Denní souhrn zpráv Zprávy Radia Praha

11-02-2003

Sokola prý nechce jen pár poslanců ČSSD, kraje nejsou moc nadšené

V sociální demokracii panují rozpaky nad možnou prezidentskou nominací vysokoškolského profesora Jana Sokola. Pro některé krajské lídry ČSSD je bývalý ministr školství málo známou osobností, jiným vadí jeho nedostatečné politické zkušenosti nebo názory na česko-německé vztahy. Řada sociálních demokratů ale dala najevo, že Sokol je kvalitní kandidát na Hrad a důstojný soupeř Václava Klause (ODS). Poslanců, kteří jej nechtějí volit, je prý výrazná menšina.

Premiér a předseda ČSSD Vladimír Špidla o Sokolově kandidatuře osobně jedná se zákonodárci nejsilnější vládní strany. V sobotu se sejde v Lidovém domě předsednictvo ČSSD, v úterý její poslanecký a senátorský klub.

Místopředseda poslaneckého klubu ČSSD Milan Ekert ČTK řekl, že poslanců, kteří svůj hlas Sokolovi nedají, bude podle jeho odhadu "do deseti". Sněmovní frakce ČSSD má 70 členů. "Jsou to jednotlivci," prohlásil o neoblomných poslancích. On sám už pohovor se Špidlou absolvoval, ovšem už před ním byl stejně rozhodnut Sokola podpořit. "Nemám nejmenší problém," uvedl Ekert.

Zatím podle něj Špidla hovořil asi s polovinou poslanců ČSSD, mluvit prý bude se všemi. Připouští, že Klaus je silným kandidátem. "Oba dva soupeři jsou rovnocenní, ale myslím, že v tuto chvíli má poněkud větší šance pan Sokol," míní Ekert.

Způsobem výběru prezidentského kandidáta je rozladěn předseda moravskoslezské ČSSD Petr Vícha, který chybu vidí především v sociální demokracii. "Těžko může mít někdo moc připomínek přímo k osobě pana Sokola, ale jaký to je proces, když se někdo najde už ze zoufalství," řekl ČTK. ČSSD považuje za demokratickou stranu, ale nynější situace mu připomíná spíše anarchii.

Poměrně jasno mají poslanci ČSSD Michal Kraus a Oldřich Němec. Sokol je podle nich přijatelným kandidátem, a pokud ho strana do volby postaví, podpoří ho.

Hlas Sokolovi je ochoten dát i jihomoravský poslanec ČSSD Jiří Václavek. "Podstatná věc je ale také nevolit Václava Klause. Nelze zapomenout na to, co udělal s českým hospodářstvím," řekl.

Sokola je připraven volit i poslanec Zdeněk Koudelka, i když "z nouze". Sokola považuje za kandidáta, o jehož kvalitách není pochyb, na druhou stranu ve veřejnosti není příliš známý. "Budoucího prezidenta by měli znát všichni. Já ho (Sokola) podpořím z nouze," uvedl Koudelka.

Podle předsedy zlínské městské organizace ČSSD Martina Janečky není Sokol vhodným kandidátem na prezidenta. "Prezident by měl mít politický rozhled a zkušenosti. Ty profesor Sokol nemá," řekl ČTK. Jediným možným kandidátem byl podle něj bývalý předseda ČSSD Miloš Zeman, který ale propadl již ve druhé volbě.

Kritický postoj k Sokolovi potvrdil i předseda ústecké krajské organizace Jaroslav Foldyna. Akademik podle něj kvůli svým dosud známým postojům k sudetským Němcům nemůže v Ústeckém kraji očekávat téměř žádnou podporu. "Je to chytrý a slušný člověk, ale pro členskou základnu v našem kraji je právě z tohoto jediného důvodu nepřijatelný," uvedl Foldyna.

Sokol označil v minulosti odsun sudetských Němců za ostudný. Podepsal se také pod výzvu k zahájení rozhovorů mezi českou vládou a politickou reprezentací sudetských Němců Smíření 95.

Také sociální demokraté v Pardubickém kraji očekávají jasnější vyjádření možného prezidentského kandidáta k česko- německým vztahům. Náměstek pražského primátora Petr Hulínský ČTK řekl, že pro něj je Sokol kvalitní kandidát, kterého si váží.

