Denní souhrn zpráv Zprávy Radia Praha

16-07-2003

Prezident Klaus vyvolal v Radě OECD polemiku svou kritikou eura

Český prezident Václav Klaus dnes využil své přítomnosti za zasedání Rady Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v Paříži k tomu, aby kritizoval zavedení jednotné evropské měny. Svou kritikou eura způsobil podle důvěryhodného diplomatické zdroje polemiku se zástupci členských zemích eurozóny. Klaus považuje euro za jednu z příčin zbrzdění ekonomického růstu v Evropě. Představitelé zemí eurozóny v OECD však namítali, že jednotná měna se ukázala jako životaschopný projekt a že je euro v poslední době silnější než americký dolar. Zasedání Rady OECD bylo neveřejné. Po jeho skončení Klaus novinářům pouze řekl, že rekapituloval okolnosti vstupu Česka do OECD v roce 1995, kdy byl předsedou vlády, a hovořil i o přístupu do Evropské unie. Podle zdroje ČTK přitom odmítl, aby Česko spěchalo se zaváděním jednotné evropské měny.

Americká společnost Bechtel otevřela pobočku v Praze.

Bechtel, jež bude rozdělovat podstatnou část amerických vládních zakázek na obnovu Iráku, údajně otevřela v úterý svou kancelář v České republice. Oznámil to premiér Vladimír Špidla na tiskové konferenci na závěr prvního a nejdůležitějšího dne jeho návštěvy v USA. Podle zdroje z ministerstva průmyslu a obchodu, který tuto informaci získal z velvyslanectví USA, Bechtel zatím jen sleduje situaci na českém trhu a občas ji s ambasádou konzultuje. Poslední kontakt s obchodním oddělením zastupitelského úřadu USA měl Bechtel zhruba před dvěma týdny, kdy byl upozorněn na plánovanou dostavbu ruzyňského letiště. Ministr obchodu a průmyslu Milan Urban, který Špidlu v USA doprovází, odmítl tvrzení, že Bechtel chce v ČR získat zakázky a jedině výměnou za ně pustí české subdodavatele do obnovy Iráku. Špidla i Urban se v úterý na jednání česko-americké hospodářské komory ve Washingtonu setkali také se zástupci amerického stavebního gigantu. Urban připustil, že Bechtel bude usilovat o získání projektu výstavby nového terminálu na pražském ruzyňském letišti. České společnosti usilují o zapojení do obnovy Iráku, ale komentátoři na základě minulých zkušeností po válce v Perském zálivu a tehdejší obnově Kuvajtu soudí, že souboj o lukrativní zakázky v Iráku bude tvrdý a že je zapotřebí odlišovat politická prohlášení od komerčních zájmů. "My jsme v žádném případě nespojovali naše obchodně- ekonomické zájmy v Iráku s případnými zakázkami (Bechtelu v ČR). Na druhou stranu není asi žádným tajemstvím, že firma Bechtel usiluje, nebo bude usilovat o případný projekt výstavbu terminálu v České republice," řekl Urban. "Ale je to téma, které běží separátně a bude běžet na expertní úrovni," dodal. ČR podle něj může nabídnout dřívější zkušenosti, konkrétně někdejší českou účast na výstavbě iráckých ropných zařízení. Urban si přitom nemyslí, že by české firmy zaspávaly příležitost v Iráku. Spojené státy podle něj v Iráku žádné zakázky nerealizují a provádějí analýzu situace a priorit. ČR může dodat ropná zařízení, mobilní zařízení pro letiště, čistírny odpadních vod a říční tankery, dodal Urban.

Ústavní soud brzy posílí, Pejchal ale neuspěl, Klaus je zklamán

Senátoři dnes schválili kandidaturu vicepremiéra Pavla Rychetského (ČSSD). Podpořili též Vojena Güttlera a Pavla Holländera, dva dosavadní ústavní soudce, které prezident nominoval na další desetileté období. Güttler uspěl jen těsně. Někteří senátoři mu vyčetli, že se jasně nepostavil na stranu místopředsedkyně Ústavního soudu Elišky Wagnerové v jejím sporu s odcházejícím šéfem soudu Milošem Holečkem. Podpora 40 senátorů ale nakonec Güttlerovi stačila. Ústavní soud bude už brzy moci plnit všechny své úkoly. Po dnešku nic nebrání jmenování tří dalších ústavních soudců. Bude jich tedy deset, což je přesně tolik, kolik je třeba k tomu, aby soud mohl například zrušit část zákona. Úspěšnost prezidentských nominací ale dnes nebyla stoprocentní. Senát totiž odmítl kandidaturu advokáta Aleše Pejchala. Prezidenta Václava Klause to velmi zklamalo. Obává se, že to naruší jeho úsilí o vytvoření názorově pestrého Ústavního soudu, řekl ČTK Klausův mluvčí Tomáš Klvaňa. Zatím není jasné, kdy prezident navrhne jiného kandidáta. Senátoři dnes schválili kandidaturu vicepremiéra Pavla Rychetského (ČSSD). Podpořili též Vojena Güttlera a Pavla Holländera, dva dosavadní ústavní soudce, které prezident nominoval na další desetileté období. Největší podporu získal Holländer s 63 hlasy, Rychetského v tajném hlasování podpořilo 50 senátorů. Vicepremiér je současné senátorem za Strakonicko, což znamená, že kromě svého místa ve vládě složí i svůj mandát v horní komoře. Předpokládá se, že doplňovací senátní volby by se mohly konat na podzim. Jen 32 ze 75 přítomných členů horní komory dnes podpořilo Pejchala. Již v úterý ho kritizoval lidovecký senátor, člen ústavně-právního výboru Jiří Stodůlka. Vyčítal mu jeho údajně příliš těsnou vazbu na ministerstvo kultury v případu stanoviska ke kauze Františka Oldřicha Kinského. Martin Mejstřík z Klubu otevřené demokracie se dnes zase Pejchala zeptal, jak se podílel na tvorbě politiky, kterou ministerstvo kultury zaujímá vůči církvím. Pejchal ho ujistil, že tuto politiku netvořil, ministerstvu kultury, ale i dalším státním institucím však poskytoval právní pomoc. Mezi některými představiteli katolické církve a ministerstvem kultury panují dlouhodobě napjaté vztahy, které vyplývají z odlišných názorů na to, jak má "církevní politika" vypadat. V úterý skončil desetiletý mandát osmi z 15 ústavních soudců. K sedmi současným soudcům dnes přibyla tři jména, pět míst tedy ještě zbývá obsadit. Klaus již dříve navrhl senátorku ODS Dagmar Lastoveckou, bývalého děkana Právnické fakulty Západočeské univerzity Vladimíra Balaše, vedoucího katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy Václava Pavlíčka a advokátku Kláru Veselou-Samkovou. O nich a také o novém kandidátovi místo Pejchala bude horní komora hlasovat na některé z příštích schůzí.

