Denní souhrn zpráv Zprávy

28-05-2005

Klaus přijel slavit do Blanska, zažertoval si na adresu Paroubka

Prezident Václav Klaus navštívil v sobotu Blansko, aby s jeho obyvateli oslavil 100. výročí povýšení na město. Dějištěm oslav byl zámecký park, kde se prezident setkal a fotografoval s jeho obyvateli a zasadil pamětní strom. K svému odmítnutí převzít čestné občanství města kvůli rozporům na radnici se v projevu k Blanenským nevrátil, místo toho si zažertoval na adresu premiéra Jiřího Paroubka, který prezidentovi pohrozil omezením zahraničních cest. "Přijel jsem, i když jsem skoro váhal, zda se nemám zeptat pana Paroubka, jestli mně dovolí, abych do Blanska přijel," řekl Klaus.

Paroubek se s prezidentem dostal do ostrého sporu poté, co premiér pohrozil omezením prezidentských cest, pokud se bude Klaus odklánět od vládní linie zahraniční politiky. Reagoval tím mimo jiné na Klausovu dlouhodobou kritiku evropské ústavy. "Kromě smyslu pro humor, který prezident projevil, věřím, že bude věnovat čas také studiu ústavy," reagoval Paroubek podle vládní mluvčí Lucie Orgoníkové na Klausovo vystoupení v Blansku.

"Myslím, že jsme se dostali do zvláštního světa. Jestliže mám tak špatné názory, tak bych je asi neměl vyslovovat nejen ve Varšavě, ale ani ve vašem městě, abych někoho nezkazil, třeba tady přítomné děti," řekl prezident Blanenským. O sporu s Paroubkem však mluvit nechtěl. "Je to rozkol pana premiéra se mnou, je to jeho zoufalý pokus zviditelňovat se," řekl Klaus.

Ještě před několika dny bylo na programu oslav i předání čestného občanství města prezidentovi. Dekorování schválili blanenští zastupitelé začátkem května, ale jen rozdílem jednoho hlasu. Proti byla levicová opozice na radnici, podle které k vyznamenání Klause není důvod. Dva dny před příjezdem do Blanska se prezident rozhodl čestné občanství nepřijmout. Převzetím by podle prezidenta mohla velká část blanenských zastupitelů zahořknout.

Kromě návštěvy prezidenta žilo Blansko už od rána sérií kulturních a společenských událostí. Dopoledne na tamní nádraží dorazila historická železniční souprava se salonním vozem, který využíval první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. O 60 let později vrátila návštěvníky nádraží i scénka, která připomněla příjezd Masarykova nástupce Edvarda Beneše do města krátce po skončení druhé světové války.

Prezident Edvard Beneš má památník v Sezimově Ústí

Druhý československý prezident Edvard Beneš má od soboty památník v Sezimově Ústí na Táborsku. Expozice v novém objektu seznamuje s jeho státnickým dílem i se soukromým životem manželů Benešových v Sezimově Ústí. Někteří lidé by památník raději viděli v nedaleké Benešově vile, kterou vláda využívá pro rekreaci a třináctkrát v roce je tam pro veřejnost otvírána Benešova pracovna a ložnice. Novou expozici vytvořilo Husitské muzeum v Táboře. "Je to velice důstojný památník, podle mého názoru je tím závěti paní Benešové učiněno zadost," řekl ČTK jeho ředitel Miloš Drda.

První část expozice je věnována Benešově politické a novinářské činnosti od období před první světovou válkou až do abdikace. "Je poměrně komorní a její významnou součástí je šest nově natočených filmů o jeho životě, vile a o Sezimově Ústí," dodal Drda. Další část expozice líčí soukromý život manželů Benešových v Sezimově Ústí. Představuje například zahradu, vilu, interiéry či sběratelskou činnost Hany Benešové.

Přesně v den 121. výročí Benešova narození památník otevřel premiér Jiří Paroubek, který spolu s ministrem kultury Pavlem Dostálem a dalšími politiky nejdřív položil věnce u hrobky manželů Benešových. Premiér připomněl význam osobnosti prezidenta Beneše, který byl podle něj po desetiletí cíleně vytěsňován z paměti národa, jeho přínos v lepším případě bagatelizován a zpochybňován.