Lékaře, jenž údajně zadržoval polského pacienta, policie obvinila

Lékaře špindlerovského Medical centra, jenž v pátek v ordinaci údajně zadržoval zraněného polského lyžaře, trutnovská policie v pondělí obvinila z omezování osobní svobody. V případě odsouzení mu hrozí až dva roky vězení, řekla ČTK policejní mluvčí.

Vyjádření obviněného lékaře Lea Černého se ČTK nepodařilo získat. V pondělním Právu ale uvedl, že nikoho nezadržoval. "Pouze jsme diskutovali jako s jakýmkoli jiným pacientem," řekl Černý, jenž je šéfem Medical centra.

Podle policie jednačtyřicetiletý lékař v pátek zraněného šestnáctiletého mladíka zamkl v ordinaci do doby, než zajistí peníze za ošetření. Přitom mu údajně vzal cestovní pas, což policie vyšetřuje jako přestupek. Černý Právu řekl, že pas potřeboval proto, aby z něj mohl opsat pacientovy osobní údaje.

Mateusze Dudarského z Poznaně podle výpovědi vedoucího polské výpravy odvezla sanitka po lehkém úrazu na sjezdovce do Černého ordinace. Poté, co chlapci ošetřil koleno, po něm prý požadoval 9000 korun. Lékař se údajně odmítl obrátit na polskou pojišťovnu, mladíka zamkl v čekárně a vzal mu pas.

Nakonec vedoucí polských turistů zaplatil jen 3000 korun, na které klinika zákrok později vyčíslila. Tarify českých pojišťoven přitom podle tisku za podobné ošetření stanovují maximálně 500 korun.

Ministryni zdravotnictví Marii Součkové se postup Medical centra nelíbí. "Je to na hraně nejenom s etikou lékaře, ale také i s otázkou omezování osobní svobody," řekla v pondělí ČTK. Poznamenala, že Česká republika má s Polskem smlouvu o úhradě akutní péče, takže zraněný Polák nemusel nic platit v hotovosti.

Víkendový incident není jediný, který se v Medical centru odehrál. V lednu tam například místo okamžitého převozu na specializovanou kliniku za poplatek hospitalizovali nizozemskou turistku, jež měla natržená játra, vážně zhmožděnou ledvinu a krvácela do plic. Život jí zachránili až lékaři v Liberci, kam ji převezla běžná sanitka, navíc bez lékaře. Případ řeší krajská zdravotnická komise.

ČNB chce euro přijmout co nejrychleji, je nutná fiskální reforma

Česká národní banka doporučuje co nejrychlejší přijetí eura. Prvním možným rokem pro zavedení eura je rok 2007, nutná je však výrazná reforma fiskální politiky a veřejných financí. Centrální banka to uvádí v návrhu strategie přistoupení k euru, který ve středu projedná vláda.

Někteří ministři však razantní reformě nejsou příliš nakloněni. Rovněž premiér Vladimír Špidla již několikrát prohlásil, že ČR euro přijme mezi roky 2009 a 2011.

Oproti tomu centrální banka se přiklání k rychlejšímu zavedení jednotné evropské měny. "Zhodnocení pozitivních efektů a možných rizik hovoří ve prospěch rychlého přistoupení České republiky k eurozóně," uvádí návrh. Centrální banka však zároveň připouští, že stávající výhled v oblasti fiskální politiky rychlému přistoupení neodpovídá.

ČNB vládu za stav veřejných financí pravidelně kritizuje. "Je třeba realizovat opatření tak, aby nebyla vyloučena možnost přistoupení k eurozóně kolem roku 2007," uvádí návrh. Vláda se nyní rozhoduje o konečné podobě reformy veřejných financí a centrální banka jí doporučuje přijmout co nejradikálnější postup. Ten však ve vládě asi nebude průchodný.

Členství v eurozóně bude mít podle ČNB pozitivní dopad na domácí hospodářskou politiku, protože bude nutit ke střednědobě vyrovnaným rozpočtům a strukturálním reformám. Z přijetí eura bude těžit i podnikový sektor, protože skončí období prudkého posilování kurzu a kurzových turbulencí. Dojde rovněž ke stabilizaci úrokových sazeb.

Naopak největšími bariérami přistoupení mohou být právě nedostatečná sladěnost české ekonomiky s podmínkami v eurozóně a malá přizpůsobivost fiskální politiky. Nedostatečně flexibilní je rovněž trh práce.

