Denní souhrn zpráv Zprávy

07-04-2004

Klaus kritizoval připravovanou vládní koncepci postoje k EU

Český prezident Václav Klaus na středeční schůzce s premiérem Vladimírem Špidlou (ČSSD) tvrdě zkritizoval text připravované vládní koncepce směřování České republiky v EU.

"Panu předsedovi vlády jsem vyjádřil hluboký nesouhlas s tím textem, který mně byl jménem vlády předložen," řekl Klaus novinářům. Dodal, že má zájem na tom, aby byl dokument předmětem širší politické diskuse a aby byl také předložen veřejnosti. Klaus uvedl, že je ochoten jakkoli se podílet na přípravě textu koncepce. Hodlá se také zúčastnit zasedání vlády, na němž bude nová verze materiálu projednána.

Prezidentovi v textu chybí mimo jiné vymezení představ České republiky o budoucí podobě integračního procesu a jasné zadání diplomacii pro vyjednávání o budoucích závazcích země. Koncepce na období 2004 až 2013, jejíž návrh vzala vláda na vědomí v únoru, by podle Špidly měla být hotova do konce dubna.

Mezi priority obsažené v koncepci patří záměr dosáhnout dlouhodobě udržitelného hospodářského rozvoje, posilovat soudržnost Evropy, zajistit svobody a bezpečnost občanů, plnohodnotně se zapojit do evropské zahraniční a bezpečnostní politiky a podporovat evropskou rozmanitost.

Klaus se Špidlou se podle mluvčího Hradu Petra Hájka shodli na tom, že na téma koncepce se povede debata politických sil, že na textu bude dále pracovat tým odborníků a že bude konzultován i s prezidentovými experty.

"V některých případech jsme se shodli, v jiných jsme se neshodli. Byla to schůzka, která mě velmi zaujala," řekl po jednání s Klausem Špidla. Podrobnosti sdělit nechtěl. Později po příchodu do sněmovny novinářům řekl, že schůzka s prezidentem dopadla dobře.

Špidla nechtěl říci, v čem se s hlavou státu neshodli. "Spíše jsme debatovali o některých akcentech a formulacích a hlavně jsem panu prezidentovi popisoval ještě proces, kterým ten text projde, než bude schválen," řekl premiér.

Své výhrady prezident předeslal už v dopise, který premiérovi zaslal v polovině března a jehož text ve středu Hrad zveřejnil na svých internetových stránkách. V dopise Klaus konstatuje, že text je tak špatný, že si nedovede představit, že mohl být vládě předložen a že jej Špidlův kabinet vzal dokonce na vědomí.

Kraje vcelku souhlasí s 16 procenty z daní.

Hejtmani nemají vážnější výhrady k částce kolem 53 miliard korun, kterou jim chce příští rok přidělit stát, ale mají připomínky k tomu, jak peníze použít. Vyplynulo to z dnešního jednání hejtmanů a premiéra Vladimíra Špidly. Částka, s níž by kraje samy disponovaly, vychází z navrženého zákona, který počítá pro kraje s převedením asi 16 procent z vybraných daní ročně.

Nyní si kraje dělí 3,1 procenta z celostátního výnosů daní, požadovaly však více než 17 procent. Vláda jim sice dala dodatečné kompenzace, ale ve formě peněz vázaných na určité oblasti, s nimiž nemohly nakládat podle svého.

Premiér Vladimír Špidla slíbil návrh zákona o rozpočtovém určení daní, jehož absenci kraje kritizovaly, projednat v parlamentu zrychleně. "Vláda je připravena prosadit zákon v rychlém legislativním procesu," řekl novinářům Špidla, podle něhož 16 procent nebylo během jednání zpochybněno. Je to velmi podobná částka, ke které kraje došly, potvrdil hejtman Moravskoslezského kraje a šéf Asociace krajů ČR Evžen Tošenovský.

Nejasnosti ale panují v tom, na co peníze použít. Každý kraj má také svá specifika, dodal středočeský hejtman Petr Bendl. "My jsme sdělili naše připomínky k zákonu... Naší snahou není přenést maximální možné prostředky na kraje, ale přenést je tak, aby odpovídaly kompetence a zodpovědnost, kterou kraje v současnosti mají," uvedl Tošenovský.

