Denní souhrn zpráv Zprávy

09-05-2005

Klaus kritizuje vyznamenání Jaruzelského

Český prezident Václav Klaus v Moskvě při pondělních oslavách konce druhé světové války kritizoval, že mezi vyznamenanými je i bývalý polský prezident Wojciech Jaruzelski. Podle mluvčího Hradu Petra Hájka Klaus své stanovisko osobně sdělil ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Jaruzelski "je - přes své zásluhy o porážku nacismu - pro občany naší země symbolem jiným. Jakožto tehdejší polský ministr obrany je symbolem vpádu vojsk Varšavské smlouvy, včetně vojsk polských, v roce 1968 do Československa. Je také symbolem násilného potlačení demokratického hnutí v Polsku, které na počátku 80. let bylo nejvýznamnějším vystoupením proti komunistickému režimu," uvedl Klaus v prohlášení před svým odletem z Moskvy do Prahy. Vyznamenání Jaruzelského považuje "za zbytečné poškození" oslav v ruské metropoli.

Bush poděkoval ČR za účast v Iráku a Afghánistánu

Americký prezident George Bush poděkoval prezidentovi Václavu Klausovi za českou účast v operacích v Afghánistánu a Iráku. Klaus se podle svých slov s Bushem pozdravil na pondělní recepci pořádané v Moskvě na oslavu 60 let od konce druhé světové války. Slavnosti se zúčastnily desítky politických špiček světa a Klaus jí využil k řadě krátkých rozhovorů s jinými politiky. Na cestě z Moskvy Klaus uvedl, že česko-americké vztahy jsou velmi dobré a schůzka s Bushem byla přátelská. Americký prezident při ní připomněl březnové setkání obou státníků ve Washingtonu a knihu, kterou mu hlava českého státu dala. Český prezident využil slavnosti k setkáním i s jinými politiky. Dojednával mimo jiné své cesty do zahraničí, například do Finska, Izraele, Indie či Chorvatska. Krátce hovořil rovněž s čínským prezidentem Chu Ťin-Tchaem. "Díky těm čtyřem, pěti hodinám, které člověk měl k dispozici, to bylo velmi užitečné setkání se spoustou bilaterálních rozhovorů a setkání starých známých," dodal Klaus.

Putin udělil medaili třem stovkám obyvatel Ústecka

Pamětní medaili k 60. výročí vítězství ve Velké vlastenecké válce udělil ruský prezident 336 obyvatelům Ústeckého kraje. Ruský generální konzul z Karlových Varů Vladimír Kirejenkov v pondělí 160 z nich pamětní medaile v Ústí nad Labem předal. Podle Jany Vlkové z ústeckého okresního výboru KSČM, který slavnost pořádal, se ostatní buď omluvili ze zdravotních důvodů, nebo se neozvali. Medaili dostala i třiaosmdesátiletá Ljuba Ditrichová z Loun. Pochází z Volyně, v březnu 1944 vstoupila do Svobodovy armády a sloužila u dělostřelectva. S armádou došla až do Prahy. "Nikdy nezapomenu, jak nás tehdy lidé vítali. My ženy jsme se cítily jako v oblacích, protože ještě dva tři dny před tím jsme bojovaly v úkrytech plných bahna, na umytí nebylo ani pomyšlení. A najednou jsme pochodovaly v Praze na přehlídce, čisté, vymydlené a všichni nás zdravili a chtěli se nás alespoň dotknout," zavzpomínala Ditrichová.