ČNB vládě vytýká především vysoké deficity rozpočtů a jejich další prohlubování. Jednou ze základních podmínek přijetí eura je přitom splnění tříprocentního schodku veřejných financí na HDP, ve střednědobém horizontu by dokonce rozpočty měly být vyrovnané. Radikální návrh reformy přitom počítá se stlačením schodku v roce 2006 pod čtyři procenta. Ani radikální návrh tak není dostačující.

Kromě požadavku na maximálně tříprocentní schodek požaduje EU rovněž cenovou stabilitu, stabilní úrokové sazby, poměr veřejného dluhu k HDP pod 60 procenty a dvouleté setrvání v evropském kurzovém mechanismu ERM II. Guvernér Zdeněk Tůma přitom již několikrát naznačil, že dvouleté setrvání v tomto režimu je zbytečně dlouhé v době, kdy česká měna již stabilitu prokázala.

Závazek o následném přistoupení k eurozóně je nedílnou součástí přistoupení ČR k EU, ke kterému by mělo dojít v příštím roce. "Česká národní banka doporučuje přistoupení k eurozóně jakmile pro to budou vytvořeny ekonomické podmínky a současně doporučuje urychlit proces prohlubování strukturálních reforem a realizace fiskální konsolidace," zdůrazňuje návrh.

Prakticky všechny kandidátské země chtějí euro přijmout co nejdříve a hovoří nejčastěji o letech 2006 až 2007. Zástupci Evropské centrální banky a Evropské komise však již několikrát varovali kandidáty před uspěchanou snahou o přijetí eura. Podle EK bude do roku 2007 v eurozóně z desítky nových členů EU jen jedna, maximálně dvě země.

Drahám loni klesly tržby z nákladní přepravy o 1,5 miliardy Kč

Českým drahám v loňském roce podle předběžných výsledků klesly tržby z nákladní přepravy o 1,5 miliardy korun na 18 miliard, naopak tržby z osobní dopravy se zvýšily o 1,5 procenta na 5,1 miliardy korun. Celkové výnosy a tržby se zvýšily o 3,5 procenta na 44 miliard, a to zejména díky 3,5miliardovému nárůstu tržeb z ostatního podnikání. Vyplývá to z informací zdroje blízkého vedení drah.

Zatímco celkové náklady se udržely zhruba na předloňské úrovni 46,5 miliardy korun, mzdové náklady se zvýšily o 1,1 miliardy na 22,3 miliardy korun. Odpisy stouply o 287 milionů na 6,1 miliardy Kč. Dráhy loni snížily ztrátu z 4,1 miliardy na 2,45 miliardy korun.

Kompletní výsledky chce podnik oficiálně prezentovat až po auditu, tedy v jarních měsících. Dráhy loni přepravily 175 milionů cestujících, což znamená meziroční úbytek o 13 milionů. Přeprava nákladu se snížila o šest procent na 82,6 milionu tun. Na nižší přepravu mělo podle generálního ředitele Dalibora Zeleného vliv snížení cen pohonných hmot, kvůli kterému cestující zejména na kratší vzdálenosti do deseti kilometrů dali přednost individuální dopravě. Levnější pohonné hmoty zlevnily i nabídku v silniční nákladní dopravě. Nákladní dopravu nepříznivě ovlivnil pokles přepravy uhlí kvůli rozjezdu jaderné elektrárny Temelín, dodal.

Akciová společnost České dráhy je od začátku roku jednou ze dvou nástupnických firem po státní organizaci ČD. Má na starosti provoz na železnici. O koleje se stará Správa železniční dopravní cesty.

Zaměstnavatelé připustili, že by mohli vyplácet nemocenskou

Zaměstnavatelé připustili, že by mohli od státu převzít výplatu nemocenských dávek v prvních týdnech nemoci svých pracovníků. Požadují ale, aby napřed byla vypracována analýza dopadu této změny. Zajímají je podmínky, za nichž by platbu převzali, řekl novinářům po jednání tripartity generální ředitel Svazu průmyslu a dopravy Zdeněk Liška.

Odbory podle šéfa Českomoravské konfederace odborových svazů Milana Štěcha zásadně nesouhlasí s tím, aby zaměstnanci v prvních třech dnech nemoci nedostávali žádné nemocenské dávky. O koncepci nemocenského pojištění bude dále jednat tým, v němž budou zastoupeni nejen sociální partneři, ale i zástupci lékařů.

