Denní souhrn zpráv Zprávy

24-08-2005

Vláda uznala zásluhy německých antifašistů, omluvila se za křivdy

Česká vláda symbolicky ocenila zásluhy někdejších československých občanů německé národnosti, kteří aktivně vystupovali proti hitlerovskému režimu, zůstali loajální republice a po osvobození byli různým způsobem postiženi. Vyjádřila politování nad tím, že poválečný režim jejich zásluhy neuznal, a omluvila se za způsobená příkoří. Kabinet zároveň vyčlenil 30 milionů korun na projekty, které zdokumentují osudy těchto lidí.

"Napravujeme křivdu vůči těm německým antifašistům, někdejším československým občanům, kteří zůstali věrni Československé republice," prohlásil premiér Jiří Paroubek. Zdůraznil, že vstřícné gesto schválila koaliční vláda jednomyslně. Gesto je určeno všem lidem, kteří měli před válkou československé občanství, žili na území dnešní České republiky, aktivně bojovali proti nacismu nebo byli tímto režimem perzekuováni, a zůstali věrni republice. "Týká se to všech bývalých občanů Československa bez ohledu na jejich pozdější státní příslušnost a místo pobytu," dodal ministr zahraničí Cyril Svoboda.

Premiér odmítl výtky prezidenta Václava Klause a opoziční ODS, že gesto otevírá "Pandořinu skříňku" majetkových či finančních nároků sudetských Němců. ODS se podle Paroubka svými osamocenými postoji dostává do "nelichotivé společnosti" sudetoněmeckého landsmanšaftu v Rakousku. Paroubek i Svoboda zdůraznili, že takzvané Benešovy dekrety, které upravovaly právní vztahy po osvobození, se na sudetoněmecké antifašisty nevztahovaly. Proto se vláda rozhodla více než 60 let po válce napravit křivdy, které se jim v rozporu s těmito zákony staly. Vláda zároveň vyzvala lidi, kterým morální uznání adresovala, případně jejich příbuzné, aby se přihlásili kvůli zmapování jejich životů a protinacistického odporu. Vláda neurčila, které organizace budou životní osudy německých antifašistů dokumentovat. "Není to uzavřená záležitost," dodal premiér.

Gesto vlády vůči německým antifašistům je chyba, míní prezident Klaus

Prezident Václav Klaus vládu za prohlášení, v němž ocenila zásluhy německých antifašistů z někdejšího Československa a omluvila se za poválečná příkoří, kritizoval. Krok kabinetu označil Klaus za chybné, zbytečné a prázdné gesto, které může poškodit Českou republiku. Citlivou historickou kapitolu podle prezidenta už vyřešila a uzavřela česko-německá deklarace, kterou vlády obou zemí uzavřely v roce 1997. Řada historiků a znalců navíc uvádí, že ti, kterých se toto gesto týká, jsou fakticky "nedohledatelnou a v mnoha případech problematickou skupinou," uvedl v tiskovém prohlášení prezident. Klaus zároveň se znepokojením konstatoval, že s ním vláda ani ministerstvo zahraničí text deklarace předem nekonzultovaly.

ODS se obává nároků sudetských Němců, KSČM si všímá vyhnání Čechů

Opoziční ODS se obává, že vstřícné gesto vlády vůči německým antifašistům z někdejšího Československa povede k rostoucím nárokům sudetských Němců na český stát. Komunistická strana není ke kroku koaličního kabinetu tak kritická. Připomíná nicméně, že patřičného uznání se dodnes nedočkali českoslovenští občané vyhnaní po Mnichovu 1938 z pohraničí.

Občanští demokraté tvrdí, že prohlášení české vlády vytváří očekávání dalších ústupků vůči sudetským Němcům. "Tento krok jde za rámec česko-německé deklarace, která se vyčerpávajícím a přesvědčivým způsobem vyjádřila k minulosti. Jsem přesvědčen, že gesto české vlády nejenže nic nevyřeší, ale může vést k eskalaci požadavků z politických kruhů, napojených na zájmové skupiny kolem některých sudetoněmeckých organizací," řekl ČTK místopředseda ODS Petr Nečas. Když sociálnědemokratický premiér Jiří Paroubek o gestu poprvé v létě mluvil před cestou do Vídně, všechny rakouské parlamentní strany vyjádřily názor, aby to byl první krok k omluvě a odškodnění za poválečný odsun, poznamenal Nečas.

