Denní souhrn zpráv Zprávy Radia Praha

16-01-2003

Politici začali jednat, koho pošlou do druhého klání o Hrad

Vzápětí poté, co se parlamentu ve středu nepodařilo zvolit nového prezidenta, začal kolotoč intenzivních oficiálních i kuloárových jednání uvnitř jednotlivých stran i mezi jejich vyjednavači o kandidátech pro opakovanou volbu. O tom, kdy budou senátoři a poslanci znovu volit nástupce Václava Havla, by mohli rozhodnout předsedové parlamentních stran na páteční společné schůzce. Z dosavadních vyjádření politiků vyplývá, že parlament by se mohl pokusit znovu zvolit budoucí hlavu státu možná již v polovině příštího týdne, ale spíše až o týden později. Politici mají rozhodně vůli se sejít do 2. února, kdy Havlovi vyprší mandát. Zřejmě neúspěšná bude snaha Unie svobody-DEU a KDU-ČSL již teď prosadit přímou volbu prezidenta. Sociální demokraté a komunisté chtějí ještě minimálně jeden parlamentní pokus, ODS je připravena na parlamentní i všelidové hlasování. Další, opět maximálně tříkolové volby, se mohou zúčastnit neúspěšní kandidáti z prvního hlasování i noví adepti. Jasný je v tuto chvíli jen postoj ODS, která bude při každé další volbě prosazovat svého bývalého předsedu Václava Klause, který získal ve středu nejvíce hlasů zákonodárců. Klíčový je nyní postoj ČSSD, která má o svém favoritovi rozhodnout v sobotu. Cesta na Hrad se otevírá bývalému premiérovi Miloši Zemanovi, který na podzim suverénně vyhrál prezidentské referendum nejsilnější strany. Jeho příznivci mluví jasnou řečí: například podle místopředsedy ČSSD Zdeňka Škromacha je Zeman v tuto chvíli jediný kandidát sociální demokracie, který může ve volbách porazit Klause. Škromach tak odmítl úvahy o tom, že by za ČSSD mohl ve druhé volbě kandidovat někdo jiný, třeba Václav Grulich, kterému prý nabídl nominaci šéf strany Vladimír Špidla. Premiér dal již dříve najevo, že Zemana ve funkci prezidenta nechce. V případě jeho zvolení by byla ohrožena i stabilita celé vládní koalice. Špidla řekl, že k prezidentským nominacím se nehodlá vyjadřovat, svůj názor sdělí až účastníkům sobotního Ústředního výkonného výboru ČSSD. Komunisté se zatím nerozhodli, zda postaví vlastního kandidáta. Možná to ale neudělají, a pak by zřejmě podpořili kandidáta ČSSD, uvedl místopředseda KSČM Jiří Dolejš. Lidovci zatím váhají, jak budou dál postupovat. Podle dosavadních vyjádření se zdá, že opakované volby se již neúčastní předseda Senátu Petr Pithart, kterého ve středu v přímém souboji Klaus jasně porazil. Je možné, že tentokrát KDU-ČSL ani US-DEU nepostaví nikoho, nebo se pokusí najít přijatelnějšího kandidáta. Objevují se další jména lidí, například senátorky Jaroslavy Moserové. Podle politologů je neúspěch při volbě prezidenta zřejmě důkazem rozkolu uvnitř ČSSD, nebo cesty ke spolupráci sociální demokracie s ODS.

