnice by měly přejít na krizový management - měly by na dva roky předem stanovený rozpočet, takže by věděly, s čím mohou počítat a získaly by prostor pro splácení dluhů. Bývalé okresní nemocnice mají dluh šest miliard, podle Ratha se začínají potýkat s problémy už i fakultní nemocnice. Těchto dvou let by nemocnice využily k ověření systému plateb za diagnózu, který chce ministryně zavést už od ledna 2004. Zároveň by kraje ve spolupráci s komorami a pojišťovnami provedly inventuru nemocnic. "Zmapovaly by si, které nemocnice potřebují a jaké lůžkové kapacity. Bez překotného tlaku dluhů a bankrotů by se došlo k definitivní podobě sítě nemocnic," dodal Rath. Další velký zdroj úspor vidí v řízení nákladů na léky a zdravotnický materiál. Loni na ně šlo ze 140 miliard rozpočtu celých 50 miliard, tedy třetina výdajů. Podle Ratha je s podivem, že ministerstvo je zatím "vůbec řídit nechce".

Počítače ze zrušených škol jsou ve skladu, nikdo je zatím neužívá

Výpočetní technika z téměř čtyř desítek zrušených škol, které ji dostaly v rámci projektu Internet do škol, leží zatím ve skladech generálního dodavatele, společnosti AutoCont On Line. Ministerstvo se tímto problémem zabývá a řeší jej, řekl dnes ČTK Ondřej Gabriel z tiskového oddělení ministerstva školství. Počítače jsou nevyužité proto, že takovou situaci smlouvy ministerstva a generálního dodavatele vůbec neřeší, podotkl. Smlouvy s generálním dodavatele uzavíralo bývalé vedení ministerstva, poznamenal. Ředitel AutoContu Vlastimil Palata uvedl, že mají ve svých skladech kolem 200 počítačů ze 38 škol. Podle něj by mělo ministerstvo říct, do jakých škol mají počítače převézt a nainstalovat. Podotkl také, že se o zániku čtyř desítek škol vědělo už dopředu, a tak se na tuto situaci mohlo ministerstvo připravit s předstihem. Miroslav Blažek z ministerstva školství uvedl, že už od začátku roku jednali s generálním dodavatelem o tom, co s počítači v případě zániku školy. Jednání se ale protáhla. Smlouva je ale už před dokončením, podotkl. Dnešní jihočeská příloha Mladé fronty Dnes informovala o tom, že některé školy v kraji, které dostaly počítače v rámci projektu Internet do škol, už zanikly. Počítače si podle deníku odvezli pracovníci AutoContu. Projekt Internet do škol provázely problémy už od jeho počátku. Vybavení získala jen část škol a ne vždy byly s programy a technikou spokojeny. Kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu zjistila, že v projektu bylo nehospodárně využito nejméně 884 milionů korun, ministerstvo školství porušilo zákon o rozpočtových pravidlech a uzavíralo pro stát nevýhodné smlouvy. Platilo za neodvedenou práci a nekontrolovalo plnění smluv. Na základě kontroly padlo i několik trestních oznámení.

Město Vimperk je připraveno na převzetí armádního majetku

Město Vimperk je připraveno převzít armádní majetek, o který neúspěšně usilovalo od roku 2001, kdy armáda tuto posádku opustila. Podle vimperské starostky Stanislavy Chumanové město letos v červenci založilo společnost Městské služby, která po převodu zprostředkuje využití armádních objektů k podnikání, bydlení, sportu a rekreaci. "Především budeme muset dál vyvíjet tlak na to, aby nám armáda ten majetek skutečně předala. Potom do procesu vstoupí Městské služby, začnou nemovitosti přebírat a svolávat všechny zájemce o jednotlivé objekty, aby s nimi mohli začít pracovat," řekla dnes starostka. Podle dnešního rozhodnutí vlády Vimperk získá kasárna, rekreační areál a cvičiště U Sloupu, vodní čerpací stanici, sklady, silnici Sloup-Klášterec, polní střelnici Klášterec, muniční sklad Hrabice a vlečku Brloh. "Spadl nám kámen ze srdce," komentovala tento krok Chumanová. Armáda vimperský areál U Sloupu opustila 25. září 2001. Příslušníci vimperských útvarů přešli do posádek ve Strašicích na Rokycansku a v Písku. Zrušení vimperské posádky bylo součástí redislokace české armády. Vojáci ve Vimperku nepřetržitě působili od roku 1953, kdy se kasárna U Sloupu začala stavět. Naposledy zde sídlil 2. průzkumný prapor a 2. protiletadlový oddíl české armády. Vimperští průzkumníci se mimo jiné také úspěšně podíleli na mírových misích SFOR a KFOR na území bývalé Jugoslávie.

