Denní souhrn zpráv Zprávy

03-04-2004

Vladimír Špidla: ČSSD je síla, která přivedla Česko do Evropské unie

Sociální demokracie přivedla podle svého předsedy Vladimíra Špidly Česko do Evropy navzdory těm politickým stranám, které se cítily příliš slabé a neměly k tomu odvahu. "Stačí se rozhlédnout a vidíme sílu, protože my jsme ta síla, která přivedla Českou republiku do Evropské unie," chlubil se v sobotu na hoře Říp socialistům a jejich stoupencům, kteří se tam sešli před nadcházejícími volbami do Evropského parlamentu. "Volební výsledek neleží na ulici, ale leží v našem odhodlání," povzbuzoval předseda sociálnědemokratické kandidáty. Ujišťoval je, že jsou první ligou, stejně jako sociální demokracie. Za druhou ligu je totiž označil bývalý předseda vlády a ČSSD Miloš Zeman. Volební výsledek podle místopředsedy ČSSD Stanislava Grosse závisí na tom, zda sociální demokraté věří sami sobě a svému programu. ČSSD má podle něj důvod si věřit, protože je prý jedinou silou, která je schopna prosazovat zájmy obyčejných lidí, kteří chtějí poctivě pracovat a podnikat.

V projevech Špidly a Grosse ani jednou nezazněla slova "sociální stát", který šéf ČSSD sliboval národu před volbami v roce 2002 rovněž na Řípu. Zmínil se o něm až volební lídr Libor Rouček s tím, že Evropa tuto myšlenku stále obhajuje. Senátor Richard Falbr, který je na druhém místě eurokandidátky ČSSD, podotkl, že má svátek. Nikdy si prý nepomyslel, že ho oslaví na Řípu. O programu nehovořil, zdůraznil jen, že jeho heslo je: "Vždycky k vítězství."

Petr Pithart: Národní identita není v rozporu s evropanstvím

Evropa vždy představovala různost a pluralismus názorů: na politiku, náboženství i třeba na to, který sýr je nejlepší. Identifikovat se s Evropou proto představuje identifikovat se s růzností, a evropanství proto nijak neruší národní identity. Prohlásil to na úvod 13. ročníku česko-německé konference v Jihlavě předseda Senátu Petr Pithart. Přirovnal jednotlivé identity člověka k letokruhům stromu, od nejvnitřnějšího ztotožňování se s rodinou, obcí, regionem, státem, ale třeba i kontinentem. Silný je ten strom, který má hodně letokruhů, a to lze vztáhnout i na člověka: slabý je ten, který má jen několik "letokruhů identity" a všechny ostatní odmítá jako nepřátelské, uvedl Pithart. Podle jeho slov lze určitou formu identity najít i u Evropské unie - projevuje se přerozdělováním bohatství chudším zemím či regionům. V této souvislosti ale předseda Senátu kritizoval bohaté unijní státy, že se v souvislosti s nynějším rozšířením společenství snaží snížit procento takto přerozdělovaných prostředků. "Má to snad znamenat, že tato evropská identita je už minulostí, že platila jen v rozdělené Evropě?" řekl Pithart.

Letošní 13. ročník česko-německé konference v Jihlavě se koná pod tématem Identita v nové střední Evropě. Pořádají ji jako vždy společně pražská Nadace Bernarda Bolzana a katolicky orientovaná sudetoněmecká organizace Ackermannova obec. Mezi hosty a přednášejícími jsou historici, politici i pamětníci obou stran a diplomatičtí zástupci Německa, Slovenska a Rakouska. Hlavní, sobotní jednání konference se zaměřilo na témata zacházení s národními dějinami a schopnosti EU překonat zásadní problémy postkomunistické střední Evropy.

