Denní souhrn zpráv Zprávy Radia Praha

25-01-2004

Lídrem komunistů pro evropské volby je podle očekávání Ransdorf

Lídrem českých komunistů pro volby do Evropského parlamentu se stal podle očekávání místopředseda strany Miloslav Ransdorf. Do čela kandidátky ho zvolil Ústřední výbor KSČM. Druhým mužem kandidátky se stal první československý kosmonaut Vladimír Remek, což se také čekalo. Komunisté byli poslední velkou parlamentní stranou, která dosud neměla svého lídra určeného. O Ransdorfově zvolení ale nikdo z komunistů podle dostupných informací nepochyboval. Sečtělý místopředseda strany ovládá 14 jazyků a byl jediným nominovaným na eurovolební jedničku.

Kandidáty na europoslance za ODS povede místopředseda strany Jan Zahradil, sociální demokraty poslanec ČSSD Libor Rouček, lidovce jejich senátorka Zuzana Roithová. US-DEU si do čela kandidátky vybrala také senátorku, nestraničku Helenu Rögnerovou a další senátor a nestraník Josef Zieleniec, někdejší ministr zahraničí, stojí v čele společné kandidátky Evropských demokratů a Sdružení nezávislých. Volby do Evropského parlamentu se budou konat na začátku druhé červnové dekády, pravděpodobně 11. a 12. června. Jejich termín ovšem musí v souladu se zákonem vyhlásit podle rozhodnutí Rady Evropské unie prezident Václav Klaus.

Mladík nechtěl jít jako poslední na vojnu, hrozí mu rok vězení

Dvacetiletému mladíkovi z Olomoucka se podle policie nechtělo jít jako jednomu z posledních na vojnu, a proto nepřišel k odvodu. Vyšetřovatel ho nyní stíhá za neplnění odvodní povinnosti. Mladík se měl loni v říjnu dostavit k odvodu, což však úmyslně neučinil. Při podání vysvětlení uvedl, že na vojnu nepůjde. Nyní mu hrozí až jeden rok vězení, řekla ČTK olomoucká policejní mluvčí Marta Hantlová. Letos v dubnu vzhledem k profesionalizaci české armády nastoupí na vojnu poslední vojáci základní služby. Buď v zeleném stráví rok v základní vojenské službě nebo tři měsíce ve službě náhradní. Už několik let se počty "záklaďáků" snižují. Na počátku roku 2000 jich bylo na vojně 31.185, loni 10.607. Tato čísla jsou nesrovnatelná s počty před deseti lety, kdy ve stotřicetitisícové armádě bylo 68.630 vojáků základní služby.

České aerolinie začnou od letní sezony létat do dalších měst

Od letní sezony plánují České aerolinie rozšířit počet svých linek na východ. Cestující tak budou moci využít nové lety do ruské Samary a Jekatěrinburgu, ázerbajdžánského Baku a polského Krakova, sdělila ČTK mluvčí ČSA Marcela Picková. Kromě nových východních destinací začnou aerolinie od letní sezony létat pravidelně také do německého Dortmundu a francouzské Marseille. Aerolinie podle Pickové jednají i o dalších destinacích, zatím je však nejmenovala. Letní sezona začne 28. března, některé nové spoje se však v letovém řádu objeví až v květnu. ČSA rovněž chtějí, stejně jako v letošní zimní sezoně, posílit řadu spojů do nejžádanějších evropských destinací. ČSA tak budou od března příštího roku nabízet až 180 letů denně do 75 destinací ve 44 zemích světa. Doplněním flotily v roce 2004 o další tři Boeingy 737-400 a tři nové turbovrtulové letouny ATR42 budou ČSA disponovat celkem 41 letadly.

Důvodem expanze na východ je podle Pickové fakt, že se z Prahy stává významné tranzitní letiště. Podle České správy letišť se přestupující cestující podílejí na celkových výkonech letiště Ruzyně 20 procenty. Letiště tak je nejvýznamnějším přestupním bodem směrem do východních destinací. ČSA podle Pickové otevíráním linek na východ posilují také svoji pozici v alianci SkyTeam. Letenky ČSA totiž prodávají i alianční partneři. Cestující společností Delta, Air France, Alitalia ale také Aero Mexico a Korean Air tak mohou využít různých kombinací linek svých společností s ČSA. Do Krakova budou ČSA létat osmkrát za týden, do Samary třikrát a do Jekatěrinburgu a Baku dvakrát do týdne. S německým Dortmundem a francouzskou Marseille bude Praha linkami ČSA spojena šestkrát týdně.