Wallströmová v Praze představila své desatero pro euroústavu

Místopředsedkyně Evropské komise Margot Wallströmová v pondělí v pražském Karolinu představila svých deset argumentů pro přijetí evropské ústavní smlouvy. Aniž zmínila českého prezidenta Václava Klause, jejích deset bodů vyznělo jako polemika s jeho desaterem výhrad vůči euroústavě. Zatímco Klaus varuje, že státy v nové EU ztratí dosud výlučné právo tvořit si své vlastní zákony a že se v hlasovacích procedurách proti dnešnímu stavu sníží váha Česka, Wallströmová tvrdí, že ústavní smlouva přinese spravedlivější a efektivnější rozhodování v EU a zjednoduší její právní systém. Podle komisařky větší kontrolní pravomoc získá volený Evropský parlament a vliv na politiku EU budou mít i evropští občané. Každá země si ponechává kontrolu nad svou zahraniční politikou a ozbrojenými silami. EU přitom podle ní bude mít po přijetí euroústavy větší vliv ve světě díky zřízení funkce evropského ministra zahraničí. Eurokomisařka odpovědná za vztahy mezi institucemi a za komunikační strategii EU měla zájem se s Klausem setkat. Prezident byl však na oslavách konce druhé světové války v Moskvě. O ratifikaci evropské ústavy Wallströmová hovořila s českým premiérem Jiřím Paroubkem, jehož vláda považuje schválení smlouvy za svůj hlavní cíl. Paroubův kabinet prosazuje ratifikaci v referendu a chystá o ústavě obsáhlou informační kampaň. Česká vláda má o podobě informační kampaně k euroústavě rozhodnout během května.

Emmerová chce příští rok přidat lékařům

Ministryně zdravotnictví Milada Emmerová ještě v květnu požádá vládu o 3,8 miliardy korun na oddlužení Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Současně předloží kabinetu zkrácenou verzi své koncepce zdravotnictví a návrh krátkodobých stabilizačních opatření. To jí umožní zvýšit příští rok platy lékařů a ostatních zdravotníků. Emmerová to uvedla po pondělním jednání se zástupci zdravotních pojišťoven. Žádost o oddlužení VZP podporují všechny zdravotní pojišťovny. Naopak odmítají požadavek České lékařské komory, aby byla zvýšena cena práce lékaře v seznamu zdravotnických výkonů. Z analýzy pojišťoven totiž vyplynulo, že by to znamenalo růst výdajů pojišťoven o 25 miliard. Nyní spotřebuje zdravotnictví za rok 200 miliard korun.

Rath napadl pojišťovny kvůli nízkým platbám lékařům

Prezident České lékařské komory David Rath v pondělí napadl zdravotní pojišťovny za to, že odmítají zvýšit cenu lékařské práce. Vyzval občany, ať volají pojišťovny k zodpovědnosti. Podle Ratha pojišťovny vydávají zbytečně mnoho peněz za léky a zdravotnický materiál. S vyšší cenou práce lékaře však nepočítají ani v připravovaném seznamu výkonů. "Náklady pojišťoven na práce lékařů od roku 1997 prakticky stagnují, zatímco platby za léky a materiál stouply o 80 procent," řekl Rath. To podle něj vede k odchodu plně kvalifikovaných lékařů do zahraničí. Na volná místa pak do nemocnic nastupují nezkušení absolventi ze zahraničí. Rath je přesvědčen o tom, že kvalita péče jde prudce dolů a pacienti jsou ohroženi. "My chceme vyzvat občany, aby nám pomohli a tlačili na zdravotní pojišťovny, aby se snažily udržet kvalifikované lékaře v Česku a raději o něco zbrzdily nárůst nákladů za léky a zdravotnický materiál, se kterými se často plýtvá," prohlásil Rath.