Česko-německé usmíření zřejmě musí vycházet z teze, že se oba národy ve všem neshodnou, ale přesto si naslouchají. Dospěla k tomu sobotní diskuse v Jihlavě. "S tím, že my Češi a Němci se při pohledu na dějiny nikdy ve všem neshodneme, se budeme muset smířit. Podstatné ale je, že každá strana se přesvědčí, že ji protistrana vnímá a poslouchá. Jen v tom je východisko," charakterizoval situaci historik Jan Křen. Podle dalších diskutujících ale může být toto "pochopení v nesouhlasu" náročné. Dosavadní výchova a vzdělávání na obou stranách totiž podle nich tomuto postoji neodpovídají. Politolog Jaroslav Šabata se vyslovil pro "společnou vzpomínkovou kulturu, jež by zahrnovala všechna utrpení". Současně je ale podle něj potřeba, aby všichni Středoevropané včetně Čechů a Němců dospěli k formální shodě, že Postupimská dohoda a z ní vycházející akty byly výsledkem historického vývoje a jejich zpětná revize nepřichází v úvahu.

Poukázal také na to, že česko-německá deklarace o usmíření z roku 1997 nebyla vysídleneckými organizacemi přijata a vyjadřují se proti ní i někteří čeští intelektuálové. Podle Šabaty by význam deklarace měl být zhodnocen v rámci jednání o Postupimi, jehož východiskem by mohla být debata o těchto otázkách v rámci Česko-německého diskusního fóra a Fondu budoucnosti.

Také předseda spolupořádající Ackermannovy obce Walter Rzepka vyjádřil názor, že je třeba "hledat usmíření". Ocenil skutečnost, že nejvyšší čeští představitelé nedávno označili vysídlení sudetských Němců za z dnešního hlediska nepřijatelné. Tento podle jeho slov slibný náběh pak ale jiní čeští politici "vědomě zahráli do autu", takže bylo zmařeno odškodnění "několika těžce nemocných sudetských Němců, kteří ke zdravotní újmě přišli v důsledku vyhnání".

Pražská deklarace stvrzuje spolupráci zemí ve zdravotnictví

Ministři zdravotnictví deseti zemí přistupujících k EU a dále Irska, Itálie, Rakouska a Nizozemska podepsali druhou Pražskou deklaraci. Dokument se zabývá možnostmi zdravotní péče pro občany v jiné členské zemi, vzájemným uznáváním kvalifikace zdravotnických pracovníků, systémem úhrad za péči v zahraničí a podporou zdravého životního stylu obyvatel. Deklaraci podepsali ministři na závěr dvoudenního jednání v Senohrabech nedaleko Prahy. Podporu jejich záměrům na koordinaci zdravotnických programů vyslovila vedle Světové zdravotnické organizace i Rada Evropy, jejíž zástupce deklaraci podepsal. Sdělila to ministryně zdravotnictví Marie Součková. "Témata dokumentu se netýkají jen 25 zemí EU, ale společenství 45 zemí, které jsou členy Rady Evropy," vysvětlil generální ředitel pro sociální soudržnost RE Alexander Vladyčenko. K první deklaraci loni v září se RE nepřipojila. Na současném textu oceňuje, že zdraví má i rozměr lidských práv.

Občané zemí, které se 1. května připojí k EU, budou mít právo na ošetření v kterékoli členské zemi. Ministři řešili, jak jim toto právo zajistit. Hovořili i o čekacích lhůtách na neakutní operace. Pokud by pacient čekal na operaci ve své zemi déle než rok, pojišťovna by mu musela uhradit operaci v zahraničí. Ministři se dohodli, že země budou spolupracovat při sběru, správě a vyhodnocování dat pacientů. Mělo by to vést k efektivnějšímu poskytování zdravotní péče a včasnému přijetí opatření, pokud by "pacientská turistika" mohla ohrozit systém poskytování péče v té které zemi. Clearingové centrum by mělo urychlit a zprůhlednit úhrady za péči v zahraničí. Evropské transplantační centrum se sídlem v Praze by zvýšilo šance pacientů na to, že se dočkají vhodného orgánu.

Podle Součkové budou mít občané užitek i z toho, že na zdravotnické programy půjdou peníze z fondů EU. "Deklarace přinese občanům v příhraničních oblastech i možnost, pokud bude mezivládní ujednání, aby nemuseli za ošetřením cestovat do vnitrozemí, ale mohli využít stávajících bližších center na druhé straně hranice," dodala ministryně.

