Denní souhrn zpráv Zprávy Radia Praha

21-02-2004

Špidlovi je už lépe, v pondělí už asi začne pracovat

Premiér Vladimír Špidla (ČSSD), který v pátek ráno zkolaboval ve sněmovně, se už cítí lépe. Po vydatném spánku a odpočinku vyrazil na krátkou procházku. Pokud vše půjde dobře, měl by v pondělí začít pracovat na Úřadu vlády, řekla mluvčí kabinetu Anna Veverková. Jako první úkol čeká Špidlu výběr náhradníka za poslance ČSSD Miloše Kužvarta, který se vzdal nominace do Evropské komise. Konzultace o novém kandidátovi hodlá Špidla podle Veverkové naplno zahájit v pondělí. Předseda vlády v pátek při zasedání poslaneckého klubu ČSSD na chvíli ztratil vědomí a měl potíže s tlakem. Náhlý zdravotní kolaps nastal ve chvíli, kdy Kužvart oznámil svým stranickým kolegům, že cítí slabou podporu vlády a eurokomisařem nebude. Premiéra přímo ve sněmovně ošetřili lékaři, pak podstoupil dvouhodinové vyšetření ve vojenské nemocnici ve Střešovicích a pak jej lékaři propustili domů a doporučili odpočinek. V posledních dnech totiž Špidla měl velmi nabitý program od časného rána až do pozdní noci.

Bruselský pobyt udělal na Kužvarta zřejmě silný dojem

Jednou z příčin, které přiměly poslance Miloše Kužvarta zříci se nominace na komisaře EU, byly zřejmě dojmy z jeho jednodenního pobytu v Bruselu v pondělí 16. února. Vedle předsedy Evropské komise Romana Prodiho a komisaře pro rozšíření Güntera Verheugena se při něm setkal s řadou vysokých úředníků EK a uspořádal dvě tiskové konference. "Uvědomil si možná, že to je pro něj moc velké sousto," usoudil jeden z úředníků EK, kteří tato jednání sledovali. Z rozhovorů vyplynulo, že má jen mlhavé představy o tom, v čem spočívá práce člena Evropské komise. Na druhé straně nebyl přístupný argumentům, když šlo o výběr lidí do jeho kabinetu. V EK bylo veřejným tajemstvím, že bývalý šéf delegace EK v Praze Ramiro Cibrian není považován za dostatečně průrazného a efektivního úředníka, aby dodal váhy komisaři, který zjevně potřeboval pro první období skutečně expertní vedení. "Bylo zřejmé, že Kužvart bude potřebovat velkou pomoc, expertní vedení, držet dlouho za ruku" řekl ČTK další zdroj EK. Usoudil, že by to nebylo poprvé, co by do komise přišel nezkušený člověk - i politikům z dosavadních členských států tento přechod nejednou vyrazil dech, natož pak těm ze zemí, jež v EU nikdy nebyly.

Krom toho Kužvart nevěděl, zda se mu povede zůstat déle než šest měsíců kvůli domácímu odporu - i proto byl nejistý. "Ať je to jak chce, bylo jasné, že má jen malé tušení, co ho čeká. Působil zároveň nesoustředěným dojmem, případně se soustřeďoval na odtažité věci." Na tiskové konferenci pro zahraniční novináře odpovídal exministr české vlády podle jednoho z účastníků vesměs holými větami. Prozradil jim, že jeho koníčkem je plavání a že nemá problémy se stěhováním rodiny, protože je rozvedený. Na dotaz, zda je optimista ohledně schválení evropské ústavy do konce roku, řekl, že optimista je. Když byl dotázán, proč je optimista, odpověděl, že jinak by nemohl být komisař.

Jeho páteční výtka, že mu česká mise při EU neposkytla dostatečné zázemí, vyvolala mezi českými diplomaty pobouření. Po velvyslanci Pavlu Teličkovi reagovala mluvčí Petra Mašínová: "Dostal veškerý servis. Byli jsme připraveni plnit všechna jeho přání, sjednávat všechny schůzky, a to až do 1. května, kdy se měl stát komisařem. Celá mise mu byla naprosto k dispozici."

