Denní souhrn zpráv Zprávy

03-05-2005

Vládu při hlasování o důvěře asi podpoří všichni poslanci ČSSD

Šance vlády na to, že získá důvěru sněmovny, výrazně vzrostla. Váhající poslanci ČSSD Vladimír Laštůvka, Jan Kavan, Robert Kopecký i Josef Hojdar po úterním jednání poslaneckého klubu ČSSD uvedli, že kabinet Jiřího Paroubka zřejmě podpoří. Poslanecký klub ČSSD by měl hlasovat jednotně. "Přijali jsme usnesení, že poslanecký klub disponuje 70 hlasy, které podpoří vládu," řekl po jednání předseda klubu Michal Kraus. Pokud ministr zahraničí Cyril Svoboda splní to, co slíbil premiérovi, není důvod, proč by Laštůvka spolu s Kavanem kabinet nepodpořili. "Jsem optimista, že pan ministr zahraničí tuhle vládu nepoloží," řekl Laštůvka. Oba poslanci si přejí větší vliv ČSSD na českou diplomacii a lepší spolupráci sněmovního zahraničního výboru s Černínským palácem. Dohoda mezi Paroubkem a Svobodou má podle Laštůvky tyto principy při zásadních zahraničně-politických událostech zaručit. Také Kopecký naznačil, že pro vládu nakonec zvedne ruku. Hojdar prohlásil, že po jeho úterním jednání s Paroubkem "se názory začínají velmi sbližovat". Podle svých slov neusiluje o výměnu lidoveckého ministra dopravy Milana Šimonovského. "Mně se jedná o to, aby ministerstvo víc sloužilo tomuto státu, a to se teď neděje," míní. Nechtěl hovořit o svých výhradách k práci resortu, potvrdil však, že k zásadním patřilo elektronické mýtné. Premiér před jednáním klubu naznačil, že by poslanci, kteří by navzdory rozhodnutí klubu ČSSD hlasovali proti vládě, museli počítat s následky. Takovým poslancům by podle stanov mohlo hrozit i zrušení členství v ČSSD.

Hlasování o důvěře vládě zřejmě proběhne v pátek 13. května

Premiér Jiří Paroubek předpokládá, že hlasování Poslanecké sněmovny o důvěře vládě se uskuteční v pátek 13. května. Oznámil to v úvodu středeční schůze dolní komory. Je to první schůze sněmovny, které se Paroubkova vláda po svém jmenování účastní. Prezident Václav Klaus nový kabinet jmenoval 25. dubna. Podle Ústavy musí vláda předstoupit před sněmovnu se žádostí o důvěru do 30 dnů po jmenování. V případě Paroubkova kabinetu tedy zhruba do 25. května. Oproti dřívějším zvyklostem Paroubek sněmovně členy svého kabinetu nepředstavil. Po dohodě s předsedou sněmovny Lubomírem Zaorálkem to udělá až před hlasováním o důvěře. Hned v úvodu sněmovní schůze nicméně vznikl kolem vlády menší konflikt. Předseda poslanců ODS Vlastimil Tlustý se totiž pozastavil nad tím, že by v čele jednacího sálu seděl kabinet, který nemá důvěru a navíc o ni ještě ani nepožádal. Teprve poté předstoupil Paroubek před poslance a oznámil, že předpokládaným datem parlamentního hlasování o důvěře má být pátek 13. května.