Ministryně Součková chce ocenit města a obce, jež dobře pečují o seniory

Ministryně zdravotnictví Marie Součková chce oceňovat města a obce, jež dobře pečují o seniory. ČTK řekla, že vyhlásila soutěž o výroční cenu Makropulos. K vypsání obdobné ceny vyzvala své resortní kolegy z deseti přistupujících zemí a Irska, Itálie, Rakouska a Nizozemska, s nimiž jednala v Senohrabech o koordinaci zdravotnické politiky. Jedním z témat konference byl i problém stárnoucí Evropy. Ministři se v závěrečné deklaraci zavázali, že učiní veškerá opatření, která povedou k integraci zdravotní a sociální péče o staré občany. Chtějí se zaměřit na podporu zdravého způsobu života.

Výroční cena Makropulos nese jméno slavné divadelní hry Karla Čapka, která je o touze lidí po věčném mládí. Součková chce udílením ceny motivovat města a obce ke zlepšení péče o starší spoluobčany. Tuto myšlenku považuje za aktuální i v souvislosti se vstupem Česka do Evropské unie, která se potýká s problémem stárnutí populace. Vznik ceny v evropském měřítku by podle ní podpořil aktuální úkol, před kterým zdravotnictví i společnost stojí, a to je sjednocení životních podmínek seniorů v celé Evropě.

ČR se v Rize zavázala, že počet vojáků v Kosovu půl roku nesníží

Česká republika bude mít i v příštích měsících v jihosrbské provincii Kosovo 400 svých vojáků, kteří společně se stovkou kolegů ze Slovenska tvoří 5. česko-slovenský prapor v misi KFOR. Česko se k tomu zavázalo v Rize na jednání států zapojených do mírové operace NATO, řekl ČTK Václav Vlček z Jednotného operačního centra české armády, který se jednání účastnil. "No, příjemná zpráva to nebyla, ale je dobře, že už lidé mají jasno," reagoval v telefonickém rozhovoru ze základny praporu v kosovském Šajkovaci mluvčí jednotky Jindřich Plescher.

Nový prapor měl mít původně o stovku vojáků méně a současný měl v Kosovu vystřídat tento měsíc. Po březnovém výbuchu etnického násilí v provincii pod správou NATO a OSN se ale aliance rozhodla přehodnotit své záměry snižovat počty vojáků v misi. O ponechání nynější struktury sil požádal vedení NATO velitel KFOR generál Holger Kammerhoff. "Existuje shoda několika států, jako je Finsko, Česká republika, Slovensko, že snižovat se nemá," přiblížil jednání v Rize Vlček. Například Norsko a Švédsko podle něj stále hodlají své angažmá v Kosovu omezit, hlavně proto, že své jednotky nasazují jinde.

Odjezd české části praporu v původních počtech je tak definitivně zpožděn o měsíc, protože je potřeba získat dodatečnou stovku vojáků a secvičit je se 300 už připravenými. Vojáci, kteří měli odcestovat začátkem dubna, tak nakonec na půlroční misi odjedou až v květnu. Armáda po jistou dobu zvažovala i možnost vystřídat 300 vojáků hned a zbylou stovku až za měsíc. Vlček doplnil, že plány NATO na snížení počtu lidí v misi KFOR trvají, pouze se odsouvají na podzim.

Kandidátku komunistů do krajských voleb povede zastupitel Svoboda

Kandidátku středočeských komunistů do podzimních krajských voleb povede šéf klubu zastupitelů KSČM Jiří Svoboda. Volební listinu, kterou sestavila krajská rada strany, ještě musí v červnu schválit Ústřední výbor KSČM. V polovině roku budou mít komunisté hotov také volební program. Svoboda počítá, že po volbách se šestnáctičlenný klub KSČM středočeského zastupitelstva rozroste. "Doufám, že získáme dvacet křesel," řekl Svoboda. Komunisté jsou v současnosti spolu se sociálními demokraty ve Středočeském kraji v opozici. Nelíbí se jim zejména politika, kterou hejtman Petr Bendl prosazuje ve zdravotnictví. Uznávají například, že kraji stačí pouze čtyři nemocnice, nesouhlasí ale s tím, aby kraj zbývající prodal.

