Denní souhrn zpráv Zprávy Radia Praha

31-03-2003

Tvrdík v pondělí vládě nepředložil materiál o polní nemocnici pro Irák

Vláda v pondělí neprojednávala návrh ministerstva obrany na vyslání armádní 7. polní nemocnice do oblasti Perského zálivu. ČTK to řekl ministr obrany Jaroslav Tvrdík. Vláda by se nad tímto tématem měla podle něj mimořádně sejít v úterý ve 13:00.

"Nejsou známé všechny informace pro vyřešení všech politických, ekonomických a právních aspektů vyslání," řekl ČTK bez dalších podrobností ministr. Armádní polní nemocnice, která bude připravená k odjezdu 5. dubna, se měla podle představ ministerstva obrany na jihu Iráku - nejspíš v okolí města Basra - podílet na zmírňování hrozící humanitární katastrofy. Náklady na její půlroční působení v oblasti byly spočítány na 474 milionů korun, část nákladů měly zřejmě nést USA a Velká Británie. Češi už mají v oblasti 400 příslušníků protichemického praporu společného se Slováky.

Podle všeho souvisí Tvrdíkovo rozhodnutí s víkendovým sjezdem ČSSD, který přijal rezoluci odsuzující válku v Iráku. Tvrdík už v neděli prohlásil, že pro takto formulovanou rezoluci by nehlasoval. Sjezd nejsilnější vládní strany přijal usnesení, v němž konstatuje, že válka v Iráku nebyla nevyhnutelná. "Čeští sociální demokraté žádají, aby se další vývoj událostí v Iráku vrátil pod kontrolu OSN," píše se mimo jiné v rezoluci.

Také materiál, připravený původně pro pondělní vládní jednání, preferoval vyslání polní nemocnice poté, co by vojenskou operaci zaštítil mandát OSN. Vojáci ale byli připraveni vyslat nemocnici do oblasti i bez tohoto mandátu.

Ministr zahraničí Svoboda se chystá v dubnu navštívit Rusko

O situaci v Iráku, boji proti terorismu či vztazích s NATO má hovořit český ministr zahraničí Cyril Svoboda na své dubnové návštěvě Ruska. Svobodu by měl přijmout mimo jiné jeho ruský protějšek Igor Ivanov, informovalo ČTK ministerstvo zahraničí.

Návštěva má být pokračováním dialogu mezi oběma zeměmi. Svobodův předchůdce Jan Kavan označil loni česko-ruské vztahy jako nejlepší za uplynulých deset let.

Irácká válka bude zřejmě jedním z hlavních témat. Rusko požaduje její okamžité zastavení a chce, aby problém začala opět řešit Rada bezpečnosti OSN. Moskva byla vždy tvrdě proti americké vojenské akci. Zároveň zdůrazňovala, že neshody s Washingtonem nepoškodí vztahy, které obě země obezřetně budovaly po teroristických útocích ze září 2001, po nichž se Rusko stalo členem světové protiteroristické koalice.

Svobodu by podle ministerstva zahraničí měl mezi 24. a 25. dubnem přijmout předseda ruské vlády Michail Kasjanov i představitelé obou komor ruského parlamentu. Česká strana také usiluje o to, aby Svobodu přijal ruský prezident Vladimir Putin.

V minulých letech se České republice podařilo vyjednat způsob splácení ruského dluhu. Praha by měla letos získat z ruského dluhu další peníze - státní rozpočet počítá s částkou 1,3 miliardy korun. O splácení ruského dluhu naposledy v polovině ledna jednal v Moskvě ministr financí Bohuslav Sobotka. Rusko původně dlužilo 3,6 miliardy dolarů (asi 110 miliard korun).

Když pohledávku ve výši 2,5 miliardy dolarů odkoupila od české vlády společnost Falkon Capital za zhruba 22 procent hodnoty, ruský dluh se snížil na 1,1 miliardy dolarů jistiny, včetně nesplacených úroků. Česká republika tak loni z dluhu získala 17,2 miliardy korun. Jako splátky dluhu Rusko dodá vrtulníky a velkokapacitní letouny An-70.

