Denní souhrn zpráv Zprávy Radia Praha

24-03-2003

Bezpečnostní situace i opatření zůstávají beze změn

Bezpečnostní situace v České republice zůstává naprosto beze změn. V souvislosti s válkou v Iráku zde nehrozí žádné konkrétní riziko teroristického útoku, řekl novinářům Ludvík Cimburek z ministerstva obrany. Premiér Vladimír Špidla potvrdil, že bezpečnostní opatření zůstávají na stejné úrovni. "Všechny informace, které mám k dispozici, hovoří o tom, že bezpečnostní situace se nezměnila, že nehrozí bezprostřední útoky a že kroky, které se uskutečnily, jsou pro tento okamžik dostatečné," řekl Špidla novinářům. Jak dlouho útok Spojených států a Británie proti režimu Saddáma Husajna potrvá, nedokáže odhadnout. Soudí ale, že Američané a jejich spojenci mají ve vojenské technice velkou převahu. Nejsem vojenský odborník, přesto je zřejmé, že technická převaha je enormní," poznamenal premiér. Od začátku války v Iráku jsou tak pro potřeby policistů vyčleněny tři stovky vojáků v Praze a dalších 320 ve Středočeském kraji. V Praze hlídá letiště v Ruzyni přes 70 příslušníků armády se sledovacím systémem Sněžka, dalších 22 vojáků pomáhá při ostraze amerického velvyslanectví. Armádní bezpečnostní opatření jsou stále na druhém ze čtyř stupňů pohotovosti. Celkem může ministerstvo vnitra v případě potřeby požádat až o 2500 vojáků.

Česká republika i Francie věří, že Irák nezmaří zahraniční politiku EU

Česká i francouzská vláda soudí, že Evropská unie navzdory rozporům kvůli válce v Iráku nemůže rezignovat na společnou zahraniční a obrannou politiku. Premiér Vladimír Špidla a francouzská ministryně pro evropské záležitosti Noelle Lenoirová se při pondělním setkání v Praze shodli, že Evropa musí být suverénní politickou jednotkou, schopnou se bránit a společně vystupovat na diplomatickém poli. Lenoirová novinářům řekla, že i přes nynější krizi kolem Iráku se nemůže EU vzdát svých ambiciózních plánů na společnou zahraniční a obrannou politiku, byť se bude rodit za neustálých konzultací a dohadování. Za velmi důležité přitom označila zachování nadstandardních vztahů s USA. Francie přitom patří mezi největší kritiky americko-britského zásahu proti Bagdádu. Česká vláda zastává kompromisní stanovisko. Vojenskou akci v Iráku chápe Špidlův kabinet jako poslední prostředek k naplnění rezolucí Rady bezpečnosti OSN, ale lituje, že se pro tento krok nepodařilo získat nový mandát mezinárodního společenství. Čeští chemici v Kuvajtu se do vojenské operace zapojí jen, budou-li tam použity zbraně hromadného ničení. Francouzská ministryně připomněla nedávné usnesení Evropské unie o budoucím postupu vůči Iráku, které sází na ústřední roli Organizace spojených národů. EU se ve čtvrtek vyhnula přímému střetu kvůli americko-britské invazi a místo toho schválila usnesení o humanitární pomoci a o budoucí rekonstrukci Iráku řízené OSN. Lenoirová soudí, že blížící se rozšíření unie může posílit evropské instituce. Zdůraznila zejména princip právního státu. Mělo by se podle ní skoncovat s paradoxem, kdy soudci, státní zástupci a policisté jsou v boji proti kriminalitě a terorismu velmi omezeni národními hranicemi, zatímco zločinci bez problémů využívají svobodu volného pohybu. Je nutné vytvořit společný prostor spravedlnosti, uvedla ministryně.