Škromach míní, že například Štěpová by byla dobrou komisařkou

Místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach se domnívá, že velvyslankyně České republiky při Radě Evropy Vlasta Štěpová by byla dobrou kandidátkou do Evropské komise. "Myslím, že určitě by byla vhodným člověkem, který má mimořádné zkušenosti s prací v evropských strukturách," řekl v sobotu na dotaz ČTK. V dosavadních konzultacích mezi politiky podle něj padají různá jména, konkrétnější představu a koaliční jednání očekává v pondělí. Škromach řekl, že se Štěpovou ani nikým jiným nejednal, to je podle něj věc předsedy vlády a ČSSD Vladimíra Špidly. "Kdyby sociální demokraté navrhli paní Štěpovou, KDU-ČSL by k tomu s největší pravděpodobností neměla výhrady," řekl v sobotu ČTK místopředseda lidovců Jan Kasal. Dodal však, že KDU-ČSL takový návrh od ČSSD nedostala ani neprojednávala. Současně ale vyzdvihl dlouholeté zkušenosti Štěpové s mezinárodní politikou. Někdejší ministryně obchodu a cestovního ruchu Štěpová se k případné kandidatuře zatím nechce vyjadřovat. "Tak to já absolutně odmítám jakkoli komentovat," uvedla v rozhovoru pro sobotní vydání deníku Právo.

Kavan ani Kohout teď nabídku dělat komisaře nedostali

Bývalý ministr zahraničí, nyní poslanec ČSSD Jan Kavan v současné době nedostal nabídku, aby se stal českým zástupcem v Evropské komisi (EK), s ničím takovým už ani nepočítá. ČTK řekl, že funkci by podle něj dobře zvládli jak velvyslankyně ČR při Radě Evropy Vlasta Štěpová, tak třeba státní tajemník pro evropské záležitosti Jan Kohout. Kohout ale v sobotu ČTK řekl, že takovou nabídku nedostal a že to není práce pro něj. Někdejší ministryně obchodu a cestovního ruchu Štěpová se k případné kandidatuře zatím nechce vyjadřovat. "Tak to já absolutně odmítám jakkoli komentovat," uvedla v rozhovoru pro sobotní vydání deníku Právo. Kavan v sobotu ČTK řekl, že ho předseda vlády a ČSSD Vladimír Špidla v souvislosti s hledáním komisaře oslovil ještě před koncem loňského roku, kdy podle něj premiérovu nabídku odmítl bývalý ministr financí Pavel Mertlík (ČSSD). Od té doby ho prý nikdo neoslovil a už to ani neočekává. "To bych už nějaké signály měl, to skutečně nepředpokládám," uvedl Kavan, bývalý předseda Valného shromáždění OSN.

Zahradil: ODS má stále zájem nominovat na eurokomisaře Moldana

Opoziční ODS má stále zájem nominovat na funkci evropského komisaře bývalého ministra životního prostředí Bedřicha Moldana. Místopředseda ODS a její stínový ministr zahraničí Jan Zahradil v sobotu ČTK řekl, že trvá jak zájem ODS nominovat Moldana, tak zájem Moldana tuto nominaci přijmout. Moldana jako kandidáta na eurokomisaře navrhovala ODS již předtím, než vláda a především ČSSD prosadily do nové funkce poslance za ČSSD Miloše Kužvarta, ten ale v pátek rezignoval údajně kvůli tomu, že mu ministerstvo zahraničí dělalo problémy. Vláda proto teď bude muset hledat nového kandidáta. Zatím není jasné, kdo to bude. Spekuluje se ale o tom, že nového kandidáta bude znovu prosazovat především ČSSD. Hovoří se mimo jiné o bývalé ministryni a poslankyni ČSSD, nyní velvyslankyni České republiky při Radě Evropy Vlastě Štěpové. "Myslím, že určitě by byla vhodným člověkem, který má mimořádné zkušenosti s prací v evropských strukturách," řekl v sobotu na dotaz ČTK místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach. Štěpová možnost, že by mohla být kandidátkou na evropskou komisařku, podle sobotního Práva odmítla komentovat. Vládní koalice by o novém kandidátovi měla jednat v pondělí odpoledne.