Soud odročil jednání o obnově Kajínkova procesu

Plzeňský krajský soud v pondělí odročil jednání o obnovení procesu s dvojnásobným vrahem Jiřím Kajínkem. Musí totiž vyslechnout svědka Alexandra Hegedüsse, který se k soudu nedostavil. Vrchní soud i Kajínkovi obhájci na jeho výslechu trvají. Hegedüss totiž tvrdí, že k původní výpovědi, v níž usvědčoval Kajínka, ho donutila policie. Tehdy řekl, že zprostředkoval Kajínkovi kontakt s člověkem, od kterého pak dostal Kajínek 100.000 korun za nájemné vraždy. Podle Kajínkovy obhájkyně Kláry Slámové to nyní popírá. Případem se bude znovu zabývat 18. července. Pondělní jednání začalo za větších bezpečnostních opatření, ovšem už bez omezení provozu v ulicích města jako v předchozích přelíčeních s Kajínkem. Okolí budovy soudu minule hlídaly desítky maskovaných policejních ozbrojenců, tentokrát nebyla uzavřena žádná ulice. Ozbrojenci byli pouze na chodbě a doprovázeli Kajínka do jednací síně. Jednání se konalo opět za velké pozornosti médií, přišli se podívat i Kajínkovi příznivci. Nyní čtyřiačtyřicetiletého Kajínka odsoudil plzeňský krajský soud k doživotí v červnu 1998 za to, že o pět let dříve v Plzni v borských serpentinách zastřelil dva lidi a jednoho postřelil. Rozsudek potvrdil i Vrchní soud v Praze. Kajínek se ale domáhal nového jednání. Krajský soud loni v září jeho žádost zamítl. Řadě nových svědků neuvěřil, nebo podle něj neřekli nic nového a podstatného. Kajínek se odvolal, vrchní soud pak případ vrátil do Plzně.

Hanuša neuspěl s žádostí o nový proces

Plzeňský krajský soud zamítl žádost občana bývalé Jugoslávie Fehima Hanuši o obnovu procesu. Cizinec si společně se svým synem Fatmirem odpykává vysoký trest za vraždu policisty. Podle předsedy senátu Přemysla Špicara Hanuša nepředložil žádné nové důkazy, na jejichž základě by mohl soud jednání obnovit. Hanuša podal proti rozhodnutí soudu stížnost, konečné slovo tak bude mít Vrchní soud v Praze. Fehim Hanuša a jeho syn stříleli 13. června 1998 nedaleko Letkova na Plzeňsku na policejní hlídku. Při přestřelce jednoho policistu zabili a druhého zranili. Sami byli také zraněni. V září 2000 je uznal plzeňský soud vinnými z vraždy. Nyní padesátiletému Fehimovi vyměřil 18 let a pětadvacetiletému Fatmirovi 12 let vězení. Pražský vrchní soud jim o dva měsíce později tresty zpřísnil na 25 a 14 let. Fehim Hanuša se také léta soudil s ministerstvem vnitra kvůli případu, který se stal v Chlustině na Berounsku v roce 1995. Hanuša při zákroku policejní zásahové jednotky utrpěl četná střelná poranění s trvalými následky. Byl tehdy podezřelý ze znásilnění, později byl obvinění zproštěn. Neúspěšně vymáhal omluvu a odškodné.

Soudce přišel kvůli průtahům o místo

Kvůli závažným průtahům v řízení přišel prostějovský soudce Pavel Marčík o své místo. Práva vykonávat funkci soudce ho v pondělí v kárném řízení zbavil Vrchní soud v Olomouci. Uložil tak nejvyšší možný trest. "Je to výjimečné. Nepamatuji si, že by soud k tak razantnímu kroku někdy dospěl," řekl mluvčí Vrchního soudu v Olomouci Petr Angyalossy. Podle soudců způsobil Marčík závažné průtahy v 16 trestních věcech z let 1996 až 1999. Marčík své pochybení přiznal. Odůvodňoval je nahromaděním svých osobních i zdravotních problémů. Před kárný senát poslal Marčíka jeho nadřízený, předseda okresního prostějovského soudu Vladimír Váňa. Kárný žalobce mu navrhoval původně uložit za kárné provinění maximální výši peněžitého trestu, což znamená až 25 procent z platu po dobu až šesti měsíců. Soud nakonec přistoupil k přísnějšímu trestu. Rozhodnutí soudu ještě není pravomocné, kárný žalobce i Marčík si ponechali lhůtu na rozmyšlenou.