Na kritiku Edvarda Beneše ozývající se hlavně ze strany sudetských Němců reagoval ministr kultury. Podle něj se Beneš zasloužil o vznik české státnosti, o demokratický rozvoj, znovunabytí důstojnosti v době druhé světové války i o poválečnou obnovu. "Jakákoli jeho pochybení, na něž někteří z pozice generálů po bitvě poukazují, na tom nemohou nic podstatného změnit, tak jako na tom nezmění nic stupňující se útoky některých německých politiků, spolků ale i jejich, řekl bych, lobbistů v minoritní části české žurnalistické a politologické obce, jejichž propagandistické nástroje jsou mnohdy jen zrcadlovým odrazem bolševické metodiky výkladu dějin," uvedl Dostál.

Beneš strávil v Sezimově Ústí poslední chvíle svého života. Do vily jezdil hlavně odpočívat, ale přijímal tam i významné návštěvy. Vilu odkázala Hana Benešová v roce 1974 státu, aby sloužila jako památník jejího manžela. Naplnění závěti trvalo 30 let. Vila byla za socialismu přestavěna na rekreační sídlo, které ústavní činitelé využívají dosud.

Političtí vězni si připomněli hrůzy v dolech v Jáchymově

Političtí vězni si v sobotu již pošestnácté připomněli hrůzy, jimiž v 50. letech 20. století prošly v pracovních táborech v uranových dolech v Jáchymově tisíce lidí nepohodlných komunistickému režimu. Viníky tragédií se ale dodnes nepodařilo dovést k odpovědnosti, řekla na setkání předsedkyně Konfederace politických vězňů Naďa Kavalírová. Hosté na setkání opakovaně varovali před opětovným nástupem komunismu, který stál za utrpením tisíců lidí. "Chci se připojit k výzvě Už nikdy komunismus," řekla Kavalírová. Upozornila, že se skupina lidí, kteří si pobyt v jáchymovských táborech pamatují, rok od roku zmenšuje. "Nevím, jestli paměť národa na filmech nebo v písemné formě bude natolik razantní, až poslední z nás odejdou," řekla.

Předseda Senátu Přemysl Sobotka v té souvislosti poukázal na výroky premiéra Jiřího Paroubka, který se obává více ODS než KSČM. "Komunistům opět narůstají křídla, a to do nehorázných rozměrů," varoval Sobotka. Kavalírová připomněla, že cíle konfederace se stále nepodařilo zcela naplnit. "Zůstává naším cílem, aby ti, kteří se podíleli na procesech proti lidskosti a likvidaci lidí, došli odpovědnosti," řekla Kavalírová. Připustila, že se od loňského roku podařilo částečně uznat důchodové nároky politických vězňů. Nicméně ale stále zůstávají mnohé věci nedořešené, uvedla.

Nad Bochoří burácely motory stíhacích letounů a vrtulníků

Nebe nad Bochoří na Přerovsku rozburácely v sobotu motory stíhacích letounů a vrtulníků z výzbroje šesti evropských armád. Z ranvejí tamní vrtulníkové základny je sledovalo na 20.000 lidí, kteří tam zavítali při příležitosti dne otevřeného letiště. Návštěvníci letiště si například mohli prohlédnout manévrovací schopnosti nové stíhačky české armády, letounu Jas-39 Gripen. Jeho pilot provedl nad základnou několik průletů a zamířil zpět na leteckou základnu v Čáslavi. "Na zemi si jej lidé nemohli prohlédnout, protože se zatím nesmí vystavovat," řekl ČTK mluvčí základny Milan Kouřil.

Kromě gripenu letošní ročník dne otevřených dveří letiště nabídl novinky v podobě francouzských stíhacích letounů Mirage 2000 či americký vrtulník UH-60 Black Hawk z výzbroje rakouské armády, které stály na ranveji. "Ve vzduchu se ve více než pětihodinovém programu objevilo 49 převážně armádních strojů, které doplnila letadla aeroklubů. Fantastická byla především ukázka amerických stíhaček F 16, které patří belgické armádě," uvedl Kouřil. Kromě letadel a vrtulníků si lidé mohli v Bochoři prohlédnout také další armádní techniku. Organizátoři přistavili mimo jiné modernizovaný tank T-72.

