Denní souhrn zpráv Zprávy Radia Praha

20-11-2003

Václav Klaus: Dle MMF není růst ČR špatný, problém je fiskální politika

Ekonomický růst České republiky není podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) špatný, ale problémem je fiskální politika. Českým novinářům to ve Washingtonu po setkání s výkonným ředitelem MMF Horstem Köhlerem řekl prezident Václav Klaus, který je od úterý na čtyřdenní pracovní návštěvě Spojených států. Ekonomický růst se "jim nezdá při relativně nízké úrovni nijak špatný," řekl Klaus. Dodal, že MMF vidí potíž především ve vysokém schodku státních financí. "Tam mám pocit, že měnový fond to též vidí jako dominantní problém," uvedl KLaus. "To je zpráva, kterou máme vědět. Protože když to... řeknu doma já, tak mně někdo podsouvá, že... vystupuji jako vedoucí opozice. To není názor vedoucího opozice, to je názor první věty, která padne na setkání s představiteli MMF," řekl Klaus. V tuzemsku sklidil Václav Klaus od části vládních politiků kritiku za poukazování na vysoký schodek státního rozpočtu a financí v projevu, který nedávno přednesl v parlamentu. Rychle rostoucí zadlužování donutilo českou vládu k reformám. Ty by měly snížit schodek veřejných financí z letošních zhruba sedmi na čtyři procenta HDP v roce 2006. Nadřazování celku nad jednotlivce označil český prezident Václav Klaus za hrozbu pro demokracii v přednášce, kterou měl ve washingtonském Středisku Woodrowa Wilsona. "Po desítkách let strávených v kolektivistické společnosti lidé jako já - více než ti, kteří měli privilegium neprojít zkušeností komunismu - věří v přednost jednotlivce, a jsou proto frustrováni rostoucím tlakem na nahrazování práv a zodpovědnosti jednotlivce skupinovými právy či nároky," řekl Klaus. Uvedl, že věří v klasické chápání svobody a nepovažuje proto "nyní moderní ideologii lidských práv" za tak "neutrální a nevinný koncept". Odmítl také hlasatele jediné správné morálky, protože podle Klause je za tím cítit "silný autoritářský podtón těch, kteří chtějí vnutit své hodnoty jiným".

Ministr Kostelka by v Afghánistánu rád znovu viděl české vojáky

Ministr obrany Miroslav Kostelka by v Afghánistánu rád viděl více českých vojáků. Mezinárodní jednotky v této zemi je nutné posílit, řekl v rozhlasové stanici Frekvence 1. V Afghánistánu letos v dubnu ukončila svoji misi česká vojenská nemocnice. Podle srpnových informací jsou Češi nyní jen ve velení operací NATO - ve velitelském týmu byli čtyři. Čeští lékaři z 6. a později také z 11. polní nemocnice působili v Afghánistánu od loňského jara. Během své mise ošetřili na 20.000 lidí. Celkem se tam vystřídalo 280 českých vojáků. Poslední desetičlenný tým chirurgů, kteří od ledna pracovali v mezinárodní polní nemocnici, se vrátil domů letos na jaře. Čeští vojáci jsou přítomni také v jednotkách KFOR a SFOR na Balkáně a působí rovněž v Iráku. Až koncem roku odjede z jihoirácké Basry polní nemocnice, budou tam podle ministra Kostelky na přechodnou dobu pouze vojenští policisté.