Kraje například nechtějí financovat soukromé střední a církevní školy, kterých se týká 3,3 miliardy korun. "Nejsme zřizovateli ani nerozhodujeme o zřízení," uvedl Tošenovský, podle něhož na střední školství by měly kraje dostat 24 miliard.

Dále není vyjasněno financování dopravní infrastruktury - silnic druhé a třetí třídy. "Část peněz zůstává ve fondu dopravní infrastruktury, potřebujeme vědět proč," uvedl Tošenovský. Otevřenou otázkou je také podle něj také investování do zdravotnictví.

V této věci nemohou ani hejtmani najít shodu, jak tyto peníze rozdělit. "Bude to samozřejmě věcí vlády, která toto rozdělení navrhne, a parlamentu," dodal Tošenovský.

EK předpovídá Česku stejný růst, nižší deficit a vyšší dluh

Česká ekonomika by měla letos dosáhnout stejného růstu hrubého domácího produktu jako loni, tedy o 2,9 procenta. V roce 2005 by si měla polepšit o 3,4 procenta, uvedla Evropská komise v pravidelné jarní ekonomické prognóze, kterou poprvé vypracovala pro všech 25 států rozšířené Evropské unie.

Loňský mimořádný schodek veřejných financí, spočítaný podle metody ESA95 na 12,9 procenta HDP, byl podle komise způsoben započtením jedné státní záruky. Kdyby jí nebylo, činil by schodek asi 6,6 procenta HDP, a to včetně kapitálu převedeného do České konsolidační agentury a do Českých drah; v každém případě by byl lepší, než osm procent předpovídaných na podzim Evropskou komisí.

Ta nyní už opatrněji předvídá, že letos klesne schodek na 5,9 procenta HDP a o rok později na 5,1 procenta. Nebezpečí spatřuje v existenci zbývajících státních záruk, jež odhaduje na sedm procent HDP. Soudí, že po loňském výrazném nárůstu státního dluhu se jeho přibývání zpomalí, ale jen o trošku. Letos dosáhne dluh už 40,6 procenta HDP a napřesrok 42,4 procenta.

Lepší než očekávané výsledky roku 2003 přisuzuje komise zvýšené spotřebě domácností vyvolané zvyšováním mezd a zlevňováním úvěrů. Také export byl nečekaně silný a obchodní bilance se propadla do mínusu jen o 1,6 procenta. Letos spotřeba domácností poklesne kvůli zvýšení cen, jež bude způsobeno růstem nepřímých daní. V roce 2005 se zase oživí.

Zmíněné daně povedou letos k růstu inflace na 2,8 procenta, která by měla na této úrovni vydržet i napřesrok. Kvůli snižování počtu pracovníků ve státní správě nelze očekávat pokles nezaměstnanosti, která se letos vyšplhá na 8,2 procenta a vydrží i do dalšího roku. EK však počítá nezaměstnanost jiným způsobem než české ministerstvo práce a sociálních věcí, podle něhož je podíl lidí bez práce vyšší než deset procent.

Z deseti nových zemí může Česko očekávat po Maltě druhý nejslabší hospodářský růst; nejlépe si povede Lotyšsko (letos 6,9 procenta). V průměru mají letos nováčkové dosáhnout čtyř procent, "patnáctka" dvou procent.

Litva, Lotyšsko, Estonsko a Slovinsko se zařadí po bok ukázněných členských států, jež v souladu s maastrichstkými kritérii nemají vyšší než tříprocentní deficit státního rozpočtu. Polsko ho bude mít o desetinu procenta vyšší než Česko. Z členských států přesáhnou tři procenta Německo, Francie, Nizozemsko, Portugalsko, Itálie a Řecko. S výjimkou Řecka potrvá tento hřích i v roce 2005.

V nezaměstnanosti vede v rámci 25členné unie Polsko (19,6 procenta aktivního obyvatelstva) před Slovenskem (16,5), Litvou a Španělskem. Nejvyšší inflaci očekává EK letos na Slovensku (8,2) a v Maďarsku (6,9). Pouze dvě země - Itálie a Řecko - si udrží státní dluh nad hranicí sta procent HDP. Nejméně je zadluženo Estonsko - půjčilo si jen v hodnotě 5,8 procenta svého HDP.

