Denní souhrn zpráv Zprávy čtvrtek, 25. března 1999

25-03-1999

Nyní podrobněji:

Česká vláda vnímá použití vojenských sil NATO jako pokus o zabránění eskalace kosovské krize

Česká vláda doufá, že ztráty na lidských životech po leteckých úderech NATO na vojenské cíle v Jugoslávii budou co nejmenší a že se podaří vrátit zúčastněné strany k jednacím stolům. Uvádí se to v prohlášení kabinetu, které bezprostředně po zahájení leteckých úderů poskytl mluvčí vlády Libor Rouček. Vláda dávala podle svého prohlášení při řešení kosovské krize vždy přednost diplomatickému řešení. Lituje, že se ho nepodařilo dosáhnout. O použití vojenských vzdušných sil NATO bylo rozhodnuto před přijetím České republiky za jejího člena a vláda jej vnímá jako pokus o zabránění eskalace kosovské krize a humanitární katastrofy, uvádí se v dokumentu. Nejvyšší ústavní činitelé českého státu vyzvali krátce před bombardováním srbského prezidenta Slobodana Miloševiče, aby obnovil jednání s kosovskými Albánci.

Zahájení útoku NATO proti Srbsku předsedy sněmovního bezpečnostního, integračního a zahraničního výboru Petra Nečase, Jaroslava Zvěřinu a Lubomíra Zaorálka v žádném případě nepřekvapilo. Předseda zahraničního výboru Lubomír Zaorálek získával podle svých slov z posledních událostí dojem, jako kdyby Miloševičovy kroky směřovaly k zahájení útoku. "Ze strany Srbů jakoby nebyla snaha o jednání, ale o eskalaci konfliktu," řekl Zaorálek.

Severoatlantická aliance začala bombardovat Jugoslávii poté, co Miloševič opakovaně odmítl splnit podmínky mezinárodního společenství. Jugoslávská protivzdušná obrana odpověděla palbou. Ruský prezident Boris Jelcin označil vojenské údery NATO za "nepokrytou agresi". Prohlásil také, že Rusko si vyhrazuje právo podniknout adekvátní opatření, včetně vojenských, pro zajištění vlastní bezpečnosti a bezpečnosti celé Evropy, pokud se vojenský konflikt rozšíří.

Protest proti útoku vojsk Severoatlantické aliance na srbské cíle dali ve středu najevo komunisté, a některá mimoparlamentní politická seskupení. Odpůrci považují zásah za útok na svrchovaný stát, odporující mezinárodnímu právu i dokumentům NATO. Někteří čeští literáti se podepsali pod otevřený dopis českému centru PEN klubu. Bombardování srbských cílů přirovnávají k podpisu Mnichovské dohody a vyzývají české spisovatele, umělce a vědce, aby se od rozhodnutí NATO distancovali.

Česká policie zpřísňuje ochranu zastupitelských úřadů

V souvislosti s leteckými útoky sil NATO posílila česká policie ochranu některých zastupitelských úřadů v Praze. Nevidí nutnost okamžitě provádět nějaké mimořádné kroky, ale v několika následujících dnech hodlá posílit ostrahu hranic. Tajná službakvůli situaci v Kosovu soustředí výraznější pozornost nejen na oblast terorismu, ale i obchodu se zbraněmi. Také česká armáda přistoupila ke zvýšené ochraně vojenských objektů. Zpřísněn byl i režim u českého kontingentu SFOR v Bosně.

Poslanecká sněmovna souhlasí s vysláním polní nemocnice

Poslanecká sněmovna souhlasí s vysláním armádní polní nemocnice, jejímž cílem bude dohled a v případě potřeby i vynucené dodržování prozatímní mírové dohody v jihosrbské provincii Kosovo. Nemocnice bude umístěna na území Makedonie a bude podřízena velitelským orgánům NATO. Poslanci vyslovili souhlas také s vysláním nevyzbrojeného dopravního letounu An-26 k plnění přepravních úkolů v rámci mise NATO. Sněmovna souhlasí rovněž s tranzitem vojsk aliance a dalších států, které se mírové operace zúčastní, přes území České republiky.

