Denní souhrn zpráv Zprávy Radia Praha

13-06-2003

Předběžné odhady - 84 procent pro vstup

Drtivá většina Čechů podpořila podle předběžných odhadů v prvních hodinách referenda začlenění země do Evropské unie. Pro vstup bylo 84 procent, proti 16 procent voličů. Odhady zveřejnila v pátek večer Česká televize na základě průzkumu společnosti SC&C, získaného během 4,5 hodiny po otevření volebních místností. Konečné výsledky budou k dispozici až v sobotu podvečer.

Policie: Hlasování o vstupu do EU klidné a bez incidentů

Pražská policie nezaznamenala v souvislosti s referendem o vstupu České republiky do Evropské unie žádné incidenty či narušení veřejného pořádku. ČTK o tom informovala Daniela Razímová z tiskového oddělení pražské policejní správy. Rovněž mluvčí policejního prezidia Blanka Kosinová neobdržela žádné informace o tom, že by se v souvislosti s referendem vyskytly nějaké problémy.

Pražská policie kvůli referendu nepřijala žádná mimořádná opatření. Policejní hlídky pouze dostaly pokyn, aby se zaměřily na hlasovací místa a častěji kolem nich procházely a sledovaly pohyb lidí v jejich okolí. Policejní prezidium už ve čtvrtek oznámilo, že policie přijme prakticky stejná bezpečnostní opatření jako při volbách. Zdeněk Zelenka z policejního prezidia uvedl, že policisté budou podle aktuálních pokynů spolupracovat s okrskovými komisemi, aby zajistili nerušené sčítání hlasů. Proto budou také hlídkovat i u Českého statistického úřadu a objektů ministerstva vnitra.

Hlasování začalo dvě hodiny po poledni a skončí ve 22:00; pokračovat bude od sobotního rána do 14:00. Mezi prvními návštěvníky volebních místností byli prezident Václav Klaus a jeho předchůdce Václav Havel.

Podle posledních průzkumů by se měli plebiscitu zúčastnit tři pětiny voličů, přičemž pro členství v evropském společenství je kolem 70 procent z nich. O podobě konkrétních výsledků by mohly leccos napovědět první předběžné odhady, které chce večer zveřejnit veřejnoprávní televize.

Klaus ani po hlasování neřekl, zda zaškrtl ano, či ne

Prezident Václav Klaus ani po vhození hlasovacího lístku do urny neřekl, zda v referendu hlasoval pro, či proti vstupu země do Evropské unie. "Já bych vám řekl jedinou věc, že jsem hlasoval správně, to je ta rozhodující zpráva," řekl prezident novinářům, když dvacet minut po otevření volebních místností odevzdal svůj hlas. Mezi prvními v pátek hlasovali i další politici. Prezident tento týden a v pátek znovu vyzval občany, aby se referenda zúčastnili, rozhodnutí jak hlasovat ale nechal na nich. Věří, že lidé vezmou plebiscit vážně a nezamíří místo hlasování na koupaliště či chalupy. "Očekával bych, že (účast) bude o kousíček nižší než u standardních voleb, i když jsem chtěl říci voličům, že je to významnější rozhodování než v jednotlivých volbách," prohlásil Klaus. Jak hlasoval, nemíní zveřejnit ani po skončení referenda.

Prvního plebiscitu v historii země se Klaus zúčastnil v základní umělecké škole v Praze 8, kde má trvalé bydliště. Poprvé ovšem dorazil ve funkci prezidenta. Jeho manželka Livia bude společně se snachou a v doprovodu vnoučat hlasovat na voličský průkaz v jižních Čechách, řekl Klaus.

Le Monde: Euroskeptičtí Češi rozhodují o svém vstupu do EU

Češi by podle francouzského odpoledníku Le Monde měli v referendu, které v pátek začalo, podpořit vstup své země do Evropské unie. Le Monde přitom Čechy ve svém pátečním vydání označuje za největší euroskeptiky mezi obyvateli postkomunistických zemí.

"Na rozdíl od šesti zemí, které se již v referendu vyslovily pro vstup, mají čeští euroskeptici v ruce trumf v osobě prezidenta Václava Klause," píše Le Monde. Všímá si toho, že Klaus sice vyzval občany k tomu, aby šli v referendu volit, neřekl jim ale jak.