Ministerstvo zahraničí vyhostilo iráckého chargé d'affaires

České ministerstvo zahraničí vyhostilo v pondělí vedoucího iráckého zastupitelského úřadu v Praze. "Česká republika jej považuje za osobu nežádoucí a vyzývá jej, aby opustil Česko do 48 hodin," řekl mluvčí ministerstva Vít Kolář. První čtyři iráčtí diplomaté, které česká diplomacie označila za nežádoucí minulou středu, opustili Českou republiku v pátek, tedy v souladu s rozhodnutím českého ministerstva zahraničí. O vyhoštění Iráčanů rozhodla Praha minulou středu po vyhodnocení informací zpravodajských služeb. Ministerstvo stále nerozhodlo, zda irácký zastupitelský úřad v Praze úplně uzavře. S touto prosbou se na světové společenství obrátily Spojené státy. Podle odborníků souvisí vyhoštění iráckých diplomatů s výzvou USA a s válkou proti Iráku. Česká republika není jedinou zemí, která označila irácké diplomaty jako nežádoucí. Irácké diplomaty postupně vyhostilo například Švédsko, Finsko, Maďarsko, Německo či Austrálie. Američané požádali, aby země vypověděly diplomaty podezřelé ze zneužití diplomatického postavení ke špionáži. Podle některých zdrojů dokonce USA dodaly seznamy podezřelých lidí.

Bezpečnostní rada bude mluvit o vyslání polní nemocnice do Iráku

O možnosti vyslat českou vojenskou polní nemocnici do případné mezinárodní operace po ukončení války v Iráku bude v úterý diskutovat Bezpečnostní rada státu. Novinářům to řekl ministr obrany Jaroslav Tvrdík. Zdravotnická jednotka, tentokrát pod označením 7. polní nemocnice, by měla necelých 150 lidí, řekl její případný velitel Mojmír Mrva. Český velvyslanec v Británii a bývalý první náměstek ministra obrany Štefan Füle novinářům po telefonu z Londýna řekl, že spojenci mají zájem na českém podílu při obnově Iráku po válce. Ministerstvo proto uvažuje o tom, že nemocnici v případě příslušné žádosti do Iráku či do Kuvajtu pošle. Podle Tvrdíka existuje několik způsobů, jak to udělat. První možností je, že při rotaci členů současné protichemické jednotky přijedou lékaři místo specialistů na boj se zbraněmi hromadného ničení. Druhou možností je vyslat na 60 dní polní nemocnici bez souhlasu Poslanecké sněmovny a třetí je získat nový politický mandát. Na financování by se přitom nepodílela jen česká strana. "Je řada států, která má finanční prostředky, ale nemá příslušné schopnosti," řekl Tvrdík. Připustil však, že by se na nákladech podílelo i ministerstvo obrany. USA například na obnovu Iráku po válce už nyní vyčlenily okolo miliardy dolarů, ke sbírkám vyzvala OSN, Červený kříž a další organizace. Další fází po skončení bojů a stabilizaci situace by byla poválečná obnova irácké infrastruktury, kde mají podle ministra obrany české firmy možnosti především v jižním Iráku. Mnoho tamních podniků v minulých letech pomáhaly vybudovat firmy z tehdejšího Československa, a proto ani nynější české podniky nejsou bez šance. Füle i Tvrdík několikrát upozornili na možnosti českých firem podílet se na obnově Iráku, konkrétnější ale nebyli.