Proti vyslání polní nemocnice a dopravního letounu ve sněmovně hlasovali nejen komunisté, ale i několik zákonodárců ČSSD. Vyplývá to z počítačového záznamu hlasování. Ten ukázal, že hlasování o dopravním letounu se zdržel i premiér Miloš Zeman. Předseda vlády však ČTK řekl, že jde o omyl. "V době, kdy se hlasovalo o této věci jsem vůbec nebyl v jednacím sále," uvedl. Podle svých slov se zapomněl odhlásit, a hlasovací zařízení jej tak registrovalo jako poslance, který je přítomen, ale zdržuje se hlasování. Zcela jasno měli komunisté, kteří v obou případech hlasovali jednotně proti. Poslanci Občanské demokratické strany, KDU-ČSL a Unie svobody vyslání nemocnice a letounu naopak podpořili.

Kavan: Zásah NATO v JSR by vztahy ČR s Ruskem zhoršit neměl

Zásah NATO v Jugoslávii, důrazně odmítnutý Ruskem, by podle ministra Kavana neměl vést k nějakému znatelnějšímu zhoršení vztahů mezi Českou republikou a Ruskou federací. Jak dále řekl, zásah si podle vynutil nedostatek vůle na straně jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče a nutnost zastavit další násilí v Kosovu a odvrátit tam humanitární katastrofu. "Nevidím důvod pro nějaké znatelné zhoršení přímých česko- ruských vztahů," řekl ČTK Kavan po zahájení útoku.

Dnes ministr zahraničí Jan Kavan zopakoval, že Česká republika není ve válce s Jugoslávií. A to i poté, co Srbsko vyhlásilo válečný stav. Připomněl, že přestože jsme členem NATO, se operace v Jugoslávii neúčastníme. Kavan podotkl, že Severoatlantická aliance srbskému prezidentovi Slobodanu Miloševičovi válku formálně nevyhlásila.

Václava Klause vojenský zásah NATO v Jugoslávii zklamal

Vojenským řešením krize v Kosovu je předseda Poslanecké sněmovny a ODS Václav Klaus hluboce zklamán. Soudí, že před útokem NATO proti srbským cílům nebyly využity všechny možnosti vedoucí k mírovému urovnání krize. Klausův postoj k zásahu NATO v Jugoslávii dnes ČTK tlumočil mluvčí ODS Lukáš Herold. "Václav Klaus je také přesvědčen, že žádný občan České republiky nemůže dnes klidně usnout," dodal.

Osud úderů NATO je podle Petra Pitharta nejistý

Místopředseda Senátu Petr Pithart uvedl, že zlu nelze ustupovat do nekonečna, a etnické čištění je zlo bez hranic. Je si vědom toho, že výsledek úderů NATO v Jugoslávii je nejistý. "Nepochybuji o srbské armádě, že to je nadprůměrně silná armáda, takže prvek rizika v tom je," dodal. Podle šéfa zahraničního senátního výboru Michaela Žantovského nemá aliance zatím zcela ujasněno, jak bude postupovat, pokud letecké útoky nepřinesou očekávaný výsledek.

Proběhla evakuace českého velvyslanectví v Bělehradě

Na českém velvyslanectví v Bělehradě zůstává pouze jeden diplomat a jeden radista, kvůli zajištění bezpečnosti budovy. Poslaneckou sněmovnu o tom informoval ministr zahraničí Jan Kavan. Své zástupce z Bělehradu odvolala i akciová společnost Škoda Plzeň. Zároveň byla v této rizikové oblasti nucena zrušit jednání o kontraktu na dostavbu druhé etapy srbské elektrárny Kolubara.

Velvyslanectví ČR v Moskvě vyzývá úřady k zajištění své bezpečnosti

Velvyslanectví České republiky v Moskvě vyzvalo ministerstvo zahraničí Ruské federace, aby podniklo nezbytná opatření k zajištění jeho bezpečnosti. Reagovalo tak na dopis parlamentní frakce Liberálně demokratické strany Ruska, která pohrozila blokováním budovy ambasády, pokud NATO podnikne vojenský útok proti Jugoslávii.