US-DEU oznámí adepty na komisaře v pondělí, Štěpová je přijatelná

Vedení Unie svobody-DEU má vytypovaný okruh možných adeptů na evropského komisaře, konkrétní jména však oznámí až v pondělí. Po jednání republikového výboru US-DEU v Brně to novinářům řekl předseda strany Petr Mareš. "Kandidát musí mít autoritu v evropských institucích, zkušenost z práce v mezinárodních institucích a dostatečnou odbornou kvalifikaci," uvedl Mareš. Na dotaz ČTK, zda tyto představy splňuje nynější velvyslankyně ČR při Radě Evropy Vlasta Štěpová, odpověděl, že ano. O Štěpové se v sobotu již podobně vyjádřil místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach. "Paní Štěpová patří do celé řady jmen, o kterých je možné diskutovat," poznamenal Mareš. Diskusi je podle něj možné vést i o velvyslanci při Evropské unii Pavlu Teličkovi či o náměstku ministra zahraničí Janu Kohoutovi. Na dotaz ČTK Mareš nevyloučil, že lze uvažovat i o některém z bývalých ministrů zahraničí. Situací po páteční rezignaci Miloše Kužvarta na funkci evropského komisaře se unionistické vedení zabývalo celé sobotní odpoledne. Výsledkem je prohlášení kritické ke Kužvartovi i ČSSD, která jeho nominaci ve vládě prosadila. "Republikový výbor vyzývá ČSSD, aby si uvědomila svou odpovědnost nejen za činnost vlády, ale také za pověst České republiky v zahraničí," uvedl Mareš.

Republiku sužoval silný vítr; porážel stromy a ztěžoval dopravu

Republikou se v sobotu proháněl silný vítr, který na řadě míst porážel stromy a komplikoval dopravu. Nevlídné podmínky panovaly zejména na Vysočině, na východě Čech a v Libereckém kraji. V noci a během nedělního dopoledne meteorologové navíc očekávají dešťové nebo smíšené srážky, které mohou namrzat. S četnějším výskytem ledovky je třeba počítat na Vysočině a v Jihomoravském a Zlínském kraji. Vítr v sobotu vál nejvíce na Vysočině, kde meteorologové naměřili nárazy o rychlosti 129 kilometrů za hodinu, tedy o síle orkánu. Na silnicích se kvůli jeho řádění místy tvořily sněhové jazyky. Zejména na Havlíčkobrodsku ochromovaly dopravu padající stromy. Nárazový vítr sužoval také Pardubický i Královéhradecký kraj, kde silničáři bojovali o některé úseky silnic jen s největšími obtížemi. Problémy měli zejména na trase z Jablonného nad Orlicí na Suchý vrch. S vypětím sil se snažili udržet průjezdné komunikace také cestáři na Rychnovsku. Závěje a sněhové jazyky se tvořily od středních poloh i v ostatních částech východních Čech. Na české straně Krkonoš naměřili meteorologové nejvyšší rychlost větru na Labské Boudě. V nárazech dosahovala zhruba 80 kilometrů v hodině a zastavila některé lanovky. "Poláci hlásili, že na Sněžce v noci zaznamenali nárazy 150 a dokonce prý až téměř 220 kilometrů v hodině. Já osobně jsem takový vítr ještě nezažil," řekl ČTK pracovník Českého hydrometeorologického ústavu ve Svobodných Dvorech u Hradce Králové. S podobnými problémy se potýkali i provozovatelé horských středisek v Libereckém kraji, kde vichřice o rychlosti téměř 120 kilometrů za hodinu zastavila lanovku na Lysou horou. Silný vítr rovněž zafoukával silnice a porazil několik stromů. V Jeseníkách dosahoval vítr v nárazech rychlosti až 150 kilometrů za hodinu a nejezdila kvůli němu horní část lanovky na Šerák. Záchranáři nedoporučovali běžkařům kvůli ztíženým podmínkám delší túry po hřebenech.