Předseda poslanců KSČM Pavel Kováčik soudí, že ocenění si zaslouží každý antifašista bez ohledu na to, jaké je národnosti. Pokud ale vláda otevírá tuto historickou kapitolu, neměla by zapomínat na občany, kteří byli před válkou vyhnáni z českého pohraničí, uvedl Kováčik. "Omluvy se už dočkal leckdo, ale oni, kteří byli první obětí, ne. Pocit křivdy tam stále je," řekl ČTK komunistický politik. Soudí, že kdyby prohlášení české vlády vyvolalo úvahy o odškodnění sudetských Němců, je třeba je podobnou vládní deklarací nekompromisně a jasně odmítnout.

Zástupci vyhnanců a sudetských Němců gesto české vlády vítají

Představitelé vyhnanců a sudetských Němců gesto české vlády uvítali. Předsedkyně Svazu vyhnanců Erika Steinbachová považuje prohlášení za krok správným směrem; také předseda Sudetoněmeckého krajanského sdružení Bernd Posselt jej přivítal. S jednoznačným uspokojením přijalo gesto české vlády také Rakousko. Mluvčí vídeňského ministerstva zahraničí agentuře APA řekl, že tento krok Prahy byl očekáván poté, co ho český premiér Jiří Paroubek červencové návštěvě Vídně.

"Vítám, že česká vláda učinila krok ke zlepšení atmosféry, a těší mě, že jeho prostřednictvím aspoň někteří lidé, kterým se stalo těžké bezpráví, získají alespoň trochu spravedlnosti," řekl ČTK Posselt, který je europoslancem za bavorskou konzervativní CSU. "Doufám, že tento krok povede k pozitivnímu uvolnění v česko-sudetoněmeckých a česko-německých vztazích," dodal.

Ocenění se krok české vlády dočkal také od předsedkyně německého Svazu vyhnanců Eriky Steinbachové, jež mluvila o kroku správným směrem. "Považuji za dobré gesto, že také sudetoněmecký odboj se dočkal ocenění, nejen český odboj," řekla ČTK Steinbachová. Poukázala na to, že i českoslovenští Němci byli proti fašismu. Jako příklad jmenovala svého předchůdce v čele Svazu vyhnanců Wenzela Jaksche. Tento bývalý poslanec československého Národního shromáždění za Německou sociálně demokratickou stranu uprchl před nacismem do Velké Británie. Za důležité ovšem Steinbachová považuje, aby česká vláda zahájila dialog se sudetskými Němci. "Bude to zřejmě snadnější, budeme-li se celým tímto tématem zabývat a mluvit spolu, neboť to odbourá i vzájemné předsudky," míní Steinbachová.

Princ po příletu do Kataru obdržel obvinění, noc strávil v cele

Člen katarské královské rodiny Hámid bin Abdal Sání obdržel ihned po příletu do Kataru obvinění za trestnou činnost, které se podle českých úřadů dopouštěl v Praze. "Obvinění ve smyslu české obžaloby obdržel hned na letišti a poté ho odvezla policejní eskorta. Noc strávil v cele," řekl ČTK mluvčí ministerstva spravedlnosti Petr Dimun. Ministerstvo podle něj informoval první náměstek katarského nejvyššího žalobce. Katarská policie Sáního podle Dimuna již vyslechla. Zároveň Katar požádal českou stranu o urychlené zaslání spisu, aby mohli policisté při výslechu dostatečně argumentovat.

Obvodní soud pro Prahu 2 Sáního nepravomocně odsoudil ke 2,5 roku vězení za sexuální kontakty s nezletilými dívkami. Nejvyšší soud ale v pondělí předal případ katarským úřadům, které v úterý eskortovaly Sáního domů. Podle Sáního právníka Josefa Lžičaře se katarské nejvyšší státní zastupitelství ještě před odletem z Prahy zaručilo, že v Kataru bude okamžitě zahájeno trestní řízení. Zda Sánímu v Kataru hrozí vazba, Lžičař nevěděl. "Na to nejsem schopen odpovědět, nevím, jaký tam mají systém." Dodal však, že stále zůstává Sáního obhájcem a že bude o jednotlivých krocích z Kataru informován.