Senát schválil pomoc v akci proti Iráku

Senátoři drtivou většinou hlasů schválili posílení jednotky protichemické obrany, která je nyní v Kuvajtu. Čeští vojáci se do případné protiirácké operace zapojí podle vládního návrhu pouze tehdy, bude-li mít akce mandát OSN. Bez něj zasáhnou jen v případě, že Irák použije zbraně hromadného ničení, případně bude k jejich použití rozhodnut. Proti předloze se v senátní rozpravě vyslovili jen Richard Falbr (ČSSD) a komunista Jaroslav Doubrava, proti hlasovali nakonec celkem tři senátoři. Podobně hladký průběh nemělo ale jednání ve sněmovně. Komunisté se pokusili hned na začátku prosadit odklad tohoto tématu na 21. ledna. Se svým návrhem ale neuspěli. Na tiskové konferenci rovnou prohlásili, že českou účast ve vojenské akci nepodpoří. Sněmovní rozpravu k předloze zahájil premiér Vladimír Špidla. Uvedl, že Česká republika by měla vyhovět spojencům a přispět svým dílem v protiiráckém tažení. Pokud by se tak nestalo, země by podle něj ztratila tvář nejen před spojenci, ale i před muslimy, kteří by v případě války v Iráku mohli být zasaženi zbraněmi hromadného ničení. Podobně Špidla apeloval na zákonodárce i v Senátu. Prohlásil, že trvalý diplomatický a nepřímý vojenský tlak povede irácký režim k tomu, aby splnil rezoluce OSN o odzbrojení Iráku. Vzrušení do sněmovní debaty vnesl ministr obrany Jaroslav Tvrdík. Poslance dopoledne informoval, že jemu osobně a jeho rodině hrozí v souvislosti s chystanou akcí nebezpečí. "Existuje minimálně jedna informace zpravodajské služby této země, že se lidé z podsvětí napojení na irácké struktury zajímají o mě i o moji rodinu," řekl. Během jednání sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost Tvrdík poslance informoval, že Česko chce mezinárodnímu společenství nabídnout tým, který by rozšířil počet inspektorů OSN v Iráku. Tým by měl být asi patnáctičlenný a složený z vojenských lékařů, biologů a protichemických odborníků. Situaci v Iráku ministr Tvrdík přirovnal k situaci v předválečném Německu. Soudí, že mezinárodní společenství by proto mělo na Irák vyvinout patřičný tlak, nakonec třeba i vojenský, aby se neopakovaly události druhé světové války. Paralelu s hrozbou světové války spatřuje v současné krizi i americký velvyslanec u Evropské unie Rockwell Schnabel. Na tiskové konferenci v Bruselu přirovnal iráckého prezidenta Saddáma Husajna k někdejšímu nacistickému vůdci Adolfu Hitlerovi.

Jednání sněmovny se protahuje; výsledek jednání nejasný

Nad výsledkem jednání Poslanecké sněmovny o české pomoci spojencům při případné vojenské operaci proti Iráku se vznáší otazník. Po několikahodinové rozpravě není stále jasné, zda skončí už dnes a s jakým výsledkem. Dosavadní průběh rozpravy a předchozí zasedání parlamentních výborů ukázaly, že hlavně v řadách ČSSD a KDU-ČSL nepanuje v otázce pomoci jednota. Zapojení Česka do akce proti Iráku odmítá nejdůrazněji KSČM. Jednání potvrdilo, že pro vládní návrh pomoci spojencům patrně nebudou hlasovat všichni poslanci vládních stran. V záloze zůstává opoziční ODS, která je připravena pomoc podpořit. Zdůrazňuje ale, že nejdříve musí jednotný postoj projevit vládní koalice. Nelze však vyloučit, že občanští demokraté nakonec vládě pomohou. Souhlas s vládním návrhem pomoci spojencům podpořily odpoledne dva klíčové sněmovní výbory - branný a zahraniční. Bývalý ministr zahraničí, poslanec za ČSSD a předseda Valného shromáždění OSN Jan Kavan zdůraznil, že je třeba mít důkazy o tom, že Irák vlastní zbraně hromadného ničení a je ochoten a schopen je použít. Důkazy o tom, že Irák tyto zbraně má, hledají zbrojní inspektoři OSN. Ti by měli mít podle Kavana k dispozici veškerý čas, veškeré zpravodajské informace a všechny další prostředky. Kavan také uvedl, že většina zemí OSN si přeje mírové řešení krize. Místopředseda KDU-ČSL Jan Kasal dal najevo, že Česko by mělo při rozhodování znát názory států Evropské unie, protože do ní chce vstoupit a nemůže jí být lhostejné, jaký postoj EU zaujímá. Názory členských zemí se zásadně liší. Zatímco například Británie vysílá do Perského zálivu vojáky a zjevně se chystá k boji po boku Spojených států, Německo jakékoli zapojení předem vylučuje. Předseda KSČM Miroslav Grebeníček prohlásil, že nyní neexistuje žádný mezinárodním právem podložený důvod, proč by sněmovna měla jednat o nasazení vojenských sil proti Iráku. Uvedl také, že militaristická diplomacie a válečná kampaň proti Iráku je o miliardách barelů ropy, jež se podle Grebeníčka najednou zdají být Washingtonu na dosah ruky. Šéf poslanců Unie svobody-DEU Karel Kühnl zdůraznil, že žádný diktátor se nezalekl ničeho jiného než hrozby použití síly.