Poslanci zřejmě budou jednat o zásahu policie na komunistických oslavách 1. máje

Okolnostmi policejního zásahu při nedělním prvomájovém mítinku KSČM v Praze na Letné se 10. května bude zřejmě zabývat sněmovní branný výbor. Jeho zasedání se mají zúčastnit ministr vnitra František Bublan a policejní prezident Jiří Kolář. Mimořádné jednání výboru iniciovali dva jeho lidovečtí členové. K jejich návrhu se přidali poslanci ODS, unionista Robert Vokáč a nezařazený Tomáš Vrbík. Proti jsou komunisté, ČSSD zatím o jednotném stanovisku nejednala. Svolání výboru ještě neznamená, že se opravdu uskuteční. V jeho úvodu budou muset totiž poslanci schválit program jednání. Když ho neschválí, schůze výboru hned po zahájení skončí. Policie při nedělním mítinku zadržela aktivistu Jana Šinágla, který chtěl proti komunismu protestovat během projevu šéfa strany Miroslava Grebeníčka. Policie zadržela i muže, který poškodil její vůz. Ministr vnitra František Bublan soudí, že zásah policistů byl oprávněný, protože bylo narušeno shromažďovací právo. "Jediné zkoumání teď bude, zda byl zásah přiměřený, nebo nepřiměřený. Ale oprávněnost tam vidím," řekl ministr. Bublan zřejmě bude muset zásah vysvětlovat i při čtvrtečních parlamentních interpelacích. Nejdůrazněji dosud policejní zásah kritizovala ODS. Její stínový ministr vnitra Ivan Langer soudí, že zásah byl nepřiměřený a že policie neměří všem stejným metrem - podle něj se snaží potírat pravicový extremismus a levicový přehlíží.

Oběti okupace z roku 1968 mají dostat až 150.000 korun

Oběti okupace Československa z roku 1968 a pozůstalí po nich by měli mít nárok na jednorázové finanční odškodnění v rozsahu od 30.000 do 150.000 korun. Výše odškodnění bude záviset na tom, jak konkrétně byli při okupaci postiženi. Počítá s tím návrh zákona, který vypracovali občanští demokraté a který v úterý schválila sněmovna. Pokud zákon podepíše prezident Václav Klaus, začne platit dnem vyhlášení. Nárok na odškodnění 150.000 korun by měli mít děti, manželé a manželky či rodiče lidí, které okupační vojáci usmrtili mezi 20. srpnem 1968 a 27. červnem 1991. Jde o data zahájení okupace a odchodu posledního sovětského vojáka z bývalého Československa. Nárok na odškodnění 70.000 korun mají mít lidé, které okupační vojáci mezi 20. srpnem 1968 a 27. červnem 1991 zranili a znásilnili a toto zranění či znásilnění u nich zanechalo trvalé následky. Kdyby oběti zemřely, dostaly by odškodnění jejich děti, manželé a manželky, případně rodiče. V ostatních případech by oběti okupace, případně pozůstalí po nich měli nárok na 30.000 korun. Kolem počtu lidí, kteří by o odškodnění mohli žádat, dosud panují nejasnosti. Důvodem je přetrvávající utajování některých materiálů. Podle posudků ODS bylo v prvních 14 dnech okupace zabito 72 lidí. Dalších 266 bylo zraněno těžce a 436 lehce. Zabíjení, znásilňování a zraňování pokračovalo podle ODS až do konce roku 1968. V letech 1969 až 1991 počet případů klesal, ale údajně se stávaly pořád.

Registrační pokladny budou zřejmě povinné od r. 2007

Registrační pokladny s fiskální pamětí by měly být zavedeny od ledna 2007. V úterý o tom rozhodla sněmovna, když přehlasovala nesouhlasný postoj Senátu. Předloha nyní čeká na podpis prezidenta republiky. Opoziční ODS však chce pokladny v případě volebního úspěchu v příštím volebním období zrušit. Pokladny mají používat provozovatelé maloobchodu nebo hostinské činnosti. Za porušení zákona by platili pokutu až půl milionu korun. Ministerstvo financí sice navrhuje, aby si podnikatelé mohli náklady na pořízení pokladen odečíst z daní, ti ale s jejich zavedením i přesto zásadně nesouhlasí. "Sleva na dani je jen slabá náplast," řekl prezident hospodářské komory Jaromír Drábek. Podle vlády pokladny přispějí k zamezení daňových úniků, neboť evidují platby v hotovosti. Roční výnosy ze zavedení pokladen budou podle ministra financí Bohuslava Sobotky činit asi miliardu korun. Podle týdeníku Ekonom si podnikatelé budou muset modernizovat nebo nově zakoupit 200.000 až 300.000 registračních pokladen. Ekonom s odvoláním na údaje ministerstva financí odhadl, že povinnost mít registrační pokladnu s fiskální pamětí vytvoří trh mezi dvěma až čtyřmi miliardami korun.