Herec Skopeček se soudí kvůli své evidenci v seznamech StB

Herec Jan Skopeček se soudí kvůli své registraci v oficiálních seznamech spolupracovníků Státní bezpečnosti. Požaduje uznání, že s StB nespolupracoval, a chce, aby jeho jméno bylo ze seznamu vymazáno. Herce vedla StB pod krycím jménem Franta nejdříve jako prověřovanou osobu, poté jako kandidáta tajné spolupráce a od dubna 1978 jako agenta. Skopeček připouští, že se s příslušníky StB několikrát setkal. Tvrdí však, že žádné informace nepředával a slib o spolupráci nepodepsal. Skopečka registroval odbor StB, který se zabýval takzvaným vnitřním nepřítelem. Osmdesátiletý herec si stěžuje, že kvůli evidenci v seznamech již delší dobu není obsazován do televize a filmu. "Nevím, proč bych měl umřít s takovou kaňkou na životě," řekl Skopeček. Kvůli ochraně osobních údajů bylo pondělní jednání Městského soudu v Praze neveřejné. U soudu vypovídal také bývalý pracovník StB, který podle Skopečka potvrdil, že herec nikoho neudal. Vnitro už prohrálo přes 700 žalob, tedy asi 90 procent z podaných, a asi pět jmen muselo ze seznamů spolupracovníků StB odstranit. V některých případech se ministerstvo proti části rozsudku o výmazu konkrétního jména odvolalo. Téměř ve všech kauzách svědčí bývalí příslušníci StB. Většinou prohlašují, že člověka, který se soudí, neznají nebo že si údaje v jeho svazku vymysleli.

Policie od května platí operátorům za odposlechy

Policie musí od začátku května platit operátorům za odposlechy telefonních hovorů. Ukládá jí to zákon o elektronických komunikacích. Dříve náklady spojené s odposlechy plně hradili operátoři. Policie odhaduje, že soukromým operátorům zaplatí stovky milionů korun. Někteří poslanci a členové vlády ale za ještě větší problém považují to, že operátoři nejsou od 1. května povinni vyhovět žádostem Bezpečnostní informační služby (BIS) a Vojenského obranného zpravodajství (VOZ) a odposlechy pro ně technicky zajišťovat. Operátoři jsou povinni to od 1. května dělat jen pro policii. Zavedení podobné úpravy hrozí i jiným bezpečnostním složkám státu. Ve sněmovně totiž leží návrh, podle něhož by odposlechy musely hradit i tajné služby. Ministr vnitra František Bublan minulý týden ve sněmovně prohlásil, že to může mít velmi vážné negativní důsledky pro bezpečnost Česka či plnění povinností, jež má země v mezinárodním boji proti terorismu.

Letka přerovských vrtulníků získala ceny na cvičení NATO

Se dvěma hlavními cenami se v pondělí vrátili do Česka z prestižního vojenského cvičení NATO v Turecku piloti elitní vrtulníkové letky z Přerova. Mezi takzvanými tygřími letkami NATO získali ocenění ve sportovní oblasti za nejzdatnější jednotku, což prokázali například ve speciálních střeleckých či dovednostních soutěžích. Druhou cenu dostali za nejlepší tygří kamufláž na svých strojích. Cvičení Tiger Meet se zúčastnilo 15 letek z devíti států. "Je to významný úspěch. Ze čtyř hlavních trofejí jsme si stejně jako loni odvezli domů dvě. Na cvičení jsou přitom tygří letky z celé Evropy a naši piloti mezi nimi získali hned polovinu cen. Podařilo se jim tak obhájit loňský úspěch," řekl mluvčí základny Milan Kouřil. Přerovští piloti na letošním cvičení tygřích letek NATO nacvičovali například přímou leteckou podporu konvojů, záchranu sestřeleného pilota či zajaté osoby. Do centrální části Turecka odletělo na konci května 31 příslušníků 231. tygří letky s pěti vrtulníky včetně bitevních strojů Mi-24. Tygří letka působí v Bochoři již od roku 1994. Nyní k ní patří zhruba 140 lidí včetně technického personálu. Za člena tygřích letek NATO byli přerovští vojenští piloti přijati v roce 2001 jako dosud jediní zástupci zemí bývalé Varšavské smlouvy. V členských státech aliance působí 21 tygřích letek.

