Denní souhrn zpráv Zprávy čtvrtek, 4. dubna 1996

04-04-1996

Vazeni posluchaci. U vysilani Radia Praha vas vita Jakub Kuhnel. Na uvod jsou pripraveny zpravy.

A nyni podrobne:

Ze stredecniho jednani vlady

Vlada ve stredu schvalila navrh ministra zdravotnictvi Jana Straskeho na slouceni sedmi zdravotnich pojistoven, kterym parlament neschvalil pojistne plany na tento rok. Oznamil to premier Vaclav Klaus. Trem pojistovnam, ktere prevezmou klienty a zavazky krachujicich pojistoven, bude poskytnuta navratna financni vypomoc.

Zvyseni pocetniho stavu vezenske sluzby o 15 procent, tedy na 10.000 pracovniku, schvalila ceska vlada. Novinarum to rekl premier Vaclav Klaus. Ve vezenstvi nyni pracuje 8854 lidi. Premier uvedl, ze investice do vezenstvi byly v poslednich letech "nemale", coz podle jeho slov vedlo ke zvyseni poctu zarizeni, otevirani novych veznic a tedy k nezbytnosti rustu poctu novych pracovniku ve vezenske sluzbe.

Kabinet vyslovil souhlas s navysenim kapitalu Evropske banky pro obnovu a rozvoj (BERD), na nez CR prispeje 653 miliony korun. BERD podle Klause jiz neni vyznamnym a vyhodnym zdrojem uveru pro CR. Navyseni kapitalu ma schvalit jarni vyrocni zasedani BERD, ktere se uskutecni za dva tydny v Sofii. Ceskou republiku bude zastupovat ministr financi Ivan Kocarnik.

Jacques Santer do CR

Na jednodenni navstevu Ceske republiky pricestuje ve ctvrtek predseda Evropske komise Jacques Santer. V Praze se setka s prezidentem Vaclavem Havlem, premierem Vaclavem Klausem, ministrem zahranici Josefem Zieleniecem a predsedou parlamentu Milanem Uhdem. Santerse rovnez zucastni kulateho stolu na tema Budouci rozsireni Evropske unie poradaneho nadaci Bohemiae. Santer je znam jako nekompromisni zastance tesne evropske integrace.

Ministr Zieleniec o cesko-slovenskych vztazich

Do noveho obdobi vstoupi Ceska republika z mezinarodniho hlediska stabilizovana, s dobrymi a intenzivnimi vztahy se sousedy, a to vcetne "nesmirne intenzivnich vztahu" s Nemeckem na vsech urovnich vcetne prihranicni spoluprace. Prohlasil to po stredecnim zasedani zahranicniho vyboru, ktere hodnotilo obdobi od rozdeleni CSFR, ministr zahranici Josef Zieleniec. "Mam pocit v posledni dobe, ze na nemecke strane je silna vule dotahnout deklaraci, o ktere jiz diskutujeme temer rok, do konce, a spolecne rici, ze uz nebudeme pravnimi a politickymi problemy pochazejicimi z minulosti zatezovat nase vztahy, " rekl Josef Zieleniec. Pokud jde o cesko-slovenske vztahy, ministr uvedl, ze je presvedcen, ze tyto jsou "svetlou vyjimkou" mezi vztahy ruznych nastupnickych statu rozdelenych zemi. "Dalo by se neco usnadnit, vylepsit, ale mam pocit, ze jsme udelali v tech slozitych podminkach, ve kterych jsme zacinali, mnoho a ze je snaha pokracovat, " rekl ministr Zieleniec doslova.

Opet o deleni kulturniho dedictvi

Poslanci Ceskeho parlamentu se vratili z dvoudenni navstevy Bratislavy zaskoceni slovenskymi naroky na navraceni dalsich kulturnich pamatek z CR. "Slovenska strana nechape podpis protokolu v roce 1993 a vymenu Bojnickeho oltare jako tecku za procesem deleni kulturniho dedictvi, ale naopak jako prvni krok, za kterym by mely nasledovat dalsi. " Rekl to ve stredu CTK predseda vyboru pro vedu, vzdelani, kulturu, mladez a telovychovu Frantisek Kozel. Cesti poslanci pri setkani se slovenskym ministrem kultury Ivanem Hudcem dostali seznam konkretnich pozadavku, ale Frantisek Kozel je blize neupresnil.