Kandidátku rada sestavila tak, aby na prvních deseti místech byli lidé ze všech středočeských okresů. Tajným hlasováním rada obsadila na tři místa za Svobodu ženy. Druhou na kandidátce se stala poslankyně a zastupitelka Jiřina Fialová, následují ji další komunistické zastupitelky Zdeňka Hajleková a Hana Horváthová. Pokud komunisté v podzimních volbách uhájí současnou pozici, dostane se za ně do zastupitelstva i bezpartijní starosta Rožmitálu pod Třemšínem Josef Vondrášek.

ČR patří k zemím s vysokou kvalitou života, vytváří ale ekodluh

Mezi zeměmi přistupujícími k Evropské unii patří Česko k těm s největším potenciálem rozvoje a nejvyšší kvalitou života. Současně ale stát žije na "ekologický" dluh. Konstatuje to návrh strategie udržitelného rozvoje Česka, který pro vládu připravuje pod dohledem vicepremiéra Petra Mareše tým právníků z Ústavu pro ekopolitiku. Čechům patří 33. příčka na celosvětovém žebříčku kvality života, prim v něm hraje Norsko, na posledním 172. místě je Siera Leone. Takzvaný index lidského rozvoje (HDI) se vypočítává z hrubého domácího produktu na osobu, délky života obyvatel země a podílu gramotných. Lépe než Česko je na tom ze zemí, které se za necelý měsíc stanou členy společenství, pouze Slovinsko. S odkazem na zprávu Světového fondu pro přírodu ale dokument konstatuje, že Češi spotřebovávají ročně větší množství přírodních zdrojů, než činí kapacita jejich území.

Takzvaná "ekologická stopa" je přepočtem spotřebovaných zdrojů na množství půdy a vodních ploch nutných k jejich vyprodukování. Do indexu se započítává také množství půdy a vody nutné k asimilaci odpadů. Podle propočtu z pět let starých dat činila v roce 1999 "ekologická stopa" na jednoho Čecha 4,8 hektaru, což je dvojnásobně víc, než činí biokapacita země. Znamená to, že Česká republika vytváří ekologický deficit, který kompenzuje dovozem biokapacity ze zahraničí.

Pracovní návrh strategie rozvoje je zveřejněn na internetových stránkách vlády a veřejnost se k němu může vyjádřit do 16. dubna. Dokument má určit na příštích deset let směr pro jednotlivá odvětví tak, aby ekonomický rozvoj nezatěžoval sociální a ekologické aspekty života společnosti.

Podpora řediteli Sazky

Výzva ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Petry Buzkové k odvolání generálního ředitele Sazky Aleše Hušáka nezískala u představitelů českého sportu žádnou podporu. Valná hromada Českého svazu tělesné výchovy jako majoritního akcionáře Sazky v Nymburce reagovala na dopis ministryně mlčením. Naopak v diskusi několikrát zazněla hrdost na novou halu, Hušák se dočkal potlesku, zato vládě se dostalo ostré kritiky.

Předseda ČSTV Vladimír Srb delegátům, zastupujícím více než milionovou členskou základnu, přečetl dopis ministryně, v němž Buzková nedávné Hušákovy výroky na adresu vlády označila za lež a pomluvu. Tvrzení, že vláda je ke sportu nepřátelská, se pokusila vyvrátit údaji, podle nichž státní dotace do sportu za čtyři roky vzrostly z 1,2 na 1,6 miliardy korun a vláda předpokládá do roku 2006 další zvýšení na dvě miliardy ročně. Pozastavila se nad tím, že Hušák odmítl pozvat premiéra na slavnostní otevření haly. "Domnívala jsem se, že pan Hušák je ředitelem Sazky, nikoli vlastníkem haly. Jeho výroky mohou poškodit sportovní prostředí," napsala Buzková a vyzvala akcionáře, aby zvážili změny ve vedení Sazky. Její návrh však nikdo nepodpořil, a tak se o něm v Nymburce ani nehlasovalo.