Na to, co Sáního v Kataru čeká, se objevují různé názory. Z rozboru katarského trestního práva, který si nechalo od evropského úřadu pro soudní spolupráci Eurojustu vypracovat Nejvyšší státní zastupitelství, vyplývá, že odsoudit Sáního bude obtížné. Stínový ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil v květnu na základě této analýzy prohlásil, že Sání odsouzen nebude. Z právní analýzy podle Pospíšila vyplývá, že v Kataru je speciální typ trestního práva, které vychází z islámského práva šaría. Pospíšil tvrdí, že podle katarských zákonů má svědectví ženy poloviční hodnotu než svědectví muže a svědkem u soudu může být jen muslim starší 18 let. Katarské soudy prý navíc nemohou rozhodnout bez přímé účasti svědka před soudem. Dokazování v případu katarského prince Sáního přitom u českého soudu stojí především na svědectví poškozených dívek.

Mluvčí ministerstva spravedlnosti Petr Dimun má k dispozici jinou analýzou katarského trestního práva, která Pospíšilovy argumenty vyvrací. "Katarský soudní systém zahrnuje jak soudy civilní (světské), tak soudy šaríatské (náboženské), které tvoří dohromady jeden celek... Trestní tribunály jsou začleněny pod soudy světské," stojí v analýze ministerstva spravedlnosti. Katarská ústava z roku 2004 podle Dimuna zajišťuje, že bude souzen každý bez ohledu na svůj sociální či jiný původ. "Obavy z odlišného přístupu vůči svědeckým výpovědím jinověrců nejsou v trestněprávní oblasti opodstatněné. Před trestním tribunálem jsou si všechny výpovědi rovny. U nezletilců je musí pouze potvrdit zákonný zástupce daného svědka," uvedl Dimun. Mluvčí už dříve řekl, že v Kataru Sánímu hrozí až doživotí. V Česku by mohl dostat nejvýše osm let, soud ho nepravomocně odsoudil ke 2,5 roku vězení. Téměř rok si odpykal ve vazbě, která se do trestu započítává. Navíc by mohl po půlce trestu požádat o podmíněné propuštění. Pokud by trest 2,5 roku nabyl právní moci, Sánímu mohly zbývat pouhé tři měsíce vězení. Sání přesto chtěl být do Kataru vydán. Objevují se proto spekulace, že má v Kataru jako člen královské rodiny imunitu a vězení mu nehrozí. Sání je bratrancem katarského emíra. Podle Dimuna však pokračování ve stíhání zaručuje právě katarská ústava.

Václav Klaus ukončil návštěvu Islandu setkáním s krajany

Český prezident Václav Klaus ve středu ukončil třídenní návštěvu Islandu, stejně jako většinu jiných zahraničních cest, setkáním s krajany. "Některé z nás sem přivedlo nadšení pro Island, někoho práce nebo partneři," řekla ČTK šachistka Lenka Ptáčniková, která na tomto ostrově žije pět let. Na Islandu si nejvíc pochvaluje životní volnost, kterou jí země poskytuje. "Člověk tu může být víc svůj, v České republice je víc tlačený dělat to, co dělají ostatní. Tady se může trochu víc projevit," uvedla. Stejně jako většina dalších krajanů si pochvaluje typickou islandskou "pohodovost", to že zde lidé plánují vše na poslední chvíli a nic není příliš velký problém. Na Islandu žije asi 80 českých krajanů. Mnohem víc je zde Poláků - asi 3000. Ti jsou často zaměstnáni v rybářství.