Buzková: Je třeba obnovit důvěru a optimismus členů ČSSD

ČSSD musí podle předsedkyně pražské organizace Petry Buzkové vysvětlit lidem nutnost nepopulární reformy veřejných financí. "Abychom toto dokázali, je také třeba obnovit optimismus a důvěru lidí uvnitř strany," řekla novinářům ke svému projevu před delegáty pražské krajské konference ČSSD.

"Nemám žádný samospasitelný recept, ale to hlavní asi je vyříkat si na rovinu a někdy možná i trochu tvrdě problémy, které mezi námi jsou, a začít opět fungovat jako velmi dobrý tým, kterým jsme byli v minulých volbách," uvedla Buzková. Podotkla, že hlavní prioritou volebního programu strany bylo zachovat existenci sociálního státu. Bez reformy veřejných financí by skutečně hrozil jeho krach, uvedla. Reakcí na reformu, která zasahuje peněženky občanů, si vysvětluje i pokles voličských preferencí.

V písemné verzi projevu k delegátům pražské konference Buzková hovořila o hrozbě vleklé krize v ČSSD. Podle ní se po šesti letech vlády v sociální demokracii vytvořila "málo prostupná vrstva stranické oligarchie". Reprezentace ČSSD ztrácí sílu obhajovat své postoje před stranickou veřejností a přesvědčovat o nich. Ztrácí také schopnost přijímat její podněty, uvedla předsedkyně. Změnit obraz ČSSD chce i její místopředseda Stanislav Gross, podle něhož ČSSD zpanštěla. Řídit by se podle něj měla heslem: "Dolů z koňů a mezi lid." Chápe tím otevřenou politiku vůči médiím jako zprostředkovatelům informací pro veřejnost.

"Nemyslím si, že by před námi byla otázka nějaké vleklé krize," řekl v pátek novinářům předseda ČSSD Vladimír Špidla. Sociální demokracii podle něj ale čeká velmi obsáhlá programová debata, protože svět se mění. Je třeba hledat nová řešení sociálních problémů. Výsledky debaty dostane k dispozici sjezd, který se sejde příští rok na jaře, uvedl Špidla. Premiér se podle Buzkové zúčastnil debaty delegátů pražské konference o současné politické situaci. Stranické vedení a především jejího předsedu a premiéra Vladimíra Špidlu kritizují za neochotu komunikovat s poslaneckou frakcí ČSSD její členové včetně předsedy Petra Ibla. Ten dokonce naznačoval, že by měl Špidlu v čele strany nahradit místopředseda Stanislav Gross. Naposled se vlna nevole zvedla proto, že před klubem premiér do poslední chvíle tajil Miloše Kužvarta, kterého si vyhlédl jako budoucího evropského komisaře.

Předprodeje pražské části Febiofestu vydaly na 50.000 vstupenek

Téměř padesát tisíc vstupenek vydaly podle ředitele Febiofestu Fera Feniče od pondělí do neděle předprodejní pokladny této mezinárodní přehlídky filmu, televize a videa. "Zatím se nic mimořádného nestalo. Bylo pár programových změn, ale to je obvyklý doprovod každého festivalu. Hlavně teď v těchto povětrnostních podmínkách, které v metropoli vládnou, je pravděpodobné, že do konce pražské části Febiofestu nedorazí včas ještě i další snímky. Drtivou část programu však máme na místě," řekl Fenič ČTK.