U delegátů, z nichž většina byla před týdnem hosty slavnostního otevření haly, očividně převládla hrdost na moderní sportovní stánek před obavami, že financování haly může v budoucnu ohrozit financování sportu. Předseda ČSTV Vladimír Srb delegáty uklidnil prohlášením, že splácení Sazka Areny množství peněz pro sport nijak nepoznamená. "Sazka má dostatečný potenciál dostát oběma svým závazkům - financovat český sport i splácet úvěr na stavbu haly," konstatoval již poněkolikáté.

Příznivci rumunských jogínů protestovali proti jejich zatýkání

S transparenty vyzývajícími k ochraně lidských práv v sobotu tiše demonstrovalo 17 mladých lidí před rumunským velvyslanectvím v Praze. Příznivci rumunské jógové školy MISA tak za asistence několika policistů a strážníků protestovali proti pozatýkání desítek rumunských jogínů 18. března v Bukurešti. Zastupitelský úřad vypadal opuštěně, vyvěšena nebyla ani rumunská státní vlajka. Důvodem tohoto shromáždění je, že policie v Bukurešti vyrabovala 16 shromaždišť tamní jógové školy a dopustila se přitom mnoha porušení práv člověka, řekl organizátor akce Martin Helman. Proti jogínům byla podle něj vznesena bez jediného důkazu mnohá obvinění z pašování drog a provozování pornografických studií. Navíc v nepřítomnosti právníků. Lidé jsou podle něj v Rumunsku vězněni bez udání důvodu až 21 dní, přičemž nemají zajištěno základní sociální zázemí. "Jogíni jsou v policejních celách psychicky i fyzicky mučeni, je jim konfiskován majetek," tvrdí Helman. "Ti, co byli zatčeni v první vlně, již byli propuštěni, ale represe pokračují," doplnil. Podle něj je stále vězněn zakladatel MISA, která má v současné době Rumunsku 45.000 členů. Jednu jogínku podle Helmana totiž policie pod hrozbami donutila podepsat prohlášení, že ji zakladatel zneužíval.

Čeští příznivci organizace MISA jsou přesvědčeni o tom, že cílem perzekuce je odstrašit rumunskou veřejnost od navštěvování jógových kurzů této školy. "V Rumunsku se na podporu MISA konají mnohatisícové demonstrace," zdůraznil Helman s tím, že stoupenci školy již zalarmovali mezinárodní organizace zabývající se ochranou práv člověka. Nevylučuje ani možnost podávání žalob k mezinárodním institucím.

Mladí věřící se sešli, aby spolu strávili světový den mládeže

Desítky mladých věřících se v sobotu sešly v pražském Salesiánském středisku v Kobylisích, aby společně strávily 19. světový den mládeže. Arcidiecézní centrum pro mládež spolu se Sdružením Pyramida pro ně připravilo kromě mše s kardinálem Miloslavem Vlkem a setkání s biskupy také sportovní utkání, debatní kroužky či koncert křesťanské rockové kapely Bezobaf. Setkání se pořádají ve všech diecézích každoročně týden před Velikonocemi. "Není to náš výmysl. Je to reakce papeže na požadavek mladých, kteří se s ním chtěli scházet," řekl ČTK vedoucí pořádajícího Sdružení Pyramida Petr Melichar. Podle něj prostředníkem mezi papežem a věřícími hochy a dívkami jsou právě biskupové, kteří se akcí účastní a s návštěvníky rozmlouvají. Každý z účastníků také dostal papežovo letošní poselství ke světovému dni mládeže, jehož mottem se stala věta Chceme vidět Krista.

Mladí mohli letos diskutovat v debatních kroužcích nejen o náboženských tématech, misiích či sektách, ale také o sexu, módě a mezilidské komunikaci. Téma drog se v programu neobjevilo. "Bývá na všech setkáním a mladí už o ně nemají moc zájem. Slyší o něm navíc všude, ve škole, mezi kamarády," uvedl Melichar. Podle něj mladí křesťané díky své víře a mnohým aktivitám omamným látkám odolávají a nemají s nimi potíže.