Seznam pump se zředěnou naftou zatím nebude zveřejněn

Ministerstvo průmyslu a obchodu zatím nezveřejní seznam čerpacích stanic, kde Česká obchodní inspekce nedávno zjistila prodej nekvalitních pohonných hmot, včetně nafty s příměsí levnějšího topného oleje. Podle MPO by zveřejnění těchto informací mohlo zkomplikovat policejní vyšetřování výroby a prodeje ředěné nafty. ČOI nedávno zkontrolovala zhruba 500 vzorků pohonných hmot, z nichž zhruba deset procent nevyhovělo pravidlům. Odborníci v naftě našli těžký topný olej a v benzinu technické benziny. Podle mluvčího ministerstva Ivo Mravinace k ředění nafty nedocházelo u čerpacích stanic, ale na trase mezi výrobcem a konečným prodejem. Obchody s ředěnou naftou nyní podle něj ustanou, protože Česká obchodní inspekce i policie teď výrazně zvýší kontroly. Topný olej určený k vytápění je osvobozen od daně; nafta je zatížena spotřební daní 9,90 koruny za litr. Daňové úniky by se tak mohly ročně vyšplhat až na několik miliard korun. Jednou z možností, jak problém s ředěním nafty vyřešit, je zdanění topného oleje. Podle mluvčího ministerstva financí Marka Zemana se ale o jejich zdanění neuvažuje.

ČEZ neuspěl v soutěži o bulharské elektrárny

Vítězem dvou tendrů na nákup významných tepelných elektráren v Bulharsku se stala ruská elektrárenská společnost RAO United Energy Systems (UES). Oznámil to bulharský privatizační úřad. V soutěži naopak neuspěla společnost ČEZ, která měla o dvě elektrárny také zájem. UES nabídl 578,8 milionu eur (17,4 miliardy Kč) za elektrárnu u černomořského přístavu Varna, a 178,2 milionu eur (5,4 miliardy Kč) za elektrárnu v přístavu Ruse. Rusové nabídli za elektrárny více než soupeři, což byl vedle společnosti ČEZ rovněž italský podnik Enel. Smlouva o prodeji by měla být podepsána do měsíce.

Nová bondovka se má natáčet v Praze

O tom, kdo bude již šestým představitelem agenta 007 Jamese Bonda, dosud není rozhodnuto. Jedním z míst, kde se bude jednadvacátá bondovka natáčet, má ale být Praha. K natáčení by mělo dojít na začátku příštího roku, premiéra má být v listopadu 2006. Praha by měla nahradit tradiční místo natáčení v britských ateliérech Pinewood. Filmaři si českou metropoli prohlédli už loni. Námětem filmu je stejnojmenný román Iana Fleminga, první z řady bondovek z roku 1953. Pro roli 007 v novém snímku přicházeli v úvahu Ewan McGregor, Jude Law, Hugh Grant, Clive Owen, Daniel Craig, Colin Firth nebo Geoffrey Moore, syn dřívějšího představitele Rogera Moorea. Do finále se prý dostali Owen s Craigem. Naopak Bonda v mladších letech má ztvárnit hollywoodský herec Orlando Bloom. Craig je znám například z akčního hitu Lara Croft: Tomb Raider či ze snímku Road To Perdition. Owena viděli domácí fanoušci například ve filmové verzi divadelní hry Patricka Marbera Na dotek.