Sněmovna prosadila zákaz zaměstnávat živnostníky

Poslanecká sněmovna potvrdila zákaz zaměstnávat živnostníky na práce, které mohou vykonávat zaměstnanci. Přehlasovala tím Senát, který chtěl takzvaný švarcsystém povolit. Tento názor ale nesdílí ODS. Tvrdí, že přijaté znění připouští možnost různého výkladu a znovu přináší zbytečnou nejistotu podnikatelům. Předloha nyní putuje k prezidentovi. Uplatňování takzvaného švarcsystému je zakázáno již od 90. let. Od loňského podzimu se za to ale zvýšila pokuta až na dva miliony korun. Vláda se až letos pod tlakem rozhodla podmínky zaměstnávání živnostníků jasněji definovat. Podnikatelé prý přes zákaz praktikují švarcsystém kvůli úsporám, protože za živnostníka nemusejí odvádět sociální a zdravotní pojištění. Podle odhadů hospodářské komory tak firma může ušetřit zhruba 100.000 ročně za osobu.

Poslanci předložili další návrh zákona o svazcích homosexuálů

Sněmovna bude v tomto volebním období ještě jednou rozhodovat o tom, zda v Česku budou moci homosexuálové uzavírat státem uznané svazky. Další návrh zákona o registrovaném partnerství obdržela v těchto dnech. Jsou pod ním podepsáni zástupci všech klubů kromě KDU-ČSL. Nový návrh zákona upravuje vznik a zánik svazku před matričním úřadem, respektive před soudem. Partnerům a partnerkám by zaručil například nárok na informace o zdravotním stavu protějšku, ukládal by jim vzájemnou vyživovací povinnost, neumožňuje ale adopce dětí. Sněmovna podobný návrh zákona letos v únoru odmítla, ke schválení ale tehdy chyběl jen jeden hlas. V minulých letech již poslanci zamítli dvě takové předlohy a jednu vrátili k dopracování, což má v praxi obdobné dopady. Klíčovým argumentem odpůrců normy je obava z oslabení tradiční rodiny. Zastánci předlohy však tvrdí, že není důvod, aby část občanů jen kvůli odlišné sexuální orientaci neměla stejná práva jako ostatní.

Přechod na tržní ekonomiku stál ČR až 578 miliard Kč

Za přechod na tržní ekonomiku zaplatil stát v letech 1991 až 2004 asi 577,5 miliardy korun. Odhaduje to studie ministerstva financí, se kterou se ve středu seznámí vláda. Celou studii zveřejní ministerstvo ve čtvrtek ráno na internetových stránkách. Podle mluvčího resortu Marka Zemana šly peníze většinou na záchranu bank a podniků nebo na pomoc obcím. Ministr financí Bohuslav Sobotka před dvěma měsíci odhadoval, že celkové náklady transformace ekonomiky přesáhnou 600 miliard korun. Součástí výpočtu by měly být i náklady, které měl Fond národního majetku a Česká konsolidační agentura. Ministerstvo započítalo také státní záruky, které vlády v uplynulých 14 letech vyplatily. Podle ekonomů sice mohly být náklady nižší, pokud by stát dříve přikročil k privatizaci bank. Ta by však zároveň znamenala, že by v 90. letech zkrachovalo mnohem více podniků a dříve vzrostla nezaměstnanost. Celkově experti hodnotí přeměnu české ekonomiky příznivě.

Sobotka chce dát vládní škrty přímo do rozpočtu

Ministr financí Bohuslav Sobotka změnil strategii, jak na léta 2006 a 2007 prosadit rozpočtové škrty ve výši 70 miliard. Poté, co s úsporami již pětkrát neuspěl na jednání vlády, rozhodl se je začlenit rovnou do návrhu státního rozpočtu na příští rok. Součástí jeho návrhu budou plošné škrty resortů ve výši čtyř procent, které by měly ušetřit asi deset miliard korun. Proti nim protestoval nový premiér Jiří Paroubek, stát se však bez nich podle Sobotky neobejde. Důvodem je především zpoždění ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha. Ten měl zpřísnit vyplácení sociální podpory a nemocenského pojištění tak, aby tvrdší pravidla platila již od příštího roku. Podle Sobotky však nestačil nová pravidla připravit a jejich účinnost bude o rok posunuta. Jen v příštím roce by měl stát podle původních plánů ušetřit kolem 30 miliard korun. Pokud by se to nepodařilo, ČR by tím porušila takzvaný konvergenční program, podle kterého by měla do roku 2010 přijmout euro. Vládní debata o rozpočtu potrvá až do konce září, kdy bude kabinet muset odeslat hotový návrh rozpočtu do Poslanecké sněmovny. Největší boje o rozdělení peněz mezi resorty lze ve vládě jako každoročně očekávat v červenci a srpnu.