Raritou letošního setkání se podle Melichara stalo utkání mezi kněžími a laiky. Největší problém ale měli pořadatelé se zajištěním jedenáctky duchovních. Nakonec jejich mužstvo museli posílit fotbalisté z řad věřících. "Protože je před Velikonocemi, mají kněží plné ruce práce. Jedenáct se jich prostě sehnat nepodařilo," řekl omluvně Melichar.

Mládež se s papežem schází vždy po několika letech. Světová setkání se konají na různých místech světa. Příští se uskuteční za rok v německém Kolíně nad Rýnem, kam se chystá i několik tisíc křesťanů a křesťanek z Česka. Bližší informace o akci je možné nalézt na adrese www.kolin2005.signaly.cz.

V Itálii soutěží mladí výtvarníci z 20 zemí

Ve středoitalském městě Terni byla zahájena mezinárodní výstava současného umění nazvaná Elettricitá, tedy Elektřina. Expozice, kterou pořádá místní radnice společně s italským kulturním sdružením Arché, se účastní mladí výtvarníci z dvaceti zemí, Českou republiku reprezentují Jana Kalinová a Krištof Kintera. Jde o poměrně významnou soutěž, v níž bude nejlepší dílo odměněno cenou pro mladé umělce Premio Cittá di Terni v hodnotě 10.000 eur, tedy v přepočtu přes 300.000 korun. Oceněné dílo se navíc stane trvalou součástí městské obrazárny - Pinakotéky. Cena navazuje na proslulé ocenění udělované městem v letech 1949 až 1964, kterého se dostalo například Pablu Picassovi, Marku Chagallovi, Oskaru Kokoschkovi a dalším světoznámým výtvarníkům. Pro naši republiku je významné, že nad letošním ročníkem převzal patronaci velvyslanec ČR v Itálii Libor Sečka.

Hlavním kurátorem výstavy, která představí využití nejmodernějších výtvarných technik a postupů založených na využití elektrické energie, jako jsou video či počítače, je Giulliana Stellaová. Projekt vychází z historického a sociálního rámce města Terni, kde sídlí od 19. století nejvýznamnější elektrárenská společnost v Itálii - proto také název výstavy Elettricitá. Čeští zástupci Kalinová a Kintera patří k nejvýznamnějším objevům naší umělecké scény posledního desetiletí. Kintera byl loni mezi umělci nominovanými na Cenu Jindřicha Chalupeckého a při řadě příležitostí nás již v zahraničí reprezentoval. Jak sdělilo ČTK velvyslanectví ČR v Římě, expozice potrvá až do 2. června.

V Libni stojí základní patník Centra Bohumila Hrabala

Základní kámen zamýšleného Centra Bohumila Hrabala, jenž má podobu obyčejného patníku u cesty, odhalili v sobotu jeho iniciátoři v pražské Libni. "Patník je v duchu Hrabalovy vůle, protože pokud mluvil o svém pomníku, chtěl jej jen tak vysoký, kam může dočůrat pejsek," řekl při slavnostním okamžiku malíř Václav Špale ze sdružení Serpens. O vznik centra usiluje společně s radnicí Prahy 8. Špale polil kamenný kvádr pivem a spolu s režisérem Ivo Krobotem a radním Romanem Petrusem na něj třikrát poklepali kladívkem. Patník stojí na rohu ulic Na Hrázi a Ludmiliny nedaleko místa, kde Hrabal léta žil.

Krobot vzpomněl na okamžik před deseti lety, kdy se na zeď, jenž nahradila několik původních domů a mezi nimi i Hrabalův, umisťovala pamětní deska. "Tehdy to bylo neoficiální, dnes již máme záštitu radnice," řekl. Radní Petrus připomněl, že Hrabalovo dílo není významné jen pro české čtenáře. "Hrabal se stal již za svého života jedním z nejuznávanějších spisovatelů druhé půle 20. století. Pouze několik jmen českých spisovatelů se stalo světově uznávanými: Bohumil Hrabal, Milan Kundera a snad i Josef Škvorecký," uvedl. Tito lidé přiblížili českou literaturu k velkým literaturám světovým, jakými jsou literatury angloamerická, španělská, francouzská, polská, ruská a jen několik málo dalších, dodal.