Posledních 55 vojáků českého praporu SFOR odletělo ráno do Bosny

Poslední skupina 55-ti vojáků 3.mechanizovaného praporu české armády odletěla do Bosny. Ukončí tak střídání hlavních sil české jednotky SFOR. Start letadla byl odložen o 44 minut kvůli zjišťování aktuální situace v leteckém provozu nad územím bývalé Jugoslávie po nočních útocích NATO na srbské vojenské cíle. Stejným letadlem by se měli do České republiky vrátit vojáci z Bosny.

Rozhodnutí Ukrajiny zrušit bezjaderný statut překvapilo české ministerstvo zahraničí

Informace o tom, že Nejvyšší rada Ukrajiny zrušila bezjaderný status této padesátimiliónové postsovětské republiky, vyvolala na českém ministerstvu zahraničí překvapení. Právě v pondělí tam totiž jednala ukrajinská delegace vedená náměstkem ministra zahraničí Dmytro Tkačem. "Nepadlo o tom slovo," řekl mluvčí ministerstva zahraničí Aleš Pospíšil.

Předseda sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost Petr Nečas 'ODS) označil zmíněné rozhodnutí za překvapivé, neboť Ukrajina byla podle něj mezi státy, které přivítaly rozšíření NATO. "Obávám se, že tímto rozhodnutím se Ukrajina stále více a více dostává do gravitačního pole Ruska, což je podle mého názoru v rozporu se zájmy Ukrajiny," řekl poslanec ČTK.

V Baku zadržen český občan kvůli přepravě stíhaček MiG-21

Ázerbájdžánské úřady zadržely minulý týden v Baku českého občana, pravděpodobně představitele firmy Agroplast. Ta údajně odeslala z Kazachstánu do Bratislavy šest bojových letounů MiG-21. Zásilku na palubě ruského letadla Ruslan v Baku zadržely kvůli nesrovnalostem v dokladech a povaze nákladu úřady. Cíl zásilky není jasný. Spekulace, že stíhačky byly určeny pro Jugoslávii, Slovensko či Severní Koreu, se dosud nepotvrdily. Agentura ITAR-TASS citovala kazašského vicepremiéra Kasymžomarta Tokareva, který tvrdil, že kazašská vláda uzavřela s firmou Agroplast dohodu o vývozu stíhacích letounů MiG z Kazachstánu. Jednalo se prý o staré letouny sovětské armády, které byly rozebrány na součástky. Tokarev popřel zprávy, že by vojenská technika měla směřovat do KLDR nebo Jugoslávie.

Proces vstup ČR do Evropské unie její ekonomické problémy neohrozily

Zahraniční výbor Evropského parlamentu se shodl na tom, že proces vstupu vstupu ČR do Evropské unie nedávná politická a instituční krize, stejně jako přetrvávající ekonomické problémy neohrozily. Podle výboru je nutná revize zákona o občanství a zlepšení soudního systému. Kladně se jeho členové vyjádřili k boji české vlády s korupcí. Výbor vyslovil znepokojení nad rostoucí nezaměstnaností. Podtrhl rovněž nutnost modernizace finančního systému, která by vedla k jeho průhlednosti a umožnila příliv více investičního než spekulativního kapitálu.

Novela zákona zpřísňuje postih za úplatky

Zpřísnění postihu za přijímání či nabízení úplatků předpokládá vládní návrh novely trestního zákona, který ve sněmovně úspěšně absolvoval druhé parlamentní čtení. Vláda navrhuje poměrně razantní zvýšení trestních sazeb. Zatímco nyní hrozí tomu, kdo se nechá uplácet, maximálně pět let ve vězení, poté, co by novela vstoupila v platnost, by to mělo být až osm let. Sazby se mají zvýšit i pro lidi, kteří chtějí někoho uplatit. Člověk, který se snaží někoho zkorumpovat, dnes riskuje nejvýše tři roky za mřížemi, kabinet navrhuje, aby mu hrozilo až pět let.