Dělostřelecký den v Lešanech navštívilo na 10.000 lidí

S mimořádným zájmem diváků se setkal Dělostřelecký den, kterým zahájilo novou návštěvnickou sezonu Vojenské technické muzeum v Lešanech na Benešovsku. Tradiční akci spojenou s ukázkami historické a současné vojenské techniky každoročně navštíví kolem 5000 až 7000 lidí, letos však přišlo asi 10.000 návštěvníků. ČTK to řekl Michal Burian z Vojenského historického ústavu.

Organizátoři akci koncipovali v rámci oslav 60. výročí ukončení druhé světové války. Na novém polygonu proto mohli návštěvníci sledovat pět větších dělostřeleckých ukázek z tohoto období i ze současnosti. Pro návštěvníky byla asi nejatraktivnější ukázka sovětské techniky, při které se střílelo i z kanonu s největší ráží. Pořadatelé proto preventivně vyzývali účastníky, aby si před touto úctyhodnou detonací zacpali uši. Podle Buriana byla ale technicky nejzajímavější ukázka německé techniky. Mimo jiné tam totiž vůbec poprvé střílel raketový kanon Pupchen, jedna z takzvaných zázračných zbraní německé armády, která měla podle představ Němců ještě zvrátit situaci v jejich prospěch před koncem války.

Zahájení sezony bylo spojeno s otevřením nové expozice, která představuje vojenskou techniku z let 1950 až 1960. Jsou v ní československé prototypy dopravní techniky, jejichž vývoj byl později z politických důvodů ukončen. Vojenské technické muzeum v Lešanech na Benešovsku je jediným svého druhu v Evropě. Návštěvníkům představuje přes 450 vozidel z období od roku 1890 do současnosti.

Výročí svatořečení Zdislavy přivedlo do Jablonného tisíce lidí

Několik tisíc poutníků z Česka i sousedního Německa a Polska přivedlo v sobotu do Jablonného v Podještědí na Českolipsku desáté výročí svatořečení Zdislavy z Lemberka. Světice, která je už více než 750 let po smrti, je patronkou rodiny, litoměřické diecéze a také Libereckého kraje. Na závěr hlavní mše předal kolínský arcibiskup a kardinál Joachim Meisner část ostatků svaté Zdislavy pro věřící na Filipínách a v USA. Malou krabičku se zapečetěnou schránkou obsahující úlomek kosti světice převzala filipínská velvyslankyně Carmelita Salasová, druhý úlomek dopraví americká ambasáda sestrám dominikánkám do Alabamy. Na samý závěr mše pak byly ve vstupu do baziliky odhaleny busty papežů Pia X., který Zdislavu blahořečil, a Jana Pavla II.

Zdislava z Lemberka, která proslula především pomocí nemocným a potřebným, se narodila kolem roku 1220 na hradě Křižanov u Brna. Její otec Přibyslav patřil mezi přední moravské šlechtice první poloviny 13. století. Kolem roku 1240 se Zdislava provdala za českého velmože Havla z Markvartic a přestěhovala se na jím vybudovaný hrad Lemberk u Jablonného v Podještědí, kde napomohla vzniku dominikánského kláštera a založila špitál. Široko daleko proslula skutky milosrdenství, dobročinností a křesťanské lásky k bližnímu i svým léčitelským umem. Zemřela roku 1252, blahořečena byla v Římě roku 1907. V roce 1995 ji v Olomouci prohlásil za svatou nedávno zesnulý papež Jan Pavel II. a o pět let později ji vyhlásil patronkou rodiny.

V Temelíně přetekla na odstaveném bloku voda; Rakušané protestují

V odstaveném druhém bloku jaderné elektrárny v Temelíně přetekly do bazénu v kontrolovaném pásmu asi 3000 litrů vody obsahující kyselinu boritou. Při události se neuvolnily radioaktivní látky mimo kontrolované pásmo a nebylo ohroženo zdraví zaměstnanců elektrárny, řekl ČTK mluvčí elektrárny Milan Nebesář. Řada rakouských protijaderných sdružení ovšem požadovala vyřazení elektrárny z provozu.

Mluvčí upřesnil, že voda přetekla při plnění primárního okruhu v horním bloku reaktoru. Z bazénu byla odvedena kanalizací. Elektrárna nyní kvůli tomu zkontroluje zařízení v horním bloku reaktoru, což si vyžádá prodloužení odstávky druhého bloku asi o deset dní, to znamená pravděpodobně do konce června.