Vláda: Odsouzenci za těžké zločiny se nedostanou ven z vazby

Lidé odsouzení za těžké zločiny, kteří se proti rozsudku odvolají, se napříště zřejmě nedostanou z vazby na svobodu ani v případě, že jim již uplynula maximální doba vazby stanovená zákonem. Vláda dnes totiž schválila návrh novely trestního řádu, která se týká odsouzenců za činy s horní sazbou minimálně osm let. ČTK to řekl Luboš Šikula z Úřadu vlády. Pokud novelu schválí parlament, bude platit od příštího roku. Neměla by se tak opakovat tragédie šestnáctileté Jany Štěpánkové ze Strakonic, kterou loni v květnu zavraždil muž, odsouzený za znásilnění a krátce před vraždou propuštěný z vazby kvůli uplynutí lhůty. Podle předsedy Obvodního soudu pro Prahu 1 Libora Vávry byla současná praxe, která stanoví maximální možnou dobu setrvání ve vazbě, zavedena s úmyslem urychlit soudní řízení. V těchto případech se ale ukázalo, že je to kontraproduktivní. "Obhájci se logicky snaží lhůt využít ve prospěch svého klienta a řízení protahují," uvedl Vávra. Kvůli uplynutí vazební lhůty byl například propuštěn na svobodu zakladatel První pražské družstevní záložny Martin Říha. Pražský městský soud jej odsoudil za téměř třistamilionový podvod na klientech k desetiletému vězení. Říha se odvolal, a případem se tak musí ještě zabývat pražský vrchní soud. Než ale stačil nařídit jednání, uběhla Říhovi lhůta, byl propuštěn a nyní se po něm marně pátrá. Novela, kterou dnes vláda schválila, stanoví, že lidé nepravomocně odsouzení za zločiny jako vražda, znásilnění, velká loupež či rozsáhlá majetková trestná činnost se na svobodu nedostanou, dokud nerozhodne odvolací soud. V případě potvrzení odsuzujícího verdikutu poputují rovnou do výkonu trestu. Novela by rovněž měla znovu umožnit podat k Nejvyššímu soudu stížnost pro porušení zákona v neprospěch obviněného. Toto právo měl dříve ministr spravedlnosti, o pravomoc ho ale připravil v roce 2001 Ústavní soud. Ministr tak nyní může podat pouze stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného. Stížnost ve prospěch obviněného by ale od 1. ledna podával ombudsman, stížnost v neprospěch obviněného pak nejvyšší státní zástupce.

Vláda schválila nahrávání soudních líčení, soudy mají obavy

Soudy prvního stupně se obávají, že od příštího roku bude nedostatek soudních zapisovatelek. Vláda dnes totiž podle Luboše Šikuly z Úřadu vlády schválila návrh novely, podle níž se od 1. ledna 2004 budou muset soudní přelíčení nahrávat na záznamové zařízení. Za obsah protokolu bude odpovídat zapisovatelka, která bude muset být jednání přítomna. Poté bude záznam přepisovat do listinné podoby. Novelou se bude ještě zabývat parlament. "Soudům tím nastanou velké personální potíže," komentoval novelu předseda Obvodního soudu pro Prahu 1 Libor Vávra. Podle něj se to týká zejména soudů první instance, kde se dělají nejrozsáhlejší protokoly. "Bude muset dojít k citelnému posílení míst a my jsme na to posílení zatím nedostali ani tabulky, natož peníze," uvedl soudce. Vávra na druhou stranu uznává, že myšlenka nahrávat veškeré dění v soudní síni je správná. "Abychom měli k dispozici doslovné znění výpovědí...ten důkaz je potom z hlediska obsahu nezpochybnitelný," vysvětlil. Autoři předlohy argumentují také tím, že se soudní řízení urychlí oproti současnému modelu, kdy musí soudce v síni každou výpověď převyprávět a nadiktovat zapisovatelce. "Když přijde protokolární úřednice z jednací síně, bude pak muset celý další den přepisovat," popisuje Vávra. Řízení se tím tedy podle něj naopak zpomalí. Řešením by bylo, aby u komplikovaných a zdlouhavých procesů mohlo být zapisovatelek několik. Na místa zapisovatelek se však zájemkyně příliš nehrnou. Podle Vávry je nástupní plat kolem 7000 korun měsíčně. "Neustále hledám nové lidi namísto těch, které odcházejí za lepším," konstatoval Vávra. U jeho soudu je nyní dvanáct trestních senátů, ale jen pět nebo šest vyškolených protokolujících úřednic. Ty navíc mají v náplni práce také výpravu doručenek, odesílání či přijímání spisů a přepisování a rozesílání rozsudků.