Klaus věří, že Rumunsko brzy bude členem EU, Pithart slíbil pomoc

Český prezident Václav Klaus věří, že se Rumunsko brzy stane členem Evropské unie. Prohlásil to ve středu po setkání se svým rumunským protějškem Ionem Ilieskem na Pražském hradě. Uvedl, že Česká republika nebude v žádném případě zemí, která s uspokojením přijme členství v unii a potom se bude tvářit, že do EU už nikdo jiný nemá vstupovat. Kriticky se však vyjádřil k nynějšímu vývoji unie.

"V soudobém vývoji Evropské unie bohužel vidím více pokusů o regulaci, kontrolu, řízení, organizování, byrokratizaci než tendencí ke svobodě," řekl Klaus. Na dotaz rumunských novinářů, zda se považuje za eurorealistu, odpověděl, že všechny nálepky jsou podle něj velmi zjednodušující a zkratkovité. "Trval bych ale na tom, že slovo eurorealista, eurorealismus je obrana každého rozumného člověka proti nálepkám jako je europesimismus nebo euroskepticimus. Hlavně ale nejsem euronaivista a eurooptimista," prohlásil Klaus.

Iliescu na stejnou otázku odpověděl, že se považuje za realistického politika. Účast na evropské integraci označil za objektivním nutnost jít s vývojem. Opakem by podle něj totiž byla izolace Rumunska. Je potřeba najít optimální formu, která by vyhovovala národním státům i evropským strukturám, uvedl Iliescu.

Rumunský prezident se setkal také s předsedy obou komor parlamentu Lubomírem Zaorálkem (ČSSD) a Petrem Pithartem (KDU- ČSL), s nímž hovořil o čerstvém členství Rumunska v NATO. Rumunsko do aliance vstoupilo počátkem tohoto měsíce spolu se Slovenskem, Slovinskem, Litvou, Lotyšskem, Estonskem a Bulharskem. Klaus to označil za významný krok pro Rumunsko. "Od této chvíle jsme alianční partneři," řekl.

Severoatlantická aliance od Rumunska očekává aktivní roli v balkánském regionu a oceňuje jeho dobré vztahy se všemi sousedy, uvedl Pithart. I v souvislosti s úsilím Rumunska o vstup do EU přislíbil pomoc Česka radou. Podle Ilieska bude mít Rumunsko "velký zájem", dodal.

Oba představitelé si připomněli také prvorepublikové spojenectví v takzvané Malé dohodě a členství ve Varšavské smlouvě. "Já jsem ovšem panu prezidentovi řekl, že byli velmi špatní spojenci, protože když bylo potřeba, tak nepřišli do naší země s ostatními," uvedl Pithart v nadsázce s připomenutím událostí ze srpna 1968.

Prezidenti mluvili také o případu podnikatele Františka Příplaty, který byl v Rumunsku odsouzen za podíl na vraždě tamního odboráře a údajné ošizení státu ke 14 letům vězení. "Pan prezident mě informoval o svým způsobem pozitivním vývoji v této věci, ale o detailech jsme se domluvili, že v nejbližších dnech bude informovat moji kancelář rumunský velvyslanec v Praze," uvedl Klaus.

Zasedání rumunského nejvyššího soudu, k němuž se Příplata odvolal, se má konat 7. května. V telefonickém rozhovoru s Českou tiskovou kanceláří ve středu obvinil rumunské politiky a úřady z toho, že mu neumožnili konání spravedlivého soudu. Uvedl, že má důkazy a doklady o tom, že se rumunští politici vměšují do jeho případu. Z Rumunska nesmí vycestovat. Iliescu se k případu před novináři nevyjádřil.

Čtyřiasedmdesátiletý Iliescu přiletěl v úterý. V Karolinu, kde z rukou rektora Univerzity Karlovy Ivana Wilhelma převzal pamětní medaili, promluvil o rumunské vizi globalizace a integrace. Zahájil rovněž činnost Rumunského kulturního institutu v Praze.