Čeští euroskeptici však na rozdíl od těch polských nejsou ani ultranacionalisté, ani na tradicích lpící katolíci, ani obránci zájmů rolníků, kterých je v zemi velmi málo. Zpravidla pocházejí z liberálního "harému", Klausovy ODS či různých myšlenkových klubů blízkých prezidentovi, píše Le Monde.

Cituje přitom místopředsedu ODS a českého zástupce v Konventu o budoucnosti EU Jana Zahradila, podle něhož je "francouzsko- německý imperialismus nebezpečnější než imperialismus americký".

Expremiér Zeman zpochybnil důvěryhodnost Špidlova kabinetu

Expremiér Miloš Zeman v pátek zpochybnil důvěryhodnost a kompetentnost vlády Vladimíra Špidly (oba ČSSD). Doufá prý, že občané nepochopí referendum o vstupu České republiky do Evropské unie jako hlasování o důvěře Špidlovu kabinetu, protože by hlasovali ne. Na odchodu od volební urny jim vzkázal, aby této iluzi nepodléhali a uvědomili si, že rozhodují o budoucnosti republiky, která má šanci stát se součástí budoucí velmoci a spolurozhodovat o ní.

Mezi Zemanem a Špidlou to začalo jiskřit loni na podzim, když se expremiér rozhodl kandidovat v prezidentských volbách. Špidla ho označoval za politika minulosti a Zeman tvrdil, že jeho nástupce neumí vládnout. Ještě před březnovým sjezdem doporučoval, aby v předsednickém křesle vystřídal Špidlu místopředseda Zdeněk Škromach. Na návrat do politiky prý ale nepomýšlí. "Já už odmítl řadu nabídek na kandidaturu do senátních voleb a voleb do Evropského parlamentu," pochlubil se. Svou práci v politice prý odvedl. "Dokázal jsem, že lze udělat z malé politické strany velkou, že lze, aby vládla úspěšně," zdůraznil.

O tom, jakou bude hrát ČR roli v Evropě, bude rozhodovat podle Zemana právě vláda. "Může být slabým členem Evropské unie, bude-li mít slabou vládu, a může být silným členem, bude-li mít silnou vládu," uvedl. Počet obyvatel není rozhodující. Lucembursko je malé, ale vlivné, poznamenal. Také český národ má proto šanci se v evropském společenství "velmi výrazně uplatnit, pokud nebude neustále fňukat, neustále si stěžovat sám na sebe a na to, že má neschopnou vládu". Prounijní kampaň v televizi Zeman považuje za "stupidní" vymývání mozků. Občana podceňuje a považuje ho za nesvéprávnou bytost. "Reklama na prací prášky je proti ní naprostým zázrakem geniality," uvedl.

Od té doby, co Zemana jeho straníci nepodpořili v prezidentských volbách, a on tak propadl už v prvním kole, odmítá myšlenku, že by se ještě vrátil do vysoké politiky. Novinářům řekl, že je od 15. dubna řádným důchodcem s penzí 10.219 korun, která mu bohatě postačuje. V neděli se vrací na Vysočinu. V člunu jezdí po rybníku za chalupou. Ryby prý neloví, protože pochcípali na virózu. "Mohu vás ujistit, že to nebyl důsledek mé zkázonosné aktivity na tom rybníku," řekl žertem.

O hlasování v referendu projevila zájem i řada vězňů

O hlasování v referendu o vstupu republiky do Evropské unie projevila zájem i řada vězňů. Například ve věznici v Praze-Ruzyni má jít podle mluvčí Pavly Primasové hlasovat 344 z 534 vězňů. Ředitel pankrácké věznice Jaroslav Gruber ČTK řekl, že z 1004 vězňů bude zřejmě hlasovat 673, z toho 285 obviněných a 388 odsouzených. Volit na Pankráci prý nechce 173 vězňů a 158 nemůže - jde totiž o cizince.