Rozhodovat o sponzoringu státních firem budou zástupci státu

Sponzorské dary, které rozdělují státní podniky a firmy s většinovou účastí státu, budou napříště schvalovat orgány podniků, v nichž figuruje zástupce státu. Má to umožnit změna vnitřních pravidel podniků, o níž dnes rozhodla vláda, řekl ČTK Jindřich Marek z tiskového oddělení kabinetu. Důvodem změny je to, aby vynakládání prostředků státních a polostátních firem bylo účelnější, dodal Marek. Návrh po připomínce ministerstva informatiky kabinetu předložilo ministerstvo financí. Loni státní či polostátní firmy na sponzorských darech rozdělily 118 milionů korun. Na co mohou peníze dát, určila vláda v nařízení z roku 1999. Dary mohou například směřovat do kultury, školství, vědy, péče o mládež, zdravotnictví, ochrany životního prostředí, charity a humanitárních akcí. Ze státních či polostátních firem patří k největším sponzorům elektrárenská společnost ČEZ a telekomunikační gigant Český Telecom. Obě společnosti například podpořily nedávno skončený Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech či patří mezi generální partnery Českého olympijského výboru. Vedení ČEZ počátkem června oznámilo, že hodlá přehodnotit své nekoordinované sponzorské aktivity s tím, že v dalších letech zvažuje podporovat pouze nadějnou mládež v jednom druhu sportu. ČEZ, který od dubna majoritně ovládl pět regionálních distributorů elektřiny, nyní spolufinancuje čtyři prvoligové fotbalové kluby (Ostravu, Olomouc, Příbram a Plzeň). Skupina dále podporuje extraligové hokejové kluby ve Vítkovicích a Karlových Varech a prvoligový basketbalový oddíl. U národního hokejového týmu je sponzorem jak ČEZ, tak Severomoravská energetika.

Polovina občanů odmítá výstavbu dalších jaderných bloků v Česku

Výsledky průzkumu červnového šetření agentury TNS Factum, jehož zpracování zadalo ekologické hnutí Jihočeské matky, se výrazně odlišují od červnového šetření Střediska empirických výzkumů (STEM). "Agentura STEM se totiž ptala obecně. Náš průzkum pátral po názorech na konkrétní situaci," vysvětlil rozdíl Stanislav Hampl z TNS Factum. Červnové šetření agentury STEM zjistilo, že 56 procent Čechů podporuje rozvoj jaderné energetiky v České republice. Podle představitelky Jihočeských matek Dany Kuchtové sem ale respondenti zahrnují například i jaderný výzkum. "S rozšířením počtu jaderných bloků ale lidé nesouhlasí," uvedla. Proti výstavbě se v šetření TNS Factum vyslovilo 49 procent lidí. Čtvrtina respondentů má ale opačný názor. Sympatie vůči jaderné energii projevují podle průzkumu spíše lidé mladší, s vyšším vzděláním. Obě agentury se shodují v tom, že odpůrců elektráren je více mezi ženami. Česká republika provozuje na svém území dvě jaderné elektrárny. Starší z nich, v Dukovanech na Třebíčsku, disponuje čtyřmi jadernými bloky. Temelínská elektrárna na Českobudějovicku má dva bloky. Pět z šesti návrhů koncepce energetické politiky, které vypracovalo ministerstvo průmyslu a obchodu, počítá s výstavbou dalších jaderných bloků. Výsledky průzkumu zveřejnila dnes společnost TNS Factum na tiskové konferenci v Praze. Zúčastnilo se jí také několik starostů jihočeských obcí, kterých se jaderná politika vlády bezprostředně týká. Starostové dnes opakovaně vyjádřili nesouhlas se zřízením úložiště jaderného odpadu v regionu. "Stát uvažuje o třech lokalitách v jižních Čechách, jedné v severních Čechách a jedné na Moravě," vysvětlil ČTK starosta Nadějkova u Tábora Zdeněk Černý. Jeho obec je jedním z míst, kde má být úložiště vybudováno. "Dodnes se vyrovnáváme s dědictvím socialismu," upozornil starosta Mydlovarů na Českobudějovicku Petr Ciglbauer. Úložiště jaderného odpadu by podle něj zničilo život okolních obcí. Nikdo by si zde nechtěl postavit dům či koupit chalupu. Hnutí Jihočeské matky i starostové si uvědomují, že řešení energetické koncepce v České republice je komplikovanou záležitostí. "Nechceme všechno blokovat," prohlásila Kuchtová. Nová vládní koncepce by ale měla brát ohled na ekologicky citlivé návrhy ministerstva životního prostředí, soudí.