Česko zřejmě nepřijme euro před rokem 2010

Česká republika pravděpodobně nepřijme euro dříve než v roce 2010. Na středečním semináři v Senátu to uvedl ministr financí Bohuslav Sobotka. Vláda totiž podle něj nechce snižovat schodky rozpočtů výrazně rychleji, než se zavázala v takzvaném konvergenčním programu. Stát bude potřebovat peníze na infrastrukturu, vědu a výzkum nebo reformu vysokých škol. Výrazné snížení daní, které navrhuje ODS, by podle něj oddálilo přijetí eura o dva až tři roky. Podle stínového ministra financí za ODS Vlastimila Tlustého je ale takové prohlášení ze strany ČSSD známou předvolební agitací. "Je to již podesáté opakovaná lež, že rovná daň znamená výpadek příjmů," řekl. Ani guvernér České národní banky Zdeněk Tůma neví, co má od rozpočtové politiky státu očekávat. Plán vlády na snižování deficitů je podle něho při současném růstu ekonomiky málo ambiciózní. Navíc zůstávají otazníky nad plánovanými škrty ve výši 70 miliard korun a spotřebou téměř 30 miliard korun, které si resorty převedly z loňského roku. Podmínky pro přijetí eura by měla ČR splnit v roce 2008, kdy by měl schodek veřejných financí klesnout pod tři procenta HDP. Podle Tůmy je však ambice dosáhnout snížení schodku jen na tři procenta zcela nedostatečná. Při současném rychlém ekonomickém růstu by se prý ČR měla snažit snížit deficity výrazněji.

Generální ředitel Českých drah rezignoval

Generální ředitel a předseda představenstva Českých drah Petr Kousal rezignoval. Řízením drah byl pověřen dosavadní Kousalův první náměstek Josef Bazala. Důvodem Kousalova odstoupení je podle ministra dopravy Milana Šimonovského potřeba změny obchodní politiky Českých drah, kterým v poslední době sice rostou výkony v osobní přepravě, ale dosud nemají uzavřeny s některými kraji smlouvu o úhradě ztráty z regionální dopravy. Na druhou stranu drahám podle ministra klesá objem nákladní přepravy, přestože česká ekonomika po vstupu do EU roste a export se zvyšuje. Právě obchodní politika je podle ministra hlavní slabinou ČD. Po liberalizaci železniční dopravy za dva roky budou dráhy vystaveny silné konkurenci z EU, a tak musejí hlavně v nákladní dopravě využít čas a získat co nejvíce klientů a zakázek již nyní. Drahám přitom nákladní doprava klesá a přesouvá se na silnici. Mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský vyloučil, že by Kousal odstupoval kvůli vyjednávání s odbory. Vedení drah se přitom kvůli chystanému propouštění stalo v pondělí terčem kritiky ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha. Ten označil plánované propuštění zhruba šesti tisíc zaměstnanců za nepřiměřené a pohrozil personálními změnami ve vedení drah. Odborové sdružení železničářů kvůli propouštění zvažuje stávku. Pokud se odbory do 10. května s vedením nedohodnou, 11. května rozhodnou o vyhlášení stávky. Ta by mohla začít kterýkoli následující den a měla by být časově neomezená.