Václav Klaus přiletěl na Island v neděli večer. Během oficiální části návštěvy se zde setkal se svým protějškem Ólafurem Ragnarem Grímssonem a premiérem Halldórem Ásgrímssonem. S oběma mluvil o bilaterálních vztazích i otázkách spojených s Evropskou unií. Klaus se domnívá, že Island již požívá díky svému členství v Evropském hospodářském prostoru nejdůležitější výhody plynoucí z integračního procesu. Požádá-li nicméně tato ostrovní země o vstup do EU, Česká republika její členství uvítá, soudí hlava českého státu. Klaus také v úterý povečeřel s ministrem zahraničí Davídem Oddssonem, který je odpůrcem vstupu své země do unie. Oficiální část Klausovy cesty skončila v úterý večer. Ve středu český prezident ještě navštívil geotermální lázně Modrá laguna a spolu s manželkou Livií se zúčastnil oběda, který uspořádala mezinárodní Montpelerinská společnost liberálních ekonomů.

Vláda chce zkrátit dobu nutnou k získání pobytu v Česku

Vláda souhlasí se zkrácením doby, která je nutná pro získání povolení k pobytu v České republice. Cizinci by podle návrhu novely cizineckého zákona nemuseli na vyřízení dokladů čekat deset let, ale jen poloviční dobu. ČTK to řekla mluvčí kabinetu Lucie Orgoníková. Předlohu vládě předložil ministr vnitra František Bublan, musí ji však ještě posoudit parlament.

Návrh má podle předkladatelů také usnadnit život občanům Evropské unie a jejich rodinným příslušníkům, kteří pobývají v Česku. Ti by se v budoucnu mohli při policejní kontrole prokázat nejen průkazem totožnosti, jako je pas či občanský průkaz, ale také jakýmkoli dokladem, který potvrzuje, že patří do rodiny občana EU. Podle ministerstva vnitra to ale neznamená, že nebudou muset vlastnit klasický průkaz totožnosti. Změna se týká jen mezních případů, kdy se jim stane, že takový průkaz zapomenou. Cizinci z unie navíc obdrží nové druhy dokladů k přechodnému a trvalému pobytu - místo současného průkazu o státním občanství dostanou na počkání potvrzení o přechodném pobytu. Vnitro tvrdí, že to zjednoduší a zrychlí práci úřadům a čekací dobu žadatelům. Schválený dokument občanům EU ukládá také povinnosti, a to například nutnost předložit k žádosti o pobyt doklad o zajištěném ubytování v Česku.

Novela cizineckého zákona navíc umožní udělování dlouhodobého pobytu cizincům, kteří se stali obětí obchodování s lidmi či převaděčství a budou ochotni spolupracovat s policií na vyšetřování této trestné činnosti. Novinkou je i zrychlení udělování víz zahraničním obchodníkům pro pobyt nad 90 dnů.

Vláda schválila změny v poskytování sociálních služeb

Lidé v nepříznivé sociální situaci mají v budoucnu od státu dostávat individuální dávky bez ohledu na to, zda se o ně stará jejich rodina, asistent nebo ústav sociálních služeb. Předpokládá to návrh zákona o sociálních službách, který přijala vláda. Pokud normu schválí parlament a podepíše prezident, má začít platit od začátku roku 2007, informovala ČTK mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Kateřina Beránková.

Postižení, senioři, lidé v krizové sociální situaci a další potřební mají podle návrhu dostávat peníze na sociální služby přímo. Sami se rozhodnou, jaký servis je pro ně nejvhodnější a jaké služby si nakoupí. Příspěvek na péči má nahradit dosavadní dávky - příspěvek při péči o osobu blízkou a důchod pro bezmocnost. "Navíc by měla být hodnota příspěvku až trojnásobně vyšší. Nová právní úprava počítá se čtyřmi stupni jeho výše, a to od 1500 korun pro osoby, které vyžadují částečnou pomoc, až po 11.000 korun pro lidi, kteří jsou na pomoc jiné osoby zcela odkázáni," dodala mluvčí. Stav klienta posoudí úřady práce na základě lékařských posudků. O výši příspěvku rozhodnou obce. Ministerstvo práce odhaduje, že příspěvek bude dostávat až 180.000 lidí, což si ročně vyžádá kolem osmi miliard korun. "Zavedení příspěvku výrazně napomůže rodinám, které pečují o své rodinné příslušníky," uvedla Beránková.