Mluvčí ekologického hnutí Jihočeské matky Dana Kuchtová uvedla, že se obdobná porucha stala v elektrárně už potřetí. "To ukazuje na technologickou nekázeň," řekla ČTK. Kuchtové vadí, že elektrárna ihned po poruše neinformovala českou veřejnost, především starosty okolních obcí. "ČEZ o tom neměl na svých informačních stránkách žádnou zprávu ani v sobotu v 10:00, zatímco do Rakouska to sdělili. Stejně rychle by to měli sdělit i české veřejnosti," uvedla Kuchtová.

Česká strana informovala Rakousko na základě dohody z Melku. Rakousko požaduje podle mluvčího ministra životního prostředí Josefa Prölla vysvětlení příčin události, napsala agentura APA. Řada protijaderných sdružení z Horních Rakous vznesla požadavek, aby byla elektrárny vyřazena z provozu. Organizace Freistadtské matky proti jadernému nebezpečí vyzvala rakouskou vládu, aby od Česka požadovala "nulovou variantu". Spolek Slunce + Svoboda konstatoval, že ve vztahu k Temelínu se rakouská vláda nachází "v hlubokém spánku". Hornorakouská protijaderná sdružení se shodují v tom, že "proces z Melku ztroskotal". Akční výbor Stop Temelín vyzval ministra zemědělství a životního prostředí Josefa Prölla a ministryni zahraničí Ursulu Plassnikovou, aby "přiznali nezdar bezpečnostních opatření (v Temelíně) a vydali se novou cestu, jejímž cílem bude vyřazení (elektrárny) z provozu."

Osobnosti sepsaly petici, žádají propuštění Kulínského

Celkem 37 osobností, převážně umělců, sepsalo petici, ve které žádají propuštění z vazby sbormistra Bambini di Praga Bohumila Kulínského. Kulínský je stíhán za sexuální zneužívání celkem 49 někdejších členek sboru. Žalobkyně ho však na svobodu pustit nechce, píše sobotní Blesk a Mladá fronta Dnes. "Kulínský je jedním z nejvýznačnějších českých hudebníků a vazba jeho další umělecké působení ohrožuje," stojí v petici, kterou podepsal mimo jiné skladatel Ondřej Soukup, zpěvačka Marta Kubišová, bývalý ředitel Národního divadla Jiří Srstka či dirigent Jiří Bělohlávek. Signatáři petice se zaručili, že Kulínský v případě propuštění z vazby nebude pokračovat v trestné činnosti a nebude kontaktovat členky sboru. Vadí jim prý dlouhá doba, po kterou policie drží Kulínského za mřížemi. Jeho vinu či nevinu posuzovat nechtějí.

Na Sněžku šly při akci ke Světovému dni bez tabáku stovky lidí

Několik stovek lidí z celé republiky se v sobotu vydalo za čistým vzduchem na nejvyšší českou horu Sněžku v Krkonoších při akci, kterou pořádal Státní zdravotní ústav ke Světovému dni bez tabáku. Při devátém ročníku pochodu podpořili zdravý životní styl a boj proti kouření. Na jednom místě jsme se museli přebrodit zbytky sněhu. Odměnou putujícím byl na vrcholu párek s hořčicí a tričko s čepičkou.

Na horu vysokou 1602 metrů vystoupal i hejtman Královéhradeckého kraje Pavel Bradík. "Před lety jsem přestal kouřit kvůli své ženě a nikdy jsem toho nelitoval. Neumím si ani představit, jak bych se vyškrábal na vrchol Sněžky, kdybych těch 20 let bez přestání kouřil," řekl. V Česku kouří přibližně 30 procent obyvatel a spotřebou cigaret se republika řadí mezi prvních pět států v Evropě. Ročně je kouření v Česku příčinou asi 18.000 úmrtí.

Na festivalu poprvé hrála americká kytaristka Isbinová

Českému publiku se poprvé představila v Rudolfinu americká kytaristka Sharon Isbinová. Na festival Pražské jaro přivezla hudbu ze Španělska a Latinské Ameriky i od současných západoevropských autorů. Některá díla vznikla přímo pro ni. K takovým patří kompozice kubánského skladatele Leo Brouwera nebo Angličana Johna Duarta. Isbinová se však proslavila i tím, že Joaquín Rodrigo považoval nahrávku svého slavného Concierta de Aranjuez, kterou pořídila, za vůbec nejlepší.