Velmocenská idea řízení EU se Svobodovi ani Zahradilovi nelíbí

Ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU- ČSL) i expert opoziční ODS Jan Zahradil mají jiné představy o budoucím řízení EU, než jaké ve středu navrhli lídři evropských velmocí. Podle člena evropského Konventu Zahradila návrh jasně dokazuje, že EU je ve vleku velmocenské politiky Německa a Francie. Svoboda byl shovívavější, ale i jeho představa o řízení EU je radikálně odlišná. Podle německého kancléře Gerharda Schrödera a francouzského prezidenta Jacquesa Chiraka by předsednictví v EU v budoucnosti zajišťovali společně předseda Evropské komise, volený Evropským parlamentem, a prezident EU, jehož by vybrali na několik let nejvyšší představitelé členských států unie. Svoboda si představuje, že v předsednictví unie se budou střídat jako dosud jednotlivé členské státy. Namísto jednoho předsednického státu by to však byly země tři a byly by ve vedení obměňovány postupně. Tento rotační model by podle ministra předcházel i riziku, že by jedna země v určitém okamžiku unii vládnout nedokázala. "Nesdílím ani federalistickou představu Německa, ani představu Francie o tom, že by měl být evropský prezident. Jsem přesvědčen o tom, že současná architektura by se měla měnit málo," řekl Zahradil. Zopakoval názor ODS, že unie by se měla spíš soustředit na zmenšení počtu předpisů a vrácení evropských pravomocí zpět na národní úroveň. Proti prezidentovi EU protestovaly už ve středu v Bruselu hlavně malé země. I podle nich je tato funkce "šita na míru" velkým státům a malé země v EU by připravila o vliv. Nizozemská vláda, zastánce šestiměsíčního rotujícího předsednictví EU, už návrh odmítla s tím, že "nejde o krok správným směrem".

Výbor OSN se má zabývat jednou z prezidentských milostí

Jednou z kontroverzních milostí prezidenta Václava Havla se bude zabývat Výbor pro lidská práva OSN v Ženevě. Obrátili se na něj rodiče Jiřího Valenty, kterého v Pardubicích zabila podnapilá řidička. Havel ženu, odsouzenou k ročnímu vězení a zákazu řízení, omilostnil. Valentovi jsou prvními Čechy, kteří se na výbor OSN obrátili se stížností na prezidentskou milost. Výbor pro lidská práva je podle právního zástupce rodiny Petra Šády jedinou a poslední instancí na světě, která by mohla v daném okamžiku přijmout kvalifikované a právně odůvodněné rozhodnutí v tomto případě. Kdy se případ dostane na pořad jednání výboru OSN, nelze odhadnout. Na vyřízení má rok. Šáda nevylučuje možnost, že se po vzoru Valentových obrátí na výbor další lidé, kteří se cítí poškozeni prezidentskou milostí. Od nástupu do prezidentského úřadu udělil Václav Havel téměř 2000 milostí. Poslední kontroverzní je omilostnění kladenského lékaře Živojina Dupačova, který pod vlivem alkoholu způsobil dvě dopravní nehody. Při druhé zahynul řidič vozu, s nímž se střetl.