Sociální služby v Česku se dosud řídí předlistopadovými zákony, které rozlišují jen ústavní a pečovatelskou službu. Nová norma zavede asi dvacet druhů služeb, mimo jiné osobní asistenci či stacionáře. Sociální služby v republice využívá 500.000 lidí, z nich 100.000 by bez nich bylo ohroženo na zdraví či na životě. Podle Národní rady zdravotně postižených ČR dostává potřebný ročně asi 20.000 korun, v ústavu ale až 120.000 korun. Nový zákon má domácí péči upřednostnit před ústavní. Návrh předpokládá, že by v roce 2007 měl stát na sociální služby vydat až 14 miliard korun. Letos to má být asi 11,3 miliardy. "Celkové náklady na realizaci systému pak dosahují až 22 miliard korun ročně," doplnila Beránková. Instituce, které budou postiženým nabízet své služby, se budou muset povinně registrovat. Kontrolovat kvalitu jejich práce bude Inspekce sociálních služeb. Registraci a inspekci budou provádět krajské úřady.

Vláda uleví zdravotním pojišťovnám od pohledávek za 3,8 miliardy

Vláda chce pomoci zdravotním pojišťovnám. Ústavy mají své pohledávky v celkové výši 3,8 miliardy korun postoupit České konsolidační agentuře, do konce roku za ně dostanou peníze. Novinářům to řekl ministr financí Bohuslav Sobotka. Na úplné oddlužení to však nebude stačit. Pojišťovny v červnu tvrdily, že jejich desetimiliardový dluh by mohl ještě vzrůst kvůli zvýšení platů zdravotníků. Pomoc pojišťovnám musí ještě schválit poslanci. Řídí se totiž pravidly pro práci konsolidační agentury. Všeobecná zdravotní pojišťovna by se mohla zbavit pohledávek za tři miliardy korun; ústav přitom své zadlužení ke konci roku odhaduje na 15 miliard. Všechny zaměstnanecké zdravotní pojišťovny mají dostat kolem 0,8 miliardy korun.

Ministr Němec do 5. září rozhodne, zda podá kárnou žalobu na nejvyšší státní zástupkyni

Ministr spravedlnosti Pavel Němec má do pondělí 5. září rozhodnout o tom, zda podá kárnou žalobu na nejvyšší státní zástupkyni Marii Benešovou. "Ministr obdržel, co já vím, nejméně deset návrhů na kárnou žalobu na nejvyšší žalobkyni," řekl ČTK mluvčí ministerstva spravedlnosti Petr Dimun. Podněty podle něho podaly fyzické osoby i instituce, nekonkretizoval ale, které. Návrhy na kárnou žalobu na Benešovou podle Dimuna souvisejí s různými kauzami, některé si stěžují na vystupování Benešové obecně. Lhůta, v níž má ministr o podnětech rozhodnout, uplyne 5. září.

Němec v úterý v televizi Prima vyzval Benešovou k rezignaci kvůli kauze katarského prince Hámida bin Abdal Sáního, který byl v ČR stíhán za zneužívání. Nejvyšší soud v pondělí vyhověl Němcově stížnosti a umožnil předání případu do Kataru. Benešová kritizovala postup ministra, když v dubnu vyhověl nótě Kataru o vydání Sáního. Označila Němcův postup za podezřelý a dala policii pokyn, aby jej prověřila. Jeho nynější výzvu k rezignaci odmítla: "Z funkce neodstoupím a považuji to za rituální divadlo pana ministra," řekla v rozhovoru pro ČTK.

Němec však již má podle informací ČTK jméno kandidáta na post nejvyššího žalobce a chce ho brzy předložit kabinetu. Premiér Jiří Paroubek novinářům řekl, že chce o Benešové jednat na úterní koaliční schůzce. Paroubka zajímají především výsledky mimořádné kontroly na Nejvyšším státním zastupitelství, které by měly být na úterní schůzce k dispozici. Podle něho zastupitelství neprospívá, když "velmi ostře" hodnotí rozhodnutí Nejvyššího soudu v Sáního kauze.