Podle drivejsich vyjadreni cinitelu slovenskeho ministerstva kultury hodla Slovensko na CR pozadovat tzv. Barkanyho sbirku judaik, historicke zvony ze 16. az 19.stoleti, puvodni zarizeni prezidentskeho sidla v Topolciankach, prvorazby svatovaclavskych zlatych dukatu z archivu Statni mincovny v Kremnici, "ganovskou" lebku pracloveka, zakladajici listinu lekarske spolecnosti na Slovensku, gobelin "Deciova smrt" z roku 1625. V CR se rovnez nachazi cast pozustalosti generala Milana Rastislava Stefanika, v trezorech Narodni banky v Praze zase cenne predmety, ktere byly zadrzeny na slovenskych celnich prechodech po roce 1950. Slovensko se nehodla vzdat ani keramickeho materialu z habanskych hrncirskych dilen ci speleologickeho materialu ze slovenskych jeskyn. Deleni federalniho majetku v pomeru 2:1 by se podle resortu melo tykat i slovenskych exponatu ve specializovanych muzeich s nekdejsi federalni pusobnosti. Premier Meciar se jiz drive verejne vyjadril, ze tema deleni spolecneho majetku hodla znovu otevrit po parlamentnich volbach v CR.

Protidrogove akce

Jen v prvnim ctvrtleti uskutecnila Narodni protidrogova centrala 45 akci, pri nichz bylo zatceno 71 pachatelu, vcetne patnacti cizincu, kteri byli celkove obvineni pro 120 trestnych cinu. Uvedl to Jiri Komorous z Narodni protidrogove centraly. Dodal, ze ve srovnani s prvnim ctvrtletim 1995 doslo ve vsech ukazatelich ke stoprocentnimu narustu.

Lekarnici vedi, jak usetrit z pojisteni za leciva

Ceska lekarnicka komora zna zpusob, jak usetrit ze zdravotniho pojisteni za leciva, prohlasil viceprezident lekarnicke komory Jiri Kotlar. Komora podle nej pozaduje diferencovanou distribucni prirazku, jejiz soucasti je i "marze" lekarniku. Na rozdil od soucasne praxe by mela byt u levnejsich leku vyssi a u drazsich leku nizsi. Komora chce stejne ceny tehoz leku ve vsech lekarnach po cele republice a navrhuje stanovit limity lekarum pro predpis leku na recept.

Budou ucitele stavkovat?

Resit nedostatecne odmenovani pracovniku ve skolstvi formou stavky zrejme Snem Ceskomoravskeho odboroveho svazu pracovniku skolstvi na patecnim mimoradnem jednani nedoporuci. Tajemnice svazu Jaroslava Dolezalova k tomu rekla, ze snem predevsim hodla reagovat na skutecnost, ze vlada sice schvalila navyseni rozpoctu pro oblast skolstvi o 18 a pul procenta, mnoho ucitelu vsak dosud zadne zvyseni platu nezaznamenalo.

Pristi jednani Ustavniho soudu

Ustavni soud bude pristi stredu jednat o navrhu skupiny 46 opozicnich poslancu na zruseni ustanoveni posledniho zneni zakona o Bezpecnostni informacni sluzbe, ktere na rozdil od predchazejici upravy neomezuje BIS ve shromazdovani informaci o osobach do 15 let. V Brne to rekl ustavni soudce-zpravodaj v teto plenarni veci Vladimir Paul.

Zpristupneni Jiznich zahrad Prazskeho hradu od 6. dubna

Jizni zahrady Prazskeho hradu budou opet zpristupneny verejnosti, a to od soboty 6.dubna. Navstevnici budou moci navstivit zahrady Rajskou, Na Valech a Hartigovskou po celou sezonu do 31.rijna denne od 10:00 do 18:00. Oznamil to ve stredu prezidentuv mluvci Ladislav Spacek. Jizni zahrady patri k hradnim prostoram a okolnim arealum, ktere byly po roce 1989 po nezbytnych rekonstrukcich nove zpristupneny verejnosti. Jsou mezi nimi napriklad Kralovska zahrada, Cisarska konirna, v niz byl zrizen vystavni sal, a take tereziansky trakt stareho kralovskeho palace, mimoradne cenny z architektonickeho hlediska.

Sport

Az v dohravanem utkani 18. kola fotbalove ligy skoncila jarni neporazitelnost brnenskych bobiku, kteri v bojovnem a na branky bohatem utkani podlehli Sigme Olomouc 2:3 po polocase O:2.

Ve ctvrtfinale poharu Ceskomoravskeho fotbaloveho svazu zvitezili fotbaliste Teplic az v prodlouzeni nad Jihlavou 5:4, kdyz v normalni hraci dobe skoncil zapas 0:0. Pro Teplice toto vitezstvi znamena postup do semifinale.

Pocasi

Ve ctvrtek bude v Ceske republice vetsinou oblacno az zatazeno, misty snezeni nebo snih se snehem. Denni teploty se budou pohybovat mezi 2 a 6 stupni Celsia.

04-04-1996