Zemřel novinář a politik Jiří Ruml

Jiří Ruml byl známým novinářem, dramatikem, rozhlasovým pracovníkem, disidentem i politikem. Ve známost vešel především jako šéfredaktor samizdatových Lidových novin (LN), přičemž po sametové revoluci se zasadil o obnovu tohoto deníku. Publicistice se Ruml díky svým pravidelným příspěvkům věnoval až do pozdního věku. V pátek po dlouhé a těžké nemoci tento novinář zemřel ve věku nedožitých 79 let. Na obnově LN začal Ruml pracovat v roce 1987, vzápětí se stal šéfredaktorem samizdatu "Lidovek" (1988 až 1989). V říjnu 1989 byl ale zatčen a obviněn z pobuřování. Po převratu na podzim téhož roku stanul v čele obnovených LN a v této funkci setrval až do června 1990. Tehdy byl totiž zvolen za Občanské fórum poslancem Federálního shromáždění. Pracoval zde i jako předseda parlamentní komise pro vyšetření událostí 17. listopadu 1989.

Ruml po absolvování reálného gymnázia v Plzni vstoupil v roce 1945 do KSČ. Po únoru 1948 přesídlil do Prahy a pracoval jako redaktor a zpravodaj Československého rozhlasu, Večerní Prahy (v roce 1955 ji spoluzakládal) a Československé televize. Postupně opouštěl pozice radikálního stalinismu. Podílel se i na založení týdeníku Reportér, kde působil až do zákazu v roce 1969. V období takzvaného Pražského jara se angažoval jako člen předsednictva Československého svazu novinářů. Na otázku, proč ze strany po "prohlédnutí" nevystoupil, Ruml před časem pro tisk odpověděl: "Měl jsem jako ostatní mindrák, že jsme tomu pomáhali, a myslel jsem, že ve straně musím zůstat, abych ji polidštil." Z KSČ nakonec Rumla vyloučili po roce 1968. Tehdy se z něj stal jeden z aktivních disidentů a odpůrců režimu. Živil se jako úředník, ale také například jako jeřábník. Od poloviny 70. let Ruml publikoval v samizdatu. Jako jeden z prvních podepsal Chartu 77 a v roce 1984 se stal jejím mluvčím.

Českobratrská církev se rozloučila s Lochmanem

Českobratrská církev evangelická se v sobotu rozloučila s exilovým protestantským teologem Janem Miličem Lochmanem, který zemřel 21. ledna ve věku nedožitých 82 let v Basileji a je tam pohřben. V pražském chrámu U Salvátora se sešlo při poděkování za jeho život několik set lidí. "Učil nás dynamickou víru, byl mi duchovním otcem," prohlásil v kázání evangelický duchovní a v současnosti poslanec Svatopluk Karásek. Lochman působil do druhé poloviny 60. let na pražské teologické fakultě. Ve Švýcarsku, kde byl profesorem a několik let i rektorem Basilejské univerzity, se stal mezinárodně uznávanou osobností akademických kruhů i ekumenického hnutí. Svět opustil podle Karáska po bohatě naplněném životě. Děkan Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy Pavel Filipi při sobotním bohoslužebném shromáždění řekl, že Lochman byl českým bratrem tělem i duší. "Platí však zároveň za charismatika dialogu - mezi křesťanskými tradicemi, mezi teologickými školami, mezi teology a ostatními vědci i mezi věřícími a nevěřícími," uvedl. Lochmana jako kazatele připomněl evangelický synodní senior Joel Ruml. Vtipně a s nadhledem podle něj stavěl mosty mezi životem a věčností, jako by smrti nebylo.