Ekologičtí aktivisté opět vystoupili proti městskému okruhu

Ekologičtí aktivisté opět vystoupili proti plánované výstavbě severozápadní části vnitřního automobilového okruhu v Praze. Obchvat podle nich přivede do středu města další vozidla, magistrát navíc nemá vyřešeno jeho financování. Okruh dopravní situaci ve městě nezlepší, řekl novinářům po dnešním semináři o možnostech řešení dopravy Štěpán Boháč z koalice občanských sdružení SOS Praha.

Severozápadní část okruhu spojí Strahovský tunel v Praze 6 s křižovatkou Pelc Tyrolka v osmé městské části. Povede v podzemí pod Letnou, kde mají vzniknout i podzemní garáže. Cena stavby, která se připravuje, se odhaduje na zhruba 20 miliard korun. Město nyní zkoumá možnosti, jak do výstavby zapojit soukromý kapitál.

Podle Boháče nebudou problémem vozidla, které pojedou pod zemí po okruhu. Potíž je v tom, že se na něj musí dostat. Zátěž Plzeňské, Evropské nebo Partyzánské ulice se proto podle něj nezlepší. "Kdyby severojižní magistrála vedla tunelem, pomohlo by to Ječné, Žitné nebo Seifertově?," tázal se Boháč.

Městský okruh by měl podle architekta Ivana Lejčara nahradit polookruh od plzeňské dálnice přes Jižní spojku na sever k dálnici na Teplice. V severozápadní části města by se měla rozvíjet zejména tramvajová a železniční doprava. Kolem této oblasti musí vést vnější obchvat, a to nikoli přes Suchdol, jak se plánuje, ale ve středních Čechách, uvedl architekt.

Aktivisté poukazovali na to, že velké dopravní stavby nahrávají lobby stavebních firem a korupci. Pozastavili se nad tím, že se dnešního semináře nezúčastnil nikdo z radních. "Dopravní alternativa existuje, nyní jde o to najít partnery k diskusi," podotkla koordinátorka SOS Praha Petra Kolínská.

Středa ve znamení bankovních loupeží

Neznámý pachatel přepadl ve středu ráno pobočku České pošty v Parléřově ulici v Praze 6 - Střešovicích. O hodinu a půl později hlásila přepadení také pobočka GE Capital Bank v Petržílkově ulici v Praze 5 - Hůrce. "Zjišťujeme, zda nejde o stejného pachatele," řekla ČTK policejní mluvčí Eva Miklíková.

Podle ní se shodoval přibližný popis pachatele - mladší muž vyšší postavy, který nebyl maskován. V obou případech také hrozil výbušninou. Na poště uloupil několik tisíc korun, v bance několik set tisíc. "Při přepadení nebyl nikdo zraněn," uvedla Miklíková. Policie nyní vyhodnocuje záběry z průmyslové kamery, která mohla podobu pachatele zaznamenat.

Mluvčí nechtěla sdělit jméno přepadené banky, manažerka externí komunikace GE Capital Bank Eva Chaloupková však potvrdila, že šlo o jejich pobočku.

Přepadení finančních ústavů v Praze v poslední době přibývá. Letos bylo podle tisku hlášeno již 15 přepadení bank. Za celý loňský rok přepadli lupiči ve městě 11 peněžních ústavů a předloni o dva méně. Jenom v březnu pachatelé přepadli čtyřikrát pobočky České spořitelny, dvakrát Komerční banku a jednou ČSOB, uvedla úterní Mladá fronta Dnes.

Čtyři neznámí lupiči přepadli ve středu v podvečer ještě sázkovou kancelář v ulici Na Zámkách v Praze 8 - Čimicích. Z pobočky si odnesli řádově desetitisíce korun, řekla ČTK Eva Miklíková z pražské policejní správy.

Zchátralá stavení v Babiččině údolí už zachrání pouze stát

Záchrana chátrajících národních památek v Babiččině údolí v Ratibořicích spadla na státní bedra. Jejich majitel František Wolf podle ministerstva kultury promarnil stanovený termín k opravám. Nezbytné práce nyní stát zadá jiné firmě a náklady potom bude v souladu se zákonem vymáhat na Wolfovi, uvedla mluvčí ministerstva Kateřina Besserová. Wolfovo stanovisko se nepodařilo sehnat.