Němec vyzval Benešovou k rezignaci již v červenci. Uvedl, že s její prací není spokojen. Benešová podle něho měla ve své funkci dostatečně dlouhou dobu na to, aby ze státního zastupitelství udělala výkonnou složku v trestním řízení. Tento úkol se jí však splnit nepodařilo, řekl tehdy Němec. Červencovým úvahám o výměně Benešové předcházela její roztržka s Němcem. Spory rozvířila reportáž, v níž nejvyšší státní zástupkyně řekla, že zpravodaj Novy vzal údajně úplatek od ministrova mluvčího Dimuna. Šéf Novy Petr Dvořák Benešovou vyzval, aby doložila svá tvrzení o úplatku a o neetickém zpracování reportáže. Benešová se později Nově omluvila. Výroky Benešové neschvaloval ani premiér, o její rezignaci ale neuvažoval. V červenci Paroubek řekl, že si zatím neumí představit osobu, která by Benešovou vystřídala. Podle Paroubka by Benešová měla zůstat ve funkci až do konce volebního období, tedy ještě rok.

Lidé mají za zdlouhavé soudy dostat odškodné, návrh přijala vláda

Lidé by za zdlouhavé soudní řízení mohli v budoucnu dostávat odškodné. Návrh schválila vláda. Ministerstvo spravedlnosti si od návrhu slibuje mimo jiné snížení počtu žalob k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Předloha nyní míří k posouzení do parlamentu. Ministerstvo spravedlnosti by rozhodovalo o tom, kolik peněz lidé za nepřiměřeně dlouhé soudní řízení dostanou. U štrasburského soudu muselo Česko kvůli zdlouhavým soudům svým občanů od roku 2000 vyplatit již 170.000 eur (asi pět milionů korun). Počet žalob podaných na Česko k Evropskému soudu podle statistik neustále roste. Loni stoupl nejvíce ze všech zemí Rady Evropy. Žalobu podalo 1370 lidí, což je skoro o 430 více než předloni. Proti roku 2002 se zvýšilo jejich množství dokonce o 179 procent. "Trend je natolik vzrůstající, že se musela neprodleně přijmout změna," řekl ČTK mluvčí ministra spravedlnosti Petr Dimun. Dodal, že řešení mělo přijít mnohem dříve. V období let 1993 až 2004 prohrál český stát 41 sporů a vyhrál jediný. Deset soudů skončilo smírem a čtyři lidé svou žalobu stáhli. Naprostá většina případů se týkala nepřiměřené délky soudních řízení.

Od policie letos odešlo dvakrát více příslušníků než loni

Řady české policie letos v prvních sedmi měsících opustilo dvakrát více příslušníků než ve stejném období loňského roku. Služební poměr zatím ukončilo 1788 mužů a žen, sdělil ČTK vedoucí kanceláře policejního prezidenta René Tichý. Přes 70 procent letos odcházejících policistů bylo ve služebním poměru 10 až 14 let. Hlavním důvodem vysokého počtu odchodů jsou prý obavy policistů ze snížení nároků na odchodné a výslužné, pokud by opustili policii již v době platnosti nového zákona o služebním poměru. Tato novela možná nabude účinnosti již 1. ledna příštího roku, v současnosti její znění opět projednává sněmovna. Zatímco podle současné úpravy může odchodné vystoupit podle odsloužených let až na osminásobek platu, předloha ho zmrazuje na šestinásobku. Zaměstnanec musí předtím u policie pracovat šest let. Podobné je to i s finančními výsluhami - místo současných maximálně 55 procent platu by policisté v budoucnu dosáhli nejvýše 50 procent. Nárok by vznikl po patnácti letech místo současných deseti let služby ve výši 20 procent měsíčního služebního příjmu a zvyšoval by se pomaleji. Nejprve o dvě procenta, od 26. roku u policie o jedno procento. Nyní je to dvojnásobek. Nejvyšší možné výměry tak bývalý policista dosáhne až po 35 letech služby, podle současného zákona to přitom je po 29 letech.