Margot Wallströmová navštíví Terezín

Místopředsedkyně Evropské komise Margot Wallströmová navštíví 8. května Terezín na Litoměřicku. Uctí památku terezínských obětí z druhé světové války. Seznámí se také s takzvaným Europrojektem Terezín, jenž počítá s přeměnou bývalého posádkového města na centrum vzdělanosti, kultury a sportu. Podle terezínského starosty Jana Horníčka město již převzalo od armády objekty Hannoverských kasáren a jízdárny. V nich by měly podle Europrojektu vzniknout za zhruba 600 milionů korun kongresové centrum a multifunkční kulturní hala. Terezín o peníze z Evropské unie na rekonstrukci těchto staveb požádal již loni, ale neuspěl, protože v té době ještě objekty nevlastnil. "Jsem rád, že mohu paní Wallströmové v neděli oznámit, že objekty jsou již naše, a tak můžeme znovu zažádat o peníze," řekl Horníček. Připomněl, že Wallströmová projekt podpořila již v prosinci 2003, kdy jako komisařka Evropské unie navštívila Terezín se svým kolegou Günterem Verheugenem. Terezínský Europrojekt by měl stát do roku 2009 zhruba 7,5 miliardy korun. Z nich by unie mohla zaplatit tři čtvrtiny, zbytek pak Česká republika. Kromě rekonstrukce bývalých vojenských objektů počítá i s celkovou obnovou pevnostního a odvodňovacího systému města. Radnice si od projektu slibuje oživení města. Projekt totiž počítá s tím, že některé z rekonstruovaných objektů by sloužily pražským vysokým školám. Další bývalé vojenské budovy by se měly změnit v zařízení pro turisty. Turistický ruch by pak mohl přispět ke snížení nezaměstnanosti.

Plzeň bude mít jako první město v ČR muzeum americké armády

Prvním městem v republice, v němž bude muzeum věnované působení americké armády v Čechách na konci druhé světové války, se stane Plzeň. Ve čtvrtek se tam v rámci čtyřdenních Slavností svobody otevře Patton Memorial Plzeň - Památník americké armády 1945. Muzejní kolekce obsahuje výzbroj, výstroj, předměty, potraviny, tiskoviny, dobový fotografický materiál a další artefakty, které se vztahují k výbavě vojáků a jejich všednímu životu. Připomíná také hospodářskou pomoc USA v roce 1945 a rychlou obnovu infrastruktury válkou poničené Plzně. Armádní muzeum v Praze zapůjčilo unikátní soubor nejslavnějších amerických ručních zbraní ze druhé světové války. Audiovizuální expozice památníku ukazuje osvobozování jihozápadních Čech od Aše přes Cheb, boje v Českém lese a na Šumavě i osvobozovací akce od Domažlic přes Plzeň až po Písek. Asi třetina expozice se zabývá také obdobím česko-amerických vztahů za éry komunistického režimu v Československu. Část doplněná originálním zvukovým doprovodem je věnována období mezi roky 1948 až 1989, kdy docházelo ke zkreslování historických faktů o působení americké armády v Čechách. Otevření muzea se zúčastní američtí veteráni, kteří osvobozovali Plzeň, vnuk generála Pattona George Waters, americký velvyslanec William Cabaniss, plzeňský primátor Miroslav Kalous a další hosté.

Čeští letci RAF budou mít ve svém rodišti v Turnově pamětní desky

Turnov na pamětních deskách připomene deset českých vojáků z města a okolí, kteří v druhé světové válce bojovali v britském letectvu (RAF) proti nacistickému Německu. Tři žulové desky s bronzovým reliéfem pilota a bombardérem vznikly díky turnovskému fotografovi a fotbalistovi Janu Staňkovi a výtvarníkovi Jiřímu Číhalovi, kteří je zaplatili ze svých peněz. Desky budou umístěny ve vstupu do Muzea Českého ráje. Budou na nich jména nejen pilotů a palubních střelců, ale i navigátorů a pozemního personálu. Jejich seznam chystal Jan Staněk s pomocí místního pamětníka Zdeňka Müllera jeden rok. Na desce jsou i slova navigátora 311. peruti RAF Karla Náprstka, který při návratu z bombardování nacistických cílů vzpomínal nad Alpami na Tatry, Český ráj, Turnov a hospůdku U Hradeckých. "Neletíme ale domů, letíme do Anglie," zaznělo tehdy ve válečném vysílání BBC. "Janu Staňkovi a Jiřímu Číhalovi jsem osobně velmi vděčná za to, co pro památku československých letců z RAF v našem městě udělali. U tak mladých lidí, třicátníků, jde i skutečně o ojedinělý čin," prohlásila turnovská místostarostka Hana Maierová.