Generálním ředitelem České televize bude Jiří Janeček

Stálým generálním ředitelem České televize bude Jiří Janeček. Rada ČT jej dnes zvolila jedenácti hlasy, k vítězství potřeboval deset. Česká televize má konečně generálního ředitele - Jiřího Janečka Rada České televize (ČT) dnes zvolila generálním ředitelem této veřejnoprávní instituce Jiřího Janečka (47). Nahradí ve funkci prozatímního ředitele Petra Klimeše, který televizi vedl od loňského listopadu, kdy rada odvolala z funkce Jiřího Balvína. O volbu Balvínova nástupce se členové rady snažili už v začátkem roku, volba ale skončila koncem února patem, když nejúspěšnější účastnice konkurzu Jana Kasalová získala jen osm hlasů místo potřebných deseti. Moderátor hlavního zpravodajského pořadu Události a pověřený ředitel zpravodajství Janeček byl označován za největšího favorita konkurzu. Ve druhém kole tajné volby nakonec získal jedenáct z patnácti hlasů. Janeček je druhým mužem v krátké historii ČT, který zamířil do křesla generálního ředitele z funkce ředitele zpravodajství. Tím prvním byl Jiří Hodač, který zpravodajství krátce vedl za Dušana Chmelíčka a jehož jmenování šéfem veřejnoprávní televize vyústilo v televizní krizi na přelomu let 2000 a 2001. V té době patřil Janeček k výrazným postavám mezi stávkujícími zaměstnanci. Byl ve skupině redaktorů, na něž podalo tehdejší vedení ČT trestní oznámení a jimž hrozilo výpovědí. O funkci generálního ředitele televize se ucházel už v září 2001, kdy měla volba nového šéfa Kavčích hor definitivně vyřešit krizi; Janeček tehdy nepostoupil do druhého kola. Z výběrového řízení nakonec vyšel vítězně Jiří Balvín, který ve funkci vydržel rok. Začátkem loňského prosince pověřil prozatímní ředitel ČT Petr Klimeš dlouholetého moderátora Janečka vedením zpravodajství. Janečkovo působení v této funkci se nesetkalo s výraznějšími problémy či kritikou. Podle tisku je Jiří Janeček jako vedoucí pracovník "dobromyslný, ovšem až příliš kompromisní muž", od něhož se údajně příliš radikální kroky čekat nedají. V projektu nicméně slibuje zeštíhlení televize i posílení pravomocí vedoucích pracovníků. V ČT pracuje Janeček od roku 1989, začínal jako krajský zpravodaj v Táboře, později se stal i moderátorem a v posledních letech moderuje nejvýznamnější zpravodajskou relaci Události. Jeho poklidnou kariéru v minulosti narušilo jen předloňské odhalení, že spolu s kolegyní Ivetou Toušlovou spolupracoval s agenturou R.P.A., pro kterou v roce 2000 vedli mediální školení primátora, náměstků a radních havířovské radnice. Další spolupráci s agenturou jim ale tehdejší šéfredaktor zpravodajství Zdeněk Šámal nepovolil a oni v této činnosti nepokračovali.

Nejvyšší soud: Zastavení stíhání kvůli Tutterovi bylo správné

Nejvyšší soud definitivně uzavřel kauzu bývalých vysokých funkcionářů předlistopadového režimu, kteří podle obžaloby zabránili potrestání nacistického válečného zločince Wernera Tuttera. Dospěl k závěru, že pražské soudy postupovaly správně, když jejich stíhání zastavily kvůli promlčení. "Nejvyšší soud řekl, že to zastavení bylo v pořádku," konstatoval. Ministr spravedlnosti Pavel Rychetský podal loni v této věci stížnost pro porušení zákona, kterou Nejvyšší soud 30. června v neveřejném jednání zamítl. Nyní jednaosmdesátiletý Jaroslav Klíma v 60. letech působil jako náměstek ministra vnitra a o čtyři roky mladší Jaroslav David jako náměstek generálního prokurátora. Tutter, jehož stíhání podle obžaloby překazili, se koncem války stal zástupcem velitele oddílu SS, který se na Slovensku a Moravě podílel na vyhlazování vesnic, kde se skrývali partyzáni. Zahynuly při nich desítky civilistů. V roce 1948 soud v Bratislavě Tuttera poslal za mříže na šest let, protože v té době nebyly ještě známy všechny jeho zločiny. Po pěti letech ho ve věznici získala pro spolupráci Státní bezpečnost. Poté pracoval jako československý agent v západním Německu, kde v roce 1983 zemřel. Jeho zpravodajská činnost pro Československo byla podle obžaloby důvodem, proč Klíma s Davidem stíhání zabránili. David se se zastavením stíhání nespokojil. Usiloval o to, aby soud očistil jeho jméno tím, že vydá rozsudek o nevině. To se mu také loni v únoru podařilo. Městský soud ho obžaloby v plném rozsahu zprostil. O zastavení Tutterova stíhání totiž rozhodli Davidovi tehdejší nadřízení a on ze své funkce neměl možnost jejich rozhodnutí změnit.