Vysídlenci v CDU/CSU litují české neochoty jednat o minulosti

Zástupci vysídlenců v německém opozičním konzervativním bloku CDU/CSU litují české neochoty jednat o takzvaných Benešových dekretech a minulosti spojené s odsunem Němců. Po úterním jednání ministra zahraničí Cyrila Svobody v Berlíně a před páteční návštěvou prezidenta Václava Havla na to poukázal mluvčí "vyhnanců" v CDU/CSU Erwin Marschewski. Bouřlivé diskuse minulých měsíců ukázaly, že když politika potlačuje nevyřešené problémy, stále a znovu se výbušně vracejí, upozornil Marschewski. Za nevstřícnost kritizovala českou stranu i předsedkyně Svazu vyhnanců Erika Steinbachová, která je rovněž poslankyní Spolkového sněmu za CDU. Svoboda ale v úterý jednal také s vůdkyní parlamentního bloku CDU/CSU Angelou Merkelovou, která podle něj otázku dekretů nenastolila, stejně jako ministr zahraničí Joschka Fischer (Zelení).

V souvislosti s páteční návštěvou českého prezidenta Václava Havla v Německu se v Berlíně i v Praze objevily spekulace, že nejvyšší český představitel učiní symbolické gesto vůči sudetským Němcům. Žádná strana však nechce nic takového potvrdit. Havlův mluvčí Ladislav Špaček řekl, že "prezidentova páteční cesta je zdvořilostní návštěvou; nelze od ní očekávat žádné zásadní prohlášení".

Prezident Havel před návštěvou Berlína řekl, že čas velkých gest je pryč

Prezident Václav Havel soudí, že v česko-německých vztazích je "pryč doba velkých gest", i když se v nich stále ještě vše nevysvětlilo. Před páteční návštěvou v Berlíně poukazuje v listu Der Tagesspiegel na to, že po pádu železné opony a za nového utváření kontinentu nastala fáze každodenní práce a že někdejší vláda Helmuta Kohla promarnila počátkem 90. let nabízené gesto československé strany. Havel připomíná svůj návrh umožnit sudetským Němcům získání československého občanství a tím se podílet na tehdejší kupónové privatizaci a získat tak zpět konfiskovaný majetek. "Dnes se to už nedá dohnat," říká prezident. "Proč na to Kohlova vláda nepřistoupila, mi dodnes není zcela jasné," líčí Havel po létech někdejší diskusi, která byla opředena tajemstvím. V roce 1991 Havel myšlenku prezentoval tehdejšímu prezidentovi Richardu von Weizsäckerovi a ten hned telefonoval Kohlovi. Kancléř ji označil "za zajímavou, ale později jsme už od něj o tom nic neslyšel", říká Havel. Podle Havla byl možná návrh moc překvapivý a možná existovalo hodně lidí, kteří se nechtěli vzdát "jasného obrazu přítel- nepřítel". Tehdy se v médiích psalo, že československá strana nabídla občanství ČSFR pro sudetské Němce a účast v privatizaci, pokud se Německo zřekne jejich majetkoprávních nároků a uzná neplatnost mnichovské dohody o rozbití Československa ze září 1938 od samého počátku. Německá strana ale odmítla neplatnost mnichovské dohody od samého počátku, neboť by se tak zpochybnilo právě nynější německé státní občanství vyhnanců, které Německo uznává od podepsání mnichovské dohody. Také majetkových nároků se SRN odmítá právně zříci, protože by jim pak byla vystavena sama. "O tématech, která byla dříve tabu, dnes můžeme mluvit otevřeně," řekl dále Havel k česko-německým vztahům. Prezident poděkoval Německu za jeho podporu při sjednocování Evropy. Po odchodu z funkce se Havel nejdříve chce na nějaký čas stáhnout, číst a psát. Nevyloučil však, že by převzal nějaké zprostředkovatelské úlohy jako například bývalý americký prezident Jimmy Carter. Havel v pátek přijede do Berlína na pozvání svého protějšku Johannese Raua, aby se před odchodem z funkce rozloučil s německými představiteli. Setká se také s kancléřem Gerhardem Schröderem a ministrem zahraničí Joschkou Fischerem. Předá pět státních vyznamenání; jedním z oceněných má být bývalý prezident Richard von Weizsäcker. V rozhovoru pro Tagesspiegel Havel také vyjadřuje v debatě o Iráku obavy kvůli protiamerickým tónům, jako by USA samy zavinily celosvětové problémy. Evropa vděčí Americe za mnohé, konstatuje český prezident.