Sedmiletý chlapec hrozil výbuchy, požadoval peníze

Sedmiletý chlapec hrozil v Brně výbuchy. Podle policie telefonoval na jistou školu a jejímu řediteli řekl, že ji vyhodí do povětří, pokud nedostane 100.000 korun. Dítě k telefonátům použilo pevnou telefonní linku rodičů. S jeho vypátráním nebyl tedy problém. Případ bude kvůli jeho nízkému věku odložen. Pokud by se ale jednalo o dospělého člověka, byl by okamžitě obviněn z vydírání a šíření poplašné zprávy, za což hrozí až tři roky vězení. Hoch se podle svých slov nechal inspirovat televizním seriálem. Výhružnými telefonáty si krátil čas již loni v listopadu. Tehdy zatelefonoval na krizovou linku 112. Řekl, že v domě v ulici Špitálka exploduje nálož. Žádná tam ale nebyla. O několik týdnů poté hoch asi desetkrát po sobě zavolal do základní školy v Milénově ulici, kde hrozil bombou. Škola byla evakuována; 300 dětí přerušilo výuku. Výbušnina se opět nenašla. Kriminalisté záhy zjistili, odkud bylo do školy telefonováno. Až později vypátrali, že při telefonátech chlapce přistihli i jeho rodiče. Dalším výhružným hovorům se jim ale nepodařilo zabránit.

Odbory Mittal Steel Ostrava chtějí zrušit prodej Vítkovice Steel

Odboráři z Mittal Steel Ostrava požadují zrušení současného výběrového řízení na prodej Vítkovice Steel a vypsání nového. Důvodem k tomuto kroku je podle nich netransparentnost soutěže a vyostření sporu o ceny surového železa mezi společnostmi Vysoké pece Ostrava (VPO) ze skupiny Mittal Steel a Vítkovice Steel. Mittal byl jedním z uchazečů o Vítkovice Steel, vláda jej ale z tendru vyřadila. Náměstek ministra průmyslu a obchodu a šéf privatizační komise na prodej Vítkovice Steel Martin Pecina ale chce privatizaci ostravské hutní firmy dokončit. "Privatizační komise nemůže vyhovět odborářům, aby Mittal dostal Vítkovice Steel zadarmo, jako dostal kdysi Novou huť (dnešní Mittal Steel Ostrava). Pokud máme vést transparentní soutěž, pak tam nemůže být někdo, kdo má evidentní výhodu oproti ostatním a každý den vyhrožuje zastavením dodávek surového železa," uvedl Pecina. Mittal podle něj narušuje privatizaci Vítkovice Steel, a snižuje tím cenu podniku. Do druhého kola privatizace Vítkovice Steel postoupilo osm uchazečů. Do 15. června by měli vládě přeložit konečnou nabídku na koupi zhruba 99 procent akcií ostravské hutní firmy. Do tendru se původně přihlásila i společnost Mittal Steel Company, která ale byla z privatizace vyloučena, protože jednou z podmínek tendru je, že se ho nesmí účastnit firma, jež vede spor se státem nebo státem vlastněnou firmou. Mittal Steel se kvůli cenám tekutého surového železa soudí s vlastníkem Vítkovice Steel - Osinkem.

Libereckou fakultu architektury zřejmě povede Bořek Šípek

Známý český architekt a designér Bořek Šípek bude zřejmě novým děkanem Fakulty architektury Technické univerzity v Liberci. Pětapadesátiletému architektovi, kterého na místo navrhli studenti, dal ve středu akademický senát přednost před Zdeňkem Zavřelem. Jeho jmenování musí ale potvrdit ještě rektor univerzity Vojtěch Konopa. Ten ale již dříve prohlásil, že nebude mít problém se jmenováním ani jednoho z obou kandidátů. Bořek Šípek žije střídavě v Nizozemsku a Česku. K Libereckému kraji má blízko, mimo jiné spoluzakládal sklářskou firmu Ajeto v Novém Boru na Českolipsku. Libereckou univerzitu by chtěl více otevřít do zahraničí a navázat spolupráci s jinými školami a institucemi. Za důležité považuje sepětí architektury s uměním. V posledních letech je Šípek znám hlavně jako designér. V Amsterodamu založil Ateliér architektury a designu a také na liberecké univerzitě by rád otevřel obor, který by se právě této oblasti věnoval. Liberecká fakulta architektury vznikla před deseti lety. Od začátku prosazuje vlastní model soudobé školy architektury, s poměrně malým počtem studentů. Nyní jich architekturu v Liberci studují asi dvě stovky.