Vláda se rozhodla vypovědět smlouvu s H&C o stavbě dálnice D47

Vláda se v pondělí rozhodla vypovědět realizační dohodu se společností Housing&Construction o výstavbě 80kilometrové dálnice D47 z Lipníka nad Bečvou na Ostravu. ČTK informaci získala ze dvou důvěryhodných zdrojů. Dohodu s firmou uzavřela předchozí vláda loni v červnu bez výběrového řízení. Od listopadu jednal ministr dopravy Milan Šimonovský s investorem o snížení rizik projektu. Vypovězení smlouvy přijde na zhruba 25 milionů eur, tedy přes tři čtvrtě miliardy Kč. Dálnice měla stát kolem 125 miliard korun.

Špidla: Dálnice D47 bude dokončena o rok dříve, a to v roce 2008

Dálnice D47 z Lipníka nad Bečvou přes Ostravu k polským hranicím bude podle premiéra Vladimíra Špidly dokončena v roce 2008, tedy o rok dříve než ji měla postavit společnost Housing&Construction (H&C). Zároveň by výstavba dálnice měla být o 30 až 40 miliard korun levnější než 125 miliard, které sliboval investor. Špidla to řekl na tiskové konferenci na ostravském magistrátu.

Vláda v pondělí s firmou H&C vypověděla smlouvy. Zároveň schválila dluhopisový program v rozsahu 47,6 miliardy Kč na výstavbu této dálnice. Dále přesunula 600 milionů Kč z Fondu národního majetku do Fondu dopravy, aby mohly pokračovat již připravované stavby.

Podle ministra financí Bohuslava Sobotky si vláda pohlídá, aby dálnice byla ve schváleném termínu dokončena. Financování prostřednictvím emise státních dluhopisů pokládá ministr za velmi efektivní, která neomezí celkový investiční program státu.

"Je to varianta, která má vliv na výši veřejného dluhu, ale výstavba D47 je natolik strategický projekt, že nevidíme překážky proto, aby jsme tak významný projekt nefinancovali," řekl na tiskové konferenci v Ostravě Sobotka. Návrh zákona o výstavbě D47 musí ještě schválit Poslanecká sněmovna a Senát.

Experti: Po vypovězení dohody s H&C není vyloučena další arbitráž

Vypovězení smlouvy mezi Českou republikou a společností Housing&Construction o výstavbě dálnice D47 z Lipníka nad Bečvou do Ostravy může být důvodem pro další mezinárodní arbitráž. Shodli se na tom právníci, které oslovila ČTK.

Česko na základě nedávné arbitráže dluží přes deset miliard korun společnosti CME. Sankce byla na stát uvalena za znehodnocení investice této společnosti v televizi Nova.

O tom, že H&C bude v případě vypovězení loni uzavřené smlouvy o arbitráži uvažovat, již před časem potvrdil zástupce konsorcia Jan Binar. Advokátka Klára Samková-Veselá, která se dlouhodobě zabývá obchodním právem, řekla, že by se takovému kroku vůbec nedivila.

"To, že se mi přestane líbit cena, není důvodem odstoupení od smlouvy, ať se jedná o jakkoli velkou zakázku," uvedla. Podobný názor má i její kolega Jan Pravda z advokátní kanceláře Rudolfa Krejčíka. "Pokud to není ujednáno dopředu, jedna strana si nemůže proti vůli té druhé prosazovat změny smlouvy," poznamenal.

Případná arbitráž by ale podle právníků ministerstva dopravy neměla být úspěšná, neboť česká strana jednala podle protokolu, se kterým souhlasili oba partneři.

Ministr dopravy Milan Šimonovský (KDU-ČSL) navrhl ukončení projektu, protože konsorcium podle něj nebylo ochotno přistoupit na dodatečné změny smlouvy. K těm patří například snížení ceny a zejména dostatečná záruka, že firma dálnici vůbec dostaví. Podle Samkové-Veselé jsou však podobné požadavky z obchodního hlediska poněkud absurdní. "Smlouvy slouží k tomu, aby si v nich smluvní strany přesně vyjasnily, co chtějí očekávat," zdůraznila.

Samková-Veselá připomněla, že spory se CME a H&C nejsou jediné, kterým nyní Česko čelí. "Ještě se zapomnělo na případ Nomury," poznamenala. "Obávám se, že nad naší krásnou zemí se vznáší podobných hrozeb více," uzavřela advokátka.