Privatizace hnědouhelných dolů je podle odborů neprůhledná

Kolem prodeje dolů prý vzrůstá napětí. "Existují podklady, podle nichž nejsou cena a postup při privatizaci průhledné a skrývají rizika poškození státu i daňových poplatníků," řekl dnes po jednání tripartity předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Milan Štěch. "Vláda schválila plán, jakým se bude postupovat a podle toho se zatím postupuje," reagoval mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Ivo Mravinac. Podle něj meziresortní privatizační ve svých rozhodnutích nepochybila. Štěch dnes na problémy při prodeji důlních firem upozornil vládu a požádal, aby znovu zvážila, zda se musí privatizace uskutečnit. Argumentoval tím, že nyní mají státní doly poměrně vysokou ziskovost. "Když už má být prováděna, tak průhledným způsobem. Věřím, že toto upozornění bude vzato vážně," dodal. Postup při privatizaci Sokolovské uhelné a Severočeských dolů ostře kritizují i neúspěšní uchazeči, které meziresortní komise vyřadila z prvního kola tendru. Společnosti Independent Power Group, Impower Finance a International Power se chystají obrátit na soud nebo požádat Evropskou unii, aby vrátila privatizaci dolů na počátek nebo ji zrušila. Odboráři z ČEZ, který byl vyloučen z obou tendrů, vyhrožovali stávkami. Výhrady k tendru vyjádřila i Evropská unie. Ta v podmínkách privatizace vidí nejen hrubou diskriminaci, ale tuší i skrytou státní pomoc. Stát může podle bývalého předsedy dozorčí rady ČEZ Jiřího Marka přijít prodejem Severočeských dolů (SD) jinému majiteli než ČEZ v příštích letech až o několik desítek miliard korun. Při následné privatizaci celého ČEZ by totiž podle Marka byla energetická skupina méně zisková a pro potenciální kupce méně atraktivní. Se slovy bývalého šéfa rady však nesouhlasí ministerstvo průmyslu a obchodu. Také podle některých ekonomů jsou odhady Marka nadsazené. Podle Marka by prodejní cena SD a Sokolovské uhelné, které vláda prodává současně, mohla být v případě prodeje společnosti ČEZ až 20 miliard korun a společně s daňovým a dividendovým výnosem a následnou privatizací státního podílu ČEZ by stát měl inkasovat v příštích letech až 180 miliard korun. Markův scénář prodeje mimo ČEZ naopak předpokládá výnos pěti miliard při prodeji SD a SU mimo ČEZ a při následném prodeji státního podílu v ČEZ výnos nejvýše 80 miliard korun.

Při ukončení výroby zbraní ve Zbrojovce by přišlo o práci 70 lidí

Kdyby skončila výroba zbraní ve Zbrojovce Arms (ZB Arms), stoprocentní dceřiné firmě Zbrojovky Brno, přišlo by asi 70 zaměstnanců ZB Arms a dalších navazujících provozech o práci. ČTK to dnes řekl mluvčí správkyně konkurzní podstaty brněnského podniku Zdeněk Joukl. "Jak dopadnou zaměstnanci a celá výroba ve Zbrojovce Arms se rozhodne během následujícího týdne," uvedl. Výrobu sportovních a loveckých zbraní v Brně ohrožuje nepřehledná situace kolem konkurzu na mateřskou Zbrojovku Brno. Krajský soud v Brně prohlásil na společnost konkurz 29. října tohoto roku, ale na základě návrhů už z roku 1999. Prohlášením konkurzu přešlo právo nakládat se ZB Arms na správkyni konkurzní podstaty Zbrojovky Brno, ale akcie firmy jsou podle jejího zjištění v držení bývalých členů vedení Zbrojovky a jejich příbuzných, kteří je odmítají vydat. Situace kolem Zbrojovky se vyhrotila letos, když na ni v březnu prohlásil konkurz Krajský soud v Ústí nad Labem. Mezitím Vrchní soud v Olomouci vrátil na Krajský soud v Brně případ návrhu na konkurz na Zbrojovku z roku 1999 a spis proto putoval z Ústí do Brna. Nejvyšší soud pro změnu rozhodl o tom, že proces povede ústecký soud. Krajský soud v Ústí nad Labem však 21. října konkurz zrušil a v zápětí jej prohlásil brněnský soud. Soudce Krajského soudu v Brně Radovan Dospěl, který má nyní konkurz na starosti dnes ČTK řekl, že věřitelé Zbrojovky se musí do řízení přihlásit znovu. Doplnil, že do konce roku již nestihne svolat schůzi věřitelů. K délce trvání konkurzu poznamenal, že nejde odhadnout, protože závisí především na řešení incidenčních sporů.