Poslanci Prodiho kandidaturu do čela Evropské komise přivítali

Rozhodnutí nejvyšších představitelů Evropské uniejmenovat šéfem Evropské komise bývalého italského premiéra Romana Prodiho mnoho českých poslanců bez rozdílu politické příslušnosti nepřekvapilo. Podle Michala Lobkowicze 'Unie svobody) se obecně čekalo, že kandidátem bude pravděpodobně někdo z jižních zemí EU. Poslanec poukázal na zdrženlivost těchto států k rozšiřování unie, nicméně v osobě Prodiho se podle něj může projevit "ta samá dynamika jako například v osobě generálního tajemníka NATO Javiera Solany, který se ukázal být velmi kvalitním advokátem zemí střední a východní Evropy". Lobkowicz proto věří, že volba Prodiho bude dobrá i pro ČR.

V ČR má vzniknout Domov exulantů

Senátní komise pro krajany žijící v zahraničí se rozhodla podpořit humanitární projekt Domov exulantů, do něhož by se čeští krajané mohli vrátit, a strávit tak zbytek života ve své vlasti. Podle informací komise se myšlenkou na návrat do České republiky vážně zabývá zhruba 180 Čechů, zejména důchodového a středního věku, například ze Švýcarska, Rakouska, USA a Kanady. Komise zřídila výbor, který bude dbát na přípravu a realizaci celého projektu. Jeho členy by vedle třech senátorů měli být například krajané.

Kompenzace dodavatelům Temelína by činily téměř 12 miliard korun

Rozhodnutí o ukončení výstavby Jaderné elektrárny Temelín by znamenalo vyplatit dodavatelům smluvní kompenzace zhruba 11,8 miliardy korun. Náklady, které by si nutná konzervace vyžádala však vrchní ředitel kabinetu ministra průmyslu a obchodu Vlastimil Nesrsta nevyčíslil. Elektrárenská společnost ČEZ však úhradu všech smluvních závazků v souvislosti s možným ukončením výstavby, včetně konzervace a vypořádání pracovněprávních vztahů, již dříve odhadla zhruba na 17,6 miliardy korun.

O Temelínu bude vláda opět jednat zhruba v polovině letošního května. Dosavadní rozpočet elektrárny předpokládá investice 98,6 miliardy korun. Prostavěno již bylo 71 miliard. Dalších přibližně deset miliard korun je však smluvně vázáno. Využití produkce elektrárny na tuzemském trhu ČEZ očekává už v době uvádění do provozu, tedy v letech 2002 až 2004, při negativním vývoji tuzemské ekonomiky pak nejpozději v roce 2005. Naopak zpráva nezávislého expertního týmu potřebnost elektřiny z Temelína v ČR zpochybňuje a její uplatnění očekává až po roce 2010.

Diskusi a následně i rozhodování o potřebě Jaderné elektrárny Temelín významně ztěžuje neexistence energetické bilance a z ní vycházející energetické koncepce ČR. Po setkání s americkýmijadernými experty to uvedl místopředseda senátu Petr Pithart. Američtí experti Edward Smeloff a Arnie Gundersen v několik hodin trvajícím rozhovoru s místopředsedou senátu opětovně nedoporučili elektrárnu dostavět a spustit. Rizika vyplývající z přerušení stavby jsou přitom podle nich nižší než rizika ztrát vzniklých dostavbou a provozováním.

Je nutné snížit daně, zlepšit právo a povinně spořit na důchod

Posílit postavení věřitelů, doplnit současný systém důchodového zabezpečení povinným spořícím pilířem, snížit celkovou daňovou zátěž, privatizovat banky a vytvořit střednědobou rozpočtovou strategii, to jsou hlavní návrhy publikované v materiálu pod názvem Dřevíčská výzva. Skupina ekonomů v něm navrhuje podmínky pro zdravý a dlouhodobě udržitelný hospodářský růst. Zlepšení postavení věřitele zahrnuje jednak možnou mimosoudní realizaci zástav, jednak lepší možnosti exekuce majetku. Jedním z největších nebezpečí je neudržitelný penzijní systém. Ekonomové navrhují snížit nároky současného státního systému a doplnit jej povinným spořícím pilířem. Nelze se vyhnout ani urychlenému prodloužení věku odchodu do důchodu na 65 let.