Politici: ČR na vstupu do Evropské unie jedině vydělá

Česká republika na vstupu do Evropské unie (EU) jedině vydělá. Na pondělní konferenci o EU v Krnově na Bruntálsku se na tom shodli politici a představitelé EU. Tvrdí totiž, že stát získá více prostředků, než bude muset v souvislosti s členstvím v unii vynaložit. V prvních letech země dostane z evropských strukturálních fondů navíc osm miliard korun ročně, které může využít na dobře připravené rozvojové projekty.

"Česká republika bude muset jako člen EU poskytnout podle kodaňských dohod do pokladny EU asi 30 miliard korun ročně. Zároveň bude mít právo dostat z Bruselu ročně 38 miliard korun," řekl velvyslanec Evropské komise v ČR Ramiro Cibrian. "Pokud se čeští občané rozhodnou v červnovém referendu připojit se k EU, členství jim přinese prosperitu, a to včetně lidí, kteří žijí na venkově," dodal. K EU by se ČR měla připojit v květnu 2004.

Podle předsedy Poslanecké sněmovny ČR Lubomíra Zaorálka (ČSSD) vytvoří EU pojistky pro případ, že by země slíbené peníze nečerpala. "Dovedu si představit, že v celé řadě míst Moravskoslezského kraje může mít (vstup do EU) velice pozitivní význam. Může to být aktivní prostředek na snížení nezaměstnanosti a vytvoření nových pracovních míst. Ale iniciativa musí být na lidech," dodal. Podle něj bude ještě věcí diskuse výše prostředků, které budou určeny na spolufinancování jednotlivých projektů.

Také hejtman Evžen Tošenovský(ODS) si myslí, že nejlidnatějšímu kraji v zemi může po vstupu do EU paradoxně pomoci jeho vysoká nezaměstnost a nízké výdělky. "Nezaměstnanost je velmi silný argument, protože v rámci EU získají programy z oblasti s vysokou nezaměstnaností vysokou prioritu při schvalovacích procesech," řekl. Velmi dobrou příležitost v regionu vidí Tošenovský pro oblasti Jesenicka a Beskyd, které jsou historicky velmi zaostalé.

Konference o Evropské unii se uskutečnila s cílem podpořit přípravy vstupu České republiky do EU. Akci, jíž se zúčastnilo asi 450 zástupců obcí, podnikatelů, zemědělců a neziskových organizací z Moravskoslezského kraje, uspořádalo Regionální evropské informační středisko města Krnova ve spolupráci s místním zastupitelstvem.

Sobotka má se CME podepsat smlouvu o zastavení úročení dluhu ČR

Ministr financí Bohuslav Sobotka by měl se společností CME v pondělí večer podepsat smlouvu, která zamezí narůstání úroků k dluhu ČR za prohraný arbitrážní spor s americkým investorem. ČR musí CME na základě rozhodnutí arbitrů zaplatit 10,4 miliardy korun. Částka denně narůstá o dva miliony korun na úrocích. Na tiskové konferenci vlády to sdělil ministr vnitra Stanislav Gross.

Okamžikem podpisu dohody mezi ČR a CME se zastaví úročení dlužné částky. Celý dluh, tedy 10,4 miliardy korun, stát vloží na bankovní účet. Tím podle Grosse stát jednoznačně deklaruje vůli a schopnost dostát svému závazku vůči CME. Částku z účtu získá buď CME nebo zpět ČR podle výsledku odvolacího soudu ve Švédsku.

Ministerstvo financí již smlouvu se CME předjednalo. Američané s jejím zněním souhlasí, řekl Gross. Mediální zástupce CME Michal Donath sdělil, že se firma k dohodě vyjádří až po podpisu.

Podle Grosse neexistuje žádná další dohoda mezi ČR a CME o vypořádání dluhu z arbitráže. Není tedy dohodnuta ani žádná další kompenzace vůči CME za to, že se vzdá úročení dluhu.

Předmětem dohody jsou i další teoreticky možné opravné prostředky k odvolacímu soudu, sdělil Gross. Česká strana podle něho počká do konce současného soudního řízení ve Švédsku. Další opravné prostředky by však již neměly odkladný účinek k vyplacení dluhu CME.