Ze současných mimoparlamentních uskupení má nejvíce příznivců Strana zelených

Strana zelených má podporu 1,5 procenta oslovených. S Občanskou demokratickou aliancí (ODA) sympatizuje 0,5 procenta a s nezávislými kandidáty jedno procento. Výsledky průzkumu se poněkud liší od nedávného šetření TNS Factum. Podle něj se mohou občanští demokraté spoléhat na podporu 17,3 procenta dotázaných a socialisté na 11,4 procenta. Komunistům přisoudil červnový průzkum TNS Factum podporu 11,5 procenta veřejnosti, tedy stejnou jako vyplynulo z šetření CVVM. Podíl příznivců KDU-ČSL podle TNS Factum představoval 6,4 procenta oslovených a US-DEU 5,4 procenta. Pořadí stran zůstává od února neměnné. Ještě v lednu však žebříčku preferencí vévodili sociální demokraté. Zatímco tábor jejich příznivců začal od té doby slábnout, podpora občanským demokratům naopak rostla. V květnu se preference ODS zastavily na 32,5 procenta, nyní podle analytiků poprvé oslabily. Pokud by se volby do Poslanecké sněmovny konaly v červnu, přišlo by k nim podle sociologů 64 procent oprávněných voličů. Čtvrtina oslovených účast ve volbách odmítá, zbytek neví, jak by se zachoval. Z průzkumu CVVM rovněž vyplynulo, že lidem, kteří nepatří mezi příznivce žádné z existujících politických stran nebo k volebním urnám nechtějí přijít, jsou nejbližší občanští demokraté. Pokud by analytici přihlédli i k pravděpodobným postojům této skupiny, ODS by získala celkovou podporu 33,5 procenta veřejnosti. Následovala by ji ČSSD s 19,5 procenta a KSČM s 13 procenty. Lidovci by spolu s jejich hlasy získali v takovém případě 10,5 a unionisté čtyři procenta.

Ministerstvo financí mírně zvýšilo odhad letošního růstu ekonomiky

Ministerstvo financí mírně zvýšilo odhad letošního růstu ekonomiky na 2,4 procenta z 2,3 procenta odhadovaných v dubnu. Naopak příští rok by ekonomika měla růst pomaleji, než doposud MF očekávalo, takže odhad růstu HDP snížilo na 2,8 procenta z 3,0 procenta. Novou prognózu dnes MF zveřejnilo na svých internetových stránkách. Opět nižší je prognóza inflace. Průměrná míra inflace by podle ministerstva měla letos na konci roku dosáhnout 0,4 procenta oproti dosavadním 0,7 procenta. Příští rok ji MF předpokládá 2,6 procenta, zatímco původně očekávalo 2,9 procenta. Prognózu nezaměstnanosti MF příliš nezměnilo, letos by míra nezaměstnanosti měla dosáhnout deset procent a v příštím roce poroste na 10,3 procenta. Ministerstvo financí je tak v nové prognóze pesimističtější než centrální banka. Ta dosud očekává letošní růst mezi 2,3 až 2,9 procenta a příští rok o 1,7 až 3,3 procenta. ČNB zároveň předpokládá výrazně vyšší inflaci, která by se krátkodobě mohla příští rok dostat až na pět procent. Analytici i sama centrální banka však očekávají snížení odhadu inflace i růstu HDP, novou prognózu ČNB představí za dva týdny. Ještě více pesimistický je mezinárodní měnový fond, podle kterého by se letošní růst ekonomiky měl pohybovat pod dvěma procenty a příští rok by měl zrychlit na tři procenta. Převážná většina domácích ekonomů odhaduje růst HDP pro letošní rok mezi dvěmi a 2,5 procenty.