"Je to v takovém stavu, že je potřeba udělat alespoň prvotní ošetření, aby se to úplně nezřítilo," zdůraznila mluvčí. Dokud neskončí správní řízení, ministerstvo nezveřejní jméno pověřené firmy ani cenu za opravy.

Práce podle mluvčí musejí začít co nejdříve, aby památky nebyly dále devastovány. Jde o několik historických domů včetně Panklovny, kde v dětství žila spisovatelka Božena Němcová. "Bez rizika se tam nelze podívat," popsala.

Ministerstvo nyní musí požádat vlastníka pozemků, město Českou Skalici, o povolení ke vstupu. "Já jsem řekl ano, zašlete žádost o vstup na pozemky. Myslím si, že z naší strany nebude problém," podotkl starosta Tomáš Hubka.

Kvůli přístupu soukromého majitele již dříve padl ze strany státu návrh na vyvlastnění za finanční náhradu. Záležitost se však zadrhla na nemožnosti odhadnout cenu. "Pan Wolf vůbec nespolupracuje, nepustí odhadce dovnitř," uvedla mluvčí.

Druhá část Babiččina údolí, například Bělidlo, Mlýn a zámek Ratibořice, patří státu. "Ta část této národní kulturní památky, která patří státu, je v pořádku a je přístupná (veřejnosti)," uvedla.

"Máme pokyn z ministerstva se k tomu nevyjadřovat, jsme pouze sousedy pana Wolfa," poznamenal Jiří Švec, ředitel pardubického pracoviště Národního památkového ústavu, který spravuje uvedené památky.

Lékařské odbory rozhodly, že se připojí ke stávce

Lékařské odbory rozhodly, že se připojí k hodinové stávce státních zaměstnanců kvůli výši 13. platů. ČTK to sdělil předseda Lékařského odborového klubu - Svazu českých lékařů Milan Kubek. Předáci odborů veřejné správy a služeb vyzvali minulý pátek pracovníky, aby 21. dubna od 08:00 do 09:00 přerušili práci. Chtějí tak protestovat proti rozhodnutí vlády vyplatit státním zaměstnancům místo žádané poloviny 13. platu jen jeho desetinu.

"Forma protestu bude přizpůsobena místním podmínkám v jednotlivých nemocnicích," uvedl Kubek. Podle něj lékařské odbory budou svůj postup koordinovat s ostatními odborovými organizacemi, které v příslušných nemocnicích působí.

Předseda zdravotnických odborů Jiří Schlanger již dříve řekl, že práci přeruší jen ti zdravotníci, u nichž je to možné. Pacienti potřebnou péči dostanou. Ve středu 21. dubna by například školy neměly vyučovat od 08:00, ale až od 09:00. Zavřeny by měly zůstat také úřady či knihovny.

Kolik pracovníků a institucí do stávky skutečně vstoupí, zatím není jasné. Odboráři nyní zjišťují, kde se zaměstnanci do protestu zapojí. Ve veřejném sektoru pracuje asi 750.000 lidí. Z nich 450.000 dostává mzdu ze státního rozpočtu, ostatní z dalších veřejných rozpočtů.

Průměrný plat zaměstnanců ve státní správě a veřejných službách činil loni 16.785 korun, tedy o necelých 200 korun méně než v soukromém sektoru. Polovina dalších platů měla podle odborů i ministra práce Zdeňka Škromacha zabránit tomu, aby státním zaměstnancům po letošním nahrazení dvanácti platových tříd šestnácti poklesl celoroční příjem.

Rozhodnutí o 14. platech kabinet odložil. Jejich výši chce stanovit po jednání s odbory a podle vývoje státního rozpočtu. Odboráři chtějí nyní vyjednávat hlavně o podobě mezd v příštím roce. Podle záměru ministra práce by se totiž 13. a 14. platy měly rozpustit do běžných 12 měsíčních příjmů.

Pokračuje soud s příslušníkem StB za Asanaci

U soudu šestého pražského obvodu ve středu začal další ze série procesů s příslušníky Státní bezpečnosti (StB) a předlistopadového ministerstva vnitra stíhaných za akci Asanace, zaměřenou proti disidentům. Na lavici obžalovaných tentokrát usedl čtyřiašedesátiletý František Vach. Na přelomu 70. a 80. let stál v čele oddělení boje s vnitřním nepřítelem 10. správy ministerstva vnitra, která fungovala jako velitelství StB.