Zmíněné údaje jsou ovšem pouze předběžné. Nelze totiž vyloučit, že někteří z těch, kdo původně hlasovat chtěli, si to na poslední rozmyslí. Ve věznici Jiřice na Nymbursku se referenda může zúčastnit 420 z celkového počtu 527 osob. Jak řekl ČTK mluvčí věznice Jan Novák, o hlasování projevilo zájem 374 vězňů. Zřejmě velká většina z nich odvolí již v pátek. Prvními vězni v Moravskoslezském kraji, kteří měli možnost účastnit se referenda, byli obvinění a odsouzení z vazební věznice v Ostravě. Z více než 600 lidí, kteří jsou ve vazbě nebo si odpykávají trest odnětí svobody, se plebiscitu může zúčastnit zhruba 490. "Byli poučeni, že se referendum uskuteční. Informace mohli vězni získat také ze sdělovacích prostředků," řekla ČTK mluvčí vazební věznice Marcela Balušková. Vězni z Karviné, Opavy i Ostravy-Heřmanic se referenda zúčastní až v sobotu.

Ve vinařické věznici na Kladensku by mohlo z 877 vězňů hlasovat 677, ale potřebné doklady má v pořádku pouze 485 lidí. "Pokud projevili zájem, tak jsme se opravdu snažili jim dopředu všechno zajistit," řekl ČTK zástupce věznice Ivan Suchý. Podle informací zveřejněných na internetové stránce věznice byli vězni o možnosti účasti v referendu a o podmínkách volit řádně a včas poučeni. K nahlédnutí je přístupová smlouva Česka k Evropské unii, součástí porovnání výhod a nevýhod vstupu byla i beseda, stojí na webu.

V prvních hodinách referenda bylo v pražských volebních místnostech živo

V prvních hodinách referenda bylo v pražských volebních místnostech poměrně živo. Ač do zahájení chyběly ještě desítky minut, před zavřenými dveřmi stály hloučky nedočkavců všech věkových kategorií. Během odpoledne přišlo k urnám rozhodnout o vstupu České republiky do Evropské unie hrubým odhadem 20 až 25 procent lidí. "Zatím se rozhodně nenudíme," řekl odpoledne ČTK Luděk Bohucký z jedné z komisí ve škole na náměstí Jiřího z Poděbrad.

Vysoká počáteční účast nemusí podle zkušených členů volebních komisí ještě nic znamenat. Shodují v tom, že zájem postupem času zeslábne a dojde i na čtení knih či luštění křížovek. Například místopředseda jedné z komisí v Základní škole Na Smetance Stanislav Odolan nevěří, že účast dosáhne šedesáti procent, jak prorokovaly některé průzkumy.

Národní strana: Premiér šířil před referendem poplašné zprávy

Euroskeptická Národní strana podala trestní oznámení na předsedu vlády Vladimíra Špidlu (ČSSD). Je přesvědčena o tom, že se ve svém čtvrtečním projevu před referendem o vstupu do EU dopustil šíření poplašné zprávy. Premiér v proslovu mimo jiné uvedl, že nevstoupí-li Česká republika do unie, stane se ostrovem uvnitř sjednocené Evropy a kolem jejích hranic se spustí opona.

"Je to věta, která naplňuje skutkovou podstatu uvedeného trestného činu," řekl ČTK Petr Eliáš z Národní strany. Mluvčí vlády Anna Stárková však považuje obvinění za absurdní. Podle ní Špidla nešířil poplašnou zprávu, ale varoval před reálným nebezpečím. "Protože bychom se skutečně dostali do částečné ekonomické a velké politické izolace," řekla Stárková.

Špidla v předvečer referenda vyzval občany, aby využili svého práva a přišli v pátek či v sobotu rozhodnout o své budoucnosti. I když přímo lidem nedoporučil, aby na hlasovacím lístku zaškrtli ano, jeho argumenty jednoznačně vyzněly pro členství. Zároveň upozornil na nebezpečí, která by mohla nastat po zamítavém výsledku hlasování. "Rozhodneme-li ne, nevstoupíme do Evropské unie. Kolem našich hranic se spustí opona, která nebude sice železná, ale bude velmi hmatatelná. Česká republika se stane ostrovem uvnitř sjednocené Evropy a ona opona se potáhne i na našich hranicích se slovenským sousedem," uvedl premiér v projevu, který vysílaly veřejnoprávní rozhlas a televize.