Patria: Jeden nezaměstnaný stojí rozpočet asi 200 tisíc Kč ročně

Jeden nezaměstnaný člověk prý stojí státní rozpočet asi 200 tisíc korun ročně. Pokud by míra nezaměstnanosti klesla o procentní bod, mohla by státní pokladna každý rok ušetřit až 11 miliard korun, odhadl dnes pro ČTK hlavní ekonom Patria Online David Marek. Mnohem horší než vyplácené podpory jsou prý chybějící příjmy z daní a pojištění. Armáda více než půl milionu nezaměstnaných pobírá od státu ročně miliardy korun na přídavcích. Několikanásobně více však stát ztratí na daních a sociálním a zdravotním pojištění, které nezaměstnaní neplatí. "Pokud by měl nezaměstnaný člověk práci, patrně by také více utrácel a stát by získal další peníze ze spotřebních daní a DPH," poznamenal Marek. Ztráty v rozpočtu tak lze podle něj přesně vyčíslit jen obtížně. Obrovskou nezaměstnanost dnes na jednání tripartity kritizovaly odbory. Vláda je podle nich málo ambiciózní a dává málo peněz na aktivní opatření, která by nezaměstnanost snížila. To připustil i ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach. Státy Evropské unie podle něj dávají na aktivní politiku zaměstnanosti v průměru asi pětkrát až desetkrát více peněz než Česká republika. Míra nezaměstnanosti se v České republice již řadu měsíců pohybuje kolem deseti procent. Na počátku příštího roku by měla nezaměstnanost dosáhnout rekordní výše a počet lidí bez práce by se mohl blížit hranici 600 tisíc.

Škromach: Den na vozíku byl namáhavější, než jsem myslel

Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach, který si dnes vyzkoušel, jaké to je pohybovat se na vozíku pro tělesně postižené, dospěl po celodenní zkušenosti k závěru, že je to namáhavější, než si myslel. "Na ruce je to poměrně velká zátěž," řekl ČTK. Soudí, že bude potřeba rozšířit asistentské služby postiženým. Škromach si ale nemyslí, že by za jeden den stihl prožít vše, co zažívají postižení, kteří jsou na vozíček odkázáni celý život. Chtěl prý ale získat nejen cennou zkušenost, ale také upozornit na to, že se na vozíku může ocitnout každý. Architekti by proto podle něj měli být ochotnější rekonstruovat a stavět budovy bez bariér. Podle postižených, kteří ho doprovázeli rovněž na vozíčcích, si vedl dobře. "Překvapivě dobře," ocenil Škromacha Jan Kašpar, herec Divadla Járy Cimrmana. Byl prý trošku neohrabaný, protože na něm seděl poprvé, ale jinak to bylo dobré. Ministr přiznal, že měl potíže na schodech v budově Úřadu vlády. Pro zaměstnance Strakovy akademie byl doslova atrakcí. Připomněl jim dobrého vojáka Švejka. Úředníci a úřednice se popichovali, kdo na ministra zavolá: "Na Bělehrad!" Dohadovali se také, kdo že by měl být paní Müllerová a vozík tlačit. Velmi těžké bylo podle Škromacha nasedání a vysedání z auta. Vůbec nejtěžší prý pro něj bylo, když musel použít toaletu pro handicapované. "Byť byla bezbariérová, tak to nebylo vůbec jednoduché," řekl.

Brněnští lékaři použili poprvé v Česku revoluční operaci kyčlí

Fakultní nemocnice Brno je prvním českým zdravotnickým zařízením, které začalo užívat revoluční způsob operací kyčlí. Operační novinka je zatím výjimečná i v Evropě. Pacientům radikálně zkrátí pobyt v nemocnici, ušetří je také hlubokého a dlouhého operačního řezu, řekl přednosta ortopedické kliniky Martin Krbec. Prvním pacientem, který se v Česku této operace podrobil, je čtyřicetiletý Libor Blažek z Jižní Moravy. Unikátní metoda spočívá tom, že se kyčelní náhrada dostává do těla dvěma malými řezy. Při klasické operaci je přitom jizva dlouhá až 20 centimetrů. Novinka nazývající se metoda dvou řezů nenarušuje ani svalové úpony a pobyt v nemocnici pacientům zkracuje o více než polovinu, tedy zhruba na tři až pět dnů.