Lichtenštejnsko podpořilo tři projekty náprav povodňových škod

Tři projekty náprav povodňových škod v České republice podpořila 265.000 švýcarských franků (5,76 milionu korun) lichtenštejnská vláda. Spolu s penězi, které mezi sebou vybrali občané knížectví, činí pomoc 7,4 milionu korun. Šek na tuto částku zástupcům dvou kulturních institucí a obce Doudleby předali velvyslankyně Lichtenštejnska v Rakousku Maria- Pia Kothbauerová a velvyslanec Česka ve Vídni Jiří Gruša. Peníze jsou určeny přímo na tři projekty. Národní galerie za ně obnoví haptickou stezku v Anežském klášteře a Národní muzeum bude z peněz financovat restaurování 50 vzácných knih ze zatopeného depozitáře Historického muzea v Terezíně. Doudleby na Českobudějovicku, kde žije jen 350 obyvatel, měly po povodních škodu jen na obecním majetku za 23 milionů korun. Dar použije starosta Josef Bohdal na obnovu zničeného mostu.

Unikátní esej o pohřbu Jana Palacha uvede ČT 19. ledna

Osmiminutový snímek nazvaný Jan 69, o němž se jeho tvůrci domnívali, že ho zničila StB, byl loni v dubnu nalezen v depozitáři Národního filmového archivu v Praze. Současně se objevilo dalších 1500 metrů materiálu, který Stanislav Milota, Jaromír Kallista a Vlastimil Harnach před 34 lety natočili během posledního rozloučení s Janem Palachem. Česká televize tuto unikátní filmovou esej uvede v neděli 19. ledna večer na programu ČT1. Když pracovníci archivu začali loni pátrat po autorech a okolnostech vzniku snímku, oslovili jako jednoho z prvních kameramana Stanislava Milotu. Ten poznal vlastní dílo, které realizoval s produkčním Jaromírem Kallistou za morální a materiální podpory tehdejšího ředitele Filmového studia Barrandov Vlastimila Harnacha. "Udělali jsme dvě kopie. Jednu jsem odvezl do Izraele a věnoval filmovému archivu v Tel Avivu. Vzápětí jsme všichni byli z Barrandova propuštěni - důvodem byly i reportáže ze srpna 68," uvedl Milota. Domníval se, že druhá kopie nenávratně zmizela, neboť StB tyto filmové materiály likvidovala. Jan 69, který měl v prosinci světovou premiéru v Moskvě, kde byl uveden na mezinárodním festivalu o lidských právech, přežil díky statečnosti barrandovských laborantů a filmovému historikovi a archiváři Myrtilu Frídovi. Ten ho "potopil" do často nepřehledných fondů filmotéky. Milota s Kallistou věří, že naleznou finance, a chtějí zpracovat i zbylých 1500 metrů filmu. Dvacetiletý student Jan Palach se 16. ledna 1969 na Václavském náměstí polil hořlavinou a zapálil. Utrpěl těžké popáleniny, jimž o tři dny později podlehl.

Česká jednadvacítka prohrála na turnaji v Dauhá s Brazílií 0:2

Čeští fotbalisté do 21 let prohráli ve svém úvodním vystoupení na turnaji v katarském Dauhá s Brazílií 0:2. Už v poločase vedli mladíci ze země pětinásobných mistrů světa gólem Ricarda ze 36. minuty, stejný hráč vstřelil 17 minut před koncem zápasu druhý gól. Oba týmy dohrávaly utkání o deseti hráčích, protože pět minut před koncem byli vyloučeni po vzájemné potyčce Lička a Fernando.

A ještě krátce o počasí na území České republiky.

Bude převážně polojasno, ojediněle se vytvoří mlhy nebo nízká oblačnost. Nejvyšší teploty 2 až 6 stupňů Celsia, na horách kolem 0.

16-01-2003