Krajně pravicová Národní strana vznikla letos v březnu. Její zástupci se dosud projevovali především jako velcí kritici vstupu do EU. Nesouhlasí s federalistickou koncepcí rozšíření a nelíbí se jim ani vyjednané podmínky vstupu. Cílem strany je navázat na odkaz stejnojmenného uskupení založeného ve druhé polovině 19. století.

Ministr dopravy považuje stávku pilotů za bezdůvodnou

Ministr dopravy a spojů Milan Šimonovský považuje stávku pilotů Českých aerolinií a stávkovou pohotovost dalších profesních skupin a zaměstnanců firmy za bezdůvodnou. ČTK to sdělilo tiskové oddělení ministerstva. Do časově neomezené stávky chce v úterý 17. června vstoupit většina pilotů ČSA kvůli zlepšení pracovních podmínek, zvýšení mezd a dosažení samostatné kolektivní smlouvy.

Ve stávkové pohotovosti jsou i letušky a stewardi, letečtí mechanici a inženýři. Proti se naopak postavila část pozemního personálu.

Podle ministerstva musí zvyšování platů zaměstnanců vycházet z hospodářských výsledků společnosti. Současné požadavky pilotů však převyšují možnosti firmy, uvedlo tiskové oddělení ministerstva. Případná stávka může společnost navíc v jejím podnikání významně poškodit. Podle prezidenta odborového sdružení pilotů CZALPA Radomila Kratochvíla však piloti s vedením ČSA ještě o zvyšování platů nejednali. "Vedeme zatím jednání o možnosti uzavření samostatné kolektivní smlouvy," vysvětlil.

Ministr připomněl, že stát nemůže a ani nebude společnosti ČSA finančně přispívat. Současný postup vedení aerolinií při vyjednávání s piloty ministerstvo podporuje. Úředníci ministerstva mají managementu ČSA pomoci přechodnými regulačními opatřeními řešit případné problémy v letecké dopravě, které by mohla stávka vyvolat. Ministerstvo by tak například mohlo udělit jiným leteckým společnostem povolení pro doplňkové lety, kterými by nahrazovaly kapacitu českého národního dopravce.

ČSA se s piloty dohodly, že i v případě stávky poletí všechny nepravidelné, tzv. charterové lety, které ČSA zajišťují pro cestovní kanceláře. Zpět do země se také v úterý ráno, tedy již v době stávky, vrátí lety, které z Prahy odlétají v pondělí večer. ČSA každý den vypraví v průměru 160 letů, na kterých přepraví kolem 10.000 lidí. Kvůli stávce by firma přišla zhruba o 30 milionů korun denně.

Robertson nemá z ČR radost, i když chápe její potíže

Generální tajemník NATO George Robertson v pátek neradostně vyslechl vysvětlení nového ministra obrany Miroslava Kostelky o nezbytném snižování obranných výdajů v České republice. Trval zejména na tom, aby Česko splnilo základní vojenské závazky, které má vůči Severoatlantické alianci. "Vysvětlil jsem mu situaci, ve které jsme se z hlediska vojenské reformy ocitli. Přijal to s pochopením, i když ho samozřejmě netěší - stejně jako celou alianci - snižování českého vojenského rozpočtu," řekl Kostelka ČTK po setkání s Robertsonem na okraji druhého dne zasedání ministrů obrany zemí aliance.

Český ministr podle svých slov Robertsonovi vyložil, že ČR chce v každém případě dodržet "základní závazky", jež plynou z usnesení loňského pražského summitu NATO. V žádném případě není ohrožena specializace na jednotky zaměřené na ochranu proti zbraním hromadného ničení. "V této oblasti jsme na tom poměrně dobře a specializaci můžeme rozvíjet. Základní závazky dodržíme," řekl ministr. Označil za předčasné sestavovat jakýkoli výčet těch úkolů, které ČR nebude schopna splnit. Podrobněji se s Robertsonem bavil o problému nadzvukových letadel; konzultoval možnosti přechodného řešení mezi okamžikem, kdy skončí životnost letounů MIG-21, a rozhodnutím ČR koupit nové stíhačky. Generální tajemník podle něj souhlasil s tím, že by bylo vhodné takové dočasné východisko hledat. "Oslovili bychom, pokud s tím bude vláda souhlasit, spojenecké vlády, které mohou nabídnout potřebné letouny," uvedl Kostelka. "Hlavním kritériem musí být samozřejmě cena, ovšem až po splnění požadavku kompatibility v rámci NATO." Pronájem letounů označil za "jednu z možností"; rozhodnutí přísluší vládě, opakoval.