Isbinová, působící na mezinárodní hudební scéně od přelomu 70. a 80. let, toto známé moderní dílo natočila už třikrát. Když tak učinila posledně s Newyorskou filharmonií, byl to vůbec první zvukový snímek, na němž se toto věhlasné těleso podle dramaturga Pražského jara Antonína Matznera spojilo se sólistou na kytaru. Umělkyně se věnuje nejen "klasické kytaře", ale také jazzu a žánrovým přesahům. V rámci pražského pobytu má sólistka vystoupit na festivalu ještě jednou, s orchestrem. Na 1. června pak připravila kytarovou interpretační dílnu na hudební fakultě AMU.

Ústecký festival o vodě ocenil české i zahraniční snímky

Předáním cen skončil první ročník festivalu Voda, moře, oceány, který se od středy konal v Ústí nad Labem. Grand Prix získal německý film Floriana Granera Skrytá tajemství Norska. Film režiséra Huga Habrmana Lososí řeka Kamenice získal cenu za nejlepší český film. O ceny soupeřilo 40 snímků, jejichž autoři jsou z 11 zemí. V rámci festivalu diváci viděli různé filmy, besedovali s autory a prohlédli si několik výstav v Činoherním studiu, aule Fakulty životního prostředí ústecké Univerzity Jana Evangelisty Purkyně, Severočeské vědecké knihovně a letním kině.

Ze sportu:

Fotbalisté Slavie Praha obsadili v lize druhé místo a budou hrát kvalifikaci Ligy mistrů. Slávisté v utkání posledního 29. kola zvítězili v Ostravě 2:0 a předčili v tabulce své největší konkurenty z Teplic, kterým kvůli horší bilanci ze vzájemných zápasů nebyla nic platná ani výhra 2:1 na Spartě. Mistrovská Sparta po třetí porážce za sebou vyhrála ligu s náskokem jedenácti bodů před Slavií. Výsledky 29. kola první ligy: Příbram - Blšany 2:1, Liberec - České Budějovice 3:2, Zlín - Opava 3:0, Ostrava - Slavia 0:2, Sparta - Teplice 1:2, Brno - Jablonec 1:2, Mladá Boleslav - Slovácko 0:0 a Olomouc - Drnovice 4:1. Z první ligy sestupují České Budějovice a Opava.

Trenér fotbalistů Slovanu Liberce Stanislav Griga nečekaně u severočeského mužstva skončil. Oznámil to po skončení sobotního zápasu s Českými Budějovicemi. V Liberci měl smlouvu na dobu neurčitou. Vedení mužstva ještě jméno jeho nástupce neoznámilo, ale spekuluje se, že by na libereckou lavičku měl usednou Zdeněk Ščasný.

Mistryně světa Kateřina Neumannové zvítězila v anketě Král bílé stopy. Běžkyně na lyžích získala od fanoušků nejvíce hlasů, obhájila své loňské prvenství a nejlepší českou lyžařkou se stala již popáté v kariéře. Cenu převzala na slavnostním vyhlášení v Krušnohorském divadle v Teplicích.

Český skifař Ondřej Synek vyhrál závod Světového poháru v britském Etonu. V úvodním dílu seriálu v dějišti mistrovství světa 2006 triumfoval suverénně stylem start cíl a druhého Marcela Hackera z Německa porazil o téměř pět vteřin.

Druhé místo vybojoval rychlostní kanoista Martin Doktor ve druhém dílu Světového poháru na kilometrové trati. Ve finále v Duisburgu nestačil jen na německého favorita Andrease Dittmera, kterému podlehl o sedm desetin. Třetího Rusa Maxima Opaleva předstihl Doktor o půldruhé sekundy.

Čeští volejbalisté postoupí z opavského turnaje do třetí fáze kvalifikace mistrovství světa. Dánsko v sobotu domácí hráči porazili 3:0 po setech 25:20, 25:15, 25:20 a bez ztráty setu vedou skupinu. Na červencové pokračování bojů o účast na šampionátu za rok v Japonsku se mohou těšit dva ze čtyř opavských účastníků.

Krátce o nedělním počasí v České republice:

Skoro jasno, ojediněle bouřky. Teploty 29 až 33 stupňů Celsia.

28-05-2005