Jízda silničního piráta stála práci tři slovenské policisty

Násilná jízda belgického silničního piráta z České republiky přes Slovensko do Maďarska z počátku týdne si na Slovensku vyžádala hlavy tří policistů. Provinilí strážci zákona podle ministra vnitra Vladimíra Palka nezvládli svou práci, když nedokázali muže zadržet, a proto byli propuštěni. "Nevyhodnotili dobře situaci a nezajistili dostatečný počet hlídek, které by toho pachatele chytily," zdůvodnil Palko své rozhodnutí před novináři. "Byli propuštěni, protože nezvládají práci v policii a ukázali, že nesplňují předpoklady, aby dokázali práci policisty dělat pořádně," dodal. Z policejních řad museli odejít pracovníci vedoucích směn na operačních střediscích, kteří byli v inkriminované době ve službě. Trest postihl zaměstnance policie v příhraničním okrese Senica, jeho nadřízeného v Trnavském kraji i pracovníka centrály v Bratislavě. Belgičan Debuyser Lutze se v pondělí prohnal bez policejního odbavení přes česko-slovenskou hranici a následující den se stejným způsobem dostal do Maďarska. Až ve středu silničního piráta zajistila maďarská policie v Budapešti. V pátek jej maďarské úřady předaly slovenským vyšetřovatelům, kteří muže obvinili z nedovoleného překročení státní hranice. Prokurátor ale zatím na řidiče BMW neuvalil vazbu. Třiačtyřicetiletý silniční pirát čelí obvinění také v České republice, a to z trestného činu útoku na veřejného činitele se zbraní. Česká policie ale případ předá na Slovensko. Maďarská police stíhání Belgičana zastavila, protože podle ní na maďarském území nespáchal žádný trestný čin.

Ústecký autor dokončil knihu o romské rodině Červeňákových

Ústecký autor František Roček dokončil knihu Legenda o utrpení rodiny Červeňákových. Mapuje historii odchodu této známé romské rodiny z Ústí nad Labem na Slovensko počátkem 90. let, její návrat i soudní při s městem o přidělení původně opuštěných bytů. Roček původně počítal, že by publikaci mohlo vydat město Ústí nad Labem ve své historické edici, protože podle něj jde o historický dokument. "Město je ale s Červeňákovými stále ještě v soudním sporu, tak by to asi nebylo vhodné," řekl v sobotu ČTK Roček. Proto se poohlédne po jiném nakladatelství, které by jeho dvousetstránkovou knihu vydalo. Rodina Červeňákových se na počátku roku 1993 odstěhovala na Slovensko, protože jim v Ústí údajně vyhrožovali jiní Romové. Protože neměli peníze, magistrát jim zaplatil jízdenky. Po několika dnech se ale rodina začala vracet, protože na Slovensku prý neměla kde bydlet a co jíst. Do svých bytů se nastěhovat nemohli, protože byly zcela zdevastované. Město pro ně jiné bydlení prý nemělo, a tak nechalo opravit jeden dům. Do něho se Červeňákovi nastěhovali. Poté se několik let soudně domáhali lepších bytů, ale neuspěli. Kvůli údajným soudním průtahům se obrátili na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Stát jim loni na podzim poslal 900.000 korun jako odškodnění v rámci mimosoudního vyrovnání, které posvětil i štrasburský soud. Červeňákovi se nadále soudí s městem Ústí nad Labem o osm milionů korun za újmu a utrpení, které prý vytrpěli při údajně násilném vystěhování na Slovensko.