Čeští a slovenští vojáci museli opět do úkrytů kvůli poplachům

Letecké poplachy od pondělního rána ztěžují život 458 českým a slovenským vojákům 1. česko-slovenského protichemického praporu v Kuvajtu. Novinářům to telefonicky řekl velitel jednotky Dušan Lupuljev s tím, že všichni členové jednotky jsou v pořádku. Celkem se museli vojáci od začátku války ukrýt patnáctkrát. Některé poplachy byly plané, v případě ostatních rakety zlikvidovaly ochranné systémy Patriot. Rakety podle Lupuljeva míří na základnu Camp Doha v kuvajtském Dauhá, kde je umístěna i menší část česko-slovenské jednotky. Velitel jednotky odmítl, že by se čeští nebo slovenští vojáci mohli vydat do Iráku prověřit továrnu nalezenou americko-britskými vojáky, v níž mohly být podle tvrzení některých médií vyráběny chemické zbraně. Ani případné nalezení skladu se zbraněmi hromadného ničení by přesun vojáků neopravňovalo, protože by nešlo o použití těchto zbraní, nebo o důvodné podezření z takového použití. Generál Lupuljev i jeho zástupce, slovenský podplukovník Ladislav Svatík, si velmi pochvalovali spolupráci českých a slovenských vojáků. Slováci netvoří zvláštní část jednotky, ale příslušníci armád obou států se podílejí na práci jednotky společně. Překážkou přitom není ani rozdílné vybavení obou armád. Slováci se zaškolují na zařízení pro detekci biologických látek, naopak čeští vojáci se museli naučit pracovat se špičkovým dálkovým detektorem toxických látek, který vyvinula a do Kuvajtu dovezla slovenská strana.

Spolupráce s KSČM podle předsedy ČSSD Špidly není možná

Předseda ČSSD Vladimír Špidla odmítá snahy některých svých stranických kolegů prolomit bariéru mezi sociální demokracií a komunisty. Ani současná KSČM podle Špidly neopustila některé revoluční myšlenky, například o vyvlastnění soukromého majetku, a navíc je proti vstupu do Evropské unie. Špidla novinářům řekl, že nadcházející sjezd by neměl nic měnit na takzvaném bohumínském usnesení z roku 1995, kterým si tehdy opoziční ČSSD zakázala vládní spolupráci s komunisty. Předseda KSČM Miroslav Grebeníček řekl, že osm let staré usnesení zakazující spolupráci obou stran již "vyčichlo". "Jsem jasně pro to, aby se bohumínské usnesení zachovalo, protože nechci otevírat cestu ke strategické spolupráci s komunisty, kteří se koncipují jako revoluční strana, uvažují o rozsáhlém vyvlastňování a jsou proti Evropské unii," prohlásil premiér, který bude o víkendu obhajovat své předsednické křeslo. Komunisté podle Špidly ve svých "strategických programech" hovoří o tom, že soukromé vlastnictví je třeba překonat revolučními prostředky. "To je idea, která se už několikrát realizovala vždy k neštěstí našeho národa," připomněl totalitní historii země. Špidla si nechal od analytiků ČSSD na víkendový sjezd vypracovat analýzu KSČM. Materiál, který má podpořit zachování bohumínského usnesení, vykresluje komunisty jako pokračovatele předlistopadové komunistické strany, uvedl nedávno deník Mladá fronta Dnes. Při vypracovávání zprávy vycházeli analytici podle listu z různých interních materiálů KSČM, které jsou veřejnosti nepřístupné. Grebeníček řekl, že bohumínským usnesením si ČSSD nesmyslně zúžila politické hřiště. Špidla se podle něj obklopuje podprůměrnými poradci, kteří mu dodávají nesmyslné informace o KSČM.

KSČM se podle předsedy US-DEU Petra Mareše vrací ke stalinismu

K omezení vlivu komunistů vyzval vicepremiér a předseda US-DEU Petr Mareš. Politici by podle něj měli dát jasně najevo, že komunisté nemohou být součástí demokratické diskuse o budoucnosti České republiky. Mareš komunistům vytýká "rozpoutání protiamerických nálad ve společnosti kvůli situaci v Iráku", podle něj se tak vracejí do období stalinismu. Mareš odmítá rovněž výzvu KSČM, aby občané v referendu hlasovali proti přistoupení k Evropské unii. "Žádám jménem KSČM, aby vláda skoncovala s politickou podporou agrese, která je podle Charty OSN kvalifikována jako válečný zločin," řekl Grebeníček na sobotním protestním shromáždění v Praze. Hlasování proti vstupu do EU vysvětlil tím, že vláda vyjednala nevýhodné podmínky a je třeba je změnit. Doporučením, aby lidé nehlasovali k přistoupení země do EU, se komunisté podle Mareše dopustili "sabotáže". Šéf brněnských komunistů a organizátor protiválečných akcí v Brně Josef Kůta s Marešem nesouhlasí. "Výroky pana Mareše svědčí o tom, že má neznalosti v historii i mezinárodní politice," řekl. Komunisté podle Kůty kritizují Spojené státy, protože podle nich rozpoutaly v minulých letech většinu válek ve světě. Marešovi připomíná slovník představitelů KSČM slovník Rudého práva z 50. let minulého století. Podle něj komunisté nenabízejí v souvislosti s iráckým diktátorem Saddámem Husajnem žádné řešení. Odpor KSČM ke vstupu do EU pak podle vicepremiéra vypovídá o tom, že chtějí sabotovat napojení České republiky k nejrozvinutějšímu evropskému trhu.