Evropská komise je spokojena s českou přípravou na pomoc EU

Evropská komise dnes pochválila Českou republika za "podstatný pokrok" při přípravě předpisů i administrativních struktur, aby byla od začátku příštího roku schopna využívat peníze ze strukturálních fondů EU a z vyrovnávacího (kohezního) fondu. Poukázala však i na některé vady na kráse. V obsáhlé zprávě o přípravě všech 10 vstupujících zemí vytkla exekutiva EU ČR hlavně to, že stále nemá zákon o zadávání veřejných zakázek, který je nezbytnou podmínkou pro schvalování projektů, jež bude unie z větší části hradit. Poukázala na byrokratické složitosti, jimiž Češi systém schvalování a kontroly projektů zbytečně zatěžují, a pozastavila se nad alarmujícím nedostatkem lidí zejména na regionální úrovni a na mezistupních. "Není důvod ještě zvonit na poplach, pro další zpoždění však již není místo," řekl na tiskové konferenci v Bruselu komisař Günter Verheugen. Jeho kolega Michel Barnier sdělil, že nejlépe si vedou Kypr, Malta, Estonsko a Česká republika. Nejhorší stav je naopak na Slovensku a v Lotyšsku. Z rozsáhlého dokumentu vyplývá, že ČR a většina dalších zemí jsou s to složitý mechanismus přípravy projektů, přejímání, správy a kontroly peněz do vstupu zavést, odstraní-li nedodělky. Poláci budou mít práce podstatně víc; za "nesmírný" označila EK úkol slovenských úřadů, mají-li být za devět měsíců kompatibilní. "Slovensko a také Lotyšsko vyvolávají závažnější znepokojení než ostatní," uvedl Barnier. Oznámil bez upřesnění, že pro obě země zavede komise "specifický systém" urychlení přípravy. Schválení nového zákona o veřejných zakázkách označuje EK za "vysokou prioritu"; upozorňuje Prahu, že stávající zákon není v souladu s předpisy unie, což by mohlo mít "vážné důsledky" při schvalování projektů financovaných ze strukturálních fondů a vyrovnávacího (kohezního) fondu. To znamená, že by většina těchto projektů nemohla být vůbec předložena ke schválení. Toto nebezpečí je reálné - ministr financí Bohuslav Sobotka dnes v Bruselu řekl, že nový zákon prošel prvním čtením v parlamentu a pokud ho opozice nezablokuje, měl by být schválen do konce roku. V platnost však vstoupí zřejmě až zhruba půl roku poté. Větší projekty, pro které je nutné vypisovat soutěž, by se tak mohly napřesrok rozjet až od června či července. Rovná výběrová řízení otevřená pro všechny jsou součástí podstaty systému regionální pomoci v EU. Velmi často je vyhrávají podniky z vyspělých zemí unie, jejichž prostřednictvím se tak vlastně vrací domů prostředky, které tyto země vložily pod titulkem solidarity do rozpočtu EU. Je to jeden z důvodů, proč systém přerozdělování existuje - vydělávají na něm všichni. Všechny české regiony s výjimkou Prahy dostanou možnost čerpat ze strukturálních fondů EU - je pro ně na období 2004-6 vyčleněno 1,29 miliardy eur, tedy asi 39 miliard korun. Praha má nárok na 115 milionů eur podle tzv. druhého a třetího cíle, vesměs na sociální a urbanistické účely. Kolem 750 milionů by ČR měla ve stejném období čerpat z vyrovnávacího (kohezního) fondu určeného na rozvoj celostátně důležitých infrastruktur. Komise je spokojena, že ČR schválila Národní rozvojový plán a zredukovala počet sektorových programů. Řídící orgány pro jednotlivé programy na ministerstvech vědí, co mají dělat. Větší problémy shledává exekutiva EU na úrovni regionálních jednotek NUTS II a také mezičlánků, které mají zprostředkovávat mezi ministerstvy a zájemci o sektorové projekty. "Existuje obecná tendence zbytečně zatěžovat a komplikovat administrativní procedury, která vyvolává vážné riziko zpoždění při schvalování projektů. Českým úřadům se doporučuje, aby se všemožně snažily o zjednodušení úřednických procedur," píše se ve zprávě. Varování je o to pádnější, že sama komise není určitě vzorem úřednické efektivity a hbitosti. Další bolestí je podle ní nedostatek proškolených lidí v orgánech zapojených do přípravy, vyhodnocování a financování projektů. EK si je vědoma toho, že vláda nemá na přijímání mnoha dalších úředníků, požaduje tedy jejich přesuny v rámci existujících struktur. Odhaduje, že pro správné provádění programů regionální pomoci je zapotřebí dodatečných 2361 lidí. Další výtky se týkají tempa při přípravě návodů a vzorových přihlášek projektů, ze kterých se budou zájemci moci učit, jak požádat EU a peníze, a kde si zajistit spolufinancování. EK chce jasnější oddělení řídících a platebních orgánů, které nesmějí být v nejmenším směšovány. Nabádá, aby se spěchalo s přípravou projektů pro rok 2004 a upozorňuje, že je bude možné předkládat už od 1. ledna, tedy pět měsíců před vstupem, aby se peníze vyčleněné k výplatě pro příští rok stačily utratit. Přerozdělování peněz z pokladny EU formou regionální pomoci je naplněním zásady solidarity mezi členskými státy unie. To pomáhá zaostalejším zemím vyrovnávat ztrátu na ty bohatší. Pro vstupující kandidáty představuje jeden z nejsilnějších magnetů členství - na příkladu Irska, Portugalska či Řecka je vidět, jaké ekonomické podněty tato pomoc přinášela. Prostředky pro nováčky by měly postupně růst, i když nikdy nedosáhnou úrovně, jíž se těšily třeba Španělsko nebo jmenované země. Na druhé straně není snadné zvládnout složité zásady hospodaření s těmito fondy. Třeba Itálie nebo Francie každoročně nedočerpají prostředky, které jsou pro ně vyčleněny, protože nezpracují dokonalé projekty nebo je nezvládnou administrativně.

Zemědělce po třech letech znovu zasáhlo sucho.