Americký veterán navštívil místo, kde byl před 60 lety sestřelen

Celých 60 let trvalo, než se americký veterán Raymond Noury vrátil do Čech na místa, kde jen zázrakem jako jediný z jedenáctičlenné posádky přežil sestřelení amerického bombardéru za druhé světové války. V Nepomuku na Plzeňsku si tragickou událost z 22. února 1944 připomínají každoročně, letos poprvé sem ale přijel i bývalý střelec, v sobotu osmdesátiletý Noury. Letoun B-24 Liberator se v únoru 1944 účastnil spojeneckého bombardování v Německu. Na letouny, jež se vracely na základnu nad západními Čechami, zaútočily německé stíhačky a šest amerických strojů sestřelily. Tři spadly na české území. Jeden se zřítil na vrch Dubeč u Nepomuku a byl jedním z prvních amerických letadel, která byla nad českým územím sestřelena. "Jsem nesmírně šťasten, miluji všechny lidi, kteří mě tak skvěle přijali. I když jsme tady v Nepomuku poprvé po 60 letech, věřím, že ještě minimálně jednou, možná i vícekrát Nepomuk navštívím," opakoval několikrát Noury dojatý poctami, pozorností lidí i udělením čestného občanství města.

Asi 40 ultrapravičáků demonstrovalo na podporu odsouzeného skina

Zhruba čtyři desítky ultrapravicových aktivistů odpoledne asi 15 minut poklidně demonstrovaly před ministerstvem spravedlnosti. Přišli protestovat proti podle nich nespravedlivému odsouzení skina Vlastimila Pechance za vraždu Roma. Policie nemusela zasahovat. "Pechanec je nevinný a stal se justiční obětí," prohlásil na závěr mítinku bývalý šéf nacionalisticky orientovaného Národně sociálního bloku Jan Kopal. Třiadvacetiletého příznivce hnutí skinheads Pechance poslal loni v březnu pražský vrchní soud na 17 let do vězení za rasově motivovanou vraždu. Pechanec podle pravomocného rozsudku předloni v červnu na diskotéce ve Svitavách dvakrát bodl nožem do břicha místního Roma Otu Absolona. Třicetiletý Rom krátce poté na následky zranění v nemocnici zemřel. Mítink organizoval petiční výbor "Za nezávislé soudy". Podle Kopala mají soudy jiný přístup ke kauzám, v nichž jde například o bývalé skinheady. Na demonstraci žádal rovnost před zákonem.

Rakouská policie dopadla českého "podvlékačkového" zloděje

Rakouská policie zatkla v pátek večer v nákupním středisku v Mistelbachu severně od Vídně 36letého Čecha, který se pokoušel ukrást 20 balení žiletek. Balíčky v celkové hodnotě 360 eur (asi 12.000 Kč) se snažil pronést nastrkané do dlouhých podvlékaček. Právě tato metoda ale policistům připomněla jiný případ. Loni v srpnu vzbudil stejný muž při výjezdu z Rakouska pozornost tím, že u sebe měl parfémy v hodnotě 2000 eur, ale nedokázal předložit žádný doklad o jejich koupi. Také tehdy byl muž uprostřed horkého léta k údivu policistů vybaven dlouhými podvlékačkami. Protože mu však na místě nemohli prokázat krádež, byl propuštěn s tím, že na předvolání se dostaví k rakouskému soudu. Muž však vloni na zaslané předvolání nereagoval; proto byl nyní po zadržení rovnou převezen do soudní věznice v Korneuburgu, kde vyčká až do procesu, informovala agentura APA.

Prvním mistrem ČR v pokeru se stal Petr Janovský z Prahy

Vítězem prvního ročníku mistrovství České republiky v pokeru, které se uskutečnilo v pátek v pražském kasinu Duplex, se stal Petr Janovský z Prahy. Jako první Čech se tak může honosit titulem mistra republiky v pokeru. Kromě tohoto ocenění si navíc Janovský ze soutěžního klání odvezl vyhranou částku 213.000 korun. ČTK to v sobotu řekl Stanislav Sikora z kasina Duplex. Stejný obnos však v premiérovém ročníku domácího mistrovství v pokeru získal podle Sikory také druhý finalista. "Po třináctihodinové hře se domluvili, že si první cenu rozdělí," vysvětlil Sikora. Poté oba muži v rozehrané partii pokračovali, až nakonec Janovský zvítězil. Organizátoři turnaje vybrali z mnoha herních variant pětikaretní poker, který ředitel turnaje Vlastimil Vyhlídal označil za "klasický hospodský". Ke hře se mohl přihlásit kdokoli, kdo zaplatil zápisné 5000 korun. Pořadatelé turnaje očekávali, že se ho zúčastní skoro dvě stovky hráčů, nakonec jich však přišlo pouze 36. První cena, která byla původně stanovena na jeden milion korun, se kvůli menšímu zájmu o účast snížila na 426.000 a poskládali se na ni svými vklady zúčastnění hráči. Poker, který se v Americe hraje se sedmi kartami, si Češi tentokrát upravili na pětikaretní. Hrálo se vyřazovacím způsobem. Hráči byli rozděleni do šesti skupin, nejlepší z nich se utkali ve finálovém kole.