Hrozby vyděrače se podle policie nenaplní

Hrozby neznámého vyděrače bombovými útoky se týkají jen olomouckého regionu. Policie se přitom domnívá, že anonym nezaútočí, neboť do puntíku a ve stanoveném termínu splnila všechny jeho požadavky. "Stoprocentně to ale vyloučit nemůžeme," řekla mluvčí policejního prezidia Blanka Kosinová. Podle ní se vyděrač po prvním dopisu policii již neozval. Policisté berou výhrůžky vyděrače vážně, přesto podle Kosinové nečekají, že bomby vybuchnou. Podle ní policie vypracovala a počítá s několika variantami možného vývoje událostí. Žádné posily z řad kriminalistů či příslušníků speciálních policejních jednotek prezidium do Olomouce neposlalo. Konkrétní bezpečnostní opatření tam však přijata byla, podotkla Kosinová. Podle ní hlídkuje ve vytypovaných olomouckých lokalitách větší počet policistů. Více jsou střeženy i některé objekty, dodala. Vyděrač si do soboty nevyzvedl žádný z balíků peněz, které podle jeho pokynů shodila policie na 25 místech střední Moravy. Kriminalisté podle tisku míní, že pachatel pouze policii testoval a nyní rozjede "ostrou akci". Tyto úvahy odmítla Kosinová komentovat stejně jako zprávy o tom, že policie nevyzvednuté balíky již sesbírala. O hrozbách anonymního pisatele policie poprvé informovala zhruba před deseti dny. Aby policisty přesvědčil o svém odhodlání, připevnil výbušninu u železničního mostu v Olomouci.

Pyrotechnici bombu v olomoucké vojenské nemocnici nenašli

Policejní pyrotechnici během několikahodinové prohlídky nenašli v olomoucké vojenské nemocnici žádnou nastraženou výbušninu, jejíž uložení v pondělí dopoledne oznámil hasičům neznámý muž. Kvůli bombové hrozbě museli krátce po poledni policisté z nemocnice evakuovat zhruba tři stovky lidí, mezi kterými byli i vážně nemocní pacienti. Olomoucký kraj žije v obavách z bombových útoků, kterými hrozí neznámý vyděrač státu právě na pondělí. Prohlídka byla ukončena zhruba v 16:15 a v areálu vojenské nemocnice žádná výbušnina nalezena nebyla. Olomoučtí policisté měli v pondělí perný den. Během dopoledne kontrolovali 13 podezřelých předmětů a časně ráno museli prohlédnout chemickou továrnu Farmak, ve které anonym nahlásil uložení bomby. Podle policistů spolu dvě bombové výhrůžky v chemičce a vojenské nemocnici pravděpodobně nesouvisejí.