Centrum Bohumila Hrabala by mělo navazovat na libeňskou zeď, která vyrostla na místě zbouraného Hrabalova domku. Betonovou zeď v roce 2002 malířka Tatiana Svatošová pomalovala texty z Hrabalových knih. V centru by mělo být knihkupectví se všemi jeho knihami, výčep, informační báze o všech akcích souvisejících s Hrabalem i galerie umělců spjatých s jeho dílem či přímo s ním.

Lanovka na Petřín opět jezdí

Návštěvníci pražského Petřína od soboty nebudou muset šlapat na kopec pěšky. Po pravidelné kontrole tu opět začaly jezdit vozy lanové dráhy. Do letní sezony vstoupí i lanovka v trojské zoo, která je podle dopravního podniku nejkratší v zemi. Začíná také jezdit zvláštní autobus, jímž se vyznavači cyklistiky dostanou i s koly z Dobřichovic u Prahy do Brd. Lanová dráha na Petřín bude v provozu každý den od 09:00 do 23:30. Lanovka v zoo spojuje výběhy želvy obrovské a koně Převalského a překonává vzdálenost 106 metrů. Kromě pondělků a pátků bude v provozu každý den od 10:00 do 18:00. Autobus upravený pro převoz 25 kol bude jezdit z Dobřichovic přes Černolice, Řitku a Mníšek pod Brdy do Kytína a zpět. V Dobřichovicích navazuje na vybrané vlaky, které jezdí po trati číslo 171 mezi Prahou a Berounem. Cyklisté mohou využít služeb zvláštní linky o víkendech a svátcích až do 3. října.

Ze sportu:

Fotbalisté Zlína remizovali v úvodním zápasu 24. ligového kola s vedoucím týmem tabulky Baníkem Ostrava 1:1. Hosté vyrovnali až v nastaveném čase z penalty. Fotbalisté Opavy porazili Synot Staré Město 1:0.

Hokejisty pražské Sparty povede v příští sezoně nový trenér. Vedení holešovického týmu se totiž rozhodlo neprodloužit smlouvu s Aloisem Hadamczikem, pod jehož vedením tým skončil v loňské i v letošní sezoně extraligy na třetím místě. ČTK o tom informoval generální ředitel klubu Luboš Koželuh.

Český hokejový útočník Jaroslav Hlinka bude v příští sezoně oblékat dres ruského celku Ak Bars Kazaň. Reprezentační forvard, jenž uplynulé dvě sezony hrál za švýcarský Kloten, se v novém působišti dohodl na podmínkách roční smlouvy. Mistr světa z roku 2001 to uvedl v rozhovoru pro internetový server hokej.cz.

Jiří Welsch nastřílel v utkání NBA za basketbalisty Bostonu 15 bodů. Pomohl tak Celtics k výhře nad svým bývalým týmem Golden State 111:106.

Stolní tenisté Petr Korbel a Richard Výborný vstoupili do olympijské kvalifikace ve čtyřhře vítězstvím. V prvním kole v německém Ludwigshafenu porazili Španěly Torrese s Carnerosem 4:3 a postoupili do dalších bojů. V ženské soutěži na úvod uspěly Renata Štrbíková s Danou Hadačovou.

České házenkářky zakončily tradiční mezinárodní turnaj O štít města Chebu vítězstvím 28:22 nad Polskem a obsadily druhé místo. Svěřenkyně trenéra Lubomíra Krejčíře prohrály pouze s vítěznými Švédkami, které v celém turnaji neztratily ani bod. Třetí skončilo Slovensko.

Krátce o nedělním počasí v České republice:

Oblačno až zataženo, občas déšť. Teploty 11 až 15 stupňů Celsia.

03-04-2004