Robertson se od Kostelky nedověděl nic o finančním vyjádření poklesu českého vojenského rozpočtu. "Je to předčasné, vláda to ještě neprojednala, nevíme přesně, co navrhne ministerstvo financí." Ministr ho ovšem ujistil, že jakmile bude navržen další postup, "budeme NATO informovat o všech krocích". Slovenskému ministru obrany Ivanu Šimkovi při bilaterální schůzce Kostelka řekl, že se ČR zatím nebude podílet na případné společné vojenské misi pod praporem OSN na Kypru. "Za současné finanční situace se nám nezdá vhodné, abychom vysílali jednotky na Kypr," řekl. Se Slováky chce udržovat nadstandardní vztahy a pokračovat ve spolupráci při reformě armády i při vytváření společných jednotek.

Buzková: vláda vyhoví kantorům; ministerstvo financí nesouhlasí

Ministryně školství Petra Buzková (ČSSD) očekává, že vláda splní požadavky školských odborářů. Ministerstvo financí však prozatím nepočítá s tím, že by odborům dalo deset miliard, které chtějí na zvýšení platů. Pokud se rozpočet na mzdy pracovníků ve školství na příští rok o tuto sumu nenavýší, hodlají zavřít 1. září školy.

Odboráři požadují, aby vláda splnila svůj slib, že zvýší plat učitelům na 130 procent průměrné mzdy v zemi. Vláda také plánovala zavedení šestnáctitřídního platového systému, díky němuž by si pracovníci ve školství finančně polepšili. Zavedení nového systému ale už několikrát odložila a nyní na něj chce dát méně peněz, než původně zamýšlela. To by znamenalo, že by výplatní pásky některých učitelů byly o něco chudší.

Podle Lubomíry Černé z tiskového oddělení ministerstva školství by vláda splnila požadavky kantorů i bez stávky. Ministerstvo financí ale ČTK sdělilo, že s ústupky školským odborářům nepočítá. Zatím trvá na zvýšení platů v roce 2004 všem zaměstnancům rozpočtové sféry o pět miliard korun, uvedla Eva Nováková z tiskového oddělení ministerstva financí. Kvůli plánované reformě veřejných financí budou muset zřejmě omezit své výdaje všechna ministerstva, nejen školství. Ve státním rozpočtu je třeba škrtat také kvůli nečekaným výdajům, jako byly loňské povodně či prohra České republiky v arbitráži se společností CME. Za selhání při ochraně investora musel stát vyplatit asi 10,5 miliardy korun.

Učitelé si loni vydělali v průměru 16.340 korun. Kantorka v mateřské škole měla přes 13.300 korun, její kolega na základní škole si vydělal přes 16.600 korun. Pedagogové na středních odborných učilištích brali 17.200 korun, kantoři na gymnáziích přes 18.600 korun a jejich kolegové na středních odborných školách téměř 19.000. Učitelé na vyšších odborných školách brali přes 19.700 korun. Průměrný plat v republice přesahuje 15.000.

Dětí v posledních letech výrazně ubývá a zřizovatelé škol na to zatím dostatečně nereagují. Ministerstvo školství chystá změnu ve financování, které by je mělo přimět snížit počet škol tak, aby byly jejich kapacity plně využity. Už loni v létě, když nová ministryně školství Petra Buzková nastoupila do svého úřadu, uvedla, že je učitelů nadbytek, a budou proto muset odejít. Takto ušetřené peníze by pak bylo možné dát na platy.

Počasí:

V sobotu přes den má být polojasno, ráno ojediněle mlhy. Odpoledne se bude zatahovat a vyloučené nejsou ani přehánky bouřky. Teploty 24 až 28 stupňů, na horách kolem 20-ti. Slabý proměnlivý vítr.

13-06-2003