Aktivisté Greenpeace demonstrovali před japonskou ambasádou

Aktivisté ekologického hnutí Greenpeace před japonskou ambasádou v Praze demonstrovali proti zadržování tří členů Greenpeace v Japonsku. Ti byli 18.března, podle Greenpece bezdůvodně, vzati v Tokiu do vazby za účast na veřejné demonstraci proti hračkám z PVC na mezinárodním veletrhu hraček. Protestní akce uspořádali členové této mezinárodní ekologické organizace ve dvaceti zemích světa.

Brněnští studenti budou pomáhat Romům při řešení problémů

Pomoci romským rodinám při jednání s úřady, vyplňování dotazníků i v jiných obtížných situacích by měly tři desítky studentů prostřednictvím projektu Dokumentace a podpora občanského soužití ve městě Brně. Jeho realizace přijde na 180.000 korun, z čehož přes polovinu financuje kanadské velvyslanectví a zbytek Muzeum romské kultury v Brně. Každému z dobrovolníků bude po vyškolení přičleněna jedna rodina, do níž bude pravidelně docházet a podílet se na řešení jejích problémů. Pomocník bude rodině přidělen poté, co o něho požádá. Podle kanadského velvyslance v ČR Ronalda Halpina podpořila Kanada tento projekt ze tří důvodů. Staví mosty mezi lidmi, vytváří kontakty mezi většinovou a menšinovou společností a zapojením neziskového sektoru přispívá k rozvoji demokracie na místní úrovni.

Kanadský velvyslanec Ronald Halpin se domnívá, že v nejbližší době jeho země nezruší vízovou povinnost pro české občany. Řekl, že ČR může se zrušením vízové povinnosti počítat v okamžiku, kdy nebude hrozit příliv dalších žádostí jejích občanů o azyl. Zároveň ale přiznal, že počet žadatelů po zavedení vízové povinnosti dramaticky poklesl. Kanada zavedla vízovou povinnost vůči ČR jednostranně v roce 1997, aby se vypořádala s vlnou masové imigrace českých Romů.

Plzeňský policejní tým rozbil síť drogových dealerů

Zatčením tří kurýrů z Plzeňska a Domažlicka se v noci na středu podařilo plzeňskému specializovanému týmu policistů a celníků dokončit půlroční akci s krycím názvem Atilla, která měla zničit organizovanou síť překupníků heroinu. Mezi sedmi dealery jsou tři kosovští Albánci a čtyři Češi. Jejich úkolem bylo transportovat heroin do Německa a hledat tam pro drogu odbyt.

Středoškoláci demonstrovali proti povinné maturitě z matematiky

Přes 200 pražských středoškoláků demonstrovalo v Praze proti záměru ministerstva školství zavést povinné maturity z matematiky. Státní maturity, zahrnující zkoušku z matematiky, chce ministerstvo zavést v letech 2001 až 2002 a rozpracovává první variantu jejich podoby. Studenti své výhrady obhajují tím, že zavedením třetího povinného maturitního předmětu se značně omezí svobodná volba studenta a jeho možnost ukázat a uplatnit své osobní zaměření.

Sport

Hokejisté pražské Sparty zvítězili i ve třetím utkání čtvrtfinálové série v Českých Budějovicích 3:1 a postoupili do semifinále extraligy. Hokejisté Plzně porazili ve třetím utkání čtvrtfinálové série Třinec 3:2 a ujali se vedení 2:1 na zápasy. Čtvrtý zápas se bude hrát v pátek opět v Plzni.

A ještě krátce o počasí:

Na území České republiky je převážně oblačno. Nejvyšší teploty 13 až 17 stupňů Celsia.

Tolik zprávy Radia Praha.

25-03-1999