První hodiny Matějské pouti přilákaly i v mrazu stovky lidí

Desítky rodin s nedočkavými dětmi začaly úderem 10:00 proudit na pražskou Matějskou pouť. Spousta atrakcí, smích, hlasitá hudba a vůně opečených klobás tak po roce opět ovládly Výstaviště v Holešovicích. Úspěšnému rozjezdu jistě napomohlo i slunečné, stále však mrazivé počasí. Malé návštěvníky hned u brány zvesela vítaly pohádkové postavy. Matějská pouť nabízí na 130 atrakcí, jako jsou kolotoče, obří kola, centrifugy, houpací lodě, skákací věže, horské dráhy, strašidelné zámky a podobně. Na své si mají přijít malé i velké děti i ti, kdo na různých technických zařízeních touží po adrenalinové vzpruze. Českých atrakcí je zhruba stovka. Další jsou především z Nizozemska, s nímž organizátoři spolupracují již deset let. Matějská pouť, která je první mezi evropskými jarními poutěmi, má v Praze už více než čtyřsetletou tradici. Potrvá do 12. dubna.

Pražská zoo slavnostně otevřela pavilon Afrika zblízka

Stovky návštěvníků, mezi nimiž převládaly mladé rodiny s malými dětmi, přilákalo v sobotu do pražské zoologické zahrady nejen slunečné počasí, ale také slavností otevření nově rekonstruovaného pavilonu Afrika zblízka. Již více než 50 let starý pavilon získal po rekonstrukci zcela nový vzhled. "Chtěli jsme, aby zde lidé zažívali iluzi dobrodružství," uvedl při jeho otvírání ředitel zoo Petr Fejk. Pavilon proto na sebe vzal podobu polorozpadlého, lidmi opuštěného pouštního města, kde jsou nyní jedinými obyvateli drobná zvířata. Představuje se tam na 60 druhů afrických živočichů, které běžný turista při návštěvě černého kontinentu nespatří, protože jde o tvory, kteří žijí pod zemí nebo výhradně ve tmě či na odlehlých a těžko přístupných pouštních místech.

Neumannová vyhrála ve Švédsku běh SP na 10 kilometrů klasicky

Česká lyžařka Kateřina Neumannová se opět vrátila na vítěznou vlnu. Ve švédském městě Umea v sobotu vyhrála běh na 10 kilometrů klasickou technikou a v této sezoně Světového poháru vystoupila na nejvyšší stupeň už počtvrté. Rychle tak dala zapomenout na nevydařený závod v Oberstdorfu, kde před týdnem kvůli špatně namazaným lyžím vzdala skiatlon. V Umee načala Neumannová druhou desítku triumfů ve Světovém poháru. Matka sedmiměsíční dcery Lucie se opět představila v brilantní formě, vedla od prvního mezičasu a v cíli měla náskok 15 sekund před druhou Hilde Pedersenovou. Třetí skončila další Norka Marit Björgenová, která za Neumannovou zaostala o 23 sekund. Životní závod zaběhla ve Švédsku Kamila Rajdlová, která čtrnáctým místem dosáhla svého maxima ve Světovém poháru a poprvé v letošní sezoně bodovala. Jejím nejlepším výsledkem dosud byla patnáctá pozice ve sprintu v Novém Městě před třemi lety, na delších tratích byla nejlépe dvacátá. Na Neumannovou ztratila pětadvacetiletá závodnice necelou minutu a půl.