Dalších osm policistů podalo kvůli reorganizaci výpověď

Dalších osm lidí z bývalého Úřadu finanční kriminality a ochrany státu (ÚFKOS) podalo v souvislosti s nedávnou rozsáhlou policejní reorganizací výpověď. Řady policie se mimo jiné rozhodli opustit bývalý ředitel úřadu Martin Pavlík a šéf zrušeného zvláštního odboru vyšetřování Martin Hádek. "Pokud vím jde asi o osm lidí z bývalého ÚFKOS, kteří k pondělí podali výpověď," řekl ČTK Hádek.

Pavlík i Hádek skončili po reorganizaci v půli března jako policejní radové na jednom z oddělení hospodářské kriminality policejního prezidia. "Je to problematika, kterou jsem nikdy nedělal," zdůvodnil výpověď Hádek, který je u policie přes 16 let. Devět let řídil vyšetřování nejzávažnější vojenské kriminality a trestné činnosti zpravodajských důstojníků či ústavních činitelů. Pracovníky Hádkova odboru vedení policie rozprášilo po různých útvarech v celé republice.

Vyšetřování kriminality v armádním prostředí a v zahraničních misích bylo rozmělněno na základní útvary policie, aniž byla práce odboru objektivně vyhodnocena, pokračoval Hádek. Naznačil přitom, že se změnou koncepce nesouhlasili ani zástupci armády s ohledem na členství země v Severoatlantické alianci. "Například hospodaření nemocnice v Afghánistánu bylo předáno na základní útvar služby kriminální policie a vyšetřování," podotkl Hádek.

"Současné služební zařazení neodpovídá mé služební praxi, získaným řídícím zkušenostem, nejvyššímu stupni bezpečnostních prověrek a mým jazykovým znalostem," míní Hádek s univerzitním právnickým vzděláním. O práci v civilu má řadu představ, nechtěl je však upřesnit. Od policie chce odejít co nejdřív, neboť nechce čekat na reorganizaci úřadu, kde pracuje nyní. "K 1. červenci dojde k další reorganizaci Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování policejního prezidia," vysvětlil.

Podle jeho slov nedostal místo v nově vzniklém Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality kvůli tomu, že se podle náměstka policejního prezidenta Jaroslava Macháněho neztotožnil s koncepcí úřadu. "Tento údajný důvod je zcela nepravdivý," uvedl Hádek. Zároveň poukázal na to, že ve vedení nového útvaru jsou ve funkcích s předepsaným vysokoškolským vzděláním nejméně dva středoškoláci a jeden policista bakalářského vzdělání.

V uplynulých dvou týdnech odešlo kvůli reorganizaci od policie několik elitních detektivů. Mnozí pracovali na kauzách nejzávažnější hospodářské kriminality. V médiích byl nejčastěji zmiňován Václav Láska, který se zabýval případy Investiční a poštovní banky a Harvardských fondů Viktora Koženého.

V novém Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality pracuje od poloviny března 352 lidí. Vznik celorepublikového úřadu byl součástí reorganizace, při níž se sloučily dvě elitní policejní složky - Útvar pro odhalování korupce a závažné hospodářské trestné činnosti a ÚFKOS.

Řada lidí opět nechala daňové přiznání na poslední chvíli

Stejně jako v minulých letech i tentokrát si velká část lidí nechala odevzdání daňového přiznání a zaplacení daně až na poslední chvíli. Na řadě finančních úřadů se tak přes den tvořily fronty desítek lidí. Některé úřady se rozhodly čelit náporu lidí prodloužením pracovní doby a personálním posílením pokladen a míst určených pro odevzdání daňového přiznání. Vyplývá to z ankety krajských zpravodajů ČTK.

Na finančním úřadu v Liberci v pondělí odpoledne čekalo několik desítek lidí. Nejméně jich přitom bylo u podatelen. Mnohem více lidí se vypravilo přímo ke svým správcům daní a také u poklady stály asi dvě desítky občanů. "Ještě v pátek tady bylo mnohem klidněji, lidé si všechno nechávají na poslední chvíli, je to taková naše národní choroba," řekla ČTK jedna z pracovnic úřadu.