Ministerstvo práce a sociálních věcí chce předložit věcný záměr zákona o nemocenském pojištění v druhé polovině roku, jeho paragrafované znění do konce roku.

Policie našla Sopkovy obrazy, z Hradu byly odvezeny nedopatřením

Obrazy Jiřího Sopka, které se ztratily z Jízdárny Pražského hradu, našla policie v jednom ze skladů vystavovatelské firmy Gema Art nedaleko Prahy. Deset obrazů v hodnotě asi 1,03 milionu korun si Správa Pražského hradu chtěla původně nechat jako zástavu za dlužné nájemné. Gema Art po skončení výstavy nedopatřením odvezla i těchto deset děl, řekla Eva Miklíková z pražské policejní správy.

Podle policie nyní obrazy zůstanou uložené ve skladech vystavovatele do doby, než se vrátí majitelům. Trestní oznámení, které podal vedoucí výstavního oddělení Správy Pražského hradu, policie s největší pravděpodobností odloží, dodala Miklíková.

EU chce, aby ČR snížila počet programů pro čerpání peněz z fondů

Vláda ve středu projedná návrh na snížení počtu sektorových operačních programů, jež umožní České republice čerpat v prvních letech po vstupu peníze z Evropské unie. Snížení počtu těchto programů z šesti na tři navrhla EU.

Podle Martiny Petříkové z tiskového oddělení ministerstva pro místní rozvoj by se navrhovaný program Cestovní ruch a lázeňství měl začlenit do Společného regionálního operačního programu. Peníze na operační programy Doprava a Životní prostředí mají přejít z části do Fondu soudržnosti a regionálního programu.

Samostatné operační programy, tedy základní programové dokumenty pro získání peněz ze strukturálních fondů EU, by tak měl pouze průmysl a podnikání, rozvoj lidských zdrojů a rozvoj venkova a multifunkčního zemědělství. Celkový objem prostředků vyčleněných na projekty se však při snížení počtu operačních programů nezmění.

Česká republika by tedy měla mít po započtení změn z kodaňského summitu Evropské unie na operační programy v letech 2004 až 2006 k dispozici 39,878 miliardy korun. K penězům, které bude moci Česká republika ze strukturálních fondů čerpat, musí zajistit z národních zdrojů, veřejných či soukromých, spolufinancování minimálně ve stejném objemu.

Podle odborníků může být nižší počet operačních programů výhodnější. Česká strana totiž nemusí v případě přesunů peněz v rámci jednoho programu žádat o souhlas Brusel. Je tedy výhodnější mít větší objem peněz v jednom programu. Podle MMR je výhodou nižšího počtu programů i menší počet orgánů, jež programy spravují.

InnoVatio: V televizních diskusích nejvíce ČSSD a Cyril Svoboda

Čelní představitelé sociální demokracie byli v uplynulém roce nejvíce ze všech parlamentních stran obsazováni v diskusních pořadech v České televize, televize Nova a Prima. Nejčastějším hlavním hostem diskusí uvedených televizí byl však s mírným náskokem šéf lidovců Cyril Svoboda. Vyplývá to z analýzy společnosti InnoVatio, kterou obdržela ČTK.

Zástupci ČSSD byli hosty ve 22 procentech diskusních pořadů ČT. ODS patřil v ČT prostor v objemu 19 procent, KSČM 15 procent, KDU-ČSL a US-DEU 13 procent. Na Nově byli nejobsazovanějšími hosty zástupci ČSSD (34 procent) a ODS (29 procent), třetí komunisté následovali s výrazným odstupem (16 procent).

Nejčastějším hlavním hostem diskusí ČT, Novy a Primy byl podle průzkumu s mírným náskokem ministr zahraničí a předseda lidovců Cyril Svoboda s 16 účastmi. Druhé až šesté místo patřilo zástupcům ODS a ČSSD. Ivan Langer měl 13 účastí, Vladimír Špidla, Stanislav Gross a Václav Klaus shodně 12, Jan Zahradil (ODS) byl v diskusních pořadech jedenáctkrát. Na sedmém místě se s deseti účastmi objevil zástupce KSČM Miloslav Ransdorf.

A ještě krátce o počasí na území České republiky:

V nížinách je většinou zataženo, na horách slunečno. Ojediněle se slabým sněžením. Nejvyšší teploty -4 stupně až nula, na horách kolem -3 stupňů Celsia.

Tolik zprávy Radia Praha.

11-02-2003