Čeští ragbisté v Moskvě hrát nebudou

Druhé letošní utkání českých ragbistů ve skupině A mistrovství Evropy, které měli v sobotu sehrát s Ruskem, se neuskuteční. Hřiště v Krasnodaru totiž v noci na sobotu pokryla silná sněhová pokrývka. O náhradním termínu duelu rozhodne Mezinárodní ragbyová federace FIRA/AER. Francouzští rozhodčí po konzultaci s vedením obou mužstev rozhodli, že zápas se hrát nebude. Hlavním důvodem byl fakt, že pořadatelé nebyli schopni včas uklidit dvaceticentimetrovou vrstvu sněhu. "I tak by byl povrch pro hráče velmi nebezpečný," řekl ČTK reprezentační trenér Jan Macháček. Čeští hráči, kteří v předchozím utkání ruský tým loni v Praze zdolali 27:13, se v neděli večer vrátí přes Vídeň domů.

Překážkářka Martincová má limit na halové MS v Budapešti

Už devět atletů má právo startu na březnovém halovém mistrovství světa v Budapešti. Řady těch, kteří splnili kritéria Českého atletického svazu (ČAS) pro účast na vrcholu letošní halové sezony, v sobotu rozšířila překážkářka Lucie Martincová. V úvodním dnu domácího halového šampionátu v pražské Stromovce zaběhla Martincová už v rozběhu na 60 m překážek čas 8,10 sekundy, čímž na setinu přesně splnila požadovaný limit. Ve finále ještě další tři setiny sekundy ze svého osobního maxima ubrala. "Je to super," jásala po závodě Martincová, jež suverénně obhájila loňský titul a vylepšila vlastní rekord šampionátu. "Dnes jsem měla poslední šanci, na divokou kartu jsem spoléhat nechtěla," přiznala vítězka. Časem 8,07 sekundy zaostala jen tři setiny sekundy za českým halovým rekordem Jitky Tesárkové z roku 1988. Už minulý týden na Zimní pražské tyčce na Strahově dosáhla Martincová výkonu 8,12 sekundy a stejný údaj se objevil na časomíře i po sobotním rozběhu. Oficiální čas však byl nakonec o dvě setiny lepší.

Meteorologové varují před namrzajícím deštěm a ledovkou

Meteorologové očekávají v noci na neděli dešťové nebo smíšené srážky, které mohou na podchlazeném zemském povrchu místy namrzat. Zvýšené opatrnosti by měli dbát zejména motoristé na jihu Čech a na Moravě. S četnějším výskytem ledovky je třeba od půlnoci až do nedělního poledne počítat hlavně v Jihomoravském a Zlínském kraji a na Vysočině, informoval v sobotu ČTK Český hydrometeorologický ústav. V teplém jižním proudění do České republiky postoupí frontální systém a bude ovlivňovat počasí od jihu. Ojedinělý výskyt ledovky očekávají meteorologové během noci a v neděli ráno v jižní polovině Plzeňského a Jihočeského kraje. Ráno a dopoledne má déšť namrzat na jihu Pardubického a Olomouckého kraje.

Počasí

Noc je polojasná až oblačná, později na jihu a jihovýchodě slabý déšť nebo déšť se sněhem, místy mrznoucí. Teploty nula až -4 stupně. Vane čerstvý jihovýchodní až jižní vítr, silnější na jižní Moravě. Na Českomoravské vrchovině a na hřebenech severních hor může mít nárazy kolem 110 km za hodinu, ale postupně by měl slábnout. V neděli oblačno až zataženo, občas bude pršet nebo padat déšť se sněhem, zpočátku, zejména na Moravě a ve Slezsku i mrznoucí déšť. Teploty 3 až 7, na horách 2 stupně, na Šumavě kolem 5 stupňů.

21-02-2004