Pro něj osobně bylo prý nedělní odpoledne chvílí relativní pohody, kdy se už i sám chystal poprvé do kina. "Festival běží a teď záleží jen na divácích, jestli budou spokojeni," dodal. Podle něj je 50.000 vydaných vstupenek festivalový rekord. "Je to určitý nárůst oproti minulému roku, ovšem tehdy jsme neměli dva sály Městské knihovny, která byla zničená povodněmi. Nyní tam může přijít kolem dvou tisíc filmových fanoušků denně. Podle Feniče je zájem diváků takový, že počítá v příštím ročníku přidat o víkendu dopolední představení, neboť ta polední a odpolední jsou vyprodána. "Ve Slovanském domě je zcela vyprodáno už 150 představení," řekl Fenič a upozornil, že velký zájem je například o východoevropskou kinematografii, ale i sekci gay a lesbického filmu. Osvědčily se projekce na Hlavní poště v Jindřišské ulici, kde se promítá vždy vpodvečer a večer.

"Když jsme tam zahajovali v pátek filmem Krajina s nábytkem Karla Smyczka, už hodinu před projekcí tam postávali lidi," řekl Fenič, podle nějž bývá obsazeno všech osmdesát sedadel a další diváci sedí na schodech. Kino na poště však klade nesmírné nároky na organizační štáb festivalu, neboť se musí denně stavět a bourat. Celkem Febiofest nabídne během 18 dnů nejméně 717 představení v šesti českých městech. "Celý festival včetně Slovenska zahrne 14 měst a 40 kinosálů," uvedl Fenič, který po zkušenostech z minulých ročníků očekává návštěvnost kolem 140.000 diváků.

Střechu jedné z hal v chomutovských železárnách zachvátil požár

Mohutný požár zachvátil v neděli po 13:00 střechu jedné z hal chomutovských železáren. K požáru se sjely hasičské jednotky z celého Chomutovska, nikdo není zraněn, řekl ČTK operační důstojník hasičů Ústeckého kraje. "Plameny zcela zničily střechu mořírny, kde se z oceli odstraňují nežádoucí kysličníky. Likvidace požáru bude trvat dlouho, hala má totiž rozlohu 250 čtverečních metrů. Příčiny jeho vzniku a způsobené škody jsou předmětem vyšetřování," uvedl. Ohněm poškozená hala byla postavena před dvaceti lety, v té době měla hodnotu 100 milionů korun. Chomutovské železárny zaměstnávají 236 lidí, podnik vyrábí broušenou, taženou a loupanou ocel.

Počítačový král Bill Gates přijede do ČR potřetí během 10 let

Před lety předpověděl, že na stole v každé domácnosti bude počítač. Tehdy se tomu mnozí smáli, dnes se však tato předpověď bezmála naplnila. Dnešní názory počítačového krále Billa Gatese jsou brány už velmi vážně. Zakladatel softwarového gigantu Microsoft a nejbohatší muž světa přijede v úterý do ČR, a to již potřetí během deseti let. Česká republika byla v říjnu 1994 první ze zemí bývalého sovětského bloku, kterou Gates navštívil. Tehdy přicestoval u příležitosti veletrhu Invex Computer v Brně a hovořil rovněž s prezidentem Václavem Havlem. V prosinci 2001 pak přiletěl do Prahy představit novou vizi Microsoftu pro příští dekádu a jednat s ministry několika východoevropských zemí. Osmačtyřicetiletý Gates, který si rozhodně nepotrpí na sako a kravatu, je podle amerického časopisu Forbes již deset let nejbohatším člověkem planety. Jen v roce 1997 jej v celkovém pořadí předstihl brunejský sultán Hassanal Bolkiah. V posledním pořadí ze září 2003 byl Gates na prvním místě s čistým jměním ve výši 46 miliard dolarů (přes 1,2 bilionu korun). Hodnota jeho majetku v současné době odpovídá celkovému HDP řady méně vyspělých států světa (například Maroka či Ukrajiny).