Státní zástupkyně Jana Hercegová viní Vacha ze zneužití pravomoci veřejného činitele za to, že zařadil akci Asanace, jejímž cílem bylo donutit některé disidenty k vystěhování, do náplně práce svých podřízených. Jejich obětí se stala rodina jednoho z prvních signatářů Charty 77, filozofa Julia Tomina. StB vadilo, že Tomin ve svém bytě pořádal přednášky a semináře a jeho tehdejší manželka Zdena Tominová patřila mezi mluvčí Charty 77. Vach podle žalobkyně vydával konkrétní příkazy, jak mají policisté proti Tominovým postupovat.

Bývalí manželé Tominovi i jejich syn Marek před soudním senátem s pohnutím popisovali represe a šikanování, kterého se na nich dopouštěli příslušníci StB. Zdena Tominová uvedla, že se v roce 1980 rozhodla opustit Československo zejména ze strachu o svého staršího syna Lukáše. Přestože se výborně učil, nesměl být přijat na střední školu a byl vyhozen i z učiliště. Poslední kapkou, po níž se rodina Tominových rozhodla opustit zemi, bylo Lukášovo zadržení, při kterém ho příslušníci StB fyzicky napadli.

Proto když Julius Tomin dostal v roce 1980 nabídku na pětiletou stáž na oxfordské univerzitě, požádala rodina o vycestování. V Británii pak Tominovi dostali od československého ministerstva vnitra oznámení, že byli zbaveni občanství.

Tomin před soudem uvedl, že proti nedobrovolnému zbavení občanství protestoval hladovkou, kterou v Londýně tři dny držel před československým a sovětským velvyslanectvím. Desetidenní hladovku uspořádal také na jaře roku 1989 v době, kdy do Británie přijel na oficiální návštěvu tehdejší sovětský vůdce Michail Gorbačov.

Loni v prosinci soud Prahy 6 vyměřil devíti vysokým policejním důstojníkům, kteří stáli v čele krajských správ StB, za akci Asanace podmínky. Nepodmíněný tříletý trest dostal bývalý šéf odboru boje s vnitřním nepřítelem u krajské správy StB v Hradci Králové Petr Žák. Proti verdiktu se ale se dvěma spoluobviněnými odvolal. Další čtyři vysocí funkcionáři ministerstva vnitra byli pravomocně odsouzeni k podmíněným trestům v roce 2002. Dva z nich podali k Nejvyššímu soudu dovolání, které bylo nedávno odmítnuto.

Šestnáct poslanců, kteří neuvedli vedlejší příjmy, sankci ušlo

Šestnáct poslanců, kteří neodevzdali oznámení o vedlejších příjmech a darech za rok 2002, nebude sankcionováno. Členové senátního mandátového a imunitního výboru se nedokázali shodnout po vzoru svých kolegů ze sněmovny na žádosti, aby předseda dolní komory Lubomír Zaorálek (ČSSD) přečetl jména provinilců při sněmovní schůzi. To byl jediný postih, který jim podle platného zákona o střetu zájmů hrozil.

"Nakonec to skončilo patem, řízení je zastaveno," řekl k jednání výboru jeho předseda Jan Hadrava (US-DEU). Řízení se týkalo devíti komunistů, čtyř sociálních demokratů a tří poslanců ODS. Oznámení za předloňský rok nedodali v souladu se zákonem o střetu zájmů do Senátu ani do zahájení řízení letos 10. března. Podle zákona tak měli učinit do loňského června.

Pro žádost totiž hlasovali jen čtyři z osmi přítomných členů výboru, nepodpořili ji údajně senátoři ODS, KSČM a jeden z unionistů. Nelíbilo se mu prý, že se žádost nevztahuje i na dalších 25 poslanců, kteří svá oznámení odevzdali po červnovém termínu.