Sbírka přispěje na obnovu muzea na Srí Lance

Slovácké muzeum v Uherském Hradišti se připojilo k veřejné sbírce, která přispěje na obnovu Muzea námořní archeologie v Galle na Srí Lance. Toto muzeum na konci loňského roku zničila vlna cunami. Sbírka se uskuteční od 18. května do konce června. Lidé do ní přispějí tím, že si zakoupí za zhruba 20 až 30 korun speciálně vydanou pohlednici. Sbírka s názvem Vstupenka pro Asii se koná u příležitosti Mezinárodního dne muzeí po celé zemi. Lidé ve Zlínském kraji stále přispívají na pomoc zemím, které loni v prosinci postihla ničivá vlna, také prostřednictvím humanitární organizace ADRA. O víkendu malou sbírku uspořádala například základní škola ve zlínské části Štípa, kde se konala akce s názvem Naše děti pro Srí Lanku. Děti a rodiče vybrali prostřednictvím dobrovolného vstupné téměř 15.000 korun. Výtěžek poputuje na konto sbírky ADRA ÚL. Veřejná sbírka pro pomoc zemím jihovýchodní Asie, kterou organizuje ADRA, vynesla dosud zhruba 120 milionů korun. Na jednotlivé projekty uvolnila humanitární organizace přibližně 20 milionů.

Zaniklou židovskou komunitu v Hodoníně připomíná památník

Zaniklou židovskou komunitu v Hodoníně připomíná památník, který byl toto pondělí odhalen v centru města. Vznikl v místech, kde stávala již od 16. století židovská synagoga. V době druhé světové války ji nacisté poškodili natolik, že musela být zbořena. Památník vznikl podle návrhu architekta Jaroslava Klenovského a sochaře Nikomese Armutidise. V centru památníku je sloup s bronzovou deskou. Na něm je v češtině a hebrejštině uvedeno, že na tomto místě kdysi stávala synagoga zničená v letech 1939 až 1945. Zničená modlitebna byla vystavěna koncem 17. století ve zdobném novogotickém slohu s maursko-orientálními prvky. Architektonicky zajímavý objekt byl v roce 1696 postaven na místě dřívější židovské synagogy. Hodonín patřil na Moravě k významným lokalitám s židovským osídlením. Ve městě jej dosud připomíná dochovaný židovský hřbitov. Transporty do koncentračních táborů za druhé světové války přežila jen necelá polovina z 500 hodonínských Židů.

Cyklisté jízdou z Prahy do Vídně propagují rekreaci na kolech

Skupina dvou desítek cyklistů vyrazila v pondělí z Prahy na jízdu do Vídně. Cílem jejich akce je přilákat co nejvíce lidí k jízdě na kole, propagovat zdravý životní styl i cyklistickou trasu mezi českou a rakouskou metropolí. Do Vídně má skupina dojet v pátek. Po cestě si cyklisté prohlédnou různé památky, zúčastní se kulturních akcí a setkají se s místními politiky. Za pět dnů zdolají přes 400 kilometrů. Je mezi nimi také známý chirurg Pavel Pafko. Cykloturistiku je podle něj potřeba podpořit. Jízdu s názvem Týden cykloturistiky pořádá sportovní klub Meding ze Slavonic a RC Falke 1898 - Union sport z Kautzenu. Trasa vede z Prahy přes Karlštejn do Příbrami, dál do Slivice, Sedlčan a Tábora, pak do Červené Lhoty, Jindřichova Hradce, přes rakouský Kautzen do Vranova nad Dyjí a Znojma a odtud do Vídně. Akci podpořila ministerstva zdravotnictví, pro místní rozvoj a životního prostředí. Jiří Bendl z ministerstva životního prostředí uvedl, že cyklistika je alternativou k automobilové dopravě. Je však potřeba vybudovat tisíce kilometrů cyklistických stezek.

A jaké bude počasí?

V noci polojasno až oblačno, ojediněle i přeháňky. Teploty 3 až -1 stupeň. Zítra má být oblačno s přeháňkami, teploty 10 až 14 stupňů.

Tolik zprávy Radia Praha.

09-05-2005