Všechny čtyři oběti letecké havárie ve Švýcarsku jsou Češi

Všechny čtyři oběti úterního pádu malého letadla s českou registrací v jižním Švýcarsku jsou čeští občané. Je mezi nimi i nezletilý chlapec. ČTK to sdělil mluvčí ministerstva zahraničí Vít Kolář. Čtyřmístný letoun typu Cessna-172 s označením OK-HOS se zřítil v úterý odpoledne zhruba hodinu po startu pět kilometrů od simplonského průsmyku nedaleko švýcarsko-italské hranice. Podle informací, které má ČTK k dispozici, je mezi oběťmi majitel letadla a jeho syn. Letadlo řídil čtyřiadvacetiletý pilot, který mohl mít s létáním ještě malé zkušenosti. V době nehody panovalo totiž v oblasti vzdušné proudění, které mohlo strhnout stroj k zemi.

Vláda schválila výkup půdy pod silnicemi, odhadem za miliardy Kč

Vláda schválila plán postupného výkupu pozemků pod silnicemi, které vedou přes půdu fyzických či právnických osob nebo obcí. V nejbližších pěti až šesti letech by mělo jít na výkupy kolem šesti miliard korun, uvedl na tiskové konferenci vlády ministr financí Bohuslav Sobotka. Podle něj jde o odhad potřeb, skutečné výdaje budou záležet na možnostech rozpočtu. "Na základě historického vývoje, na základě toho, že během minulého režimu vlastnické vztahy nehrály tak významnou roli, tak dochází k tomu, že dnes existují státní nebo krajské komunikace, které vedou přes pozemky, ať už fyzických právnických osob nebo pozemky obcí," uvedl Sobotka. Výkupy, které by měly trvat asi deset let, mají začít u pozemků fyzických a právnických osob pod dálnicemi a silnicemi první třídy. Pozemky budou oceněny podle pravidel, která schválí vláda.

Zástupci osmi americký firem sondují v ČR obchodní příležitosti

Do České republiky na začátku tohoto týdne přijeli zástupci osmi amerických strojírenských firem, kteří se v tuzemsku poohlížejí po nových obchodních příležitostech. Obchodní mise ze státu Illionis vyvrcholí ve čtvrtek společným seminářem na půdě ministerstva průmyslu a obchodu, kterého se zúčastní 33 českých podniků. "Mise je výjimečná hlavně tím, že Američané obvykle nejezdí za obchody, ale ze své silné pozice čekají, že obchodní mise budou jezdit za nimi do USA, což se také děje," řekl ČTK Marek Pšeničný z tiskového oddělení agentury CzechTrade. Do České republiky podle něj přijeli zástupci například amerických firem US Participants, Trans-com Transport, Wabtec Corporation, Global logistics & Development, Transit Solutions či IEC-Holden. "Od pondělí jednají se zástupci českých firem v asociacích, zejména jde o Asociaci podniků českého železničního průmyslu," uvedl Pšeničný. Česko má se Spojenými státy dlouhodobě pasivní obchodní bilanci. Za prvních šest měsíců letošního roku obchodní výměna mezi oběma zeměmi obnášela 2,48 miliardy dolarů, přičemž z pohledu České republiky skončila schodkem 500,2 milionu dolarů. Loni byl obrat obchodu mezi ČR a USA 3,6 miliardy dolarů a pasivní saldo činilo 591 milionů dolarů.

Ekologičtí aktivisté protestovali proti skladu paliva na Temelíně

Zhruba dvě desítky lidí protestovaly před Domem kultury Metropol v Českých Budějovicích proti výstavbě skladu použitého paliva. Ten má za devět let vyrůst v areálu nedaleké jaderné elektrárny Temelín. Odpůrcům z českých a zahraničních ekologických sdružení, ale i některým lidem z okolí Temelína se nelíbí především nedostatky v posudku vlivu stavby na životní prostředí. Své protesty vystupňovali právě ve středu, kdy se v jihočeské metropoli konalo veřejné projednávání této stavby. V historii ČR jde o vůbec první podobné mezinárodní slyšení.

Sklad podle aktivistů negativně ovlivní život a podnikání v oblasti a přinese větší riziko havárie, případně teroristického útoku. Odmítavý postoj vyjádřilo už i 1700 dalších obyvatel kraje, kteří se podepsali pod petici ekologického sdružení Jihočeské matky. V Rakousku odpůrci sesbírali dokonce na 25.000 protestních podpisů. "V dokumentaci nebyly zcela jasně vysvětleny některé otázky, například typy skladovacích kontejnerů. Podceňuje i riziko pádu velkého dopravního letadla, což by mohlo mít dopady možná i do zahraničí," řekla novinářům Dana Kuchtová ze sdružení Jihočeské matky. Protest vyvrcholil vypuštěním balónků s lístky s počtem sesbíraných podpisů z Čech i Rakouska.