Skončila první etapa rekonstrukce chrámu svaté Barbory

Národní kulturní památka chrám svaté Barbory v Kutné Hoře, který je unikátním dílem vrcholné a pozdně gotické architektury, má za sebou první etapu rozsáhlé rekonstrukce. "Záchrana přišla v poslední okamžik," řekl na dnešním setkání s novináři akademický sochař Jiří Novotný, který měl na starosti restaurování kamene vnějšího pláště chrámu. Na fotografiích pak dokumentoval, jaký "podpis" nechaly na vápenci a pískovci nejen povětrnostní vlivy, ale i nízká vegetace, třeba mechy. Některé kamenné prvky, například dvě fiály, tedy jehlany ukončující opěrné pilíře gotických staveb, proto restaurátoři museli nahradit kopiemi. Vedoucí projektant rekonstrukce Jan Vinař připomněl, že chrám svaté Barbory je jedním z mála reprezentantů katedrální gotiky v Čechách. Na jeho stavbě se mimo jiné podíleli tři významní architekti Petr Parléř, Matyáš Rejsek a Benedikt Rejt. Oprava chrámu se uskuteční v pěti etapách, uvedla vedoucí realizačního týmu Dagmar Fundová. Letos se podle ní podařilo rekonstruovat zhruba polovinu jižní části stavby. Na opravách se podílelo 25 restaurátorů a 16 odborných pracovníků. Museli mimo jiné restaurovat přes 1200 metrů čtverečních kamene a opravit nebo obnovit 7,6 kilometru spár. "Cílem bylo uchovat a zabezpečit technický stav památky i její historický vzhled," podotkla Fundová. Oprava letos stála zhruba 16 milionů korun, z nichž 700.000 poskytl Středočeský kraj a zbytek stát. Vedle zabezpečení opěrného systému a restaurování kamene se podařilo vyměnit klempířské prvky a opravit vitrážová okna. Restaurátoři zároveň zahájili přípravné práce na druhou etapu rekonstrukce. Rekonstrukce chrámu svaté Barbory bude stát asi 100 milionů korun. Je první větší opravou památky po 100 letech, na konci 90. let se pouze podařilo vyměnit břidlicovou střechu. Loni v říjnu statici upozornili na zoufalý stav památky a na nebezpečí zřícení části jejího opěrného systému. Chrám svaté Barbory byl založený v roce 1388 pod patronací kutnohorských horníků. Jeho velkolepou budovu, která měla podle některých historických pramenů dosahovat dvojnásobku dnešní délky, stavbaři provedli v několika etapách, což do značné míry souviselo s prosperitou zdejších dolů. Vlivem nejrůznějších událostí byly práce několikrát přerušeny a od jejich zahájení do definitivního ukončení chrámu v roce 1905 tak uplynulo přes 500 let.

Cenu Jindřicha Chalupeckého dostal Michal Pěchouček

Čtrnáctým laureátem Ceny Jindřicha Chalupeckého se dnes stal třicetiletý výtvarník Michal Pěchouček. Ocenění mu v pražské galerii Futura předal bývalý prezident Václav Havel, který spolu s Theodorem Pištěkem a Jiřím Kolářem tradici v roce 1990 založil. "Beru to osobně, vím, že budu muset ještě přidat, ale teď mám i důvod," řekl s trochou nadsázky velmi překvapený, ale i potěšený autor. Absolvent pražské Akademie výtvarných umění, kde studoval v ateliéru Jiřího Davida, poprvé vystavoval v roce 1991. Dosud měl devět samostatných přehlídek, poslední letos na jaře v brněnském Pražákově paláci. Zúčastnil se také dvacítky kolektivních výstav v České republice i zahraničí. Jako vítěz Chalupeckého ceny získává šestitýdenní pobyt v New Yorku. Společnost Jindřicha Chalupeckého mu ve spolupráci s ministerstvem kultury poskytuje peníze na uskutečnění projektu, nebo na vydání katalogu. Od sponzora získá navíc šek v hodnotě 50.000 korun na podporu svého dalšího tvůrčího rozvoje. Na ocenění pro mladé výtvarníky pojmenované podle významného výtvarného kritika letos aspirovalo 36 umělců. Dvanáct se jich přihlásilo osobně, dalších 24 nominovali teoretici a kurátoři, které pro tento účel Společnost Jindřicha Chalupeckého oslovila.