Příběh úspěšného podnikatele, dnes hlavního softwarového architekta a předsedy představenstva Microsoftu, začal jednoduchými programy, trochou štěstí, obrovským pracovním vypětím a notnou dávkou podnikavosti, vytrvalosti a předvídavosti. Svůj první program sestavil Gates ve třinácti letech pro hru piškvorky a později, podobně jako mnozí jeho spolužáci, programoval "na kšeft" na střední škole. V sedmnácti prodal první softwarový program - plánovací systém pro střední školu, kterou navštěvoval. V roce 1973 začal studovat na Harvardu matematiku, ale kvůli počítačům nevěnoval studiu příliš času a prestižní ústav brzy opustil. Start v podnikání měl Bill, jak mu jeho zaměstnanci dodnes říkají, raketový. V roce 1974 s přítelem ze střední školy Paulem Allenem vymysleli programovací jazyk BASIC a v dubnu 1975 založili společnost Microsoft. O pět let později si je najal tehdy všemocný počítačový gigant IBM, aby vyvinuli operační systém pro novou počítačovou řadu zaměřenou na drobné podnikatele a jednotlivce. Tato zakázka udělala z Gatese multimilionáře a z Microsoftu se časem stala největší softwarová firma na světě - díky Gatesově schopnosti odhadovat budoucí vývoj a jeho obrovskému pracovnímu vypětí, vytrvalosti a především dravosti, ale podle mnohých také díky agresivnímu stylu a bezohlednosti.

Postupem času investoval workoholik Gates i do jiných technologických společností. Založil například společnost Corbis Corporation, která prý vlastní největší archiv digitálních fotografií na světě. V roce 1994 Gates a Craig McCaw, jeden z průkopníků mobilních telekomunikací v USA, spoluzaložili podnik Teledesic Corporation s cílem vypustit několik družic s nízkým orbitem a vytvořit globální vysokorychlostní telekomunikační síť. Dalším oblíbeným oborem Billa Gatese je biotechnologie. Zasedá v představenstvu společnosti ICOS, která se specializuje na terapii pomocí proteinů a malých molekul.

William Henry Gates III. se narodil 28. října 1955 v Seattlu jako druhé ze tří dětí v prominentní rodině - otec byl obchodním partnerem jedné z nejvýznamnější právních firem v Seattlu, matka byla členkou vedení Washingtonské univerzity. Se svou ženou Melindou, která tehdy pracovala pro Microsoft, se Gates seznámil v roce 1987. Svatbu měli před deseti lety, poté se jim narodily tři děti: dcera Jennifer Katharine (1996), syn Rory John (1999) a dcera Phoebe Adelle (2002). Společně žijí v grandiózním komputerizovaném sídle u jezera Washington v Seattlu.

Založili nadaci, do které vložili více než 24 miliard dolarů na podporu globálních cílů v oblasti zdraví a vzdělání. Nadaci, která je prý druhou nejbohatší na světě za britským The Wellcome Trust, spravuje Gatesův otec. Bill Gates je nadšený čtenář, zajímá se o vědu a historii, rád hraje bridž a golf. Je autorem několika knih. V březnu 2002 získal Čestnou medaili Tomáše Garrigua Masaryka, kterou uděluje Masarykovo demokratického hnutí, u jehož vzniku stáli v roce 1989 Václav Havel s Alexandrem Dubčekem.

V Morávce na Frýdeckomístecku umrzl dvaapadesátiletý muž

Teploty hluboko pod nulou si v tomto týdnu na Frýdeckomístecku vyžádaly lidskou oběť. Dvaapadesátiletý muž umrzl během noci na čtvrtek v obci Morávka nedaleko tamní restaurace, řekla ČTK mluvčí severomoravské policie Dagmar Bednarčíková. Od poloviny týdne zapříčinily mrazy v Česku smrt čtyř lidí. Dva muži umrzli v pátek v Praze, jednoho našli lidé ve čtvrtek v krmelci na okraji lesa mezi Petrkovem a Svatým křížem na Havlíčkobrodsku. Muž z Frýdeckomístecka bydlel v Morávce a jeho tělo našli náhodní svědci ve čtvrtek ráno. Podle dostupných informací se vracel z restaurace domů. "Tělo leželo nedaleko restaurace v příkopu u silnice. Přivolaný lékař jako příčinu smrti uvedl umrznutí a vyloučil cizí zavinění," uvedla mluvčí. Podle předběžných zjištění muž zemřel kolem 02:00. Podobný osud potkal v polovině ledna padesátiletého muže, který přespával v areálu soukromé firmy v Miloticích nad Opavou. Také on popíjel v restauraci alkohol a v noci se vydal pěšky do míst, kde spal. Následující den ráno našel jeho tělo kolemjdoucí vedle silnice.