Olomoucký hejtman udělal podle ministra Grosse chybu

Olomoucký hejtman Jan Březina (KDU-ČSL) udělal podle ministra vnitra Stanislava Grosse (ČSSD) chybu, když v neděli prolomil policejní embargo a varoval obyvatele regionu před hrozbou teroristických útoků, jimiž státu přes týden vyhrožuje anonymní vyděrač. Uvedl, že jeho lidé hejtmanovi nedělní krok rozmlouvali. "Bohužel se zachoval tak, jak se zachoval," řekl ministr s tím, že v takových případech je třeba volit chladnou hlavu a ne zkratkovitý přístup. Poznamenal, že kdyby měla policie "plašit" všemi informacemi, které má, tak by běžný chod společnosti velmi výrazně zasáhla. Hejtman Březina v neděli citoval z dopisu vyděrače a varoval, že by v pondělí mohly na zalidněných místech olomouckého regionu jeho výbušniny explodovat. Naopak policie uvalila na případ informační embargo, které hejtman označil za podivné.

Krajané chtějí korespondenční způsob voleb a možnost sledovat ČT

Čeští krajané stále prosazují zavedení korespondenčního způsobu voleb, aby se mohli zapojit do politického dění v bývalé vlasti. "Je to silný požadavek," řekla předsedkyně senátní komise pro krajany Jitka Seitlová (za hnutí Nezávislí). Uvedla to po návratu ze švýcarského Luzernu, kde byla na sjezdu Svazu spolků Čechů a Slováků ve Švýcarsku. Možnost volit prostřednictvím pošty byla aktuálním tématem zejména při loňském schvalování volebního zákona, který nyní dává krajanům s českým občanstvím možnost volit poslance jen na vybraných zastupitelských úřadech. Právě kvůli tomu zájem krajanů o loňské sněmovní volby zaostal za očekáváním, k volebním urnám mimo republiku přišlo ani ne 3000 lidí. Seitlová poznamenala, že navzdory požadavku na korespondenční způsob hlasování "ne všichni říkají, že by se voleb zúčastnili". Relativně nízká účast je v posledních letech průvodním znakem voleb v tuzemsku i v mnoha jiných zemích. Krajané ve Švýcarsku by podle senátorky také rádi sledovali vysílání České televize. Před třemi lety mohli sledovat zpravodajské relace zhruba ve třech termínech denně, nyní pouze v určitou hodinu, uvedla Seitlová. ČT podle ní v současné době vyjednává o možnosti vysílat i pro krajany ve Švýcarsku prostřednictvím kabelové televize. Členové krajanského svazu ve Švýcarsku, který sdružuje 18 spolků v různých městech země helvétského kříže, nemají vůči bývalé vlasti jenom požadavky. Po loňských katastrofálních záplavách zorganizovali peněžní sbírky. Do konce loňského roku z nich poslali na obnovu vybraných ústavů sociální péče, dětských domovů a mateřských škol přes 320.000 korun.

Odpůrci Temelína drželi protestní hladovku v Sankt Pöltenu

Rakouští odpůrci jaderné elektrárny Temelín absolvovali další zastávku s protestní hladovkou, tentokrát v hlavním městě spolkové země Dolní Rakousy Sankt Pöltenu. Před nedělními volbami do regionálního parlamentu se snažili tamní politiky přimět k větší podpoře požadavků směřujících k odstavení Temelína. Odpůrci atomu začali s hladovkami na začátku roku, kdy se několik dnů postili v maringotce na náměstí hornorakouského města Freistadt. Hladovka od té doby pokračuje ve štafetové formě s registrací na internetové stránce http://www.hungerstreik.at. Aktivisté zároveň vyrážejí na protestní výjezdy. Se známou protitemelínskou dodávkou už letos parkovali přímo u jihočeské elektrárny, před ministerstvem ekologie ve Vídni a v Salcburku. Další hromadný protest chtějí uskutečnit 4. dubna před sídlem rakouské vlády.