V pražském Obecním domě začíná výstava vídeňské secese

Až do září bude v pražském Obecním domě výstava s názvem Vídeňská secese a moderna 1900-1925. Návštěvníci zde uvidí především ukázky secesního užitého umění a fotografie. Jejími autory byli mladí umělci, kteří v roce 1897 ve Vídni založili stejnojmenný spolek (Wiener Secession). Umělci sdružení v tomto spolku, jehož vůdčí postavou byl Gustav Klimt, chtěli překlenout rozdíly mezi uměním a skutečným životem. Na svých výstavách začali vedle obrazů a plastik vystavovat příklady do té doby přehlíženého drobného umění. Secesní architekti navrhovali stavby včetně vnitřního vybavení - nábytku, nádobí, tapet i šperků a oblečení. Výstava prezentuje také kolekci fotografií. Fotografie se objevila jako nový historický fenomén v devadesátých letech 19. století a umělci ji přijali jako samostatnou uměleckou disciplínu. Výstavu v Obecním domě spolupořádají Moravská galerie v Brně a Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze. Je k ní vydána i rozsáhlá stejnojmenná publikace s téměř 750 reprodukcemi.

Česko se přihlásilo na zimní olympijské hry v Turíně

Předseda národního olympijského výboru Milan Jirásek v úterý formálně potvrdil českou účast na dvacátých zimních olympijských hrách. Podepsanou přihlášku nyní zašle vedení ČOV do švýcarského Lausanne. Do sídla Mezinárodního olympijského výboru ji doprovodí průvodní dopis předsedy Senátu Sobotky pro prezidenta Jacquesa Rogga. "Nechci to zakřiknout, ale naše medailová bilance by se mohla podstatně vylepšit," připomněl Jirásek před podpisem přihlášky úspěšnou uplynulou zimní sezonu. Doufal v rozšíření dosavadních čtyř zlatých, 11 stříbrných a 16 bronzových českých medailí ze zimních her. Podle současných odhadů vyšle Česká republika do Turína okolo osmdesáti sportovců. Češi určitě neobsadí curling a lední hokej žen, velký otazník visí nad účastí ve skeletonu. Plénum ČOV schválilo, že limity je možné plnit do 15. ledna 2006.

V Česku se letos uskuteční přes 200 Běhů Terryho Foxe

V Plzni v sobotu odstartoval 13. ročník charitativních Běhů Terryho Foxe, jejichž výtěžek je věnován na výzkum rakoviny. I letos je už zaregistrováno přes dvě stovky nesoutěžních běhů, k 30. dubnu bylo jistých 202 podniků. V celosvětovém měřítku tak Česká republika nadále patří ke špičce. Akce se budou konat ve velkých městech i malých obcích po celé republice až do 20. října, kdy je naplánován poslední běh ve Vyškově. Všude se uskuteční charitativní sbírka na výzkum rakoviny a na řadě míst i nejrůznější doprovodné programy. Loni pořadatelé od účastníků vybrali více než dva miliony korun, které byly rovnoměrně rozděleny mezi dvacítku výzkumných projektů. "Nejde ale jen o peníze, pro nás je důležité i to, že se o této nemoci více mluví," uvedla Vladimíra Stáhalová, členka výboru České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. Běh Terryho Foxe se koná na počest mladíka, který se po amputaci nohy kvůli rakovině kosti rozhodl v roce 1981 běžet napříč Kanadou, aby sobě i jiným dodal odvahu bojovat se zákeřnou nemocí. Za 143 dní zvládl téměř 5600 kilometrů, rakovině podlehl 29. června 1981. Svým činem dal podnět ke vzniku běhů na podporu výzkumu rakoviny. V České republice se charitativní běhy konají od roku 1993.

A jaké bude počasí?

V noci čekáme oblačno až zataženo, občasný déšť, na východě místy i bouřky. Teploty 15 až 11 stupňů. Přes den bude zataženo až oblačno, občas déšť, ojediněle bouřky. Teploty 15 až 19 stupňů, na horách 13.

Tolik zprávy Radia Praha.

03-05-2005