Dopravní nehoda v Praze si vyžádala tři lidské životy

Tři lidé, dva muži a žena, zahynuli při tragické dopravní nehodě, která se stala po jedné hodině v noci v Novořeporyjské ulici v Praze. Jednu těžce zraněnou ženu převezla záchranná služba do nemocnice. Škodu na vozidlech odhaduje policie na 250.000 korun, řekla ČTK její mluvčí Daniela Razímová. Havárii pravděpodobně zavinil řidič, který vjel do protisměru. "Osobní vozidlo Vaz vjelo do protisměru, tam narazilo do osobního vozidla značky Seat a pak ještě narazilo do nákladního vozidla, které jelo souběžně se seatem," upřesnila Razímová.

Řidič lady i jeho spolujezdec ve věku 35 a 33 let nehodu nepřežili, stejně jako šestatřicetiletá spolujezdkyně ze seatu. "Naši záchranáři mohli pomoci už jen třicetileté ženě, která vyvázla se zlomenými žebry, otřesem mozku a lehkým zraněním obličeje," uvedl mluvčí záchranné služby Marek Uhlíř. Přesné příčiny nehody a další okolnosti policie vyšetřuje.

Potopenou loď je třeba rozřezat, vytažena má být v pondělí

Vytažení české lodi LABE 11 ze dna hamburského přístavu je opět o den odloženo. "Je to z důvodu toho, že se nakonec ukázalo, že loď není rozdělena na dvě části, je spojena," vysvětlil ČTK a České televizi ředitel divize rejdařství ČSPL Děčín Lubomír Fojtů. V hamburském přístavu už je na pontonech připraven velký jeřáb, který by měl v pondělí začít s vyzdvihováním plavidla. "V současné době probíhají potápěčské práce, rozřezává se s tím, že důležitým aspektem je to, aby nedošlo k porušení bodu zlomu," vysvětlil Fojtů. Potápěči používají speciální podvodní přístroje, práci jim ovšem komplikuje nízká viditelnost ve vodě, pracují prý pod vodou takřka po hmatu.

V orientaci jim pomáhá i přítomnost další české lodi LABE 3 na místě, plavidlo typově stejné jako potopená loď. Do LABE 3 byl naložen apatit z potopené lodi. Jde o surovinu pro lovosickou Lovochemii. Na palubě LABE 11 ho v okamžiku nehody bylo zhruba 800 tun. V pondělí by definitivně měla být vytažena alespoň jedna část lodi. Experti pak budou podle zlomu v plavidle zjišťovat příčiny nehody. Podle Fojtů ale odklad o den není komplikací ani z finančního hlediska. "Nedochází zatím k narušení harmonogramu, v zásadě se počítalo s tím, že může dojít k posunu o jeden nebo dva dní," řekl. Co se s potopenou lodí stane po vytažení, se zatím neví. Měla by to říci až pojišťovna. Čeští rejdaři jsou rádi, že se jim podařilo zajistit techniku potřebnou k vytažení lodi. Jeřáb, který bude LABE 11 vytahovat, je podle Fojtů snad jeden na celou severní Evropu. Kdyby se nepodařilo jej "nasmlouvat" včas, mohla by LABE 11 zůstat v bahně hamburského přístavu mnohem déle. Loď se potopila při nakládání apatitu v noci na 15. ledna. Tři členové posádky, kteří byli v té chvíli na palubě, se zachránili. Loď LABE 11 je dlouhá 80 metrů a široká 9,2 metru, její tonáž činí 1200 tun a byla stará asi 25 let.