Rakouští a čeští odpůrci Temelína posilují součinnost

Rakouští a čeští odpůrci jaderné elektrárny Temelín chtějí posilovat svou přeshraniční spolupráci. Její obsah a formy se v sobotu odpoledne chystají probírat na "summitu", který svolali do severorakouského Freistadtu jižně od Českých Budějovic. Na protijadernou schůzku se podle informací rakouských aktivistů z akčního výbor Stop Temelín chystají i zástupci obcí. Prvním krokem má být vytvoření dvoustranné pracovní skupiny, která se bude zabývat "otázkou uzavření" elektrárny a bude navrhovat příslušné projekty. Má vypracovat plán českého ústupu od jaderné energetiky a podpořit ho odbornými studiemi. Bude se prý snažit také o zprostředkovatelskou úlohu mezi vládami obou zemí a do pracovní skupiny začlenit uznávané osobnosti.

Česko opět může dovážet surové diamanty, zákony ale nesplňuje

Česká republika se dočasně dostala na seznam členů Kimberleyského procesu a může tak opět dovážet surové diamanty. Jelikož však stále nemá nezbytné zákony zabraňující dovozu tzv. krvavých diamantů, je přísun těchto nezbytných průmyslových surovin dále nejistý. "Plenární jednání Kimberleyského procesu bude 28. až 30. dubna, kde se rozhodne," řekli pracovníci ministerstva financí. Česko by podle předchozího schváleného scénáře mělo seznam členů Kimberleyského procesu po zmíněném zasedání zase opustit, než přijme požadovanou legislativu. Vyhovět těmto podmínkám by přitom Praha mohla nejdříve v červenci, méně optimistická varianta počítá se zářím. Tok diamantů na tuzemský trh měl původně ustat zhruba v polovině února, kdy "kohoutky" uzavřela například EU a k ní se připojily ostatní státy Kimberleyského procesu. Tyto země se snaží zamezit financování krvavých konfliktů zisky z nelegálního prodeje diamantů.

Okresní státní zástupce zastavil trestní stíhání Plastiků

Trestní stíhání čtveřice rockových hudebníků kapel The Plastic People Of The Universe a DG 307, zahájené před více než čtvrt stoletím, bylo zastaveno. Minulý týden o tom rozhodl okresní státní zástupce Prahy-západ Ondřej Šmelhaus. Nejvyšší soud před měsícem zrušil 26 let staré rozsudky nad muzikanty, které komunistická justice poslala v roce 1976 do vězení za údajné výtržnictví. Předseda senátu Nejvyššího soudu však zároveň uložil státnímu zastupitelství, aby se kauzou znovu zabývalo.

Generál Václav Šára bude mít v Praze 7 pamětní desku

Legionář a účastník protinacistického odboje generál Václav Šára (1893 až 1941) bude mít v Praze 7 pamětní desku. Na domě v ulici Františka Křížka, v němž žil, ji ve čtvrtek odhalí zástupci místní radnice, armády a organizací sdružujících válečné veterány. Za první světové války se Šára dostal už v roce 1914 do ruského zajetí a vstoupil do československých legií. Bojoval mimo jiné ve známé bitvě u Zborova. Před vypuknutím druhé světové války působil ve velitelských funkcích u dělostřelectva. Po obsazení země německými nacisty a vzniku protektorátu v roce 1939 pracoval v odbojových organizacích. V září 1941 Šáru zatklo gestapo, v říjnu byl popraven.

Fotbalista Rosický je rád, že před Nizozemskem stihl jedno utkání

Čeští fotbaloví fanoušci si mohou oddechnout. Tomáš Rosický, jedna z největších hvězd reprezentace, se o víkendu po měsíční pauze zaviněné krevní sraženinou ve stehenním svalu vrátil na hřiště. V dresu Borussie Dortmund odehrál téměř celý zápas proti Bielefeldu a bude připraven nastoupit i v Nizozemsku v sobotním kvalifikačním duelu o postup na evropský šampionát. Z Německa přiletěl do Prahy již v neděli. Zápasy s Nizozemskem Rosický považuje za nejdůležitější v celé kvalifikaci.

A ještě krátce o počasí na území České republiky.

Bude polojasno až oblačno, ojediněle, hlavně na severu území slabé přeháňky. Nejvyšší teploty 13 až 17 stupňů, na horách kolem 10 stupňů Celsia.

24-03-2003