Podobný, leč menší mezisklad, jaký společnost ČEZ hodlá stavět v areálu elektrárny, stojí již osm let na území jaderné elektrárny Dukovany. Vyhořelé palivo je zde ukládáno do speciálních kontejnerů, které odolají i pádu letadla. Temelínský sklad by měl začít fungovat v roce 2014. Pojmout má až 1370 tun materiálu, což vyprodukují oba temelínské bloky za 30 let. Technici nyní vyhořelé články s uranem ukládají přímo do bazénu v reaktoru, kde soubory snižují svůj tepelný výkon a klesá zde i aktivita paliva. Články by na Temelíně měly zůstat do doby, než v Česku vznikne dlouhodobé úložiště. S jeho výstavbou se počítá nejpozději do roku 2065.

Miloš Forman bude ve Španělsku natáčet film o Goyovi

Režisér Miloš Forman začne v září ve Španělsku natáčet film o proslulém španělském malíři Francisku Goyovi, který je považován za zakladatele moderního malířství. Informovala o tom agentura Reuters. Film Goyovi duchové bude vyprávět historii posledních let inkvizice ve Španělsku, kdy církev mučila a upalovala osoby podezřelé z kacířství. Film je první projekt řízený Formanem od roku 1999, kdy natočil film Muž na Měsíci. Půjde o další Formanův životopisný film: kromě Amadea natočil například film Lid versus Larry Flynt.

Déšť rozvodnil řeky na severu Moravy, desítky lidí opustily domov

Nečekané vydatné deště způsobily lokální záplavy na řadě míst Moravskoslezského kraje. Své domovy kvůli vodě musely opustit desítky lidí. Uzavřeno také bylo několik silničních a železničních tahů. Nejvyšší stupeň povodňové aktivity platil na řece Lučině v Havířově na Karvinsku, nedaleké Stonávce v Těrlicku, Černém potoku v Hnojníku na Frýdecko- Místecku a pod Přehradou Olešná. Na severu Moravy spadlo místy přes 100 milimetrů srážek na metr čtvereční, tedy asi sedmkrát více, než hydrologové čekali. V Ostravě zaplavila Ostravice Havlíčkovo nábřeží. V Českém Těšíně Olše zatopila několik ulic. V Karviné hasiči evakuovali 25 obyvatel tamní kolonie. Z předměstské části Českého Těšína muselo být evakuováno 12 lidí.

Problémy nadělal déšť také ve Zlínském kraji. Na Rožnovské Bečvě byl ve středu dopoledne dosažen u Valašského Meziříčí druhý stupeň povodňové aktivity, odpoledne pak nastal první povodňový stupeň u Jarcové na Vsetínské Bečvě. V Hovězí spadli do rozvodněné Vsetínské Bečvy dva chlapci. Jednomu se podařilo vylézt, druhého zachránili o 700 metrů dál z rozbouřeného proudu hasiči. Vyčerpaného a podchlazeného ho odvezla záchranka do nemocnice.

Na jihu Čech, kde většina řek kulminovala počátkem týdne, se situace uklidňuje. Platí již jen první povodňové stupně. Bdělost platila kolem středeční šestnácté hodiny na Malši v Roudném, na Blanici v Podedvorech a v Heřmani, na Otavě v Písku a na Lužnici v Pilaři. Obce začínají sčítat škody, které velká voda napáchala. Nebudou zřejmě velké. V Putimi na Písecku, kde ještě ve středu ráno platil nejvyšší stupeň povodňové aktivity, je odhadují na 100.000 korun.

Počasí

Čtvrtek bude polojasný až oblačný s postupným přibýváním oblačnosti a s místními přeháňkami od západu. Nejvyšší teploty 21 až 25 stupňů, na horách kolem 16 stupňů. Jihozápadní vítr bude mít rychlost do 20 kilometrů za hodinu.

24-08-2005