Po loňských povodních a následné zimě s velkými výkyvy teplot to bude pravděpodobně další zásah do jejich hospodaření. Zemědělci kvůli počasí očekávají pokles výnosů z jednoho hektaru s ohledem na danou lokalitu až o 30 procent. Pravděpodobně se zároveň nevyhnou ani poklesu kvality obilovin a tím i poklesu příjmů. Český statistický úřad je zatím v odhadech méně radikální. Svou letošní první prognózu o stavu sklizně vydal 9. července a pracuje v ní s údaji k 20. červnu. Tím ještě zcela nezohledňuje letošní sucha a za příčinu nižšího odhadu úrody považuje v prognóze nižší výměru osevních ploch ozimých plodin. I tak ale očekává pokles produkce základních obilovin oproti roku 2002 o 8,8 procenta. V reálných číslech podle očekávání ČSÚ poklesne produkce základních obilovin, tedy obilovin očištěných o kukuřici na zrno a ostatních obilovin, z loňských 6,145 milionu tun na 5,605 milionu. A to již sklizeň v minulém roce byla nižší než v roce 2001, kdy zemědělci sklidili 6,919 milionu tun základních obilovin, respektive 7,337 milionu tun. V novodobé historii českého státu se zemědělci setkali se suchem v roce 2000. Tehdy poklesla produkce obilovin zhruba o sedm procent a výnosnost klesla na 3,91 tuny na hektar. Letošní odhad ČSÚ je sice oproti loňské skutečnosti zatím jen o několik setin procenta nižší, ale je nutné přihlédnout k datu jeho zpracování. Výnos obilovin na hektar v roce 2002 činil 4,33 tuny. Naopak velmi úrodným rokem pro zemědělce byl rok 2001. Tehdy dosáhla produkce všech obilovin 7,337 milionu tun a výnos na hektar činil 4,52 tuny. Průměrný výnos hektaru se od roku 1990 do roku 2002 pohyboval zhruba na úrovni 4,32 tuny na hektar. Vláda a bývalý ministr zemědělství Jan Fencl se tehdejším katastrofálním suchem začali zabývat již v červnu 2000. Dne 27. června zvýšil Fenclův úřad objem prostředků, které uvolnil ze své kapitoly na pomoc zemědělcům, z původně avizovaných 150 na 200 milionů korun. Poslanecká sněmovna následně 20. července a Senát 25. října schválily vládě vydání dluhopisů na kompenzace škod zemědělcům ve výši pěti miliard korun. Vládní nařízení začalo platit v prosinci téhož roku. Letos Poslanecká sněmovna zatím schválila uvolnění 3,4 miliardy korun na řešení problémů v zemědělství. Dne 8. července poslanci odsouhlasili posílení rozpočtu Státního zemědělského intervenčního fondu pro letošní rok o dvě miliardy korun. Týden předtím schválili uvolnění 1,4 miliardy korun na náhrady škod, které zemědělci utrpěli na zaoraných plochách ozimů. Představitelé zemědělských sdružení přesto volají po dalším zásahu státu. Ten má podle nich v případech mimořádné tržní situace možnost na základě zákona o cenách stanovit minimální výkupní ceny. Agrární komora, Agrární unie, Zemědělský svaz a Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů proto vyzvaly zemědělce, aby obiloviny neprodávali za nyní nabízené nízké ceny. Podle prohlášení agrárních organizací jsou nabízené ceny i pod 3000 korun za tunu, i když potravinářskou pšenici nelze dovézt levněji než za 3800 korun za tunu. Katastrofální sucha již jednou Českou republiku, respektive tehdejší Československo zasáhla. V roce 1947 postihl nedostatek vláhy území tehdejšího Československa a vláda se na návrh komunistů rozhodla nedostatek finančních prostředků kompenzovat zavedením takzvané milionářské dávky. Zákon o mimořádné jednorázové dávce a mimořádné dávce z nadměrných přírůstků na majetku nabyl účinnosti 13. listopadu 1947.

Na základně v Náměšti nad Oslavou bude mezinárodní vojenské cvičení

Od 9. do 19. září se ho zúčastní 150 Britů. Létat budou české L-159, britské letouny Harrier a Hawk a vrtulníky Lynx. Cvičení zaplatí Britové, řekl dnes ČTK velitel základny Martin Hejra. "Loni na podzim jsme se zavázali, že britské straně poskytneme logistickou podporu cvičení. Přes to, že je vydáno nařízení, že k 30. listopadu se ruší letecká základna, chceme dostát slibu a cvičení uspořádat. Neměníme názory tak často, stojíme si za svým slovem," zdůraznil. Letecká základna byla původně zařazena mezi pilotní projekty modernizace, podle nové, úspornější koncepce reformy armády má být zrušena. Velitel vzdušných sil Jan Vachek spolu s Hejrou museli Brity v úterý ujistit, že se zabezpečením cvičení nejsou žádné problémy. "I k nim přes média pronikly informace o zrušení základny," uvedl Hejra. Cvičení na české straně prověří především profesionální přípravu návodčích, které má v české armádě pouze náměšťská základna. Rok a půl trvající speciální příprava šesti lidí, na které se podílejí Britové, stála miliony korun. Jejich schopnosti prověřily loni povodně, když z terénu koordinovali pomoc záchranářů. Vedle návodčích se cvičení zúčastní i piloti na nových L- 159. Denně jsou v plánu dvě desítky letů. Účast na cvičení by nemělo ohrozit ani čtrnáctidenní přerušení leteckého výcviku. Velitel výcvik z bezpečnostních důvodů zakázal 4. července, když ministerstvo zveřejnilo úmysl základnu zrušit. Pokud záměr uskuteční, přijde o práci tisíc lidí. Piloti jsou na cvičení letního přežití, letecký výcvik má být obnoven příští týden.

Na Třeboňsku odumírá na následky povodní 60 hektarů lesa

Asi 60 hektarů lesa odumírá v současné době v Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko na následky loňských povodní. Usychající stromy jsou lákadlem pro kůrovce, kterým svědčí i suché a teplé počasí. Lesy ČR proto v oblasti přistoupily ke zvýšené těžbě, kterou chtějí zabránit dalšímu šíření škůdců, informoval dnes mluvčí Lesů ČR Jan Řezáč. Podle něj byla při povodních v loňském srpnu nejdůležitější prioritou ochrana životů a majetku v postiženém území, proto musely Lesy ČR v jedné z nejkritičtějších lokalit u města Třeboně upouštět vodu z rybníka Svět do lesů lesní správy Třeboň. "Státní podnik Lesy Česká republika tak učinil s vědomím, že značné plochy lesů zde mohou v budoucnosti odumřít na následky zaplavení," uvedl Řezáč. Celkem bylo zaplaveno asi 2000 hektarů lesního porostu po dobu asi 14 dnů. Ještě dva měsíce po povodni bylo pod vodou 100 hektarů lesa. Lesy ČR jsou nuceny těžit nyní dřevo i v turisticky vyhledávaných místech a žádají proto návštěvníky, aby pochopili omezení pohybu, které je v oblasti nevyhnutelné. "Hlavní práce na odstraňování kalamity budou trvat zhruba jeden měsíc," dodal mluvčí.