Mrazy vysilují zvířata v přírodě, ochránci už našli mrtvé dravce

Vysoké mrazy posledních dnů představují velkou zátěž na organismus volně žijících zvířat. Jen těžko se dostávají ke své přirozené potravě a jejich tukové zásoby rychle ubývají. Kromě lesní zvěře trpí zejména dravci a sovy. Nedostanou se ke své přirozené potravě - hrabošům, které chrání vrstva zmrzlého sněhu. V mrazech a po několikadenních půstech tak dravci nezřídka hynou. Rokycanští ochránci přírody už například v těchto dnech našli mrtvé káně a poštolku. "Těch úhynů bude určitě víc, všechny ale nenajdeme, zesláblí nebo mrtví dravci a sovy se pak sami stanou kořistí lišek nebo divokých prasat, kteří také musí shánět potravu," řekl ČTK šéf rokycanských ochránců přírody Pavel Moulis. Nedostatek možností ulovit potravu podle něj žene dravce víc do okolí silnic. Jednak zde bývají po chemickém ošetření častěji holé okraje příkopů, kde mohou vylézat hraboši, jednak dravci nepohrdnou ani zvířaty usmrcenými auty. Dravec podle Moulise neuloví potravu při každém útoku, zejména v těchto dnech se stane, že několik dní hladoví. Pokud neuloví kořist déle než deset dnů, ještě žije, ale je natolik zesláblý, že už není schopen dalšího útoku, popsal.

Ochránci přírody žádají lidi, aby při zimních procházkách do lesa neplašili zvěř. Neměli by také pouštět psy v místech, kde by se mohla zvěř vyskytovat. Také běžkaři by neměli jezdit do okolí houštin a rákosin, kde se zvěř ukrývá. Lidé by se neměli příliš přibližovat ani ke krmelcům, kde myslivci a ochranáři lesní zvěř v zimě přikrmují. "Je nutné především v této době zachovávat v přírodě klid, aby živočichové neplýtvali těžce získanou energií," upozorňuje Moulis.

V tunelu metra zemřel mladý muž, doprava je přerušena

V tunelu pražského metra na trase A v neděli zemřel mladý muž. ČTK to řekla policejní mluvčí Daniela Razímová. Dopravní podnik musel omezit dopravu mezi stanicemi Náměstí Míru a Dejvická a zavedl náhradní dopravu. Policie již zná jméno oběti. Tělo bylo nalezeno zhruba sto metrů v tunelu. Jak se tam muž dostal a jak zemřel, objasní nařízená pitva.

Slovenský institut slaví deset let; v Praze bude také ples

Slovenský institut v Praze slaví desáté výročí. Sobotní večerní program v jeho sále připomněl v interpretaci známých českých a slovenských herců a hudebníků řadu autorů původní slovenské tvorby. Na 7. února je současně do Prahy jako symbol vzájemného porozumění připraven tradiční Slovenský ples. V paláci Žofín se mají na této společenské akci sejít vysoce postavení čeští a slovenští politici i členové slovenských spolků v České republice. V programu se mají střídat melodie z 20. let 20. století a muzikál s moderní populární hudbou, humorem, baletem i s operními áriemi. Vystoupit má například Marcella Molnárová, Josef Laufer, Sisa Sklovská, skupiny Bratislava Hot Serenaders, Vidiek, Meky Žbirka Band, Peter Armstrong Ondria, Edith Piaf-Edita Moravská, Dušan Barczi band, Jana Havranová, Rasťo Piško, Choreocentrum Bratislava a SĽUK.

Zahrají a zazpívají také folklorní soubory - Limbora, Šarišan, Ľudová hudba Petra Kuštára z Bratislavy, Bratia Anyalaiovci z Piešťan a soubor Rovňaň od Žiliny. Na přípravě plesu se podílejí Klub slovenské kultury, Obec Slováků v ČR, Slovensko-český klub, Slovenský folklórní soubor Limbora a Spolek Detvan. Rok 2004 je podle pořadatelů ve znamení vstupu obou republik do Evropské unie. Jako symbol a poselství vypustí organizátoři v parku na Žofíně přesně o půlnoci do vzduchu na oslavu svobody a volnosti 1000 balonů.

ze sportu:

Jaromíru Jágrovi nevyšlo jeho první utkání v novém dresu. Hokejisté New York Rangers utrpěli v Ottawě drtivou porážku 1:9. Jágr vystřelil na branku jen jednou a ve statistice plus-mínus bodů skončil se dvěma zápornými body. Českým hokejistům ve službách Ottawy se naopak dařilo - gól a asistenci zaznamenal Radek Bonk, jednou skóroval Martin Havlát a dvě asistence si připsal Karel Rachůnek.

počasí:

Očekáváme oblačno až zataženo, místy slabé sněžení. Teploty -5 až -1 stupeň.

25-01-2004