Wilhelm: Posílení vědy a výzkumu je jedním z úkolů univerzity

Posílení vědy a výzkumu, ale i rozšíření možností vysokoškolského studia pro mladé lidi jsou jedny z úkolů Univerzity Karlovy (UK). Škola by měla rozšířit nabídku bakalářského studia a také celoživotního vzdělávání, řekl na dnešním shromáždění Univerzity Karlovy její rektor Ivan Wilhelm. Univerzita si připomněla 656. výročí svého založení.

Univerzita chce propojit vědeckou a výzkumnou činnost se svými doktorandskými programy. Podle rektora mají šanci uspět ve všech disciplínách, jimiž se akademici zabývají. UK se totiž chce stát mezinárodně uznávanou vědeckou institucí, poznamenal.

Wilhelm hovořil o reformě českých veřejných vysokých škol, kterou loni vypracovali akademici s ministerstvem školství. Jejím cílem je zvýšení kvality škol a jejich konkurenceschopnosti v rámci Evropské unie. Podle něj ale není možné reformu realizovat bez podpory státu. Vysoké školy jsou závislé na penězích ze státního rozpočtu, protože jsou pro ně hlavním zdrojem financí, uvedl. Poznamenal, že by v budoucnu neměly spoléhat jen na státní peníze, měly by být schopny získat finance i ze soukromé sféry.

Vysoké školy by k jejich vnitřní reformě měla motivovat i změna způsobu jejich financování. Školy by se díky tomu mohly rozhodnout, zda se budou soustředit na vědu a výzkum nebo na vzdělávání, vysvětlil. Upozornil na to, že jsou vysoké školy už dlouho nedostatečně financovány. V této situaci to je jedinečná příležitost ke změně financování, zdůraznil. Wilhelm ocenil iniciativu studentů, kteří minulý týden zorganizovali akci nazvanou Týden neklidu a demonstraci. Upozorňovali veřejnost a politiky na špatné financování vysokých škol. Studenty podpořili i vysokoškolští pedagogové.

Podle některých oponentů by se vysoké školy měly měnit i bez navyšování rozpočtu. Ušetřit by mohly třeba efektivnějším hospodařením. Hovoří se také o možném zavedení školného, které by pro školy znamenalo určitý zdroj příjmů. Peníze by měly získávat také spoluprací s průmyslem a soukromým sektorem.

Sport:

Kouč hokejové reprezentace Slavomír Lener ve středu odtajnil sedmnáct jmen hráčů z NHL, z nichž bude vybírat do konečné nominace na mistrovství světa v Praze a Ostravě. Jedná se o hokejisty, jejichž týmy se nedostaly do play off zámořské soutěže. Mezi kandidáty jsou čtyři olympijští vítězové z Nagana, včetně Jaromíra Jágra z New Yorku Rangers. Ze seznamu adeptů prozatím vypadl bek Filip Kuba z Minnesoty, který má zlomený prst, ovšem v případě brzkého uzdravení by Lener sáhl i po něm. Kouč to řekl dnes na krátkém setkání s novináři v Praze. Z Los Angeles pozval lodivod české reprezentace brankáře Romana Čechmánka, obránce Jaroslava Modrého a útočníka Martina Straku, z Anaheimu beka Martina Škoulu a forvardy Petra Sýkoru s Václavem Prospalem, z New Yorku Rangers obránce Karla Rachůnka a do útoku Jágra s Janem Hlaváčem. Z Columbusu se představí bek Jaroslav Špaček s útočníkem Davidem Výborným, z Pittsburghu obránce Josef Melichar s centrem Milanem Kraftem a z Edmontonu dvojice forvardů Radek Dvořák a Aleš Hemský. Příležitost dostane útočník Josef Vašíček z Caroliny a bek František Kaberle přicestuje z Atlanty. Hráči ze zámoří se budou k národnímu týmu připojovat postupně; Výborný s Kraftem už jsou doma. Jako poslední přiletí 15. dubna Dvořák.

Počasí:

Noc bude oblačná s možností přeháněk, už od středních poloh sněhových. K ránu začne oblačnost ubývat. Teploty klesnou na 2 až -2 stupně Celsia. Ve čtvrtek čekáme proměnlivou oblačnost, místy s přeháňkami, od vyšších poloh sněhovými. Odpolední teploty 7 až 11 stupňů, na horách kolem 2 stupňů Celsia.

07-04-2004