Podobné to bylo i v Mladé Boleslavi, kde se desítky lidí rozhodly podat daňové přiznání za minulý rok až v pondělí. Odpoledne se u pokladny tvořila fronta asi deseti lidí, pouze výjimečně se ale takové fronty tvořily u kanceláří, kam poplatníci chodili podávat přiznání. Úřad nepřijal žádná mimořádná opatření. "Kvůli těm, co si to zase nechali na poslední chvíli, se přece nezblázníme," zhodnotil situaci zaměstnanec úřadu.

Před plzeňským berním úřadem byla ráno stometrová fronta lidí, která zmizela během tří hodin. Odpoledne byl klid. Poslední termín pro podání daňového přiznání využilo také asi 1500 jihlavských podnikatelů. Zhruba každý druhý na místě zaplatil vyměřenou daň. Menší fronty se tvořily jen nárazově.

Finanční úřad v Hradci Králové výrazně posílil počty pracovníků, kteří jsou schopni přebírat daňová přiznání za loňský rok. Na odevzdání daňového přiznání se tak čekalo maximálně pět minut, u pokladen lidé stáli okolo dvaceti minut.

Rovněž pardubický finanční úřad se na pondělí připravil a personálně posílil pokladnu i místa určená pro odevzdání daňového přiznání. Lidé, kteří odpoledne přišli s přiznáním, čekali minimálně. Fronta asi 25 poplatníků stála u dvou pokladen.

Zvýšený nápor zájemců o odevzdání daňového přiznání a zaplacení daně z příjmu zaznamenaly finanční úřady v Brně. Zatímco na podatelně bylo po ránu kolem osmdesáti lidí, pouze minimální čekací doba byla naproti tomu na vyměřovacím oddělení.

V Ústí nad Labem se krátce před otevřením finančního úřadu vytvořila dlouhá fronta, která se však v průběhu dne zkracovala. Zhruba v 16:00 již u podatelen úřadu stálo jen asi deset lidí. Podle ředitelky je každý rok při posledním dnu, kdy je možné podat daňové přiznání, na úřadu situace klidnější. K pátku byly podány více než tři čtvrtiny daňových přiznání.

Také v Ostravě řada lidí využila poslední možnosti podat své daňové přiznání. Úřednice obsloužily až dva klienty za minutu, řekl ČTK vedoucí vnitřní správy FÚ Libor Jílek.

Relativní klid panoval na finančních úřadech hlavního města. Úřady sice registrovaly zvýšený zájem lidí, proti minulému roku byl však nápor menší. Na Finančním úřadě pro Prahu 1 ve Štěpánské ulici v pondělí okolo čtrnácté hodiny prakticky fronty nebyly, Pražany z druhého městského obvodu čekala ve Vinohradské ulici fronta asi 30 lidí. Ve společné budově finančních úřadů pro Prahu 6 a 7 se tísnily desítky lidí, odhadem 200.

Na finančních úřadech v Karlovarském kraji probíhalo pondělí bez problémů. "Trochu fronty byly, teď odpoledne to už opadá," řekli ČTK pracovníci finančního úřadu v Karlových Varech.

Také finanční úřady ve Zlínském kraji zvládly poslední den pro podání daňových přiznání bez komplikací. Největší nápor byl zaznamenán ve Vsetíně, kde se v průběhu dne tvořily až půlhodinové fronty. Během odpoledne fronty opadly.

Poplatníci mají ještě možnost do pondělní půlnoci podávat daňová přiznání na vybraných poštách. Od příštího roku by již mělo být možné přiznat se k dani z příjmu elektronicky. Do budoucna se dá očekávat, že až třetina všech přiznání bude podávána on-line.

Při nezaplacení daně v termínu narůstá dlužná částka poplatníka každý den o 0,1 procenta. Pokud poplatník neodevzdá přiznání vůbec, může být navíc sankcionován pokutou do deseti procent dlužné částky.

Krátce o počasí v České republice:

Úterý - jasné, jen ráno se ojediněle vytvoří mlhy. Noční teploty klesnou na nulu až -4 stupně, denní vystoupí na 11 až 15, na horách na 7 stupňů Celsia.

Tolik zprávy Radia Praha.

31-03-2003