V Bystřici začnou sbírat i papírové krabice od džusů a mléka

Od listopadu mohou občané Bystřice pod Hostýnem do kontejnerů na papír vhazovat sešlápnuté krabice od džusů a mléčných výrobků, takzvané tetrapaky. Oddělovány budou až na třídicí lince. Sběr tříděného odpadu, který ve městě úspěšně funguje od roku 1999, tak po papíru, sklu a PET lahvích rozšíří další položka. "Celkem 25 sběrných míst ve městě navíc posílíme o dvě stanoviště v nejhustěji obydlených čtvrtích. Občané budou moci prázdné kartony vhazovat do modrých kontejnerů na papír," řekla ČTK vedoucí odboru životního prostředí radnice Pavla Zlámalová. Na novou možnost je upozorní informační leták. "Kartony jsou složeny ze tří materiálů - papíru, plastu a kovu, proto je jejich zpracování náročnější," vysvětlila Zlámalová. Dosud nebyl o tento druh odpadu mezi zpracovateli zájem, takže nápojové kartony končily v odpadkových koších.

Využití kartonů je v zásadě dvojí. Mohou být rozděleny na papírová vlákna pro papírny a zbytky polyethylenu a hliníku poslouží k výrobě páry nebo na ohřev vody. Nebo se kartony rozdrtí a budou z nich desky na stavební izolaci. "Díky iniciativě sdružení výrobců obalů, kteří jsou ze zákona povinni na likvidaci obalů přispívat, se městu část prostředků na údržbu vrací. Příspěvky závisejí na množství. Čím víc vytřídíme, tím víc peněz dostaneme," dodala Zlámalová. Letos získá město z dotací 300.000 korun, což je o třetinu více než loni.

Pamětní desky v Žitné budou po letech připomínat politika Rašína

Pamětní desky v Žitné ulici číslo 10 budou po více než padesáti letech opět připomínat násilný konec významného prvorepublikového politika Aloise Rašína. Na domě, v němž význačný národohospodář a finančník žil, i na chodníku, kde byl smrtelně postřelen, budou obnovené desky odhaleny v pátek. Stane se tak v předvečer výročí Rašínova narození, sdělila to Lenka Prokopová z radnice Prahy 2. Od atentátu na Rašína uplynulo letos 80 let. Kulka z revolveru sotva dvacetiletého atentátníka Josefa Šoupala, bývalého komunisty, uvízla 5. ledna 1923 Rašínovi v páteři a poranila mu míchu. Přes veškerou snahu lékařů jeden z významných iniciátorů vzniku samostatného státu a první československý ministr financí 18. února zemřel. Nová republika vděčila Rašínovi za efektivní finanční rozluku s Rakouskem a za neuvěřitelně stabilní měnu na tehdejší středoevropské poměry. Datum jeho smrti řadu let připomínaly kamenné desky s kovovými písmeny zasazené do chodníku v Žitné, jeho osobnost pak deska na domě. Odstraněny byly nedlouho po únorovém převratu v roce 1948. O předláždění chodníku do původní podoby z doby první republiky se zasadila druhá městská část. Pamětní desku na domě nechala zřídit Rašínova vnučka Jana, které byl dům v Žitné v restituci vrácen. Význam nepřehlédnutelného politika října 1918, který se narodil 18. října 1867, připomene v pátek odpoledne nejen vzpomínkový akt, ale též přednáška na Novoměstské radnici.

Sport

Fotbalový reprezentant Tomáš Rosický se vrací na trávník. Reprezentační špílmachr, který se před třemi týdny podrobil operaci slepého střeva a chyběl trenérovi Karlu Brücknerovi v sobotním utkání v Rakousku, dnes poprvé absolvoval společný trénink v Borussii Dortmund a podle německých médií se očekává jeho start ve středečním odvetném utkání Poháru UEFA proti Austrii Vídeň. Fotbalista tomu sám ale zatím moc nevěří. Rosický však přiznal, že se cítí být už naprosto zdráv. S běžeckou přípravou začal už v polovině minulého týdne, ale do míče si kopl poprvé až dnes. "Nemám už žádné problémy, lehčí trénink jsem absolvoval bez potíží. Jenže po něm jsem se cítil poměrně unaven, protože ta tréninková pauza je skutečně znát," přiznal v rozhovoru pro ČTK třiadvacetiletý záložník. Zda ve středu vyběhne na trávník Vestfálského stadionu, nebo se alespoň posadí na lavičku náhradníků, vůbec netušil. "S trenérem jsem o tom zatím vůbec nemluvil, ale moc nevěřím, že bych hrál v základní sestavě. Cítím, že bych měl síly tak na šedesát minut," odhadl své současné možnosti.

Počasí

Noc bude skoro jasná, na severovýchodě při zvětšené oblačnosti ojediněle sněhové přeháňky. K ránu místy mlhy nebo nízká oblačnost. Teploty +1 až -3 stupně a slabý severní vítr.

V úterý má být také skoro jasno až polojasno, na severovýchodě ojediněle přeháňky, na horách sněhové. Dopoledne ještě místy mlhy nebo nízká oblačnost. Teploty od 8 do 12, na horách kolem 5 stupňů.

13-10-2003