Česko bude financovat provoz Komenského muzea v Naardenu

Česká republika bude každý rok platit 80.000 eur (zhruba 2,5 milionu korun) na provoz památníku Jana Amose Komenského v Nizozemsku. Premiér Vladimír Špidla pověřil ministra kultury Pavla Dostála okamžitým jednáním se zástupci Naardenu ohledně zachování muzea a mauzolea Komenského. "Zároveň ministr financí uvolní jednorázově přibližně 2,5 milionu korun na zařízení nové multimediální expozice o životě a díle Komenského, která bude instalována v naardenském muzeu," řekla ČTK mluvčí ministerstva kultury Kateřina Besserová. Muzeu hrozilo uzavření, neboť naardenská radnice již nemá na provoz peníze. Správou památníku v Naardenu bude pověřeno Muzeum Jana Amose Komenského v Uherském Brodě, jehož prostřednictvím bude památník financován. O jednorázovém příspěvku 80.000 eur, který stačí přibližně na roční chod muzea, se Špidla a Dostál dohodli již v září. Nyní se stát zavazuje, že bude tuto sumu Naardenu poskytovat pravidelně. V Naardenu se má v pátek uskutečnit kulatý stůl zainteresovaných stran k osudu muzea. Do té doby měla česká strana vyjádřit jasné stanovisko ke svému podílu na financování. "Musíme být velkorysí. Jan Amos Komenský je mimořádnou osobností dějin," řekl ČTK ministr zahraničí Cyril Svoboda. Chce také jednat se Slováky o majetkových sporech kolem památníku. Navrhuje majetek rozdělit v poměru dvě ku jedné ve prospěch České republiky. Provoz muzea, spravovaného dosud soukromou nadací, ohrožoval nedostatek peněz, když naardenská městská rada v polovině září rozhodla seškrtat příspěvek v příštím roce na polovinu a v roce následujícím již vůbec dotace neposkytovat. Uzavření muzea by ztížilo přístup k přilehlému hrobu učence. Město na provoz už nemá peníze, protože nizozemská vláda snižuje kulturní dotace. Kaple se zapomenutým hrobem Komenského byla objevena v roce 1929 a v roce 1933 si československá vláda vnitřek kaple pronajala za symbolický gulden ročně. Interiér vyzdobili českoslovenští umělci. Od roku 1992 je v přilehlé nemovitosti expozice o životě a díle "učitele národů", kterou vytvořila Nadace muzea Komenského s přispěním české vlády. Kapli má pronajatou český stát, muzeum si od naardenské radnice pronajala v roce 1992 nadace.

Magdalena Kožená obstála při pěvecké premiéře v Metropolitní opeře

Česká mezzosopranistka Magdalena Kožená obstála při své pěvecké premiéře v newyorské Metropolitní opeře, kde zpívala v roli Cherubína ve Figarově svatbě Wolfganga Amadea Mozarta. "Publikum se mi zdálo být příznivě nakloněno," řekla zpěvačka po vystoupení ČTK. "Pro každého operního zpěváka to hodně znamená, je to krásný pocit," dodala k náladě, která provází operní sólisty, když dostanou nabídku předvést své umění na proslulé newyorské divadelní scéně. "Pocity byly různé, zpočátku nervozita, trochu stresu, ale dopadlo to myslím dobře," uvedla umělkyně. Její brněnský manažer David Dittrich po představení hovořil o "fenomenálním úspěchu." "Už po prvních áriích lidé tleskali a křičeli bravo," řekl. Kožená vstoupila do již běžící inscenace, a proto pro ni bylo první vystoupení křestem ohněm. Do 2. prosince bude zpívat ještě pětkrát a při dvou dalších představeních musí být připravena na záskok.

Ze sportu:

Jedinečnou příležitost má před sebou běžec na lyžích Martin Koukal. Po sobotním závodu Světového poháru by se mohl jako první český muž v bílé stopě obléknout do žlutého trikotu vedoucího jezdce. V norském Beitostolenu běžci absolvují volnou patnáctku. Po říjnovém düsseldorfském sprintu vede Světový pohár Švéd Peter Larsson o dvacet bodů před Koukalem.

Na třech evropských šampionátech mohou v příštím roce bojovat o medaile mladí čeští házenkáři a házenkářky. Jistou účast mezi elitní evropskou šestnáctkou mají juniorky do 19 let, protože pořadatelem mistrovství je Česká republika. Naopak junioři do 18 let a jejich o dva roky starší kolegové si musí účast teprve vybojovat v kvalifikaci.

Počasí

Velmi teplé počasí, které v těchto dnech překvapilo obyvatele České republiky, potrvá ještě nejméně do konce listopadu. Denní teploty až do 14 stupňů Celsia by mohly vydržet až do Mikuláše. Přitom bude převážně polojasno a téměř beze srážek.

Noc bude převážně polojasná s teplotami 7 až 3 stupně. V pátek bude polojasno, na Moravě a zataženo nízkou oblačností s mrholením. Teploty 10 až 14 stupňů.

20-11-2003