Rožnově pod Radhoštěm začalo Valašské divadelní léto

Téměř do konce prázdnin potrvá festival Valašské divadelní léto, který dnes v rožnovském Valašském muzeu v přírodě zahájil Michal Nesvadba představením Pajdulák je Michal. Návštěvníci festivalu se mohou těšit i na další zajímavá vystoupení, například na divadelní hru Dívčí válka nebo písničky od legendární skupiny Beatles v podání slovenské skupiny Brouci. "V Dřevěném městečku skanzenu je vynikající přírodní prostředí," řekl ČTK Nesvadba. Jeho vystoupení potěšilo zejména menší děti. Rožnovský festival pokračuje 23. července inscenací Čechova prozatímně osvobozeného divadla Dívčí válka. "Je to zřejmě jedna z nejúspěšnějších komedií posledních let uvedených na tuzemské scéně," konstatoval ředitel pořádající pražské agentury Pragokoncert Jiří Daron. Na 30. července pozvali organizátoři do Dřevěného městečka valašského muzea známou revivalovou skupinu Brouci ze slovenských Košic. Srpnové pořady zahájí Travesti skupina Screamers s programem The Best of. Pak se chlapcům a děvčatům představí Magda Reifová s pořadem Kouzelná školka s Majdou. Na závěr 27. srpna přijede do Rožnova uherskohradišťské Slovácké divadlo se svou nejúspěšnější komedií roku 2001 a 2002 Rychlé šípy aneb Hlídka malého skauta. "Chceme vytvořit divadelní přehlídku v přírodě, protože prostory rožnovského skanzenu jsou k tomu předurčeny. V plánu pro příští léta máme například zařazení muzikálů, které by se mohly odehrávat pod širým nebem a před 2000 diváky," řekl Daron.

Na meruňkobraní v Miroslavi se budou pojídat knedlíky

Letošní vynikající úroda meruněk potěšila obyvatele Miroslavi na Znojemsku, kteří na tento pátek chystají už čtvrtý ročník meruňkobraní. Místostarosta města Roman Volf dnes řekl, že na tradiční klání o "Knedlíkového krále" organizátoři připraví na pět stovek meruňkových knedlíků. Borci, kterých se podle něj účastní obvykle okolo deseti, musí za dvacet minut spořádat co nejvíc knedlíků z odpalovaného těsta. Pro lehčí konzumaci si je mohou soutěžící dochutit cukrem, tvarohem a máslem a každý bude mít k dispozici i půl litru nápoje. Titul bude obhajovat Josef Hlávka z Miroslavi, který loni snědl rekordních 43 knedlíků. Na meruňkobraní se hodnotí i nejkrásnější plod a vyhlašuje se také meruňkovice roku. "I přes katastrofální neúrodu meruněk v předchozích dvou letech věnovali lidé 45 vzorků z domácích archivů," uvedl Volf. Miroslav založila meruňkobraní, jelikož město bylo pěstováním meruněk vždy vyhlášené. Jejich prodej je zdrojem příjmu mnoha obyvatel. Letošní ročník začíná v pátek ve 20:00 v místním kulturním domě. Program obohatí i výstava bonsají, prodejní výstava keramického kroužku miroslavské základní umělecké školy a výstava kreseb karikaturisty Jaromíra Gottwalda. Zábava bude v sobotu pokračovat tradičním Jarmarkem u Floriána.

Novák postoupil přes Sargsiana do stuttgartského osmifinále

Dvojnásobnou účast bude mít český tenis v osmifinále antukového turnaje ve Stuttgartu. Po Jiřím Vaňkovi dnes postoupil i Jiří Novák. Vítěz z předchozího turnaje ve švýcarském Gstaadu a zároveň pátý nasazený hráč vyřadil Sargise Sargsiana z Arménie dvakrát 6:4.

Novák si na soupeře věřil, protože jej porazil už v Gstaadu cestou za celkovým triumfem. I tehdy mu stačily dva sety, celkem už nejlepší český tenista vyhrál šestý zápas za sebou. Na stuttgartské antuce si účastníci rozdělí 765.000 eur.

Počasí

A jaké počasí čekáme ve čtvrtek 17. 7.? Po horkém středečním počasí přijde částečné ochlazení. V Čechách bude oblačno až zataženo s přeháňkami a bouřkami, na Moravě a ve Slezsku zpočátku polojasno, během odpoledne také oblačno až zataženo s přeháňkami a bouřkami. Nejvyšší denní teploty v Čechách 25 až 28°C,, na Moravě a ve Slezsku 27 až 31°C. Na horách ve výšce 1000 m v Čechách 20, na Moravě 22°C. V bouřkách se mohou ojediněle vyskytnout přívalové srážky, případně krupobití.

16-07-2003